Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@vendulaaa píše:
Já zírám, jaké názory tady na věřící čtu. Z toho úplně čiší nenávist a zároveň i absolutní neznalost.
Takže já jsem věřící. Takovému svazku bych ale taky nefandila.
Zakladatelko, pokud to chceš nějak ovlivnit, nesmíš se na to dívat z pohledu peněz, sexu apod. To nepomůže. Máš pohled ateisty, tady ale musíš mít úhel pohledu víry.
Neznám teze bratrské církve, ale ono se to moc lišit nebude.
První věc - pokud ji miluje a chce si ji vzít, měl by on víc nastudovat tuto víru a její pravidla. Na tom jako matka můžeš trvat a určitě tě v tom podpoří i slečna a jení rodina. Takže bych mu doporučila přípravu na křest. Ta se u římskokatolíků vede hodně dlouho a dospěli podstupují křest na Velikonoce. Zní to možná hloupě, ale ty s tím dostaneš oddálení sňatku. A možná ho celá procedura tak odradí, že to vzdá celé…
Pak teprve začínat církevní přípravu na manželství.
Prostě na tvém místě bych po něm chtěla, aby si ten život ve víře nejdříve zkusil, protože tady dle tvého popisu to vypadá, že ho bude muset ne tolerovat, ale žít…
A nevěš hlavu, mohli jste dopadnout hůř. Tohle je řešitelné, ale pokud je zarytý ateista, tak ho donutíš hledat si vhodnější slečnu jenom z pohledu té odlišnosti ve víře. Mu ty přípravné kurzy neuškodí, aspoň se něco přiučí a rozšíří si obzory, ale reálně si myslím, že toto 18 letý nevěřící jen z lásky či sexuálního nutkání vzdá a nedá. Většinou to dají jen lidé opravdu silní ve víře, po hlubokém emocionálním zážitku apod.
@tulipán to uz asi zalezi na konkretni rodine. Patriarchalni bude urcite, cili hlavni slovo bude mit ted tchan, teda skoro tchan. Pokud je rozumny, bude vzdelani podporovat. Ale to by si meli ujasnit obe rodiny…
Konspirace: Ona si užila jinde, otěhotněla a teď tlačí na svatbu s „hlupákem“
![]()
@Keyllah píše:
a konkrétně? jako že by si třeba něco navymýšleli? a co by to asi udělal s jejich vztahem k synovi?už tam nějaký konflikt proběhl, kdy konfliktnější byla rodina zakladatelky, myslíš, že jim teď po tom budou nějak naslouchat? že nepoznají snahu mladé rozdělit?
hele, po tom, co tady psala zakladatelka bych se s nimi nebavila. Jsou to evidentně mentálně narušení lidé. A na mladého bych nastoupila jinak. Já jsem ve výchově spíš kamarád než rodič, aspoň se snažím, když vidím, že druhá strana má rozum a váží si takový přístup. Když ale cítím, že je potřeba ubrat té „volnosti“, nebo jak to nazvat, tak uberu. Tady se hodný a fajn kluk zamiloval a zbláznil do té nepravé a chová se v duchu hesla „když se péro postaví, rozum se zastaví“. Doslova. Tomu bych rozhodně nepřihlížela z kouta plná nadějí, že když mu vše odkejvu, tak se na mě nebude zlobit
Něco bych vymyslela. Nevím co konkrétně, protože neznám všechny okolnosti ani všechny zúčastněné. Ale do téhle rodiny bych ho bez boje nedala ani za normálních okolností…
@Anonymní píše:
Tohle vyznávala moje babička. Teda jedno dítě měla jinak bych tu nebyla.Ale pak měl děda utrum. Prý lovil v jiných vodách.
![]()
Babi vadila i sukně nad kolena. O mini ani nemluvím. Každopádně, když jsem jezdila upravovat hrob, tak jsem čekala, kdy na mě vyskočí - svobodná, s dítětem, které jsem si upletla s rozvedeným chlapem. Ostuda rodiny. Byla silně věřící ŘK.
