Tchýně

Napsat příspěvek
Velikost písma:
Myssicka
4.6.18 17:24

Nemáš zatím v praní jeho triček důvěru, takže nad tím ani nepřemýšlel a dál to mámě. A být tebou, tak si tohle hýčkám, není důvod, abys mu mermomocí musela dělat hospodyňku. Nebo on vás živí? Spravuje ti kupříkladu auto? Nebo proč proboha máš dojem, že se o něj musíš starat jako o dítě? Když si neumí vyprat a vyžehlit, tak tě má poprosit. Ne, že to budeš brát automaticky jako svou povinnost a ještě se o to přetahovat s budoucí tchýní. Kdybys potkala chlapa jiného ražení, tak by s tebou pěkně zametal.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
4.6.18 17:40
@Myssicka píše:
Nemáš zatím v praní jeho triček důvěru, takže nad tím ani nepřemýšlel a dál to mámě. A být tebou, tak si tohle hýčkám, není důvod, abys mu mermomocí musela dělat hospodyňku. Nebo on vás živí? Spravuje ti kupříkladu auto? Nebo proč proboha máš dojem, že se o něj musíš starat jako o dítě? Když si neumí vyprat a vyžehlit, tak tě má poprosit. Ne, že to budeš brát automaticky jako svou povinnost a ještě se o to přetahovat s budoucí tchýní. Kdybys potkala chlapa jiného ražení, tak by s tebou pěkně zametal.

Děkuju za názor. Přijde mi to normální, taky se mě několikrát zeptal, jestli nechci s něčím pomoct (technika, odvozy, stěhování nábytku…) a já toho využila. Nebo nevyužila, protože jsem nepotřebovala. Přijde mi to v pohodě, oba si můžeme navzájem vypomoct. Mně přišlo zbytečný, aby dával tričko při nedělní návštěvě mamce a pak ho zase za týden, až k ní pojede, bral, přišlo mi to zbytečně komplikovaný. Tak jsem se ho prostě zeptala, protože prostředky na jeho praní mám taky. Nechtěl, nechtěl, ok. Jde mi jen o můj blbej trapnej pocit, chtěla jsem se tady vypsat a zeptat se, jestli byste se taky takhle cítili. Toť vše. zatím mám pocit, až na pár příspěvků, že jsem ještě větší kráva. Ale je to můj pocit. Chtěla jsem tady nějakou podporu a je to ještě horší. I to se holt může stát. Z.

  • Citovat
  • Upravit
3236
4.6.18 17:53
@Anonymní píše:
Děkuju za názor. Přijde mi to normální, taky se mě několikrát zeptal, jestli nechci s něčím pomoct (technika, odvozy, stěhování nábytku…) a já toho využila. Nebo nevyužila, protože jsem nepotřebovala. Přijde mi to v pohodě, oba si můžeme navzájem vypomoct. Mně přišlo zbytečný, aby dával tričko při nedělní návštěvě mamce a pak ho zase za týden, až k ní pojede, bral, přišlo mi to zbytečně komplikovaný. Tak jsem se ho prostě zeptala, protože prostředky na jeho praní mám taky. Nechtěl, nechtěl, ok. Jde mi jen o můj blbej trapnej pocit, chtěla jsem se tady vypsat a zeptat se, jestli byste se taky takhle cítili. Toť vše. zatím mám pocit, až na pár příspěvků, že jsem ještě větší kráva. Ale je to můj pocit. Chtěla jsem tady nějakou podporu a je to ještě horší. I to se holt může stát. Z.

Já jsem měla v době, kdy mi bylo asi 18 podobný pocit v okamžiku, kdy byl můj tehdejší kluk po operaci a jeho máma se o něj starala a mě brali jen jako jeho holku, co přichází jen návštěvu. Ale já jsem se chtěla taky starat a měla jsem pocit, že k my dva k sobě patříme a že by ta péče o něj a měla být hlavně na mě, alespon v tu dobu, co jsem na návštěvě. Ale videla jsem to tak sama. A připadala jsem si kvůli tomu hloupe a odmítána.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
563
4.6.18 17:59
@Hlaholice píše:
Já jsem měla v době, kdy mi bylo asi 18 podobný pocit v okamžiku, kdy byl můj tehdejší kluk po operaci a jeho máma se o něj starala a mě brali jen jako jeho holku, co přichází jen návštěvu. Ale já jsem se chtěla taky starat a měla jsem pocit, že k my dva k sobě patříme a že by ta péče o něj a měla být hlavně na mě, alespon v tu dobu, co jsem na návštěvě. Ale videla jsem to tak sama. A připadala jsem si kvůli tomu hloupe a odmítána.

