Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Mango_Lassi píše:
Nikdy jsem nezažila nikoho, kdo mohl pětkrát po sobě, ani třikrát. Musím to statisticky vyvážit
Já třeba ano. A není to zas tak dávno, tak něco přes rok zpět. Jemu bylo 45. A rychlovky to taky nebyly. Hezký to bylo, pěkná vzpomínka
![]()
@TaTamta píše:
Já třeba ano. A není to zas tak dávno, tak něco přes rok zpět. Jemu bylo 45. A rychlovky to taky nebyly. Hezký to bylo, pěkná vzpomínka![]()
To je hezké. Už si to píšu do excell tabulky. A pak vypočítám průměry. Uvádějte taky věk!
@Mango_Lassi píše:
To je hezké. Už si to píšu do excell tabulky. A pak vypočítám průměry. Uvádějte taky věk!
Až z toho uděláš diagram, tak prosím tě ale ať má emiminí barvy!
@TaTamta píše:…
To je asi to nejhorší, co může vymyslet
Rozchod rodičů je těžký i pro malý děti. Ale na počátku puberty a v dospívání je z mého pohledu velký špatný.
Příspěvek upraven 04.11.23 v 07:57
@Mango_Lassi píše:
To je hezké. Už si to píšu do excell tabulky. A pak vypočítám průměry. Uvádějte taky věk!
Tenkrát 43 ![]()
Ale aktuálním vztahem ti můžu statistiku hned vynulovat ![]()
Zas má jiný pozitiva ![]()
@Anonymní píše:
Jedno dítě 7, druhé 15. Kdy je to nejlepší?
On hlavně potřebuje, aby to mladší bylo samostatné, co se týče odchodů do školy, kroužků, sebeobsluhy doma- připravit si jídlo atd. Manželka v tomto moc nefunguje, toto dělá většinou on.
Ale já tady nechci jít do detailů, protože to vyvolá spoustu dalších otázek a přesvědčování, že to je jinak a že to má být tak. Zatím nechceme odcházet ani jeden, pokud to půjde, chtěli bychom tak za 5 let…
Já mám taky děti a taky ještě cítím, že není správný čas. Manžel o tom vztahu ví a zařídil se podle sebe, máme pěkný kamarádský vztah a na všem se domluvíme, takže já nemám zatím potřebu odchodu.
Jeho manželka to taky ví?
Já tě na jednu stranu chápu, taky jsem od manžela odešla. Ale ne k někomu jinému.
@Anonymní píše:
Jedno dítě 7, druhé 15. Kdy je to nejlepší?
On hlavně potřebuje, aby to mladší bylo samostatné, co se týče odchodů do školy, kroužků, sebeobsluhy doma- připravit si jídlo atd. Manželka v tomto moc nefunguje, toto dělá většinou on.
Ale já tady nechci jít do detailů, protože to vyvolá spoustu dalších otázek a přesvědčování, že to je jinak a že to má být tak. Zatím nechceme odcházet ani jeden, pokud to půjde, chtěli bychom tak za 5 let…
Já mám taky děti a taky ještě cítím, že není správný čas. Manžel o tom vztahu ví a zařídil se podle sebe, máme pěkný kamarádský vztah a na všem se domluvíme, takže já nemám zatím potřebu odchodu.
A můžu se zeptat, co se stalo, že tě to donutilo odpoutat se takto od manžela? Jestli jsi to někde psala, tak se omlouvám, nečetla jsem asi vše. Jen, že pár stran zpět jsi psala, že jste měli 20 let vyrovnaného manželství a posledních 7 let to hapruje. Tak jsem jen zvědavá, co se musí stát, aby se z hezkého manželství dvou očividně rozumných lidí vytratila ta láska.
@Mango_Lassi píše:
To je hezké. Už si to píšu do excell tabulky. A pak vypočítám průměry. Uvádějte taky věk!
