Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
To nejsou jeho názory, jeho názory bych velmi ráda podpořila, to je jen poblázněná zamilovaná hlava a papouškuje názory cizích lidí, to je rozdíl.
to může ale nemusí být pravda, že? Faktem je, že to tak teď cítí a toto chce. Počítáš i s variantou, že si to tak přeje a těm názorům nyní věří? tím, že budeš tvrdit, že „nejsou“ jeho, je nevyargumentuješ a nepřesvědčíš ho o opaku. Jednej s ním tak, jako by byly jeho, mluv s ním o tom a argumentuj proč ne…
Musím reagovat na to jak tu bylo dost příspěvků o tom, že by bylo fajn říct o orientaci bratra, že spolu chodí už mnohem déle nebo dokonce, že je syn bi. Tak to třetí je mimo úplně, to bych nedělal už vůbec, zamotávat se do lží. Ty předchozí dvě pravdy bych ale také před nimi neventiloval, přijde mi to jako obrovský risk. Možná by to vyřešilo danou situaci, ale rozhodně by to neprospělo vztahu mezi vámi a synem a vůbec by jste mu tím nemuseli pomoci. On teď musí vidět, že má ve vás oporu, že ho máte rádi a jednáte fér. Musí mít jistotu, že v případě, že tam půjde se může kdykoliv vrátit domů a vy ho s otevřenou náručí přijmete zpět. Ona je fajn vidina, že by to rodina nepřijmula a syna hnali, ale chce to myslet dál. Co když ztratíte jeho důvěru, bude sice po daném problému, ale nešťastní mladí lidé dělají různé hlouposti a aby ho to nedohnalo do ještě horší situace. Bohužel není úplně vyjímkou, že si mladý kluk vezme kvůli nešťastné lásce život a když bude cítit zradu od rodiny, je to více pravděpodobné. Tak s tím opatrně, nejlepší bude, když si na to přijde sám, můžeme jen přát, aby to bylo co nejdříve. Také bych to nenechal jen tak a snažil se zmírnit následky, ale toto bych rozhodně nepoužil.
Příspěvek upraven 17.06.20 v 19:43
@Sworley píše: Čoveče, já se vůbec divim, že ta holka se do takový rodiny hrne. Otec násilník, páč proč vlastně…jo řek pantátovi že je magor. Bratr násilník, páč srovnal bráchu, když ho vulgárně urážel. A nakonec i ten její nastávající je násilník, tentokrát sexuální, páč jí hrábnul pod tričko. Já bejt holkou, tak pelášim, až se mi za patama práší, ne?![]()
![]()
to víš, láska je slepá… však to zakladatelka sama vidí na synovi ![]()
@Anonymní píše:
Jestli dáváme hlasovat, tak jsem pro, aby tam šel na celý prázdniny, když ani to nevyjde, aspoň se víc poznají, ale myslím si, že normální osmnáctiletý kluk to nevydrží a bude mu neskutečně hučetOn si tam ty prázdniny maluje narůžovo, ale realita bude trochu jinde. Asi bych mu řekla něco ve stylu, že to je možnost ukázat, jak vážně to myslí, že tím aspoň pozná, jak to u nich funguje a potom může začít přijímat její víru a připravovat se na manželství, jak tu několikrát padlo, prostě to protahovat, oni ani její rodiče nebudou do svatby tak hrr, jak si on asi myslí. Přeju pevný nervy
Máš pravdu, já teda nikde nenapsala, že by jsme mu tam zakazovali jet, je mu 18 a když tam pojede, tak tam pojede. My jsme mu akorát říkali, že nám to nepřijde šťastné zahrabat se tam celé prázdniny a snažili jsme se mu to rozmluvit alespoň, aby si ty prázdniny naplánoval a strávil tam jen část. Mě šlo hlavně o to, že jsem se hrozně bála, že se během těch prázdnin ožení, já se v těch jejich zákonech neorientuju, na internetu se v tom docela ztrácím a od syna se akorát dozvím, že to právě všechno budou řešit až tam přijede, že jsou tak domluveni. Jestli to je na dlouho, tak to jsem alespoň trochu v klidu. Je fakt, že by to mohlo pomoci k tomu, aby dostal rozum, doufám v to. Teď jsme to znova řešili s manželem a nevíme jak se postavit k tomu jejich plánu, že pokud se vezmou (stále doufám, že k tomu nedojde) bydlet u nás. On se nás už několikrát ptal, my mu vždy řekli, že jedině bez svatby, to nemůže slečna. Pokud budou v manželství, řekli jsme mu, že ani náhodou, na to on řekne, že nevadí, že se zařídí jinak a půjdou po svatbě k nim. Přesto uběhne pár dní a ptá se znova. Takže asi trvale se mu tam nechce, což je jedině dobře. A my teď nevíme, jestli mu před odjezdem