Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@terien píše:
@Kukacka123 jenže lidi dojedou právě na to, že si věří.
To uz je hodne prohnilej svet, kdyz si beru nekoho s tim, ze kdo vi, zda mu muzu verit (treba v budoucnu)
nic..ja si myslim sve, mozna jsem nenapravitelna romanticka, ale je to tak
manzelovi verim a vim, ze i on mne
mejte se tu ![]()
@terien píše:
Mmch jestli se v pojištění vyznas, tak víš, že mám pravdu. Spotřebák na 300 tisíc, pojistis se, půjdeš s kámošem na pivko a cestou domů se někde zrakvíš. A naprostá většina pojišťoven krátí plnění protože sis zapůsobila zranění napitá a jseš v háji. Tak to prostě je.
Tak to prostě je správně, nemáš chodit ožralá ![]()
@TrueIsFalse píše:
Tak to prostě je správně, nemáš chodit ožralá
Ožralá nesmím jezdit, na to je zákon. Chodit ožralá můžu takže postup pojišťoven je značně diskutabilní. Ale to je na jinou diskuzi, tady by z toho byl nehezký plevel.
@terien píše:
Já to neberu jako skepsi, ale jako realitupro mě to jsou moc důležité věci na to, abych nad tím mavla rukou. Vůbec nechápu jak ten zákon mohli takhle dojebat, je úplně postavený na hlavu, zase jenom povinnosti, ale práva k tomu vázaná žádná
![]()
pak ať se nikdo nedivi, že se lidi do svateb nehrnou a půlka děti se rodí svobodným matkám.
Jojo, dneska mají lidi plnou pusu práv, ale povinnosti nechtějí žádné. Míň brečet a trochu zodpovědnosti, to nikomu neuškodí ![]()
@TrueIsFalse píše:
Jojo, dneska mají lidi plnou pusu práv, ale povinnosti nechtějí žádné. Míň brečet a trochu zodpovědnosti, to nikomu neuškodí
Já si převezmu zodpovědnost za své chování, ne za chování jiné svéprávné osoby. A pokud ano, tak chci uzákonit povinnost, aby pod půjčkou byl povinný podpis obou manželů. Jednoduché, logické.
@Larr píše:
Ráda by jste se vdávala, ale nikdo vás nepožádal
o ruku:)
Mohu se zeptat na věk?
@terien píše:
Já si převezmu zodpovědnost za své chování, ne za chování jiné svéprávné osoby. A pokud ano, tak chci uzákonit povinnost, aby pod půjčkou byl povinný podpis obou manželů. Jednoduché, logické.
Zprzněný občanský zákoník, zprzněné zákony. To se zdá jenom mně, že těm našim nahoře chybí trochu elementární logiky?
Ahoj, jsme spolu s přítelem skoro 6 let. Máme 3 letého syna a snažíme se o druhé dítě. Jenže, žádost o ruku v nedohlednu. A já jsem dneska nějaká flustrovana a strašně mě to mrzí. Občas se bavíme o svatbě, ví, že si ho chci vzít a stejně jen řekne „neříkám že nechci, ale musíš si počkat“ dneska byl nějaký film v televizí a taky řekne „taky se chceš jmenovat stejně viď, se jednou taky dočkáš“… Ale jako kdy? Až mi bude 70? Strašně mě štve jiné příjmení syna. Všude musím hlásit moje a kdo je vůbec můj syn… On to ví… ale nic.. omlouvám se za ten román, ale teď je mi to strašně líto a nevím komu to říct. H
Řekla bych mu, že další dítě bude mit moje příjmení a na tom si trvám. A až se zeptá proč jako, tak odpověď je, že to bude spravedlivé.
@Martina84 píše: Řekla bych mu, že další dítě bude mit moje příjmení a na tom si trvám. A až se zeptá proč jako, tak odpověď je, že to bude spravedlivé.
Děti nemohou mít odlišné příjmení. Takže bohužel pojmenovala 1. Dítě po otci, tak druhé musí být také. V tomhle páku nemá. Ale může si s ním to dítě nepořizovat.
Ja cekam taky uz hodne dlouho. Jsme spolu 15 let a stale se k nicemu nema, rika, ze nekdy atd.
Tak ja nevim
Presne. Dalsi dite ma prijmeni jako ty. Jako co to je nechavat te takto v sachu? Nebud mekka a druhe dite se proste jmenuje po tobe. Tecka. Jestli to chce jinak, tak at nakluse s prstenem. Nebo na ferovku. Druhe dite az po svatbe. Ty bys nedostala ani vdovsky duchod a jak pak uzivis 2 deti? Nestesti nechodi po horach a svatba neni jen papir, ale ma sve dusledky.
Mne si partner vzal, takze „flustrovana“ fakt nejsem. A frustrovana uz vubec ne. R je tam, r. Nema to nic spolecnyho s flusanim, je to z latiny, frustratio.
@Anonymní píše:
Ja cekam taky uz hodne dlouho. Jsme spolu 15 let a stale se k nicemu nema, rika, ze nekdy atd.
Tak ja nevim
Ja cekala taky dlouho, ale nemeli jsme deti. Bez svatby by dite nebylo.
@Anonymní píše:
Ahoj, jsme spolu s přítelem skoro 6 let. Máme 3 letého syna a snažíme se o druhé dítě. Jenže, žádost o ruku v nedohlednu. A já jsem dneska nějaká flustrovana a strašně mě to mrzí. Občas se bavíme o svatbě, ví, že si ho chci vzít a stejně jen řekne „neříkám že nechci, ale musíš si počkat“ dneska byl nějaký film v televizí a taky řekne „taky se chceš jmenovat stejně viď, se jednou taky dočkáš“... Ale jako kdy? Až mi bude 70? Strašně mě štve jiné příjmení syna. Všude musím hlásit moje a kdo je vůbec můj syn… On to ví… ale nic.. omlouvám se za ten román, ale teď je mi to strašně líto a nevím komu to říct. H
Promiň ale tady je všechno špatně ![]()
Tvůj chlap to má prostě nastavené tak, že Ti svatbou jednou prokáže ohromnou milost a toho se ovšem dočkáš jenom pokud budeš v mezičase dostatečně pokorná a poslušná
![]()
Je to tak ale jenom proto, že Ty jsi mu to umožnila…dnes se to moc nenosí, ale normální přístup ženy je ten, že nejdříve se provdá za chlapa, který to s ní skutečně myslí vážně a proto ji sám a bez jakéhokoliv nátlaku požádá o ruku a ožení se s ní a teprve potom se těhotní a rodí.