Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@e-Surfařka píše:
Tady naprostej souhlas. Pokud by ho zakladatelka milovala, byla by nadšená, jakou pro něj má super zprávu a nemohla by se dočkat, jakou z toho on bude mít radost. Jednoznačně to byl pořádnej podraz, protože pokud on ho chtěl kvůli nějakému konkrétnímu znaku, mohla to být jedinečná příležitost, která už se nemusí opakovat.Pokud na rodinu kašle a je jenom zavrtanej v garáži, správně by to samozřejmě nebylo. Ale to vědí jen oni, v jaké je to míře.
Ale asi hlavní věc, kterou by to chtělo si uvědomit, je jak @Venetia správně poznamenala - tohle láska rozhodně neni. Když člověk někoho miluje, má radost z toho, že jeho protějšek má radost. Jestli on si za to může sám nebo ne, nevim a nehodnotim.
Přesně. Narazit na něco po čem vím, že žena touží, takovou příležitost si nechá utýct jen blbec. Stejně tak u dětí, běžně mám v poznámkách dárky k vánocům/narozeninám třeba rok. Děti už jsou všechny dospělé a najít dárek je někdy náročný.
@tamararka píše:
Jenže zase s kým si mám být bližší než s člověkem, kterého si vezmu a miluju. Jak jsem psala, já se taky musela svých koníčků vzdát. Na pletení nebo siti jsem nesáhla ani nepamatuju a hudbu jsem si neposlechla taky nejmíň rok. Kolem sebe vidím ženské, jejíchž chlapi si uvědomili jaká je role chlapa a chovají se podle toho.
jsi profesionální trpitelka toto jde dělat i s dětmi ale spíš jsi si řekla že když jsem se vzdala já musí se vzdát i i on
@Betty MacDonald píše:
Taky nestačím zírat, každý den mě tu něco překvapí… Takže chlap, který se ožení a má děti, tak má utrum a z bytu se nehne
Když jsem byla mladá, měla jsem tolik koníčků a z domu jsem byla i čtyřikrát týdně celé odpoledne a někdy i v sobotu večer.A to jsem už měla děti, taková opovážlivost
Však právě.. můj má děti do kupy 4 a to je prosím taky dost času v dílně.. neslýchané
![]()
@ontarova.stara píše:
Jenže touha být spolu nesmí být vynucená, ale dobrovolná. Nehledě na to, že být na sebe nonstop přilepení pro mě nic moc zdravého nevěstí. Spíš podvědomý strach. Jak říkal Svěrák ve Vratných láhvích, aby bylo vítání, musí být i loučení.
Přesně, já jsem strašný nezávislák, nemám ráda, když mi kdokoliv kafrá do čehokoliv, jsem ráda se svými myšlenkami a jedu si po svým. Mít chlapa 24/7 za perdelí, tak mě vomejou. I když ho miluju.
@tamararka píše:
Jenže zase s kým si mám být bližší než s člověkem, kterého si vezmu a miluju. Jak jsem psala, já se taky musela svých koníčků vzdát. Na pletení nebo siti jsem nesáhla ani nepamatuju a hudbu jsem si neposlechla taky nejmíň rok. Kolem sebe vidím ženské, jejíchž chlapi si uvědomili jaká je role chlapa a chovají se podle toho.
Ale blízkost s daným člověkem se nedá měřit na hodiny, máš blbou míru.
@Betty MacDonald píše:
Přesně, já jsem strašný nezávislák, nemám ráda, když mi kdokoliv kafrá do čehokoliv, jsem ráda se svými myšlenkami a jedu si po svým. Mít chlapa 24/7 za perdelí, tak mě vomejou. I když ho miluju.
To je děsivá představa, takový pěkně rafinovaný vztahový peklo. Ale mám přesně takovou kamarádku, všechny vztahy jí ztroskotaly na tom, že s ní chlap odmítal celý dny sedět na gauči a držet se ta ručičky..,,
@Paola21 píše:
Na poslech hudby a šití? Hudba se dá poslouchat všude a kdykoli a šít skoro taky. No nevim.
Taky nechápu, pletla jsem na zakázku na mateřské.
@tamararka píše:
Jinak za půl hodiny se bude vracet z práce tak asi půjdu do přímé konfrontace a uvidíme co z toho vyjde.
Přímé konfrontace? Neměla bys spíš příjít s obrovskou omluvou? Velmi obrovskou omluvou, přiznáním, že jsi to pořádně podělala a je ti to líto? Na mě udělat partner podraz a mě pakchtít konfrontovat, odstěhovala bych se z obýváku do dílny a cestou bych to vzala před advokátní kancelář.
@arinecka píše:
Ona po něm asi chce, aby se vzdal všeho, a věnoval se jen rodině. Protože ona už si víc jak rok neposlechla hudbu, a musela se vzdát koníčků. Proč, to nenapíše. A ještě do něj půjde hučet. Má slušně našlápnuto na to, že jí pošle do háje, a domů nebude chodit skoro vůbec. Ona by s ním chtěla být prostě pořád, nechápe, že on tu potřebu nemá, a já se mu ani nedivím, každý potřebuje svůj prostor.
Neštěstí, toto. Vážně to ty ženy nechápou, že se v takovým vztahu každej chlap udusí? Ale když ony to myslí taaak dobře ![]()
@Anna766 píše:
Nic proti dámy, jak se zakladatelkou nesouhlasím v tom že v partnerství je třeba být spolu pořád, tak na druhou stranu mi přijde vtipný jak je tu tepaná za to že nesouhlasí s výdejem 30 tisíc v době kdy se to pro rozpočet rodiny asi moc nehodí. Obzvlᚍ když tolik chlapů skáče do stropu pokaždé když si baba koupí svetr nebo boty to ani nemluvě o tom jak pláčou, že si bejvalka za ty obralimenty dva tisíce na dítě koupí něco pro sebe.Příspěvek upraven 21.01.22 v 16:31
Ale to nikdo nepsal, jen že se musí domluvit ne schválně zamlčovat
@Betty MacDonald píše:
Neštěstí, toto. Vážně to ty ženy nechápou, že se v takovým vztahu každej chlap udusí? Ale když ony to myslí taaak dobře
No prave. Jsem zvedava, jak tohle dopadne.
