Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Honza 12 píše:
Dobře uvedu ti blbej příklad, kteerej se tady dost často objevuje. Je hodnej, skvělej táta, stará se o nás. Vydělává dobře. Máme se dobře, každá mě ho závidí, ale já prostě nejsem šťastná. Mám ho opustit?
No, jenže tyhle případy jsou spíše výjimečné, většina je úplně jiná. A i tohle je důvod k rozchodu, protože ten pocit nestesti je individuální a ani to že jinak funguje nemusí stačit. Já se teda nikoho neptala, bylo to moje rozhodnutí. Byla jsem si jistá. A to jsme zvnějšku taky vypadali, že fungujeme.
@Honza 12 píše:
Tak některý ženský to tak berou, jsem po porodu rozhozená, chovám se hystericky, ale s tím nejde nic dělat, to makaj hormóni, chlap musí mět pochopení a vydržet to. A chlap buď vydrží, anebo chce bejt šťastnej, tak si najde milenku, která se chová normálně a už je oheň na střeše.. Naštěstí takový nejsou všechny víš? Musíš si dobře vybrat..
Tohle riziko už nehodlám podstupovat ![]()
@andelka83 píše:
No, jenže tyhle případy jsou spíše výjimečné, většina je úplně jiná. A i tohle je důvod k rozchodu, protože ten pocit nestesti je individuální a ani to že jinak funguje nemusí stačit. Já se teda nikoho neptala, bylo to moje rozhodnutí. Byla jsem si jistá. A to jsme zvnějšku taky vypadali, že fungujeme.
Aha, takže až bude moje ženská těhotná, tak od ní můžu s klidem odejít, a vyprdnout se na to, jen protože mě nebude bavit, to že má buben jak prase a nemůže se se mnou jít proběhnout a zvrací sama doma. Vždyť pocit neštěstí je individuální. Kde nám pak zůstává nějaká ta povinnost? Já vím, je to přehnaný, ale ten pocit štěstí. ![]()
@Honza 12 ono to není jen o pocitu štěstí, je v tom něco víc.
A divil by ses kolik chlapů to udělá. A ne kvůli pocitu štěstí, ale proto, že na vztah a rodičovství nemají. A pak je v podstatě dobře že odešli.
@Ellusa píše:
A toto zde zaznělo kde? Řekla bych, že jsi to trochu překroutil a přizpůsobil sis to, aby to vyhovovalo tvé argumentaci. Bylo řečeno, že i kdyby měl svatozář a byl pozlacený, tak pokud s ním ta druhá strana nebude chtít být, nemůžeš ji přinutit. Prostě to nejde, není nástroj, kterým bys toho dosáhl, když někdo NECHCE. Nebo kdybys ty začal pociťovat ke své ženě odpor a ona tě nechtěla pustit, tak bys zůstal, protože to ona chce? Obětoval bys svůj život, vydržel bys to? A teď bez ohledu na to, zda máte nebo nemáte děti…
Ale jo.. Nedonutíš nikoho, když nechce, tak nechce. A já nikdy odpor k ženské neměl..
@zoidberg píše:
Tohle riziko už nehodlám podstupovat
U tebe je to z nouze cnost aneb vytahování se za každou cenu i když není čím. ![]()
@Honza 12 píše:
Ale jo.. Nedonutíš nikoho, když nechce, tak nechce. A já nikdy odpor k ženské neměl..
Buď rad že neměl, je to hodně blbe a hodně těžké. Zvlášť když cítíš že máš odpovědnost, povinnost vůči dětem.. Mezi mlýnskými kameny.
@Honza 12 píše:
Tak některý ženský to tak berou, jsem po porodu rozhozená, chovám se hystericky, ale s tím nejde nic dělat, to makaj hormóni, chlap musí mět pochopení a vydržet to. A chlap buď vydrží, anebo chce bejt šťastnej, tak si najde milenku, která se chová normálně a už je oheň na střeše.. Naštěstí takový nejsou všechny víš? Musíš si dobře vybrat..
tak jak míváš rozumné názory, teď bych ti přála zažít poprodní koktejl a šestinedělí. Fakt jo, to bych ti z duše přála.
@Honza 12 píše:
Aha, takže až bude moje ženská těhotná, tak od ní můžu s klidem odejít, a vyprdnout se na to, jen protože mě nebude bavit, to že má buben jak prase a nemůže se se mnou jít proběhnout a zvrací sama doma. Vždyť pocit neštěstí je individuální. Kde nám pak zůstává nějaká ta povinnost? Já vím, je to přehnaný, ale ten pocit štěstí.
