Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Prdění před partnerem
- Fotoalbum (1)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
16.4.13 21:35
@MaminkaMartinka píše:
Tak já zalehnu, abych to zaspala a už teď se těším na ráno
Tak jo… dobrou a zítra čuuuus
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.4.13 21:36
@MaminkaMartinka píše:
to mi povídej, moc dobře to známjak odejde do práce, tak na něho z balkonu čumím jako puk, abych měla jistotu, že vleze do tramvaje a hned utíkám na WC s vytřeštěnýma očima a nikdy nejsem šťastnější
to je přesný 
…taky vždycky kontroluju, jestli už je to tutovka, že odešel
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.4.13 21:40
My před sebou prdíme. Na začátku vztahu jsme si oba dávali hodně velký pozor, až to takhle jednou jemu ujelo..Ještě dneska po těch sto letech vidím jeho provinilý výraz a já se jak malá puboška mohla umlátit smíchy. Né tedy z prdu, ale z jeho výrazu. Řekla jsem mu, že mi to nevadí a on, že je rád. Neříkám, že od té doby jsme to ze sebe tlačily, ale když se stalo, tak se hold stalo. Jinde na veřejnosti neprdím..tedy mno…nedávno se mi stalo v práci..byli jsme s kolegyněma a dětma na hřišti a že půjdem domů. Já vstala z lavičky a…rána jak z děla… 
myslela jsem, že omdlím studem..,tak jsem tiše šeptla pardon. Kolegyně to završila větou…„buď ráda, že jsi ještě mladá, až budeš starší a Tvé svěrače volnější, tak se možná při zvednutí z lavičky pos@reš a budeš jen tiše vzpomínat na doby, kdy Ti jen ufouklo…“. Ale trapně mi bylo stejně hrozně.
- Citovat
- Upravit
16.4.13 21:43
@Anonymní píše:
My před sebou prdíme. Na začátku vztahu jsme si oba dávali hodně velký pozor, až to takhle jednou jemu ujelo..Ještě dneska po těch sto letech vidím jeho provinilý výraz a já se jak malá puboška mohla umlátit smíchy. Né tedy z prdu, ale z jeho výrazu. Řekla jsem mu, že mi to nevadí a on, že je rád. Neříkám, že od té doby jsme to ze sebe tlačily, ale když se stalo, tak se hold stalo. Jinde na veřejnosti neprdím..tedy mno…nedávno se mi stalo v práci..byli jsme s kolegyněma a dětma na hřišti a že půjdem domů. Já vstala z lavičky a…rána jak z děla…
ty jo, teď se mlátím smíchy taky… ..ale samozřejmě v dobrém.. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.4.13 22:09
Mě se taky stalo, že jsem hepčíkla a rána jako z děla …no a jak jsem se smála tak to ze mě lítalo jedna báseň 
…troubila jsem zadkem jako o závod a nemělo to konce 
…byl u toho akorát bratranec a ten se smíchy málem utopil pivkem
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.4.13 22:12
@blackmarse Taky občas tuhle historku hodím do placu, samodřejmě jen mezi své dobré známé a řechtáme se jak bl.ci.Na druhou stranu, já jsem docela zvyklá, jsem celoživotní magnet na ostudy, ale v tu danou chvíli, když se něco takového stane, snažím se splynout s okolím. To jsem se takhle taky jednou na střední předvedla…nebyla jsem moc typ, který se hlásil. Jednou jsem se opravdu dobře připravila na hodinu a ještě k nám přišla inspekce. Učitelka to zjistila pozdě, rozsadila narychlo šprtky různě po třídě a měli povinnost se hodně hlásit. Začla hodina, nepříjemná inspektorka seděla uprostřed, aby prý dobře na všechny viděla. Učitelka položila otázku a já věděla odpověd a přihlásila se, ta byla ráda, že taky vidí mojí ruku nahoře a vyvolala mě. Já otevřela pusu že odpovím a místo odpovědi jsem si nahlas krkla, až jsem uslitla…Očima jsem v rychlosti projela nechápavý výraz inspektorky, učitelky a tlemící se holky a já…omluvila jsem se a šla to rozdýchat na záchod, kde se ve mě mísil smích s šílenou trapností..a pak vstup do třídy..holky se stále chechtaly, kontrola tam už nebyla a učitelka ano..ptala se mě, jestli to byla provokace nebo opravdu náhoda..nevím, jestli mi věřila, že schválnost to nebyla.