Tak ten muj hrebec byl 39 (ja 47). Shukali jsme furt. Krasne se po tom hubne ![]()
@Mango_Lassi píše:Tak já to mám obráceně …asi nemám tak velké nároky na to co by ta spřízněná duše měla vše splňovat …ale chlapa ,s kterým bych si rozuměla bych určitě našla …ale ta chemie neklapne
Já ti nevím. Pořád se tady opakuje chemie chemie a pak vlastně kromě té chemie není nic dalšího a sverovat se musí kamarádkám nebo dalšímu milencipřitažlivost je fajn, ale není to věc, která tvoří základ vztahu po X letech. Respektive přitažlivost se proměňuje do jiných věcí, naopak důvěra nebo ono „sverovat si“, chceš li porozumění je to, co drží vztah pohromadě do hodně velké míry.
Pro mě chemie je dost zprofanovaný pojem a nevypovídá o ničem. Najít chemii je jednoduché, najít spřízněnou duši je složité. Ale už se klidím a budu už to číst na dálku
@Mango_Lassi píše:Já nevím no …osobně se více přikláním k možnosti c .2
Konečné nám to někdo vysvětlil. Díky, Vene.
Tak složitá debata a tak jednoduché vysvětlení.
@stodvacetjedna píše:Tess tak nezkušená nebude …ale je to tak ,já taky prokaucovala nejlepší léta v manželství .....a pozdě bycha honit
Hale a o tom to podle mě je. To, co prožívá teď Tess, tak většina z nás si prostě odbyla v mládí. Já když si vezmu, co jsem tak do 25 v sexu vyváděla, tak nevím, na jaké praktiky bych musela v pozdějším věku přistoupit, abych v 50 mohla říct, že s někým dělám něco novéhoSonarka to pojmenovala správně, jako dohánění (ikdyž ne mládí), ale dokážu si představit, že najednou, když poznává něco, co za celý život jinak nepoznala, tak je z toho u vytržení a nemůže se nabažit
@Mango_Lassi píše:
Nikdy jsem nezažila nikoho, kdo mohl pětkrát po sobě, ani třikrát. Musím to statisticky vyvážit
Jako hned nebo v průběhu dne?
@stodvacetjedna píše:…
A můžu se zeptat, co se stalo, že tě to donutilo odpoutat se takto od manžela? Jestli jsi to někde psala, tak se omlouvám, nečetla jsem asi vše. Jen, že pár stran zpět jsi psala, že jste měli 20 let vyrovnaného manželství a posledních 7 let to hapruje. Tak jsem jen zvědavá, co se musí stát, aby se z hezkého manželství dvou očividně rozumných lidí vytratila ta láska.
Příspěvek upraven 04.11.23 v 07:57
@Mango_Lassi píše:
To je hezké. Už si to píšu do excell tabulky. A pak vypočítám průměry. Uvádějte taky věk!
Tak mi zvladli s bývalým na začátku 8× za noc.
Ale neboj, to fakt bylo jenom jednou ![]()
@Venetia píše:
Jako hned nebo v průběhu dne?
Co hned nebo v průběhu dne? Ani tak ani tak ![]()
@Venetia píše:
Tak já to mám obráceně …asi nemám tak velké nároky na to co by ta spřízněná duše měla vše splňovat …ale chlapa ,s kterým bych si rozuměla bych určitě našla …ale ta chemie neklapne
Mně přijde, že tu chemii si můžu navodit sama. Samozřejmě jen do určité míry. Ale několikrát se mi stalo, že jsem začala na někoho myslet, pak jsem to prozkoumala interně sobě a zjistila, že na dotyčného není proč myslet. A utnula to. ![]()
Kdežto s tím porozuměním, to je fuška, jak prase. Teda mám to naštěstí dávno vyřešené, ale taky jsem si počkala.
@Mango_Lassi píše:
Mně přijde, že tu chemii si můžu navodit sama. Samozřejmě jen do určité míry. Ale několikrát se mi stalo, že jsem začala na někoho myslet, pak jsem to prozkoumala interně sobě a zjistila, že na dotyčného není proč myslet. A utnula to.
Kdežto s tím porozuměním, to je fuška, jak prase. Teda mám to naštěstí dávno vyřešené, ale taky jsem si počkala.
Je úžasný, jak jsou lidi různí v přístupech.
U tebe si to říkám docela často.
To je asi to nejhorší, co může vymyslet
Rozchod rodičů je těžký i pro malý děti. Ale na počátku puberty a v dospívání je z mého pohledu velký špatný.