neříct, že můžou za předpokladu, že budou dál studovat, půjdou na VŠ a alespoň o prázdniny půjdou na brigádu a budou přispívat. Ono to při nejhorším tak dopadne, nadšení nebudeme, ale alespoň budeme mít jistotu, že budou studovat, když mi odjede z trucu někam na statek jistotu mít nebudu. Teď je ale otázka jestli mu to říct jako smír už teď nebo stále tvrdit, že pokud se vezmou žádné bydlení u nás. Zase se bojíme toho, aby jsme jim to neusnadnili a spíše do toho nepraštili. Takhle je šance že se mu tam nebude líbit a vidina takto žít dlouhodobě ho odradí, zase je ale riziko, že tam na truc zůstane a bůh ví, jestli se nám v září vrátí, tak jestli není lepší ta druhá varianta. Já už fakt nevím, je to hrozně složité ať nad tím přemýšlím sebevíc, každá možnost má své pro i proti.
Asi budeš muset říct, že se domluv o svatbě chceš zúčastnit, stejně jako jejímrodiče, přestože se svatbou stále nesouhlasíš. Pak jim všem snad slušnost
nedá vás jako rodiče obejít a nechat je sezdat bez vaší přítomnosti. Aspoň budeš vědět, jaký je jejich plán svatebních příprav. Pak se také líp rozhodneš, v jaké fázi mu říct, že u vás bydlet mohou. Tady je vidět, jakej je to klučík, oni to budou s mamkou a tatkou na statku domlouvat, jak se vemou…
@Tomáš916 píše:
Musím reagovat na to jak tu bylo dost příspěvků o tom, že by bylo fajn říct o orientaci bratra, že spolu chodí už mnohem déle nebo dokonce, že je syn bi. Tak to třetí je mimo úplně, to bych nedělal už vůbec, zamotávat se do lží. Ty předchozí dvě pravdy bych ale také před nimi neventiloval, přijde mi to jako obrovský risk. Možná by to vyřešilo danou situaci, ale rozhodně by to neprospělo vztahu mezi vámi a synem a vůbec by jste mu tím nemuseli pomoci. On teď musí vidět, že má ve vás oporu, že ho máte rádi a jednáte fér. Musí mít jistotu, že v případě, že tam půjde se může kdykoliv vrátit domů a vy ho s otevřenou náručí přijmete zpět. Ona je fajn vidina, že by to rodina nepřijmula a syna hnali, ale chce to myslet dál. Co když ztratíte jeho důvěru, bude sice po daném problému, ale nešťastní mladí lidé dělají různé hlouposti a aby ho to nedohnalo do ještě horší situace. Bohužel není úplně vyjímkou, že si mladý kluk vezme kvůli nešťastné lásce život a když bude cítit zradu od rodiny, je to více pravděpodobné. Tak s tím opatrně, nejlepší bude, když si na to přijde sám, můžeme jen přát, aby to bylo co nejdříve. Také bych to nenechal jen tak a snažil se zmírnit následky, ale toto bych rozhodně nepoužil.Příspěvek upraven 17.06.20 v 19:43
Máš pravdu, tohle si myslíme celou dobu, proto jsme to neudělali, myslím, že to by situaci jen zhoršilo. To, že to není fér mi je vcelku jedno, ale bojím se, že se zabejčí ještě více a to už mi jedno není. O to se snažíme, aby si na to přišel sám, hučíme do něj, vysvětlujeme, všemi způsoby, ale to nemá efekt. Zatím to nevypadá tak, že mu to dojde, on vidí svatbu jako řešení problému a myslí si, že tím všechno skončí, jenže tím problémy teprve začnou. Kdybych já alespoň věděla, jak to oni mají s tou antikoncepcí, na to ti neodpoví. Dneska mi na to řekl, ať se nestarám do jeho intimního života. Já jsem mu řekla, že se nestarám, ale, že tohle mě zajímá, protože si nepřeji, aby měl teď děti. I s jeho sourozenci jsme tohle řešili, věděli, že se musí chránit, než dostudují a budou dítě opravdu chtít, také to tak bylo a u dcery stále je. Ať si sexu mají kolik chtějí, vždycky jsme jim říkali, že sex je pro dospělé a jestli ho chtějí mít musí být zodpovědní. Bylo nám jedno, že ho mají v šestnácti, my nebyli jiní, však dobře, že si užívali, ale na tohle jsme kladli důraz, to jinak nejde. Jak by to asi vypadalo, kdyby nám každý po prvním sexu oznámil, že budeme prarodiče. Všichni to chápali, chápal to i on, protože i s ním jsme to řešili, jelikož jsme mysleli, že sex má a teď mi řekne, ať se nestarám do jejich intimního života. To se ale starat budu, protože nedovolím, aby plodili děti a moje vnoučata byla vystavena vlivu druhé rodiny a žili chudinky jak v době kamenné.
