Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Dobré odpoledne, rozhodla jsem se napsat k me situaci ještě par slov. Nechci se tady obhajovat, vím co jsem udelala. Ale slova typu rozhodnozka a pod. me opravdu mrzí. Nejsem tento typ žen. Do svého úvodního příspěvku jsem nenapsala vše, ne jen proto, ze byl dlouhý, ale i proto, že jsem nechtěla vytahovat vše ze svého soukromí a nějakým zpusobem jsem nechtela psat nic zlého o svém priteli, jelikož se vůči nemu cítím velmi vinna. Chtela bych jen dodat, ze kdyz jsem si zacala s kolegou, nejak jsem se do nej zblba. Netvrdím to, ale je možné, že to bylo podmíněno tím, ze to bylo teprve mesic poté, co se ke mně vratil přítel. Přítel mě pred tím na 4 měsíce opustil. Měl období, kdy si asi potreboval uvědomit, jestli chce vztah nebo zábavu. Celé 4 měsíce vymetal jednu diskoteku za druhou a balil ženské. To bych i pochopila, at si dela co chce, když je sám. Horší bylo, že mi cele ty 4 mesice lhal, že jediné co je, tak se trápí a přežívá beze mně. Ja se chtěla pres to, že mě opustil přenést, ale on mi denne psal jak me miluje, jak se trápí, jak k sobě patříme. Když jsem si pak našla bližšího kamarada, který se mnou chtěl chodit, přítel mi psal ať to nedělám, že znicim naší osudovou lasku. Přitom sam balil každou sukni. To jsem ja ale tehdy nevedela. Myslela jsem, ze opravdu mu chybím a nikoho nemá. Jen je pro nej těžké žít s nekym starším. Poté co se ke mně vratil a rovnou nastěhoval, teprve všechno vyšlo na světlo a mne to v tu dobu dost bolelo a trapilo. Mozna i proto jsem se upnula na kolegu. Možná jsem chtěla někoho mít, kdyby se přítel zase rozmyslel. Az kdyz se je mne pritel vratil, začal být jiný a lepší, milující přítel. Me ale ty 4 měsíce staly spoustu slz a bolesti. Možná proto jsem pak udelala co jsem udelala. Hrda na to nejsem. A neobhajuji to. Jen se chci obhajit v tom, ze nejsem rozhodnozka. Neverna jsem byla poprve. Děkuji za přečteni.
Mozna ti prozretelnost ukazuje, kudy jit
udelej si ten test a az pote se rozhoduj. Ja bych teda uz davno byla s tim kolegou, nez s mladym nevybourencem, ale to je tvoje vec
@jenny.fields Všimla jsi si jak jsi předpojatá?
@mgdln Sorry, jasně psala, že tuší (ví) čí dítě to je.
K bodu 2. Cituji: Ano. Jsem moc špatná. Nejvíc me trápí, jak ublížím příteli. Kolega stojí o me i o dítě. Nechce mi nějak ublížit, nepíše mi výhrůžné smsky. Ale chce vědět kdo je otec. Ja ziskávam čas a doufám, ze třeba někoho potká a zapomene na nás. Zakl.
Ještě máš pocit, že chce nejasnost hned řešit?
A racio chybělo rozhodně dřív.
