teď ještě to prádlo. 
Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Náctileté maminky a snažení
- Fotoalbum (4)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Napsat příspěvek
Velikost písma:
6.1.12 11:31
Ahojky muzu jse pridat??je mi sice 20 no bude 21 
Jsem 22+5tt…a cekame chlapecka Mimco bylo neplanovane…a ted jse nemuzem dockat az se narodi
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
6.1.12 11:39
Omlouvám se že píšu anonymně, ale je to jen moje soukromí, které nemusí znát všichni..
Otěhotněla jsem v 16 - plánovaně 
Měla jsem doma hoodně velké peklo, maceše jsem dělala služku, starala se o sourozence (a když ne, tak bylo zle), do školy jsem chodila přes dvě pole, v létě ve vedrech, v zimě ve sněhu, ve tmě svítící si na cestu mobilem, ve strachu a můj milovaný upracovaný tatka, ke kterému jsem po zš tak strašně chtěla a vybrala si sš daleko od bydliště maminky, nic nevěděl a říct jsem nic nemohla, jelikož bych to celý dny s ,,macechou,, měla ještě horší.. A že se chci vrátit k mamce jsem říct nemohla, ublížila bych mu, nechápal by proč atd.. Teď už vidím i jiná řešení, ale v té době, to pro mě bylo jediné východisko..
od malička jsem měla ráda děti, starala jsem se o dvojčata tety, o ségru od 2 měsíců, stávala jsem k ní v noci abych jí dala sunar a ,,macecha,, se vyspala atd… ale dělala jsem to ráda…
pak přišlo období, kdy jsem to už nezvládala, neštastná služka která se nestíhala ani učit do školy - na tom maceše nezáleželo… vím, byla jen o 10 lte straší a asi nevěděla jak se ke mě má chovat, znaly jsme se dva roky.. chápu i jí.. ale neomlouvám jí, byla vychcaná jak ke mě, tak k tátovi..
A tak jsme se jednou rozhodli, s mým partnerem, který vyrůstal v dětském domově na slovensku a do čech přijel hledat matčinu lásku - což ovšem nedostal a tak měl jedinou lásku mě, byla jsem jeho všechno, jeho jediná budoucí rodina co v životě měl a on byl zase jediný, kdo viděl, jaký to mam.. a tak jsme z toho oba chtěli utéct - věděli jsme že má práci (měl plat 16 tis. což je pro 18-ti letého studenta celkem hezký, s možností bytu skoro zdarma), že školu dodělat stihne a že já mám pevnou vůli na dodělání školy, vysoké nároky a na sš individuální studium… a tak jsme do toho šli, přestala jsem brát HA a za měsíc byly na testu //.. a byli jsme štastní, že budeme šťastná milující se rodina..
..samozřejmně přišel strach, jak to řeknu svým rodičům, které nadevše miluji a ublížit jim nechci! a tak jsme vymysleli tu hroznou velkou lež.. jedinou lež nad lži v mém životě.. otěhotněla jsem přes HA.. a věřte mi, že jsem věděla, že vidí že lžu, neumim lhát! ..ale všichni tomu věřili.. táta přestal mluvit, mamka brečela a pak to vzala, že se to nějak udělá..
do školy jsem chodila do 7 měsíce těhu a pak dál studovala dálkově.. malej se mi narodil v 17-ti tatka se smířil a velice mě potěšil, že se chlubí vnukem, mamka taky šťastná věříc že školu dodělám i s mimi.. přítel si mě vzal.. nakonec jsme se přestěhovali k mé mamce, kde jsme bydleli rok (už ani nevím proč) a po roce jsme se přestěhovali do svého bytu - oba dodělanou školu, a byli jsme hezká milující se rodinka..