Rozhodně se v první řadě sejdi s její rodinou. On ti syn může napovídat cokoliv a realita může být jiná. Jestli vaše studující děti plánují svatbu, tak je namístě, abyste se sešli a vyříkali si to, jak si to představují oni.
Co se týká antikoncepce, tak pokud to berou fakt podle pravidel, tak antikoncepci brát nebude ani po svatbě, maximálně by měli dodržovat PPR (přirozené plánování rodičovství), něco si o tom přečti, ale moc spolehlivé to není, tak vnouče by mohlo být reálné.
Já bych se asi teda taky kousla a řekla, že u nás bydlet nebudou a živit je nebudu, ať se postaví oba na vlastní nohy, že ty v 18 přestáváš s vyživovací povinností, pokud se ožení. Ať teda jde do práce. A řekla bych to i jejím rodičům, že buď je budou živit oni, nebo ať se smíří s tím, že jejich dcera si vezme nevzdělaného a nekvalifikovaného člověka, který si nedodělal vzdělání, protože se chtěl ženit.
Já jsem v tomto tvrdá a moje děti to ví a ví, že bych to dodržela, pořád se držím hesla - Můj dům, moje pravidla.
Většina ti tady radí něco jiného, ale často je pravda, že tvrdý pád do reality, byť nepříjemný, je někdy to jediné, co zabírá, aby se dotyčný vzpamatoval.
"Chceš být dospělý? Tak běž a starej se, se všemi důsledky, které k tomu patří. "
Nemůže si hrát na dospělého a těžit z výhod dítěte. A ženit se jen proto, že si chce rychle zapí. at je fakt blbost.
Znám spoustu věřících, co to tak mají, sex až po svatbě a berou se často v průběhu studia na VŠ, třeba po bakalářkách po cca třeba 3-5 letech chození. Chce věřící holku, tak musí holt něco vydržet.
Příspěvek upraven 17.06.20 v 21:54
@Anonymní píše:
Máš pravdu, tohle si myslíme celou dobu, proto jsme to neudělali, myslím, že to by situaci jen zhoršilo. To, že to není fér mi je vcelku jedno, ale bojím se, že se zabejčí ještě více a to už mi jedno není. O to se snažíme, aby si na to přišel sám, hučíme do něj, vysvětlujeme, všemi způsoby, ale to nemá efekt. Zatím to nevypadá tak, že mu to dojde, on vidí svatbu jako řešení problému a myslí si, že tím všechno skončí, jenže tím problémy teprve začnou. Kdybych já alespoň věděla, jak to oni mají s tou antikoncepcí, na to ti neodpoví. Dneska mi na to řekl, ať se nestarám do jeho intimního života. Já jsem mu řekla, že se nestarám, ale, že tohle mě zajímá, protože si nepřeji, aby měl teď děti. I s jeho sourozenci jsme tohle řešili, věděli, že se musí chránit, než dostudují a budou dítě opravdu chtít, také to tak bylo a u dcery stále je. Ať si sexu mají kolik chtějí, vždycky jsme jim říkali, že sex je pro dospělé a jestli ho chtějí mít musí být zodpovědní. Bylo nám jedno, že ho mají v šestnácti, my nebyli jiní, však dobře, že si užívali, ale na tohle jsme kladli důraz, to jinak nejde. Jak by to asi vypadalo, kdyby nám každý po prvním sexu oznámil, že budeme prarodiče. Všichni to chápali, chápal to i on, protože i s ním jsme to řešili, jelikož jsme mysleli, že sex má a teď mi řekne, ať se nestarám do jejich intimního života. To se ale starat budu, protože nedovolím, aby plodili děti a moje vnoučata byla vystavena vlivu druhé rodiny a žili chudinky jak v době kamenné.