@berusa.m píše:Manžel má u domu svoji stolařskou dílnu. Povoláním je manažer a má toho v práci nad hlavu. Aby vyčistil hlavu, vyrábí nádherné kusy nábytku ze dřeva. Za poslední rok udělal asi 10 nádherných stolů. Všichni kdo je vidí, je po něm chtějí. Všechny stoly „prodává“ za cenu materiálů ale většinou ani to ne. Prostě je to hobby a doma jaksi všechen ten nábytek mít nemůžu, tak to musí jít dál. V sobotu ráno si tam zatopí a tráví tam čas. A já má zase svůj čas pro sebe. Není to každou sobotu, ale když má čas a chuť, je tam. Dcera tam za ním občas zajde a pak nadšená přiběhne: dívej mami co jsme s taťkou vyrobili. Nebo odpoledne vemu víno a jdu za ním. Sedím u krbových kamen, sleduju ho při práci a jsem na něho pyšná.
Nedá mi to a musím na toto reagovat. Ano toto je přesně to, co chlap od ženský potřebuje. On nepotřebuje uklizecku, kuchařku, služku atd. aspoň ten normální chlap ne, na tyhle činnosti jde vždycky někdo zaplatit, ale přesně toto si člověk nekoupi a to mu musí dát jedině jeho životní partnerka. Vetsina chlapu fakt neoceni to ze uz podruhy dneska luxujete a vytirate a jste z toho uhnany a zničený, ale naopak ocení to když si umite udelat pohodu, jeho podporite v jeho koníčku třeba jen tím ze si za nim přijdete sednout se sklenkou vina a on cítí to, ze ma vasi podporu.
@M.I.L.F. píše:Moje děti jsou štastné a jsme spolu vice nez vetsina domacností
Manzela konicek je 2× tydne dopoledne, jednou tydne od odpoledne do pozde do vecera. Vikend ma tedy vetsinou volny. To za prve.
Za druhe. Ja nemam praci od - do. Dejme tomu ze se to da rovnat polovicnimu uvazku. Kazdopadne kdyz se deti vraci domu ze skoly a krouzku (mladsi 16, starsi 17) tak uz mam hotovo - jak prace tak zájem. Manzel ma uplne volnou prac dobu. Nekdy je cely den doma, nekdy je pryc cely den. Jak potrebuje.
A ty dva volne vecery/noc v tydnu uz deti se chystaji do postele atd kdyz odchazime
Z tech vikendu kdy jsem pryc si nekdy starsi beru sebou a mladsi je s muzem. Deti to miluji si od sebe odpocinou
Takze dekuji za péči, ale náš rodinny zivot je zcela v poradku
Nedelame si podrazy, podporujeme se, duverujeme si, nebuzerujeme se a nepocitame kdo kolikrat koupal, varil..proste se doplnujeme a zastupujeme v cinostech podle potreby
Jak jsem psala. Staci chtit a nebyt otrávenej zivotem a nechtit po dalsich at jsou otraveni taky
Tak to je vtipný. Zakladatelka má asi menší děti. O děti 16 a 17 se nemusí nikdo moc starat. Ty jsou rády, když jste doma co nejmíň.
Tak já se teda přiznám, že i v době myček, sušiček a vysavačů padám na hubu a pokud jde o hlídání dítěte chlapem, tak hraju na kvantitu a ne na kvalitu. Protože mlátit kostkou o zem se dá i napůl v bezvědomí.
Mám 11 měsíční dítě, které se staví o nábytek, padá, všude vleze, všude strčí prsty a i v naprosto dítěti přizpůsobené domácnosti naprosto neomylně vyhmátne jedinou věc široko daleko, kterou si může ublížit (naposledy třeba okvětní plátek tulipánu, který přinesla návštěva). Mrňous navíc přes den spí jen při drndání v kočáru… a při bdělém stavu z něj prakticky nemůžu spustit oči. Bleskově umýt nádobí nebo mu umíchat krupicovou kaši k snídani, to je tak maximum.
No jo, jenže já taky pracuji, že jo? Normálně na plný úvazek, jako všichni. A rozhodně to není 100 % homeoffice. Takže i při chůvě na 5 hodin týdně a uklízečce 1× týdně prostě občas padám na hubu.
Můj muž koníček má, teď zrovna mají turnaj, takže 2× až 3× týdně je od cca 16:30 do půlnoci pryč. Potrvá to do konce března, pokud jim to nezatrhne Covid. S tímhle koníčkem jsem si ho našla, zakazovat mu ho nebudu (i když občas se k tomu covidu trochu modlím). On se mi zase snaží to vynahradit, když je doma, táta je perfektní a navíc naprosto neřeší, jestli je uklizeno a navařeno. Zrovna teď nám dala výpověď uklízečka, no to bych se musela po_rat ještě tady lítat s hadrem…
Já teď bohužel na své koníčky nemám čas, když ze mne někdo sundá dítě, pracuji. Tu chůvu budeme muset zaměstnat víc…
@Zuzaja píše:Čti celou diskuzi…to není věk, to je hodina návratu domů.
Tak to je vtipný. Zakladatelka má asi menší děti. O děti 16 a 17 se nemusí nikdo moc starat. Ty jsou rády, když jste doma co nejmíň.