Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Mall126 píše: Více
Muj bracha je tezky dysgrafik. Vystudoval VŠ, udelal PhD. A pracuje ve firme mezinarodni, kde dane problematice rozumi dost malo lidi. Mel tedy jit za kasu po stredni?
Jinak jeste nejedna se o zadny zdravotnicky obor, tam to u nekterych jeste chapu.
@Lollitka píše: Více
Vůbec ne, je super, že i s dys to dotáhl tak daleko a je úspěšný. Jen jsem tím chtěla říct, že ne u všech se to povede. A bohužel jsou profese, kde ty úlevy třeba nejsou možné a být by neměly.
@Lollitka píše: Více
No a čeho se bojíš, když jsi tak soběstačná? Doktor ti nechce dát razítko na přihlášku, nebo co?
Zakladatelko, asi to vyzní neurvale, ale napíšu to.
Nedávno jsi tu psala, že bereš 6 druhu psychofarmak denně, byla jsi na desítkách hospitalizací, pracovat nemůžeš vůbec. Uprimne, i kdybys VOS dostudovala, k čemu by ti byla? Myslim si, že přednost by měli ve studiu dostat ti, kteří se pak oboru chteji věnovat v rámci povolání. Ne aby se studovalo doslova “jen tak”.
@Lollitka píše: Více
Jenže jako zdravotník můžeš někoho zabít. To třeba by měl dostat i řidičák každý? Jsou prostě profese, kde je zdravotní stav nutné posuzovat a přihlížet k němu.
Já si vůbec nemyslím, že je to diskriminační. Škola jako taková je náročná a následné uplatnění v tom oboru možná taky, proto tam tu podmínku dali a nic ti nebrání podat si přihlášku, absolvovat přijímací řízení, od lékaře přinést požadované potvrzení a buďto tě vezmou, nebo ne. Spousta dlouhodobě kompenzovaných lidí trpících SMI (serious mental illness - schizofrenie, bipolární afektivní porucha, těžké deprese) pod tlakem, ve stresu, při chybě v medikaci zdekompenzuje a kdo je pak zodpovědný za chyby.. Ještě si umím představit, že by tam spadaly těžké OCD, některé poruchy osobnosti. Prostě tou nemocí člověk onemocní, možná doživotně je na medikaci, která sama o sobě mění do jisté míry osobnost, pozornost, biorytmy.. Zkrátka úplně každý nemůže dělat úplně všechno a je v kompetenci vedení školy, určit si pravidla. Věřím, že proti rozhodnutí o ne/přijetí je možné se odvolat, možná se i bránit soudní cestou.. ovšem k čemu by to bylo. Já sama nejsem úplně psychicky srovnaná a jsou věci, na které si netroufnu, protože střízlivě vyhodnotím, že je nedám.
@teroonka píše: Více
Já to chápu u většiny zdravotnických oborů, nebo nějakých oborů, kde třeba pomalejší tempo, rozhodování atd. může bránit, ale u tohohle oboru (nechci ho jmenovat), to zas tolik nechápu, no. Co se týká studia, tak si nemyslím, že by bylo zas tak náročné, nepracuje se s žádnými přístroji atd.
Sama jsem před pár lety studovala adiktologii, psychické problémy tam ze 35 lidí měli snad skoro všichni, kromě pár slečen, třeba zkušenost se závislostí, ale i rozmanité spektrum psychiatrických diagnóz. Sice jsem to nedostudovala, ale i přes všechno jsem měla kromě jednoho předmětu samé jedničky, hezká hodnocení z praxí, na jedné praxi jsme s kamarádkou obě řekly, co máme za sebou a naopak klienti byli nadšení, že je lépe pochopíme a to samé i terapeuti a vedoucí terapeut nás hrozně chválil a napsal nám krásná hodnocení. Kdyby se mi nestalo trauma, tak jsem možná i dostudovala, úlevy jsem neměla žádné. Sice druhá věc je, že jsem během studia zjistila, že určitě drogově závislí v jakékoliv fázi léčby by nebyli moje cílová skupina, ale to už je druhá věc.
@Havlova píše: Více
Ale já píšu, že se nejedná o zdravotnictví, na medicínu znovu nepůjdu, píšu o VOŠ kombinovaně a nemyslím tím ani sestru.
@RajaMatangi píše: Více
Já nechci studovat jen tak, nepíšu taky, že nikdy nebudu moci pracovat, třeba kratší úvazek ano. V tomto podobném oboru jsem před lety pracovala a rozhodně jsem nikoho neohrozila, neublížila… Léky beru a hospitalizace mám za sebou, ale pořád si myslím, že by i lidi s psychickými problémy měli mít šanci něco vystudovat, když chtějí, je to i v rámci začleňování do společnosti, zvyšování psychické odolnosti, zplnomocňování… neříkám, že bych měla teď být psychiatr, nebo neurochirurg, to už ne, ale prostě aby na většině VŠ/VOŠ oborů byla tato kontraindikace, se mi nelíbí.
@lucad77 píše: Více
S Dr. jsem to ještě neřešila a samozřejmě se trochu bojím, kdyby pak něco bylo, aby s tím nebyl problém, ale jinak si prostě myslím, že by i lidi s handicapem měli mít někde šanci něco studovat, neříkám úplně všechny obory, ale některé ano.
@Lollitka Stáhni si tu vyhlášku a pročti si ji. Tam to bude.
@Mall126 píše: Více
Jo to chápu, nepíšu, že by všude měly být úlevy a možnost dělat cokoliv, ale zas ne všude mít nějaké limity a kontraindikace. My třeba na Bc. měli možnost na přijímačky mít víc času, ale já bych tam nepotřebovala sedět o hodinu déle, nebo o kolik. Nebo jednu těžší zk, kterou nám promítali na tabuli a rychle překlikávali, dostali lidé s úlevami vytištěnou a měli neomezený čas, neříkám, že by se mi to nehodilo, ale prostě jsem chtěla mít podmínky většinové.
Zrovna nutriční terapie mi přijde fajn obor, zvažovala jsem ho chvilinku, ale pak jsem si ho rozmyslela vzhledem ke svému životu s PPP. A taky nutriční, co znám z nemocnic, začínají v 6, nebo 7 h ráno a to vím, že bych nedala. Ale jinak mi ten obor tak složitý nepřijde. Mě naopak baví cokoliv zapisovat, ale chápu, že tvé známé to sednout nemuselo, ještě pokud s tím má problémy.
Jinak díky, jo brácha je bedna, jakože tužkou se podepíše nějaké s nadsázkou klikyháky, ale na pc zvládne vše, na gymplu humanitní předměty čtyřky, ale tady v tom oboru vyniká, proto bych všechny nezatracovala jen kvůli nějaké poruše.
@Lollitka píše: Více
No a co se zkusit do toho oboru nějakým způsobem vrátit (mikroúvazek, dobrovolnictví), a vyhodnotit, jestli je pro tebe reálné se tomu nějak profesně věnovat? A pak si na to případně až dělat školu? ![]()
Jinak to určitě prober se svou lékařkou. Z toho, co tady ale píšeš, si bohužel myslím, že je tam to riziko dekompenzace jak během studia (stres), tak během práce (ještě větší stres) opravdu veliké.