Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nevím, čí je moje dítě
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
káťa
6.12.17 13:14
- Citovat
- Upravit
káťa
6.12.17 13:16
@zoidberg píše:
Věřím, že byť je chlap sebeupřímnější a má k tobě naprostou důvěru, tak jsou věci, které nikdy nahlas nevysloví
Jeho odpověď je ta jediná správná, řekl bych to samé.
Věřím, že má dceru natolik rád, že by jí to pocítit nedal. Ona na něm vyloženě visí, mají krásný a velmi blízký vztah. Ale samozřejmě by mu to asi uvnitř fuk nebylo, myslím 
- Citovat
- Upravit
6.12.17 13:17
@zoidberg píše:
Věřím, že byť je chlap sebeupřímnější a má k tobě naprostou důvěru, tak jsou věci, které nikdy nahlas nevysloví
Jeho odpověď je ta jediná správná, řekl bych to samé.
S tím úplně tak nesouhlasí. Myslím, že v ten moment, kdy toto říkal si i „přál“ aby to tak bylo, aby se ten vztah nezměnil. Nemohlo by být možné i toto? 
…nicméně dopředu to stejně nedokáže nikdo odhadnout, takže ikdyby se takto chtěl/nechtěl zachovat, nikdo by se nemohl divit, kdyby se zachoval prostě jinak, než si myslí teď…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.12.17 13:19
@Keyllah píše:
S tím úplně tak nesouhlasí. Myslím, že v ten moment, kdy toto říkal si i „přál“ aby to tak bylo, aby se ten vztah nezměnil. Nemohlo by být možné i toto?
Přesně!
Ale jeho odpověď byla i tak jediná správná.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.12.17 13:26
@zoidberg píše:
Přesně!
Ale jeho odpověď byla i tak jediná správná.
V ten moment zcela jistě ale chápu, že on by to tak chtěl v tomto případě cítit a stejně chápu, že i ona chce, aby to tak partner cítil…v tom nevidím problém a u normálních jedinců mi to přijde jako zcela legální očekávání. Nicméně nikdo z nás si nedokáže ani ve snu představit, jaká pecka to musí být -) zhroutila bych se? vzala bych partnera pánvičkou? milovala bych to dítě? Nebo nenáviděla?…kdyby mi teď někdo řekl, že moje dcera není moje, asi bych měla chuť zabíjet, ale „myslím si“, že malé bych se nevzdala a hlavně ona by se nevzdala mě, to bych jí nikdy nemohla udělat, když vím, že na mě tak visí -) ale opět, jsou to jen „myslím si“ a „nevzdala bych se“ a možná je jen mé vroucí přání, aby to tak bylo…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
káťa
6.12.17 13:53
@Keyllah píše:
V ten moment zcela jistě
Jj, u nás ženských se tohle téměř stát nemůže (kromě fakt nějaké zde zmiňované výměny dětí), ale pecka to musí být šílená. Naštěstí malá je úplně celá já. Ale jsem přesvědčená, že bych se jí taky nevzdala a ten cit už by to neovlivnilo, ale to člověk fakt asi nemůže říct, jak by to s ním zamávalo, dokud to neprožije…
- Citovat
- Upravit
6.12.17 15:37
@Markéta80 píše:
nějak si neumím představit že nemůžu otěhotnět tak to zkusím s jiným, no co dítě jako dítě a doma bude hrát divadlo jak se nám to konečně povedloJe to prostě hnus lhát chlapovi a i dítěti a ještě si hrát na tu co trpí ale je to pro jejich dobro
jj, zní to věcně a logicky. Ale jak píšu - nikdy jsme v té situaci nebyla, tak už radši nesoudím a nehodnotím. Zoufalí lidé dělají zoufalé věci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
6.12.17 16:26
Několikrát jsem nad touto situaci premyslela. Pro dite je nejlepsi mit jednoho otce do 4 let. Pro matku take, drzi jednu rodinu a je na muzi i financne závislá. Po 4 roce jde zena do prace a muze o sobe jinak rozhodovat. Verim, ze kdyby muj muz 4 roky vychovaval cizi dite uz by mel k nemu vztah a neopustil by nas. Milenci bych dovolila dite navštěvovat. Kolem 5 let bych diteti rekla pravdu a nechala na muzich jak si rozdeli kompetence. Presto, ze bych mela dite s milencem o vztahu s nim bych neuvazovala. Kdyby ano, uz bych s nim byla.