Já moc nevím, kde jsou ty davy, které na emiminu hlásají, že svatba je jen papír.
Většina tady se tváří, že svatba je konec všeho. Řekla bych, že pravda je někde uprostřed. Je to závažný krok, ale nikoli tak, jako je dítě. Neptej se holky na antikoncepci, už jsi ji nejspíš vyděsila dost a nic soukromého ti už neřekne, spíš zjisti u jejích rodičů, jaké má plány, co chce v životě studovat a dělat, a z toho můžeš usoudit, jak to mají s antikoncepcí. A na dítě stejně vždy doplatí víc žena, chlap v nejhorším zdrhne a posílá pár babek, tak se tolik o syna neboj a už na něj netlač, on si musí natlouct sám.
@Anonymní píše:
Máš pravdu, já teda nikde nenapsala, že by jsme mu tam zakazovali jet, je mu 18 a když tam pojede, tak tam pojede. My jsme mu akorát říkali, že nám to nepřijde šťastné zahrabat se tam celé prázdniny a snažili jsme se mu to rozmluvit alespoň, aby si ty prázdniny naplánoval a strávil tam jen část. Mě šlo hlavně o to, že jsem se hrozně bála, že se během těch prázdnin ožení, já se v těch jejich zákonech neorientuju, na internetu se v tom docela ztrácím a od syna se akorát dozvím, že to právě všechno budou řešit až tam přijede, že jsou tak domluveni. Jestli to je na dlouho, tak to jsem alespoň trochu v klidu. Je fakt, že by to mohlo pomoci k tomu, aby dostal rozum, doufám v to. Teď jsme to znova řešili s manželem a nevíme jak se postavit k tomu jejich plánu, že pokud se vezmou (stále doufám, že k tomu nedojde) bydlet u nás. On se nás už několikrát ptal, my mu vždy řekli, že jedině bez svatby, to nemůže slečna. Pokud budou v manželství, řekli jsme mu, že ani náhodou, na to on řekne, že nevadí, že se zařídí jinak a půjdou po svatbě k nim. Přesto uběhne pár dní a ptá se znova. Takže asi trvale se mu tam nechce, což je jedině dobře. A my teď nevíme, jestli mu před odjezdem neříct, že můžou za předpokladu, že budou dál studovat, půjdou na VŠ a alespoň o prázdniny půjdou na brigádu a budou přispívat. Ono to při nejhorším tak dopadne, nadšení nebudeme, ale alespoň budeme mít jistotu, že budou studovat, když mi odjede z trucu někam na statek jistotu mít nebudu. Teď je ale otázka jestli mu to říct jako smír už teď nebo stále tvrdit, že pokud se vezmou žádné bydlení u nás. Zase se bojíme toho, aby jsme jim to neusnadnili a spíše do toho nepraštili. Takhle je šance že se mu tam nebude líbit a vidina takto žít dlouhodobě ho odradí, zase je ale riziko, že tam na truc zůstane a bůh ví, jestli se nám v září vrátí, tak jestli není lepší ta druhá varianta. Já už fakt nevím, je to hrozně složité ať nad tím přemýšlím sebevíc, každá možnost má své pro i proti.