- Citovat
- Upravit
16.4.13 22:16
@Komteska80 píše:
Mě se taky stalo, že jsem hepčíkla a rána jako z děla
Tohle se jednou stalo mojí mámě o Štědrém dni. Vždy jsme před rozbalováním seděli pod stromkem a nejdřív zpívali koledy a pak teprve dárky. Dohadovala jsem se s bráchou co dáme za koledu a máma pšíkla a přesně jak popisuješ…a jak se chechtala, tak to nebralo konce a pak to už jen pískalo…a na závěr táta řekl „no dobrý, takový koledy jsem ještě neslyšel“.Nikdo se už pak na další zpěv nezmohl..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.4.13 22:18
@Anonymní píše:…kdybych netrpěla zácpou, tak Ti řeknu, že se tu tak řehtám, že bych se aji posrala…
@blackmarse Taky občas tuhle historku hodím do placu, samodřejmě jen mezi své dobré známé a řechtáme se jak bl.ci.Na druhou stranu, já jsem docela zvyklá, jsem celoživotní magnet na ostudy, ale v tu danou chvíli, když se něco takového stane, snažím se splynout s okolím. To jsem se takhle taky jednou na střední předvedla…nebyla jsem moc typ, který se hlásil. Jednou jsem se opravdu dobře připravila na hodinu a ještě k nám přišla inspekce. Učitelka to zjistila pozdě, rozsadila narychlo šprtky různě po třídě a měli povinnost se hodně hlásit. Začla hodina, nepříjemná inspektorka seděla uprostřed, aby prý dobře na všechny viděla. Učitelka položila otázku a já věděla odpověd a přihlásila se, ta byla ráda, že taky vidí mojí ruku nahoře a vyvolala mě. Já otevřela pusu že odpovím a místo odpovědi jsem si nahlas krkla, až jsem uslitla…Očima jsem v rychlosti projela nechápavý výraz inspektorky, učitelky a tlemící se holky a já…omluvila jsem se a šla to rozdýchat na záchod, kde se ve mě mísil smích s šílenou trapností..a pak vstup do třídy..holky se stále chechtaly, kontrola tam už nebyla a učitelka ano..ptala se mě, jestli to byla provokace nebo opravdu náhoda..nevím, jestli mi věřila, že schválnost to nebyla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.4.13 22:19
Píšu radši jako anonym, protože se dodnes stydím. Na začátku vztahu když jsem byla u přítele asi na týden jsem několik dní v sobě držela prdy. Jeden večer mě přítel začal lechtat a já to neudržela, taková rána co ze mě vyšla se nedá popsat. Šíleně jsem se styděla a přítel málem padnul smíchy. Od té doby si před sebou ulevujem.
- Citovat
- Upravit
16.4.13 22:21
@Anonymní píše:
Píšu radši jako anonym, protože se dodnes stydím. Na začátku vztahu když jsem byla u přítele asi na týden jsem několik dní v sobě držela prdy. Jeden večer mě přítel začal lechtat a já to neudržela, taková rána co ze mě vyšla se nedá popsat. Šíleně jsem se styděla a přítel málem padnul smíchy. Od té doby si před sebou ulevujem.
ty jooo, já tu úplně brečím
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.4.13 22:26
Mi se teda takové faux-pas nestalo, ale dodnes si pamatuju, jak se tvářil jeden z bývalých a já se „dusila“ smíchy, když jsme byli na naší první dovolené, já jsem ležela po „celodenní námaze“ na slunci na gauči a najednou za mnou na ten gauč skočil a „vyletěl duch“. 
Já jsem byla jak v tranzu, nevěděla jsem, jak se mám tvářit. 
A on jenom vybulil oči a tak potichoučku řekl: „…a jéjééé“, stáhnul krk mezi ramena a bylo… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.4.13 22:27
Taky se chechtám a pláču smíchy a bojím se, že možná vzbudím děti
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.4.13 22:31
Teď jsem si vzpomněla, že loni se můj přítel ptal mého staršího syna, jestli mě někdy slyšel prdět…že to není možný, jsme spolu pár let a já že se takhle vůbec neprojevuju …můj syn na to odpověděl…„no jasně že máma prdí a je to slyšet“ a můj přítel se ptal, jak je to u mě slyšet a synáček odpověděl…" Jako když bzučí komár "…a pak když jsme měli doma komára, tak to přítel házel na mě, že žádný komár není, ale jsou to jen moje větříky
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