- Citovat
- Upravit
6.12.17 16:44
@Anonymní píše:
Několikrát jsem nad touto situaci premyslela. Pro dite je nejlepsi mit jednoho otce do 4 let. Pro matku take, drzi jednu rodinu a je na muzi i financne závislá. Po 4 roce jde zena do prace a muze o sobe jinak rozhodovat. Verim, ze kdyby muj muz 4 roky vychovaval cizi dite uz by mel k nemu vztah a neopustil by nas. Milenci bych dovolila dite navštěvovat. Kolem 5 let bych diteti rekla pravdu a nechala na muzich jak si rozdeli kompetence. Presto, ze bych mela dite s milencem o vztahu s nim bych neuvazovala. Kdyby ano, uz bych s nim byla.
Alespoň chcete být fér vůči dítěti a to je nejdůležitejší.
Ale nechat na muzich jak si rozdělí kompetence. V té době už s tím nic neudělají a je to podraz vůči oběma. Pokud by jste si parnera skutečně vážila a nebyl jen za hodící peněženku, řeknte to a necháte rozhodnutí na něm.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.12.17 18:46
@káťa píše:
To je oč tu běží. Ta žena řekne, že nevěděla, že dítě není manžela, celé roky žila v dobré víře, že je jeho. Prokázat úmysl je utopie (to by si- já nevím - musela nechat udělat sama testy DNA, neanonymně, a potom to sama někde zveřejnit, a manželovi přitom lhát nebo já nevím
To vše beru, ale to jsou jen obtíže při dokazování.
Berme ideální situaci. Tedy žena se k tomu podvodu otevřeně přiznává, partnerovi to opakovaně vmetla a použila to třeba i u soudu o péči o dítě, že partner vůbec není biologický otec, ona sama mu to dva roky po rozchodu řekla, že platí celou dobu alimenty na cizí dítě, protože se jí nelíbilo, že usiluje o větší styk s ním, na což podle jejího názoru nemá nárok, když ani není skutečný otec a je jen papírový. A tak by neměl dostat dítě do péče, ani ho vídat bez její přítomnosti například. A že s biologickým otcem dítěte celou dobu udržuje poměr. Prostě by na sebe vše ideálním způsobem (pro dokazování) prozradila. Archetypální, arogantní, hloupá mrcha, která se tím co udělala nijak netají a považuje se za beztrestnou s tím, že jednala v zájmu svém a dítěte a víc ji nezajímá.
Také by neměli SJM, byli by jen partneři, muž by například v dobré víře a po naléhání partnerky na dítě přepsal značné prostředky, zřídil mu nějaký fond, případně dokonce podstoupil vasektomii s tím, že dítě už mají, další nechtějí, tak jaké pak copak.
Po oznámení partnerky by se načas zhroutil, partnerka by dítě přivedla k biologickému otci a dítě by postupně novému tatínkovi začalo říkat táto a s původním otcem by se nechtělo vidět.
Prostě berme to tak, že fakt nebudou pochybnosti, škoda jak finanční, tak nemajetková značná, dokazatelná.
Bude to v českém právním systému odsouzeno? Jaká je šance, s jakým paragrafem a s jakým pravděpodobným výsledkem? Dostala by ta žena nějaký trest? Byl by ten muž nějak odškodněn?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.12.17 19:30
@zoidberg Jako opravdu? Kostní dřeň?
Jaká je pravděpodobnost, že dceru zničí, že jí ze života vyhodím tatínka? Stoprocentní.
A jaká je pravděpodobnost, že dostane leukémii? Tak jednoprocentní?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.12.17 19:35
@Bábrdl Ano, vztah se vynutit nedá. A protože se tu staví staré křivdy RODIČE nad nové křivdy DÍTĚTE a vztah s tatínkem se bere jako VYNUCENÝ, tak opravdu není co řešit.
O čem mluvím já, že slušný člověk by řekl „miloval jsem Tě 6+ let jako svoje dítě, a tak jsi moje dítě, geny negeny, a udělám vše proto, abych Ti neublížil - takže Ti nedám sežrat, co mi Tvoje matka udělala, ale budu se Tě snažit chránit před čímkoli, co by pro Tebe bylo těžké“. TOHLE je situace, o které mluvím.