Opravdu nezáviděníhodná situace
Ale už jenom to, že se vás opakovaně ptá, jestli budou po svatbě moc bydlet u vás, svědčí o tom, že to u nich zase tak jistý a fajn nebude a to si sám uvědomuje, on podle mě čeká, že vyměknete
Nevěřím, že by tam po prázdninách zůstal, však uvidí, jak to u těchto lidí chodí, znám to od kamarádky sestry, její chlap musí jít dělat dřevo, sázet stromky, sekat louku, atd. když táta řekne a nezajímá ho, že jsou nemocný děti, nebo že ona něco potřebuje
Asi bych mu tam ty prázdniny nechala vyžrat si celý a trvala bych na tom, že pokud začnou plánovat svatbu, tak u toho chcete být, že by vás mrzelo, kdyby se oženil za vašima zády, zahrála bych mu trochu na city. Ale ono se lehce radí, když se to člověka netýká ![]()
@Tomáš916 píše:
Musím reagovat na to jak tu bylo dost příspěvků o tom, že by bylo fajn říct o orientaci bratra, že spolu chodí už mnohem déle nebo dokonce, že je syn bi. Tak to třetí je mimo úplně, to bych nedělal už vůbec, zamotávat se do lží. Ty předchozí dvě pravdy bych ale také před nimi neventiloval, přijde mi to jako obrovský risk. Možná by to vyřešilo danou situaci, ale rozhodně by to neprospělo vztahu mezi vámi a synem a vůbec by jste mu tím nemuseli pomoci. On teď musí vidět, že má ve vás oporu, že ho máte rádi a jednáte fér. Musí mít jistotu, že v případě, že tam půjde se může kdykoliv vrátit domů a vy ho s otevřenou náručí přijmete zpět. Ona je fajn vidina, že by to rodina nepřijmula a syna hnali, ale chce to myslet dál. Co když ztratíte jeho důvěru, bude sice po daném problému, ale nešťastní mladí lidé dělají různé hlouposti a aby ho to nedohnalo do ještě horší situace. Bohužel není úplně vyjímkou, že si mladý kluk vezme kvůli nešťastné lásce život a když bude cítit zradu od rodiny, je to více pravděpodobné. Tak s tím opatrně, nejlepší bude, když si na to přijde sám, můžeme jen přát, aby to bylo co nejdříve. Také bych to nenechal jen tak a snažil se zmírnit následky, ale toto bych rozhodně nepoužil.Příspěvek upraven 17.06.20 v 19:43
a já tedy nesouhlasím. samozřejmě ne si vymýšlet nějaké lži o synovi, ale rozhodně bych s mladými nehrála hru na tajnosti a lži. Nevolala bych rodičům slečny informace o homosexuálovi v rodině, ale kdyby na rodinu přišla řeč, klidně bych zmínila, že „náš Petr s jeho partnerem byli loni na dovolené na podobně krásném statku, jako máte vy“ a už vůbec bych nepředstírala, že nevěstu znám měsíc, když k nám chodila na oběd už před 2 lety. A to bych oběma mladým řekla, že manželství se na lžích nestaví, tak ať se začnou chovat jako dospělý. Se svatbou bych se smířila jako s faktem a racionálně začala plánovat, co, kdy jak, za kolik, kdo to bude platit, kdo bude platit jejich živobytí po svatbě, kdo bude pozván, kde budou po svatbě hosté spát, jak vlastně vypadá taková cirkevní svatba… Prostě jako u staršího dospělého syna. S bydlením u vás bych souhlasila pod podmínkou složení maturity a následným studiem na vysoké škole (u syna). A z toho vyplývá antikoncepce pro slečnu. Není pravda, že vám je houby do intimního života mladých. oni chtějí, abyste jim sponzorovali manželský život, proto si můžete klást nějaké podmínky
@Anonymní píše:
Máš pravdu, tohle si myslíme celou dobu, proto jsme to neudělali, myslím, že to by situaci jen zhoršilo. To, že to není fér mi je vcelku jedno, ale bojím se, že se zabejčí ještě více a to už mi jedno není. O to se snažíme, aby si na to přišel sám, hučíme do něj, vysvětlujeme, všemi způsoby, ale to nemá efekt. Zatím to nevypadá tak, že mu to dojde, on vidí svatbu jako řešení problému a myslí si, že tím všechno skončí, jenže tím problémy teprve začnou. Kdybych já alespoň věděla, jak to oni mají s tou antikoncepcí, na to ti neodpoví. Dneska mi na to řekl, ať se nestarám do jeho intimního života. Já jsem mu řekla, že se nestarám, ale, že tohle mě zajímá, protože si nepřeji, aby měl teď děti. I s jeho sourozenci jsme tohle řešili, věděli, že se musí chránit, než dostudují a budou dítě opravdu chtít, také to tak bylo a u dcery stále je. Ať si sexu mají kolik chtějí, vždycky jsme jim říkali, že sex je pro dospělé a jestli ho chtějí mít musí být zodpovědní. Bylo nám jedno, že ho mají v šestnácti, my nebyli jiní, však dobře, že si užívali, ale na tohle jsme kladli důraz, to jinak nejde. Jak by to asi vypadalo, kdyby nám každý po prvním sexu oznámil, že budeme prarodiče. Všichni to chápali, chápal to i on, protože i s ním jsme to řešili, jelikož jsme mysleli, že sex má a teď mi řekne, ať se nestarám do jejich intimního života. To se ale starat budu, protože nedovolím, aby plodili děti a moje vnoučata byla vystavena vlivu druhé rodiny a žili chudinky jak v době kamenné.