ovšem mládí a nezkušenost zahýbala s naším vztahem a tak spolu od synových dvou let nejsme, manžel byl moje první láska, milovala jsem ho jako nikoho a pořád se s tím nedokážu poprat (nikdo to neví a ani se to nikdo nikdy nedozví)
Mám práci, krásného zdravého kluka, kterej je mimochodem zázračnej - všechno ví, umí, neměl problém s R (od tří ho normálně používá) chápe věci které běžně děti nechápou - možná to je tím, že jsem se celé těhu učila, možná ne, kdo ví.. jen už na sš si dělali srandu, že porodím a mimi bude už všechno vědět…
Otec syna byl dokonalý, milující, postaral se, učil ho, uvařil, uklidil, vydělával -MILOVAL NÁS- a najednou, v jediný den, všechno zmizelo, kam, to nevím.. prostě zmizel, celý vztah byl dobrý, občas hádka, jindy radost, ale hádky se neuměly samy řešit a on na vyřešení zájem neměl a tak vztah upadal a upadal a jednoho dne jsme se rozešli, bylo mu to jedno, šlo mu jen o malýho, asi po 6ti měsících jsem si našla přítele a nastalo peklo, jak moc mě miluje tak jsme se k sobě vrátili, má snaha o štastnou rodinu byla veliká.. a on najednou zmizel, proč to nevím, jednou mi řekl že nás nechce vídat s někým jiným, že to nás neuvidí radši vůbec.. syna nevídá, neplatí alimenty - ani je po něm nechci, měl to v životě těžký, mam ho ráda a nechci mu ještě přitěžovat..
a tak jsem po roce našla novýho tatínka pro syna, dlouho se ptal, kdy už mu novýho najdu.. a máme ho doma, už půl roku - je to úžasnej snaživej chlap, syna vzal božsky za svého a čekáme další miminko, všichni tři se strašně těšíme, vím že už budeme navždy spolu, at se děje co se děje, to samé už zažít nechci a pro něj je rodina na prvním místě..
..ještě k té lži.. rodičům jsem to všechno řekla.. mamka se snad jen pousmála.. táta už s manželkou není.. hodně jsem brečela při tom přiznání a těch okolnostech, a víte co udělal? nikdy na to nezapomenu.. omluvil se mi, za to jaké jsem to tam měla, za to že to neviděl.. a s jeho slovy nebreč, ta lež zkončila, ten velký kámen co mi spadl ze srdce museli slyšet i lidi v dalekém okolí..
..a já, možná vlivem těhotenských hormonů, po večerech brečím do polštáře.. a muž si myslí, že asi kvůli němu… ale kvůli němu nebrečím.. brečím kvůli myšlence, jak může někde ve světě žít bývalý manžel beze mě a bez syna, kterého tak nadlidsky miloval… možná když by jsme byli starší a moudřejší, byli by jsme spolu s první láskou nadosmrti a děti by měli vlastní rodiče…
ničeho nelituji, syna taaak strašně miluju 
, ale uvědomuji si, že počkat až dodělám školu, byla by jednodušší a mít syna byť o 3 roky dýl, třeba žijem pořád s jeho taťkou a malej by se netrápil že odešel… ale třeba taky ne..
- Citovat
- Upravit
weruuunka
weruuunka
6.1.12 11:55
ejmy píše:Má mi platit 1500,–, ale neplatí nic, protože dělá na černo, takže je jakoby bez práce.
a nejake alimenty jako? svinak se tomu pekne vyhyba :@ nesnasim lidi, kteri se vyhybaji zodpovednosti :@ a paradoxne mam jednoho takoveho i doma :@ jsem tak rada, ze jsem zena a ze se umim postavit k vecem celem a vyresit je..a ty to zvladas sama? psychicky x financne?
Psychicky to zvládám dobře, ale finančně to je horší, ale zatim to jde, ikdyž mi to vychází tak tak. 
- Citovat
- Upravit
6.1.12 11:56
Anonymní píše:
Omlouvám se že píšu anonymně, ale je to jen moje soukromí, které nemusí znát všichni..Otěhotněla jsem v 16 - plánovaně
od malička jsem měla ráda děti, starala jsem se o dvojčata tety, o ségru od 2 měsíců, stávala jsem k ní v noci abych jí dala sunar a ,,macecha,, se vyspala atd… ale dělala jsem to ráda…
pak přišlo období, kdy jsem to už nezvládala, neštastná služka která se nestíhala ani učit do školy - na tom maceše nezáleželo… vím, byla jen o 10 lte straší a asi nevěděla jak se ke mě má chovat, znaly jsme se dva roky.. chápu i jí.. ale neomlouvám jí, byla vychcaná jak ke mě, tak k tátovi..