Pokud je chlap kikot, přestane mít dítě rád kvůli tomu, že spermie nebyla jeho, tak se samozřejmě nedá nic dělat - ale to neznamená, že by neměl aspoň platit (když už to dítě přišlo o tatínka, což je pro něj obvykle MNOHEM horší).
@káťa píše:
Jsem se ptala svého partnera, co by dělal, kdyby zjistil, že jeho dcera není jeho dcera (má s bývalkou 18 letou). A řekl mi, že by byl naštvaný na bývalku, ale vztah k dceři by to neovlivnilo a poskytoval by jí vše, jako dosud. Že mu stejně není podobná, tak si nemůže být jistý, ale vůči ní že by mu to bylo fuk. Prostě jí bere jako svojí a hotovo.
Myslela jsem to takto, takhle by se IMHO zachoval správný chlap.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.12.17 20:01
@Slečna Ferka píše:
@Bábrdl Ano, vztah se vynutit nedá. A protože se tu staví staré křivdy RODIČE nad nové křivdy DÍTĚTE a vztah s tatínkem se bere jako VYNUCENÝ, tak opravdu není co řešit.O čem mluvím já, že slušný člověk by řekl „miloval jsem Tě 6+ let jako svoje dítě, a tak jsi moje dítě, geny negeny, a udělám vše proto, abych Ti neublížil - takže Ti nedám sežrat, co mi Tvoje matka udělala, ale budu se Tě snažit chránit před čímkoli, co by pro Tebe bylo těžké“. TOHLE je situace, o které mluvím.
Pokud je chlap kikot, přestane mít dítě rád kvůli tomu, že spermie nebyla jeho, tak se samozřejmě nedá nic dělat - ale to neznamená, že by neměl aspoň platit (když už to dítě přišlo o tatínka, což je pro něj obvykle MNOHEM horší).
Myslela jsem to takto, takhle by se IMHO zachoval správný chlap.
Souhlasim.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.12.17 20:06
@Slečna Ferka píše:
@Bábrdl Ano, vztah se vynutit nedá. A protože se tu staví staré křivdy RODIČE nad nové křivdy DÍTĚTE a vztah s tatínkem se bere jako VYNUCENÝ, tak opravdu není co řešit.O čem mluvím já, že slušný člověk by řekl „miloval jsem Tě 6+ let jako svoje dítě, a tak jsi moje dítě, geny negeny, a udělám vše proto, abych Ti neublížil - takže Ti nedám sežrat, co mi Tvoje matka udělala, ale budu se Tě snažit chránit před čímkoli, co by pro Tebe bylo těžké“. TOHLE je situace, o které mluvím.
Pokud je chlap kikot, přestane mít dítě rád kvůli tomu, že spermie nebyla jeho, tak se samozřejmě nedá nic dělat - ale to neznamená, že by neměl aspoň platit (když už to dítě přišlo o tatínka, což je pro něj obvykle MNOHEM horší).
Myslela jsem to takto, takhle by se IMHO zachoval správný chlap.
Podle mě to teda rozhodně znamená, že by neměl platit, pokud se proto rozhodne. ten člověk je oběť.
Ne každý to vnímá jako ty. To, že je někdo kikot, když psychicky neunese krutý podvod je tvůj pocit. Ale to, že to dítě není jeho je FAKT. To je realita.
Já bych to rozhodnutí nechala na tom chlapovi. To je totiž správné.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Jj, asi proto, že je to právo u nás tak zamotaný, tak nějaké kukačky a levobočci nemají moc šancí uspět u soudů…
Dělám v právu (ne v rodinném) a tak vím, jak je obrovsky složité prokázat (a u soudu obhájit) někomu úmysl i ve věcech, které jsou zcela a naprosto jednoznačné. Škoda, že tu nemůžu dávat konkrétní příklady (povinnost mlčenlivosti). Nevyšly byste ale z údivu, z jak naprosto jednoznačných věcí se dokážou lidi pomocí dírek v zákoně vykroutit a jak směšné tresty za některé závažné delikty dostávají…