Hele, ale o antikoncepci jste spolu měli mluvit ve 13. Teď jen sklízíš, co jsi zasela. Jak nedovolíš mu plodit vnoučata? Asi jako moje bábi, co nedovolila, aby máma těsně po matuře rodila dvojčata ![]()
@Anonymní píše:
Opravdu nezáviděníhodná situaceAle už jenom to, že se vás opakovaně ptá, jestli budou po svatbě moc bydlet u vás, svědčí o tom, že to u nich zase tak jistý a fajn nebude a to si sám uvědomuje, on podle mě čeká, že vyměknete
Nevěřím, že by tam po prázdninách zůstal, však uvidí, jak to u těchto lidí chodí, znám to od kamarádky sestry, její chlap musí jít dělat dřevo, sázet stromky, sekat louku, atd. když táta řekne a nezajímá ho, že jsou nemocný děti, nebo že ona něco potřebuje
Asi bych mu tam ty prázdniny nechala vyžrat si celý a trvala bych na tom, že pokud začnou plánovat svatbu, tak u toho chcete být, že by vás mrzelo, kdyby se oženil za vašima zády, zahrála bych mu trochu na city. Ale ono se lehce radí, když se to člověka netýká
Jestli je zvyklý se flákat s kapelou, jeho ručicky budou po týdnu grogy.
@Russet píše:
Hele, ale o antikoncepci jste spolu měli mluvit ve 13. Teď jen sklízíš, co jsi zasela. Jak nedovolíš mu plodit vnoučata? Asi jako moje bábi, co nedovolila, aby máma těsně po matuře rodila dvojčata
Píšu, že jsme to dříve řešili a bez problémů, teď najednou s tím má problém, což mě znepokojuje, moc dobře podle mě ví, že u nich je antikoncepce tabu, tak proto mi neodpoví. Ano nesouhlasím, aby za téhle situace měli děti v nejbližší době, když je velká pravděpodobnost, že spolu nezůstanou. Kdyby měl holku z podobného prostředí znali se lépe, tak bych jim sice také tvrdila, že, když chtějí jít dál studovat že mají počkat, ale nebyla by to taková katastrofa, kdyby se i přesto poštěstilo. Stát se to může, kdyby chodil dva roky s ateistkou a teď mi přišel domů, že čekají dítě, neskákala bych nadšením, hlavně proto, že mají v plánu jít studovat, ale tak pomohli bychom jim co by jsme mohli a nějak by se to udělalo, stávají se horší věci, ale v tomhle konkrétním případě je to moje noční můra. A argument, že dítě by bylo na hrbu matce, že syn by při nejhorším zdrhnul a posílal peníze, to mě teda moc neuklidňuje. Dítě má nárok na oba rodiče, chtěla bych jako babička dítě vídat, brát ho na výlety, tak jako to máme se snachou a nejstarším synem a ne se někde dohadovat o vnouče s lidmi s kterými jsme si nesedli. Ta jejich víra, by všechno komplikovaná podle mě. To není jen tak. Bůh ví, jestli by ho mohl vídat, pak by třeba pokud by to mezi nima nevyšlo, nemusel by souhlasit aby dítě bylo vedené k víře, což by neprošlo a chudák dítě. Dítě potřebuje tátu a mámu a v klidu vyrůstat a ne bordel v hlavě, že maminka je úplně jiná než tatínek a zcela jistě by oba měli jiný názory na výchovu, oni dva se nemůžou shodnout, každý je z úplně jiných rodin. Mě stačilo, když ještě v době, když jsem nic netušila byla holka v šoku z toho, že táta po obědě uklidil kuchyň a šel vytírat. Ten její to nedělá. Můj mi vždycky se vším pomáhal a pomáhá a to samé děti, každý měl nějakou povinnost v domácnosti a bylo nám úplně jedno, jestli je to holka nebo kluk. Já u nás doma nejsem sluha a muž není hlavou rodiny, jsme rovnoccení partneři a v tomhle naše děti vyrostly. Už jen taková maličkost a milion dalších je pro soužití problém, natož na výchovu dětí. Jsou prostě oba z jiného světa a klapat jim to bude jen když se stane zázrak, ale na to já moc nesázím. Takže alespoň doufám, že hodně dlouho s dítětem počkají, když už nic jiného.
