Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Reacta píše:
Asi půjdu proti proudu, ale přijdeš mi jako hroznej sobec. Ty víš, že si partner psa nepřeje, ale stejně jsi už rozhodla za něj, že pes prostě bude. Pak se ale nediv, až ti partner dá ultimátum, jestli on nebo pes, nebo se partner rovnou sbalí a odejde… A když neodejde, tak budete trpět všichni, ty, partner, ale i ten pes. Když přineseš domů štěně bez jeho vědomí, tak jeho nechuť ke psům akorát tak ještě zvětšíš, nehledě na to, že jestli jste partneři, tak by jste měli rozhodovat oba, ne že ty ho postavíš před hotovou věc.
Dokážu si totiž představit, že už je alergickej na to, jak pořád o tom mluvíš. Že jsi psa brala do postele a celkově se k němu chovala jako k druhýmu dítěti. Dokážu si i představit, že třeba tobě ten pes nesmrdí, ale jemu ano, stejně tak jako někomu smrdí kočka a druhýmu ne. Já sama mám psa, velkýho… Ale venku, v bytě bych to nesnesla. Protože ano, pes smrdí, pouští chlupy, slintá, leze do postele… Nehledě na to, že sousedi vám pak taky poděkujou v tom paneláku, až ten pes bude štěkat celej den.Nemyslím si, že někdo potřebuje k životu tak strašně moc psa, že bez jeho pořízení nemůže žít, jestli je jako partner a chlap hodnej, spolehlivej, tak si rozmysli, jestli je tvoje priorita partner pro život, nebo pes.
Protože zakladatelka patří mezi ty, co psy milují. Pak máš lidi, co mají psy rádi, ale nemusí mít nutně nějakého doma. Pak neutrálové. a pka ti, co psy nesnáší. Oni jsou s přítelem na pólech, proto jim to klapat nebude, protože jsou v tomhle každý extrém.
@Rosebery Což to jo. Tady by asi ani kompromis nešel… Leda že by si někde pronajala zahrádku třeba s malou chatkou někde blízko a měla psa tam venku.
@Venetia píše:
Jj, štěstí našich miláčku nade všechno. Kdo potřebuje sterilní domácnost, ať si najde sterilniho partnera… bude to mnohem lehčí
Ty to ženeš do extrému. Nepíšu o sterilní domácnosti. Psy mám rád, jen si myslím, že mají své místo venku. Ostatně někdo tady psal, že jsou hlídací
ne mazlící. I když, když jim to dovolíš,
nepustí tě za chvíli ani do tvé vlastní postele.
Zakladatelko za mě - tohle nebude fungovat. Zkus si s přítelem ještě promluvit o tom, za jakých podmínek by souhlasil s pejskem.
Pokud se postaví proti, budeš si muset sama zvolit prioritu. Buď bydlení a život s přítelem a nebo život se psem. Život holt nebývá fér.
@Proximus píše:
Ty to ženeš do extrému. Nepíšu o sterilní domácnosti. Psy mám rád, jen si myslím, že mají své místo venku. Ostatně někdo tady psal, že jsou hlídacíne mazlící. I když, když jim to dovolíš,
nepustí tě za chvíli ani do tvé vlastní postele.
Je, to mi připomnělo paní, která mi vyprávěla, že musela chodit jíst do koupelny, pes ji totiž nenechal v klidu najíst ![]()
@Venetia píše:
Je to celé divné.. Ona za celou dobu nic nepoznala a on se přetvařoval
To je ten problém.
No staci, ze on ocekaval, ze dalsi pes uz nebude, a ona ocekavala, ze bude, protoze jemu prvni pes prece nevadi.
S takovým člověkem bych nebyla ani náhodou. Pro mě jsou naši psi plnohodnotnými členy rodiny a proto jsem si hledala muže, který to má stejně. Jeden můj bývalý mi tvrdil jak má psy rád a nevím co všechno, ale když jsem pak na jednu schůzku přišla s nimi, tak se k nim choval tak, že jsme se hned rozešli 😄
@bse.pedro píše:
Po doplnění informací zakladatelkou můžu, myslím, jménem většiny zde diskutujících věcně shrnout okolnosti… Takže zakl. má byt, který jí zůstane, bude si ho pronajímat, přítel, mimochodem pěknej haj.zl, neskáče radostí metr do vejšky, že do baráku, kterej ON celej zaplatil, se mu nakvartýruje nejen slečna či mladá paní s dítětem, ale ještě mu automaticky bez jeho souhlasu udělá postupně z jeho baráku chlívek… Prvně jednoho psa, pak druhýho, třetího, časem do ložnice třeba kozu a do koupelny slepice… On to sice s kroucením očima trpí, ale nejeví žádné nadšení… TEN KLUK JE ŠMEJD…![]()
![]()
![]()
Hele, kdyz jsem zacala s ex, spali mi u postele dva velci pastevecti psi a v koupelne prespavaly dve kocky. Presto do toho vztahu sel a ocekaval (nerekl predem!), ze se toho casem vzdam. Wtf?
@Anonymní píše:
My jasno meli. Psa jsem uz mela, stehovat jsme se meli i s ním. Pes s námi mel byt jeste minimalne 5 let. Bohuzel doslo k te tragicke udalosti a z minuty na minutu bylo vse jinak…To si clovek nenaplanuje. Stejne jako bych ted asi tezko planovala, kdyz mi umre necekane dcera, jestli budeme chtit druhou…
Navic je tu prave i ta moje dcera, ktera psa-partaka taky moc potrebuje, nejde jen o me a pritele…
a není i problém to, že původně s vámi měl bydlet už velký pes? Vychovaný pes. Teď chceš štěně, s tím je spousta práce. A nejspíš do teď přítel ani nevěděl kolik takový pes stojí. A tak mu to přijde jako drahá investice.