A tak jsme se jednou rozhodli, s mým partnerem, který vyrůstal v dětském domově na slovensku a do čech přijel hledat matčinu lásku - což ovšem nedostal a tak měl jedinou lásku mě, byla jsem jeho všechno, jeho jediná budoucí rodina co v životě měl a on byl zase jediný, kdo viděl, jaký to mam.. a tak jsme z toho oba chtěli utéct - věděli jsme že má práci (měl plat 16 tis. což je pro 18-ti letého studenta celkem hezký, s možností bytu skoro zdarma), že školu dodělat stihne a že já mám pevnou vůli na dodělání školy, vysoké nároky a na sš individuální studium… a tak jsme do toho šli, přestala jsem brát HA a za měsíc byly na testu //.. a byli jsme štastní, že budeme šťastná milující se rodina..
..samozřejmně přišel strach, jak to řeknu svým rodičům, které nadevše miluji a ublížit jim nechci! a tak jsme vymysleli tu hroznou velkou lež.. jedinou lež nad lži v mém životě.. otěhotněla jsem přes HA.. a věřte mi, že jsem věděla, že vidí že lžu, neumim lhát! ..ale všichni tomu věřili.. táta přestal mluvit, mamka brečela a pak to vzala, že se to nějak udělá..
do školy jsem chodila do 7 měsíce těhu a pak dál studovala dálkově.. malej se mi narodil v 17-ti tatka se smířil a velice mě potěšil, že se chlubí vnukem, mamka taky šťastná věříc že školu dodělám i s mimi.. přítel si mě vzal.. nakonec jsme se přestěhovali k mé mamce, kde jsme bydleli rok (už ani nevím proč) a po roce jsme se přestěhovali do svého bytu - oba dodělanou školu, a byli jsme hezká milující se rodinka..
ovšem mládí a nezkušenost zahýbala s naším vztahem a tak spolu od synových dvou let nejsme, manžel byl moje první láska, milovala jsem ho jako nikoho a pořád se s tím nedokážu poprat (nikdo to neví a ani se to nikdo nikdy nedozví)
Mám práci, krásného zdravého kluka, kterej je mimochodem zázračnej - všechno ví, umí, neměl problém s R (od tří ho normálně používá) chápe věci které běžně děti nechápou - možná to je tím, že jsem se celé těhu učila, možná ne, kdo ví.. jen už na sš si dělali srandu, že porodím a mimi bude už všechno vědět…
Otec syna byl dokonalý, milující, postaral se, učil ho, uvařil, uklidil, vydělával -MILOVAL NÁS- a najednou, v jediný den, všechno zmizelo, kam, to nevím.. prostě zmizel, celý vztah byl dobrý, občas hádka, jindy radost, ale hádky se neuměly samy řešit a on na vyřešení zájem neměl a tak vztah upadal a upadal a jednoho dne jsme se rozešli, bylo mu to jedno, šlo mu jen o malýho, asi po 6ti měsících jsem si našla přítele a nastalo peklo, jak moc mě miluje tak jsme se k sobě vrátili, má snaha o štastnou rodinu byla veliká.. a on najednou zmizel, proč to nevím, jednou mi řekl že nás nechce vídat s někým jiným, že to nás neuvidí radši vůbec.. syna nevídá, neplatí alimenty - ani je po něm nechci, měl to v životě těžký, mam ho ráda a nechci mu ještě přitěžovat..a tak jsem po roce našla novýho tatínka pro syna, dlouho se ptal, kdy už mu novýho najdu.. a máme ho doma, už půl roku - je to úžasnej snaživej chlap, syna vzal božsky za svého a čekáme další miminko, všichni tři se strašně těšíme, vím že už budeme navždy spolu, at se děje co se děje, to samé už zažít nechci a pro něj je rodina na prvním místě..
..ještě k té lži.. rodičům jsem to všechno řekla.. mamka se snad jen pousmála.. táta už s manželkou není.. hodně jsem brečela při tom přiznání a těch okolnostech, a víte co udělal? nikdy na to nezapomenu.. omluvil se mi, za to jaké jsem to tam měla, za to že to neviděl.. a s jeho slovy nebreč, ta lež zkončila, ten velký kámen co mi spadl ze srdce museli slyšet i lidi v dalekém okolí..