@andelka83 píše:
Mají ji i nadále, pokud oba studují. Až bude jeden pracovat, nebo už prostě nebude studovat, tak nastupuje vyživovací povinnost mezi manžely.
Já jsem se vdávala ve 24 ještě na VŠ, a otcova vyživovací povinnost tím zanikla, neb novomanžel už pracoval v té době 3 měsíce. Dokonce jsem brala přídavky na dítě ( studující do 26 let), protože tehdy se braly příjmy víc jak rok zpětně, a to měl manžel jen studijní stipendium a já výživné. Paradox ( dneska už se berou příjmy současné, resp 3 měsíce zpětně).
Díky, to jsem nevěděla!
Je to stejěn strašně divné, že by se někdo měl oženit / vdát, a přitom aby ho živili rodiče. Čistě teoreticky můžou mít na VŠ děti dvojčata a rodiče je budou život všechny.
@sahrazad1 píše:
@tulipán to uz asi zalezi na konkretni rodine. Patriarchalni bude urcite, cili hlavni slovo bude mit ted tchan, teda skoro tchan. Pokud je rozumny, bude vzdelani podporovat. Ale to by si meli ujasnit obe rodiny…
Bojím se, že právě ten už promluvil a vymyslel velmi rozumnou
roční pauzu se zaměstnáním na jeho statku.
@robínek píše:
Promiň, ale tohle mě rozesmálo.
Omlouvat se nemusíš. Já to beru s humorem.
To jsem napsala z toho důvodu, že byla opravdu silně věřící a kdyby byla na živu, tak jí nesmím přes práh. Nezapomenu, jak na mě hulákala, když jsem řekla farářovi „Dobrý den.“. Měla jsem říct „Pozdrav Pánbůh.“ Prý se za mě stydí a udělala jsem jí ostudu. Na talíři jsem to měla ještě za deset let. ![]()
Nemám nic proti víře, ale u babi to bylo opravdu hodně. Nic se nemá přehánět.
@gabrriel píše:
Konspirace: Ona si užila jinde, otěhotněla a teď tlačí na svatbu s „hlupákem“![]()
Tohle mě už taky napadlo.
Ale to by se už projevilo. Tak rychle to nestihnou.
@tulipán píše:
Bojím se, že právě ten už promluvil a vymyslel velmi rozumnouroční pauzu se zaměstnáním na jeho statku.
Chlapec už nedostuduje a s gymplem práci těžko sežene. Tak bude makat na statku. Nebude mu patřit ani kartáček na zuby.
@tulipán píše:
Bojím se, že právě ten už promluvil a vymyslel velmi rozumnouroční pauzu se zaměstnáním na jeho statku.
Ja to cetla. Njn, musi nastoupit rodice, nejak to vsechno rozumne domluvit. Svatba po maturite, zatim dochazka do kostela, priprava na svatbu, zasnoubeni…mel by mluvit manzel zakladatelky. Proste chlap s chlapem. Ale jestli to da, kdyz napoprve malem vyletel z kuze, je vec jina.
Zakladatelko, nejrozumnější podle mě bude domluvit si s rodiči ještě jednu schůzku a na té vybalit všechno co víte. Zabalte to tak, že vám dělá starosti předně důvod svazku, a to, že mladí chcou mít sex. Řekněte jim, že se vídají už 2 roky, holčinu znáte už dlouho. A že bratr je gay. Snad je to odradí.
Nevidim důvod, proč takové informace tajit, může vám to leda pomoct.
Zakladatelko, možná jen pokus, ale pokud se synem není řeč, zkusila bych mu prostě napsat. Formou emailu třeba..aspoň si to přecte.
Tvoje pocity, tvoje obavy…ale i vstřícné navrhy. Třeba si z toho něco vezme..
@Hořec píše:
Chlapec už nedostuduje a s gymplem práci těžko sežene. Tak bude makat na statku. Nebude mu patřit ani kartáček na zuby.
Přesně.