A víš, co je chlapů, co přesně tohle udělá??? Spousty…
A ty ženské také můžou mít svatozář a toho chlapa nikdo nedonutí k tomu, aby s ní zůstal, i když ona dělá objektivně vše dobře a plní si své „povinnosti“.
Prostě tak to je.
Je to čistě o štěstí na dobrého partnera, který neuteče při prvním problému a je krátkodobě dobrovolně ochoten vydržet i to zlé, když ví, že potom zase přijde dobré.
Pokud ti ale s partnerem není dobře a spokojeně celkově, „vydržet“ vztah do stáří je hloupost a zbytečné promrhání životem.
@káťa píše:
A víš, co je chlapů, co přesně tohle udělá??? Spousty…
A ty ženské také můžou mít svatozář a toho chlapa nikdo nedonutí k tomu, aby s ní zůstal, i když ona dělá objektivně vše dobře a plní si své „povinnosti“.
Prostě tak to je.
Je to čistě o štěstí na dobrého partnera, který neuteče při prvním problému a je krátkodobě dobrovolně ochoten vydržet i to zlé, když ví, že potom zase přijde dobré.
Pokud ti ale s partnerem není dobře a spokojeně celkově, „vydržet“ vztah do stáří je hloupost a zbytečné promrhání životem.
Tak s partnerem, se kterým mě není celkově dobře si nebudu pořizovat rodinu. A pokuď se ona strašně změní, tak jsem to ochoten řešit..
@Honza 12 píše:
Tak s partnerem, se kterým mě není celkově dobře si nebudu pořizovat rodinu. A pokuď se ona strašně změní, tak jsem to ochoten řešit..
Víš jak moc náročné je mít dítě? Jaká je to změna, nároky na člověka, na vztah? Chlap může fungovat, může ti s ním být dobře, a pak přijde dítě a nestacis se divit co se z něj stane. A k řešení to kolikrát není, nevidí to, nechce, nemá na to..
@terinka4444 píše:
tak jak míváš rozumné názory, teď bych ti přála zažít poprodní koktejl a šestinedělí. Fakt jo, to bych ti z duše přála.
Tak ti děkuju. A já to se ženskou, ten koktejl a to všechno hodlám vydržet, i když zrovna třeba nebudu kvůli jejímu chování šťastnej. Holt mám povinnosti, dal jsem se na vojnu, tak to kvůli tomu neutnu, mám nějaké povinnosti. A pocit osobního štěstí. Pokuď bude hysterická holt musím na nějakou dobu oželet.
@andelka83 píše:
Víš jak moc náročné je mít dítě? Jaká je to změna, nároky na člověka, na vztah? Chlap může fungovat, může ti s ním být dobře, a pak přijde dítě a nestacis se divit co se z něj stane. A k řešení to kolikrát není, nevidí to, nechce, nemá na to..
No právě.. vím. Proto píšu, že to musím vydržet. Ale když to nebudu chtít vydržet, tak mě nikdo nedonutí..
@Ellusa píše:
Ano, ale je vydržet a vydržet, viz co jsem psala. Něco jiného je opustit partnera, když je nemocný, nebo těhotnou ženskou či po porodu (to je to vydržet i ve „zlém“, prostě není to zrovna harmonie, je to krizovka, ale nenechám toho druhého ve štychu), a něco jiného je vydržet celý život v nefunkčním vztahu, kde není vůle k nápravě, a svůj život protrápit a zahodit.
Tak si rozumíme. Já nikde nepsal o protrápeném a zahozeném životě.. Už to nejnutnější, nejminimálnější co musí bejt je základní lidská slušnost a úcta k druhému. Jak jsem psal, a k tomu když přidáš pohodu, vášeň tak není co řešit.
@Honza 12 Píšeš, že ve vztahu by se mělo vydržet. A co bys dělal, kdyby za tebou přišla žena a řekla: „Už tě nemiluju, ale vydržím to s tebou, protože máme děti. Počítej však s tím, že budeš vlastně jen trpěný spolubydlící. Volný čas si budu zařizovat podle sebe, s tebou v něm nepočítám. Spát s tebou nebudu, už mě nepřitahuješ. A když budeš nemocnej, tak si najdi někoho, kdo ti udělá čaj, kde chceš, protože já s tebou budu jen z toho důvodu, že to musím vydržet“.
Víš, ono by to mohlo vypadat i takhle. A co si z toho odnesou děti?