jdu vymyslet něco k obědu. 
Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Náctileté maminky a snažení
- Fotoalbum (4)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
weruuunka
6.1.12 12:37
- Citovat
- Upravit
6.1.12 12:41
Tak šup s prádlem do pračky a pořádně uklidit tu spoušť co máme doma. Žádný dítě ale bordele jak prase. Bože ty chlapy jsou nepořádní 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
weruuunka
6.1.12 13:48
Zdravím. Už jsem tu. Jak jsem tak koukala tak to vypadá že prát budu asi celej víkend. 
Sem vááážně nadšená. Aspoň že mě přítel pozval na obídek do restaurace
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.1.12 15:22
Ahojíík ja otěhotněla ve 20 tedy neplánovaně…ale vše sme s přítelelm zvládli… 9 dní před míma 21 narozeninami se nám narodila naše princezna Dominička ted už je jsou ji 4 měsíce a my dve s přítelem jsme nejštastnější… NU a školu tu jsem tedy zvládla dokončit s úspěchem…a maturu jsem zvládla a věřím že mi naše malá v bříšku hooodně při ní pomahála a já ji zvládla.. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.1.12 15:47
já mám 3. března 20. narozky a 8. března termín =) čili se ještě počítám mezi náctileté =) před sebou rok a půl školy a momentálně i zkouškové, bez přítele, jenom s mamkou (je jí 39, tak si spočítejte, v kolika mě měla letech 
) a uštěkaným hafanem..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.1.12 17:13
Zdravím všechny maminky a snažilky. Jaké máte pocity? Já mám doma poslední test a testila bych se hned zítra. Jsem napjatá jak strunka. Ale tak snad to vydržím a testnu se až v neděli
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.1.12 17:31
Anonymní píše:
Omlouvám se že píšu anonymně, ale je to jen moje soukromí, které nemusí znát všichni..Otěhotněla jsem v 16 - plánovaně
Měla jsem doma hoodně velké peklo, maceše jsem dělala služku, starala se o sourozence (a když ne, tak bylo zle), do školy jsem chodila přes dvě pole, v létě ve vedrech, v zimě ve sněhu, ve tmě svítící si na cestu mobilem, ve strachu a můj milovaný upracovaný tatka, ke kterému jsem po zš tak strašně chtěla a vybrala si sš daleko od bydliště maminky, nic nevěděl a říct jsem nic nemohla, jelikož bych to celý dny s ,,macechou,, měla ještě horší.. A že se chci vrátit k mamce jsem říct nemohla, ublížila bych mu, nechápal by proč atd.. Teď už vidím i jiná řešení, ale v té době, to pro mě bylo jediné východisko..
od malička jsem měla ráda děti, starala jsem se o dvojčata tety, o ségru od 2 měsíců, stávala jsem k ní v noci abych jí dala sunar a ,,macecha,, se vyspala atd… ale dělala jsem to ráda…
pak přišlo období, kdy jsem to už nezvládala, neštastná služka která se nestíhala ani učit do školy - na tom maceše nezáleželo… vím, byla jen o 10 lte straší a asi nevěděla jak se ke mě má chovat, znaly jsme se dva roky.. chápu i jí.. ale neomlouvám jí, byla vychcaná jak ke mě, tak k tátovi..
A tak jsme se jednou rozhodli, s mým partnerem, který vyrůstal v dětském domově na slovensku a do čech přijel hledat matčinu lásku - což ovšem nedostal a tak měl jedinou lásku mě, byla jsem jeho všechno, jeho jediná budoucí rodina co v životě měl a on byl zase jediný, kdo viděl, jaký to mam.. a tak jsme z toho oba chtěli utéct - věděli jsme že má práci (měl plat 16 tis. což je pro 18-ti letého studenta celkem hezký, s možností bytu skoro zdarma), že školu dodělat stihne a že já mám pevnou vůli na dodělání školy, vysoké nároky a na sš individuální studium… a tak jsme do toho šli, přestala jsem brát HA a za měsíc byly na testu //.. a byli jsme štastní, že budeme šťastná milující se rodina..
..samozřejmně přišel strach, jak to řeknu svým rodičům, které nadevše miluji a ublížit jim nechci! a tak jsme vymysleli tu hroznou velkou lež.. jedinou lež nad lži v mém životě.. otěhotněla jsem přes HA.. a věřte mi, že jsem věděla, že vidí že lžu, neumim lhát! ..ale všichni tomu věřili.. táta přestal mluvit, mamka brečela a pak to vzala, že se to nějak udělá..
do školy jsem chodila do 7 měsíce těhu a pak dál studovala dálkově.. malej se mi narodil v 17-ti tatka se smířil a velice mě potěšil, že se chlubí vnukem, mamka taky šťastná věříc že školu dodělám i s mimi.. přítel si mě vzal.. nakonec jsme se přestěhovali k mé mamce, kde jsme bydleli rok (už ani nevím proč) a po roce jsme se přestěhovali do svého bytu - oba dodělanou školu, a byli jsme hezká milující se rodinka..