Teda tak běžně do takových diskuzí nepíšu, ale tohle mi nedá. Přijde mi to jen jako naprostý úlet od nadrženýho puberťáka. Když si vzpomenu na svoje spolužáky v 18, tak jsme všichni ještě byly děcka a nedovedu si představit, že by se v 18 skutečně někdo reálně ženil nebo vdával. Zkus napsat té rodině dopis, aspon se vyhneš osobní schůzce. Normálně rodičům napiš, že mladí to spolu táhnou už dva roky a teď si chtějí vrznou, a že to jaksi není důvod ke svatbě. A že bratr je gay, to by taky mohlo odradit.
@vendulaaa píše:
Já zírám, jaké názory tady na věřící čtu. Ztoho úplně čiší nenávist a zároveň i absolutní neznalost.
Takže já jsem věřící. Takovému svazku bych ale taky nefandila.
Zakladatelko, pokud to chceš nějak ovlivnit, nesmíš se na to dívat z pohledu peněz, sexu apod. To nepomůže. Máš pohled ateisty, tady ale musíš mít úhel pohledu víry.
Neznám teze bratrské církve, ale ono se to moc lišit nebude.
První věc - pokud ji miluje a chce si ji vzít, měl by on víc nastudovat tuto víru a její pravidla. Na tom jako matka můžeš trvat a určitě tě v tom podpoří i slečna a jení rodina. Takže bych mu doporučila přípravu na křest. Ta se u římskokatolíků vede hodně dlouho a dospěli podstupují křest na Velikonoce. Zní to možná hloupě, ale ty s tím dostaneš oddálení sňatku. A možná ho celá procedura tak odradí, že to vzdá celé…
Pak teprve začínat církevní přípravu na manželství.
Prostě na tvém místě bych po něm chtěla, aby si ten život ve víře nejdříve zkusil, protože tady dle tvého popisu to vypadá, že ho bude muset ne tolerovat, ale žít…
A nevěš hlavu, mohli jste dopadnout hůř. Tohle je řešitelné, ale pokud je zarytý ateista, tak ho donutíš hledat si vhodnější slečnu jenom z pohledu té odlišnosti ve víře. Mu ty přípravné kurzy neuškodí, aspoň se něco přiučí a rozšíří si obzory, ale reálně si myslím, že toto 18 letý nevěřící jen z lásky či sexuálního nutkání vzdá a nedá. Většinou to dají jen lidé opravdu silní ve víře, po hlubokém emocionálním zážitku apod.
Názor na řešení situace se mi líbí, taky bych byla pro oddalování svatby a vzájemné poznávání. Jen s tím vytučněným moc nesouhlasím, tedy nepamatuju si úplně přesně, co kdo o věřících napsal, ale řeknu to za sebe. Já věřící nejsem, myslím, že jsem hodně tolerantní, ale už jsem vyslechla od mně blízkých lidí tolik příběhů, že odmítám považovat někoho za lepšího nebo horšího jen proto, že je, nebo není věřící. Konkrétně znám pár příběhů z věřících rodin, které ukazují, jak ve jménu víry, podle mě tedy spíš fanatismu, dokáží být lidé krutí k vlastním dětem nebo naopak děti k rodičům. Nebo jak si někdo dokáže morálku velmi pružně přizpůsobit v podstatě čemukoli a zaklíná se přitom vírou. Zrovna teď jedné mojí kamarádce se třemi dětmi jedna morálně velice pružná katolička rozbila manželství - samozřejmě manžel za to může taky, ale u katoličky mě její způsob interpretace celé situace dost nadzvedl, nevěřila bych, že je něco takového možné, zkráceně její interpretace je, že maká na spáse exmanžela i jeho dětí. Takže jsou věřící „dobří“ i „špatní“. jako všude.
Konkrétně v případě, který popisuje zakladatelka, bych se ale toho fanatismu hodně bála - rodiče slečny se nesmí dozvědět tohle a tamhle, mají 10 dětí, zeťáka by zatáhli v rámci spasení do práce na statku… ![]()