O pořízen nového psa si se měla nejdříve poradit s ním. Než jsi ho začala zařizovat. Já jsem milovnice psů. Ale tedy není pro mě automatické si ihned po smrti psa pořídit nového.
Příspěvek upraven 03.04.21 v 21:44
@Rosebery píše:
Nevím, jestli pes cítí, že ho člověk nemá rád.Od jakživa se bojím psů a jsou mi lhostejní(nemám vůbec potřebu je hladit nebo pusinkovat) a starat se oně. Jsem něco mezi zakladatelkou a jejím chlapem. Ale přijde mi, že ať dávám psům najevo víc nebo míň, že se s nimi družit nechci(prostě neutrální vztahy), tak pes jakoby chtěl a furt se kolem mě ochomejtá.
To stejný kočky.
jasne, ze to citi, stejně jako strach
@Proximus píše:
Ty to ženeš do extrému. Nepíšu o sterilní domácnosti. Psy mám rád, jen si myslím, že mají své místo venku. Ostatně někdo tady psal, že jsou hlídacíne mazlící. I když, když jim to dovolíš,
nepustí tě za chvíli ani do tvé vlastní postele.
blbost, psy jsem mela dva..je to jen o výchově a co komu přijde normální
Já bych psa nesnesla a hledala bych cestu jak se ho zbavit. Mně totiž psi nesnesitelně smrdí a je jedno jak čistotný je jeho majitel. Pach psích chlupů je pro mně něco děsného. Jít výtahem po psovi je pro mě utrpení a navaluje se mi z toho i když jiní nic necítí, ale já to cítím okamžitě. Miluju kočky, ty mi nikdy nesmrdí a hlodavci také ne, pokud jsou v přiměřeně čisté kleci. Takže pořídit si manžel psa proti mé vůli, tak by šli z domu oba.
Hele, zakladatelko, myslím, že by to chtělo si dát ruku na srdce.
Opravdu si nemyslíš, že by bylo dobré před stěhováním do chlapova baráku s ním probrat, jestli si pořídíte nového psa?
Nemůže to být tak, že ses o štěněti rozhodla, aniž bys mu cokoli řekla, a teď mu ho pořád strkáš pod nos a on už na to má alergii, protože mu to čím dál tím víc ukazuje, že se jeho vlastně nikdo na nic neptá? A že třeba i proto reaguje přehnaně?
Neuvědomuješ si, jaké to je pro druhého partnera, když jeden řekne „já psa potřebuju a dítě taky potřebuje“? Že je prostě tlačenej ke zdi?
Nemyslíš si, že by třeba šlo domluvit, když budete mít zahrádku, aby byl pes třeba víceméně venkovní? Dcera by měla kámoše, jen by holt nebyl do postele… a přítelovi by to taky mohlo konvenovat.
Jenže Ty nic takového neděláš, Ty si sem jdeš poslechnout, jak to nebude klapat, jak on je hroznej sobec, protože s tím musel počítat, přece když jsi měla psa, tak určitě budeš nějakýho chtít mít do smrti smrťoucí, jak lidi, co nemají rádi psy, nemají rádi ani lidi, a jak problém se psem může mít jen nějaký hysterik na čistotu, protože jinak zvíře není problém, ani smrad, ani chlupy…
Z toho, co jsi tu napsala, vůbec není jasné, jestli se nějak snažíš pochopit, proč partner reaguje tak, jak reaguje. Asi to nebude totál debil, když pořizuje bydlení a chce s Tebou být i s Tvojí dcerou – ale já popravdě při Tvém popisu úplně vidím, jak pejsek ňu ňu, ťu ťu, a že on si může připadat jako priorita až za ním.
A popravdě, mít v prioritách zvíře před chlapem - kór když byl dřív chlap než zvíře - to mi přijde teda jako dost problém. Jednak obecně, jako Tvoje charakteristika a výbava do vztahu („jasně, miluju psy, jestli Ty ne, tak si jdi“, dneska je to móda, moc nehledat porozumění a kompromis), ale jednak i pro toho partnera: pro psa toto, pro psa tamto, bez psa nemůžeme být… to jako že implicitně bez toho chlapa jo?
A chtěla Ty bys být s chlapem, který by Ti dal najevo, že s Tebou zůstane, jen když strpíš, že si pořídí třeba nového hada - a že když nebude had (starého jsi nějak skousla, ale nového už nechceš), tak ať si jdeš? To kdyby tu některá napsala, tak ji všechny poplácají po zádech, že si toho nemá nechat líbit, počítám…
@Parninas píše:
Chlupy jsou jediná nevýhoda zvířat. Miluju na oblečení černou a samozřejmě mám neskutečně línací kočky s bílýma chlupama.A ještě jsem neobjevila váleček, který by mě dokázal opravdu kompletně odchlupit.
Ja mam cernyho psa, chlupy mam uplne vsude, casto i v jidle, na obleceni, v dekach, vsude. Zadnej valecek, kterej by to odstranil, neexistuje. Musela bych denne vysavat, lezt po ctyrech, tak jsem si radsi na chlupy zvykla
Ja jsem blondynka, takze mame doma jak cerny chlupy na bilych vecech, tak na cernych blond vlasy. Des bes.