ovšem mládí a nezkušenost zahýbala s naším vztahem a tak spolu od synových dvou let nejsme, manžel byl moje první láska, milovala jsem ho jako nikoho a pořád se s tím nedokážu poprat (nikdo to neví a ani se to nikdo nikdy nedozví)
Mám práci, krásného zdravého kluka, kterej je mimochodem zázračnej - všechno ví, umí, neměl problém s R (od tří ho normálně používá) chápe věci které běžně děti nechápou - možná to je tím, že jsem se celé těhu učila, možná ne, kdo ví.. jen už na sš si dělali srandu, že porodím a mimi bude už všechno vědět…
Otec syna byl dokonalý, milující, postaral se, učil ho, uvařil, uklidil, vydělával -MILOVAL NÁS- a najednou, v jediný den, všechno zmizelo, kam, to nevím.. prostě zmizel, celý vztah byl dobrý, občas hádka, jindy radost, ale hádky se neuměly samy řešit a on na vyřešení zájem neměl a tak vztah upadal a upadal a jednoho dne jsme se rozešli, bylo mu to jedno, šlo mu jen o malýho, asi po 6ti měsících jsem si našla přítele a nastalo peklo, jak moc mě miluje tak jsme se k sobě vrátili, má snaha o štastnou rodinu byla veliká.. a on najednou zmizel, proč to nevím, jednou mi řekl že nás nechce vídat s někým jiným, že to nás neuvidí radši vůbec.. syna nevídá, neplatí alimenty - ani je po něm nechci, měl to v životě těžký, mam ho ráda a nechci mu ještě přitěžovat..a tak jsem po roce našla novýho tatínka pro syna, dlouho se ptal, kdy už mu novýho najdu.. a máme ho doma, už půl roku - je to úžasnej snaživej chlap, syna vzal božsky za svého a čekáme další miminko, všichni tři se strašně těšíme, vím že už budeme navždy spolu, at se děje co se děje, to samé už zažít nechci a pro něj je rodina na prvním místě..
..ještě k té lži.. rodičům jsem to všechno řekla.. mamka se snad jen pousmála.. táta už s manželkou není.. hodně jsem brečela při tom přiznání a těch okolnostech, a víte co udělal? nikdy na to nezapomenu.. omluvil se mi, za to jaké jsem to tam měla, za to že to neviděl.. a s jeho slovy nebreč, ta lež zkončila, ten velký kámen co mi spadl ze srdce museli slyšet i lidi v dalekém okolí..
..a já, možná vlivem těhotenských hormonů, po večerech brečím do polštáře.. a muž si myslí, že asi kvůli němu… ale kvůli němu nebrečím.. brečím kvůli myšlence, jak může někde ve světě žít bývalý manžel beze mě a bez syna, kterého tak nadlidsky miloval… možná když by jsme byli starší a moudřejší, byli by jsme spolu s první láskou nadosmrti a děti by měli vlastní rodiče…
ničeho nelituji, syna taaak strašně miluju
Tyjo tak to jsi měla hodně těžký 
Tak držím palce ať už vše vychází tak jak má 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.1.12 17:36
Anýsek18 píše:
Zdravím všechny maminky a snažilky. Jaké máte pocity? Já mám doma poslední test a testila bych se hned zítra. Jsem napjatá jak strunka. Ale tak snad to vydržím a testnu se až v neděli
Držím palce ať jsou tam // 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.1.12 17:36
machacada píše:Anýsek18 píše:Držím palce ať jsou tam //
Zdravím všechny maminky a snažilky. Jaké máte pocity? Já mám doma poslední test a testila bych se hned zítra. Jsem napjatá jak strunka. Ale tak snad to vydržím a testnu se až v neděli
Děkuju. No doufám že budou. Nejhorší je že jsem nedočkavá a musím vydržet do neděle
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.1.12 17:37
Tamtama píše:
já mám 3. března 20. narozky a 8. března termín =) čili se ještě počítám mezi náctileté =) před sebou rok a půl školy a momentálně i zkouškové, bez přítele, jenom s mamkou (je jí 39, tak si spočítejte, v kolika mě měla letech
Tyjo
jak to budeš dělat s tou školou? dá se zvládnout vše
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.1.12 17:39
Musíš pořád něco dělat aby jsi na to nemyslela 
já to taky nikdy nemohla vydržet ale lepší si počkat, pak mě vždy mrzelo že tam je jen /
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.1.12 17:45
Tak já sem na zklamání zvyklá. Já jsem jen natěšená ale i smířená stím že tam bude jen jedna. Takže v pohodě. Dneska od rána uklízím barák a teď na to doplácím. Berou mě záda jak čert a motá se mi hlava. Takže sranda. Aspoň že chlap umeje nádobí
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Tak prádlo zklizený, další v pračce. Teď sedím s nohama nahoře adítě mi demoluje obývák. Snad půjde spát, ať si v klidu udělám oběd.
Ejmy on donesl nějaký papír, že si vydělá asi 3 nebo 4tisíce a museli mu nechat životní minimum a na pracáku hlášenej není.
Anonymko palec nahoru, že jsi to tak zvládla