@Anonymní píše:
Dobré odpoledne, rozhodla jsem se napsat k me situaci ještě par slov. Nechci se tady obhajovat, vím co jsem udelala. Ale slova typu rozhodnozka a pod. me opravdu mrzí. Nejsem tento typ žen. Do svého úvodního příspěvku jsem nenapsala vše, ne jen proto, ze byl dlouhý, ale i proto, že jsem nechtěla vytahovat vše ze svého soukromí a nějakým zpusobem jsem nechtela psat nic zlého o svém priteli, jelikož se vůči nemu cítím velmi vinna. Chtela bych jen dodat, ze kdyz jsem si zacala s kolegou, nejak jsem se do nej zblba. Netvrdím to, ale je možné, že to bylo podmíněno tím, ze to bylo teprve mesic poté, co se ke mně vratil přítel. Přítel mě pred tím na 4 měsíce opustil. Měl období, kdy si asi potreboval uvědomit, jestli chce vztah nebo zábavu. Celé 4 měsíce vymetal jednu diskoteku za druhou a balil ženské. To bych i pochopila, at si dela co chce, když je sám. Horší bylo, že mi cele ty 4 mesice lhal, že jediné co je, tak se trápí a přežívá beze mně. Ja se chtěla pres to, že mě opustil přenést, ale on mi denne psal jak me miluje, jak se trápí, jak k sobě patříme. Když jsem si pak našla bližšího kamarada, který se mnou chtěl chodit, přítel mi psal ať to nedělám, že znicim naší osudovou lasku. Přitom sam balil každou sukni. To jsem ja ale tehdy nevedela. Myslela jsem, ze opravdu mu chybím a nikoho nemá. Jen je pro nej těžké žít s nekym starším. Poté co se ke mně vratil a rovnou nastěhoval, teprve všechno vyšlo na světlo a mne to v tu dobu dost bolelo a trapilo. Mozna i proto jsem se upnula na kolegu. Možná jsem chtěla někoho mít, kdyby se přítel zase rozmyslel. Az kdyz se je mne pritel vratil, začal být jiný a lepší, milující přítel. Me ale ty 4 měsíce staly spoustu slz a bolesti. Možná proto jsem pak udelala co jsem udelala. Hrda na to nejsem. A neobhajuji to. Jen se chci obhajit v tom, ze nejsem rozhodnozka. Neverna jsem byla poprve. Děkuji za přečteni.
No tak tos udělala plným právem a nemáš se za co stydět.
On si bude vymetat diskotéky a vojíždět bůhvíkolik ožralých holek a ty bys jako měla poslušně sedět doma v koutě a čekat až se vyřádí a rozhodne se vrátit zpět?
Tak to ne, dobřes udělala a žes mu to pěkně nandala ![]()
Tomu se říká karma a jestli dítě bude kolegovo, tak si to tvůj přítel zaslouží. A dobře mu tak.
Kdyby od tebe neodešel a nechoval se tak jak se choval, tak teď nemusíš řešit toto dilema.
Toto je odpověď vesmíru.
A jestli tě kolega má rád a stojí o tebe i o prcka, tak já bych na tvém místě byla raději s ním ![]()
Udělej si ty testy ať víš na čem jsi. Byla bych ráda, kdybys pak napsala jak testy dopadly.
Jsem zvědavá a budu diskuzi sledovat ![]()
Přeji ti co nejméně trápení, šťastnou volbu partnera a v rámci možností krásné svátky ![]()
@Anonymní píše:
Ano. Vim, ze byl single. Mohl si delat co chtěl. Ale proc mě nenechal jit dal? Proc mi stale psal a volal at nikoho nemam, ze mu ublizim atd. Ja se potom z toho nemohla dostat, zatim co on se tahal s kde kým. Ale to není předmětem diskuze.
Protože je psychicky nemocnej, nebo je to sobec, který si užívat může a jeho vyvolená ne. ![]()
Když to tak čtu, stojí ti on za to? Nebylo by ti líp jinde s někým jiným?
Třeba s tím kolegou?
@Anonymní píše:
Nebyla jsem hrdinka a ani nejsem rozhodnozka. Za 29 let jsem nebyla nikomu neverna. Vzdy jsem svého partnera ctila a neponizila bych ho takovym zpusobem. S kolegou jsem uplne nejak zblbla a zila jak v jinem svete. Lituji toho velmi.
Pritel ma krevní skupinu nula, ja A-, kolega A+, miminko ma nulku. To ale bohuzel neznamena, ze je přítele.
Nečetla jsem celou diskuzi.