@Anonymní píše:
Píšu, že jsme to dříve řešili a bez problémů, teď najednou s tím má problém, což mě znepokojuje, moc dobře podle mě ví, že u nich je antikoncepce tabu, tak proto mi neodpoví. Ano nesouhlasím, aby za téhle situace měli děti v nejbližší době, když je velká pravděpodobnost, že spolu nezůstanou. Kdyby měl holku z podobného prostředí znali se lépe, tak bych jim sice také tvrdila, že, když chtějí jít dál studovat že mají počkat, ale nebyla by to taková katastrofa, kdyby se i přesto poštěstilo. Stát se to může, kdyby chodil dva roky s ateistkou a teď mi přišel domů, že čekají dítě, neskákala bych nadšením, hlavně proto, že mají v plánu jít studovat, ale tak pomohli bychom jim co by jsme mohli a nějak by se to udělalo, stávají se horší věci, ale v tomhle konkrétním případě je to moje noční můra. A argument, že dítě by bylo na hrbu matce, že syn by při nejhorším zdrhnul a posílal peníze, to mě teda moc neuklidňuje. Dítě má nárok na oba rodiče, chtěla bych jako babička dítě vídat, brát ho na výlety, tak jako to máme se snachou a nejstarším synem a ne se někde dohadovat o vnouče s lidmi s kterými jsme si nesedli. Ta jejich víra, by všechno komplikovaná podle mě. To není jen tak. Bůh ví, jestli by ho mohl vídat, pak by třeba pokud by to mezi nima nevyšlo, nemusel by souhlasit aby dítě bylo vedené k víře, což by neprošlo a chudák dítě. Dítě potřebuje tátu a mámu a v klidu vyrůstat a ne bordel v hlavě, že maminka je úplně jiná než tatínek a zcela jistě by oba měli jiný názory na výchovu, oni dva se nemůžou shodnout, každý je z úplně jiných rodin. Mě stačilo, když ještě v době, když jsem nic netušila byla holka v šoku z toho, že táta po obědě uklidil kuchyň a šel vytírat. Ten její to nedělá. Můj mi vždycky se vším pomáhal a pomáhá a to samé děti, každý měl nějakou povinnost v domácnosti a bylo nám úplně jedno, jestli je to holka nebo kluk. Já u nás doma nejsem sluha a muž není hlavou rodiny, jsme rovnoccení partneři a v tomhle naše děti vyrostly. Už jen taková maličkost a milion dalších je pro soužití problém, natož na výchovu dětí. Jsou prostě oba z jiného světa a klapat jim to bude jen když se stane zázrak, ale na to já moc nesázím. Takže alespoň doufám, že hodně dlouho s dítětem počkají, když už nic jiného.
Kdybyste to řešili a padlo to na úrodnou půdu, on by měl neustále u sebe kondom. Protože spoléhat se na nanynku, co to nikdy nedělala, nemůže.
@Russet píše:
Kdybyste to řešili a padlo to na úrodnou půdu, on by měl neustále u sebe kondom. Protože spoléhat se na nanynku, co to nikdy nedělala, nemůže.
A když mu řekne, že s kondomem s ním spát nebude, tak co? Když je schopný se ženit, tak pochybuji, že bude myslet na to, že jsme mu říkali, že se musí chránit.