..a já, možná vlivem těhotenských hormonů, po večerech brečím do polštáře.. a muž si myslí, že asi kvůli němu… ale kvůli němu nebrečím.. brečím kvůli myšlence, jak může někde ve světě žít bývalý manžel beze mě a bez syna, kterého tak nadlidsky miloval… možná když by jsme byli starší a moudřejší, byli by jsme spolu s první láskou nadosmrti a děti by měli vlastní rodiče…
ničeho nelituji, syna taaak strašně miluju
varim obed a kvuli tobe jsem si ted do nej trosku nabrecela..je videt, ze jsi to mela tezke..a to dost..obdivuju takto silne lidi! snad budete vsichni zdravi a spokojeni pak budou deticky rady jakou maji mladou maminku
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.1.12 12:01
weruuunka píše:ejmy píše:Má mi platit 1500,–, ale neplatí nic, protože dělá na černo, takže je jakoby bez práce.
a nejake alimenty jako? svinak se tomu pekne vyhyba :@ nesnasim lidi, kteri se vyhybaji zodpovednosti :@ a paradoxne mam jednoho takoveho i doma :@ jsem tak rada, ze jsem zena a ze se umim postavit k vecem celem a vyresit je..a ty to zvladas sama? psychicky x financne?
jak jako neplati? 
prece kdyz dela nacerno, resp. je nezamestnany, vyska alimentu se vypocitava z nejvhodnejsi prace, kterou mu nabizi pracak..tak mi to teda tvrdila socialni poradkyne :-/ a bud to bude platit kdovi z ceho, nebo tam nastoupi..kdyz penize nebude posilat, nastoupi srazky ze mzdy..a v konecnem reseni muze jit i sedet, ale dluhy vuci tobe a malemu mu porad zustanou..takhle mi to teda vysvetlovala ona..ale praxe je asi jina :@ a 1500? to je jako vyzivne na tebe i maleho dohromady? to je sakra malo!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.1.12 12:02
Stromeček ještě neodzdobenej. Nějak sem se začetla u anonymky. Moc mě to mrzí. Měla jsi to v životě pěkně těžké. Já jsem ráda že moje máma to všechno bere jinak a v pohodě. Každý hold nemá takovou mámu jakou by si přál. Držím ti palečky aby ti všechno vyšlo podle přání. Hlavně se už netrap a užívej si kloučka a nového tatínka. Vždyť to je nyní to nejdůležitější.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
6.1.12 12:06
Ejmy: promiň, nechtěla jsem aby sis brečela do oběda 
Anýsek18: Mám skvělou maminku, vyrůstala jsem s ní od dětství, rozvedli se když mi byli dva a od puberty jsem se domluvila s maminou že si sš vyberu v tátovim bydlišti, že je fér, aby se mnou chvíli žil i on, má mě hrozně rád a vždycky se mi oba věnovali, jako dítěti, i když né spolu.. a pak se všechno takhle změnilo, když jsem se k němu nastěhovala, víš.. mamka byla vždycky suprová.. a jak rychle jsem se k ní v té době vrátila 
ta žena kvůli které to vlastně vzniklo, byla tátova tehdejší manželka, víš…
- Citovat
- Upravit
Anonymní
6.1.12 12:09
To co jsem psala, je už minulost.. ted pracuji, mám velkýho klučinu, druhé mimi na cestě.. jsem už uplně někde jinde..
jen jsem tim chtěla vlastně napsat, že to jak se teď rozhodnete si ponesete celý život, a pokud máte hodně mladého i přítele, aby byl dost vyzrálý na miminko a pak jste nebrečeli i s dítětem že nemáte tatínka..
oni chtějí, i ten můj chtěl, ale až po dvou - třech letech se projevilo, že byl mladej, postaral se, to ano.. ale neuměl řešit věci důležité pro kvalitní vztah, což je asi problém mladých mužů (a asi i žen) ti starší už to vidí trochu jinak…
Moc vám držím palce, ať vám to vyjde podle představ a přání
A.