Nepíšeš, zda má přítel 0- nebo +, pokud - a miminko taky, tak je jeho, pokud má - a miminko +, tak je kolegy, pokud má +, tak jsou možné obě varianty a nic jiného než testy otcovství ti nezbývá.
Být tebou, tak bych si jen nechala udělat asi se vzorky od kolegy, protože to bude pro tebe jednodušší než shánět laboratoř, kde dělají testy i z vlasů, aby o tom přítel nevěděl a pokud to miminko bude kolegy, tak ti asi nezbyde nic jiného než jít s pravdou ven, neumím si představit člověka, co takovéhle pochybnosti vydrží tajit celý život a pokud to kolega chce vědět teď, tak se to asi jen tak nezmění.
Ani se nedivím manželovi, který už dávno před dětmi prohlašoval, že na každé dítě, o kterém mu budou tvrdit, že je jeho, chce „průkaz původu“ (genetické testy) a abych to případně nebrala osobně.
@Doctus píše:
Tak podle vzhledu obličeje a dalších tělesných znaků miminka opravdu nejde poznat, kdo je otcem. Genetika je věc mocná…
to rozhodne, leda snad, ze by jeden z otcu byl cernoch.
jinak souhlas se @Slečna Ferka z prvni strany
@Doctus Tak existuje, ale není náhodou daleko pravděpodobnější, že dvě ačka mají dítě nulu, to geneticky možné velmi dobře je.
@zoy
Test krevní skupiny může otcovství jen vyvrátit (pokud nebudeme uvažovat Bombay fenotyp).
@Doctus Tak pokud má dva kandidáty, tak vyvrátit stačí. Z technického hlediska jakékoli dostupné testy mohou otcovství pouze vyvrátit, žádné je neprokáží ze 100% (i když přesnost genetických přes 99% je bohatě dostačující ![]()
Anonymní, a znáš krevní skupinu sebe, dítěte a přítele (případně i kolegy)? Mohlo by ti to do začátku napovědět, případně i rovnou vyloučit.
@zoy
A kdyby žena tvrdila, že s nikým nespala, tak je třeba se podívat z okna. Posledně, když se toto stalo, tak na východě vyšla hvězda. ![]()
@LittleBoy píše:
Hele, zakladatelko, myslím si, ze teď je už úplně jedno proč, jak, kdo a co. Teď je hlavní aby sis byla jistá koho to dítě vlastně je a to bude výchozí bod tvého dalšího počínání. Ostatní jsou, jak říkají s oblibou moje děti, kecy v kleci. A pokud jsi všechno dělala s plným vědomím, ze si za svoje chování poneseš následky, tak u mě máš vyšší morální hodnotu než většina zdejších moralizujících diskutujících, kteří pouze teoretizují na téma „kdy by…“.
To je tady na emiminu jak mor, místo, aby diskutující poradili, či napsali svůj osobní příběh, který by mohl zakladatelce být nějak užitečný, tak tu většina jen běduje a moralizuje, čímž jejich příspěvky jaksi pozbývají na významu, pač jsou zakladatelce úplně na ho*no…ale hlavně, že si oni uleví
Jinak zakladatelko na ty testy bych šla pro svůj klid, ať víš na čem jsi a pak si můžeš promyslet, co dál. Přeji ať to dobře dopadne ![]()
@Ellusa
Kdybychom to vzali čistě matematicky, tak ze spojení 0 a A se narodí 0 až v 50 %, ze spojení dvou A se narodí 0 nejvýše v 25 %. To jen tak na zamyšlení, pro zavilé matematiky jsem nepoužil derivace ani integrály. Mrzí mě to. ![]()
Příspěvek upraven 22.12.15 v 22:28
Zakladatelko, udělala bych co radí ostatní, nechala bych udělat testy a rozmyslela co dál.
Gratuluji k miminku
, přeji šťastné rozhodnutí.