- Citovat
- Upravit
6.1.12 12:12
machacada píše:tyynka píše:já 24.machacada píše:21. tttyynka píše:V kolikátém jsi týdnu
Zatím jsem jen náctiletá těhule, ale i až se mi prďous narodí, ještě pár měsíců mi náct bude
Tři klasické UTZ za těhotenství, ty velké, teď jdu na druhý 13. ledna. S tím, že jsem měla dva UTZ mimo, navíc, první když jsem měla v prvním trimestu zánět ledvin a doktor mimíse kontroloval, jestli je v pořádku.. A druhý přd Vánoci, když jsem chtěla vědět pohlaví jako překvapení k VÁnocům a prcek se ne a ne ukázat. Klasicky dělá můj doktor ty tři, ale nemá problém udělat i navíc. Faktem je, že bych nejraději měla UTZ doma, abych mohla pořád sledovat, co se tam děje Mám bohužel placentu na přední straně, takže pohyby cítím jen velice výjiemčně, partner vůbec a nemůžu se dočkat, až se to přehoupne a budeme je cítit oba pořádně
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.1.12 12:15
terezinka20 píše:
ahoj holky sice uz nemam mesic a neco nact ale rada bych se k vam pripojila. ja touzim po miminku uz srasne dlouho a mozna ted uz se zadarilo ikdyz uz mam dve deti ale ne vlastni a uz jsou velke kluk ma 13 a holka ma 4 ale mam je rada jako vlastni.chtela jsem se vas zeptat jaky jste mely priznaky uplne ze zacatku????diky moc
Já to vůbec nečekala, až jsem si najednou vzpomněla, že už jsem nějak dlouho neměla MS, a dumala jsem nad tím a začlo mi bý jasné, proč jsem pořád tak podrážděná a unavená. Test byl pozitivní a pak to šlo všechno samo, zvrcení, nehcutenství, 6 kilo dole pod původní váhou. Díky za druhý trimestr, už můžu normálně fungovat užívám si, co to jde
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.1.12 12:24
Ahoj mě je 21 a malá se narodila v mých čerstvých dvaceti takže sem otěhotněla jako náctiletá !!! Školu bohužel nemám tak snad dodělám dálkově až malá trošku povyroste ale to je na dýl. Jinak malá byla plánovaná a s manželem ji zbožnujem i když je to pěknej řvounek !!! 
Tak gratuluju maminám a přeju dvě čárky snažilkám !!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.1.12 12:24
Jinak ja ze zacatku nemela nejake priznaky…jen jsem mela divne tuseni tak jsem si koupila test a vysel jedna carka silnejsi a druha slabsi…na druhy den jsem sla na gyndu a jelikoz jse na UZ nic neukazalo tak me okamzite poslala do nemocnice na vysetreni…tam jsem zustala 3dny na podezdreni ze je to mimodelozni…Ale po 4 dnech jse nam konecne na UZ ukazala ta malicka tecka a ikdyz to bylo nechtene tak jsem byla stastna ze to tam je…pak prisla doktorka s otazkou jestli to chci nebo ne???tak jsem se zeptala pritele a ten mi odpovedel ze dalsi stres co je a co bude by uz nezvladl a ze mimco chce,ze by nedokazal zit stim ze ,,zabil" sve dite.A ze jsi je jisty ze to bude kluk a tyk je Tak jsme si to nechaly a uz jse nemuzem dockat az bude mezi nama
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.1.12 12:36
Anonymní píše:
To co jsem psala, je už minulost.. ted pracuji, mám velkýho klučinu, druhé mimi na cestě.. jsem už uplně někde jinde..jen jsem tim chtěla vlastně napsat, že to jak se teď rozhodnete si ponesete celý život, a pokud máte hodně mladého i přítele, aby byl dost vyzrálý na miminko a pak jste nebrečeli i s dítětem že nemáte tatínka..
oni chtějí, i ten můj chtěl, ale až po dvou - třech letech se projevilo, že byl mladej, postaral se, to ano.. ale neuměl řešit věci důležité pro kvalitní vztah, což je asi problém mladých mužů (a asi i žen) ti starší už to vidí trochu jinak…
Moc vám držím palce, ať vám to vyjde podle představ a přání
A.
Tak příteli je 24 tak si myslím že on by to neudělal. A hlavně on byl vlastně ten kdo opravdu řekl že si to mimčo uděláme. Já samozdřejmě chtěla ale on prostě šel vzal mě za ruku a řekl mi ať jdeme dělat miminko. Boží ten můj chlap
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.1.12 12:36
Jinak jak vás dočítám, koukám, že jsme na tom všechny podobně, já zatím taky sundala prádlo a dala prát další várku, udělala oběd a najedla se 
Teď dočítám a pak se jdu učit psychologii, mám v pondělí zkoušku a teprve s tím začínám, jen včera jsem se vrhla na první kapitolu, ještě 17 je přede mnou. A stromek jsem dnes taky chtěla odsrojovat, ale odsouvám to na příští týden, až po zkoušce, o víkendu budu dělat jen nutné věci, vaření a neodkladné ukklízení 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