Počkej ale to je zásadní věc tam by mě to taky vadilo. Ale spíš tě brali jako dítě a ne jejich. Ale tričko. Zakladatelko život je příliš krátký na řešení takových prkotin…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
4.6.18 18:01
@Hlaholice píše:
Já jsem měla v době, kdy mi bylo asi 18 podobný pocit v okamžiku, kdy byl můj tehdejší kluk po operaci a jeho máma se o něj starala a mě brali jen jako jeho holku, co přichází jen návštěvu. Ale já jsem se chtěla taky starat a měla jsem pocit, že k my dva k sobě patříme a že by ta péče o něj a měla být hlavně na mě, alespon v tu dobu, co jsem na návštěvě. Ale videla jsem to tak sama. A připadala jsem si kvůli tomu hloupe a odmítána.

Přesně tak. Jsem ráda, že mi rozumíte. Přítel dělá za dva dny státnice a já jsem mu prostě chtěla aspoň takhle ulevit, nějak ho potěšit, protože vím, že si to triko chtěl pak vzít na oslavu, až to bude mít z krku. A takhle s ním musí jet za mamkou. Prostě jsem jen chtěla pomoct, to je všechno. A ne být jen holka, co k němu chodí se trochu obveselit a to je všechno. Což takhle samozřejmě není. On to ale vůbec nepochopil a já už tohle téma nebudu otevírat, připadala bych si ještě hůř. Tak jsem si řekla, že půjdu sem si trochu vylít srdíčko. Z.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
4.6.18 18:04
@podaji píše:
Počkej ale to je zásadní věc tam by mě to taky vadilo. Ale spíš tě brali jako dítě a ne jejich. Ale tričko. Zakladatelko život je příliš krátký na řešení takových prkotin…

Já vím, nějak jsem si to hrozně vzala, já běžně tohle fakt nehrotim a žiju. Hrozně mě překvapilo, že si to tak beru a že jsem z toho tak zbouraná. Tak jsem sem napsala, abych se zeptala, jestli byste to taky některá tak prožívala. Asi abych si nepřipadala tak blbě : ) Prostě si připadám strašně trapně, že jsem se ho na to zeptala, že jsem mu pak řekla, jestli to není blbý - co na to řekne jeho mamka a připadám si blbě, že mi na to řekl, že je to v pohodě a že kdybychom spolu byli dýl, tak by mi to mohlo přijít blbý. Prostě mám trapný pocit, že ten vztah prožívám víc než on. Který jsem po celý náš vztah neměla, až teď. Z.

  • Citovat
  • Upravit
3236
4.6.18 18:12

@podaji Ale zas to byl jenom můj kluk, nebydleli jsme spolu a on byl stejný starý jako já. Možná nám těch 18 ani nebylo. Zpětné to vidím tak, že to bylo v situaci, kdy bylo samozřejme, že se o něj budou starat rodiče a já budu chodit jen na návštěvy a povídat si s ním a maximalne mu podám jídlo nebo pití. Ale myslím si, že ten pocit byl podobný. A v obou případech jde o to, že nám nebylo dovoleno dělat něco, co nám přišlo, že je na nás. A že nám i bylo trapné, že to „za nás“ udělal nekdo jiný.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
luccifera
4.6.18 18:15
@Anonymní píše:
Děkuju za názor. Přijde mi to normální, taky se mě několikrát zeptal, jestli nechci s něčím pomoct (technika, odvozy, stěhování nábytku…) a já toho využila. Nebo nevyužila, protože jsem nepotřebovala. Přijde mi to v pohodě, oba si můžeme navzájem vypomoct. Mně přišlo zbytečný, aby dával tričko při nedělní návštěvě mamce a pak ho zase za týden, až k ní pojede, bral, přišlo mi to zbytečně komplikovaný. Tak jsem se ho prostě zeptala, protože prostředky na jeho praní mám taky. Nechtěl, nechtěl, ok. Jde mi jen o můj blbej trapnej pocit, chtěla jsem se tady vypsat a zeptat se, jestli byste se taky takhle cítili. Toť vše. zatím mám pocit, až na pár příspěvků, že jsem ještě větší kráva. Ale je to můj pocit. Chtěla jsem tady nějakou podporu a je to ještě horší. I to se holt může stát. Z.

A já tě zase naprosto chápu. Už jsem si všimla, že děvčata zde mají - děti co spí od narození samy v postýlce, manžely, co si perou a žehlí a tchýně, které jsou prostě srovnané do lati :lol: já manželovi taky peru a podstrojuju a nemám s tím problém. On vynáší odpadky, luxuje, opravuje. Když jsem šla na výběrko, vyžehlil mi košili a nažehlil puky na kalhotech, už mi zašíval i kostice v podprdě :mrgreen: mě by naštvalo, kdyby kvuli blbemu triku otravoval mamku presne z toho duvodu, proc to stve tebe. Asi to tak mame. A ja se znam, pak bych to furt predhazovala… oni ti chlapi jsou nekdy nepochopitelni. Zenska je mrzita nebo nafoukla a kdyz pak zjisti chlap proc, je z toho na vetvi :lol: :lol: asi se to chce povznest

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
4.6.18 18:20
@luccifera píše:
A já tě zase naprosto chápu. Už jsem si všimla, že děvčata zde mají - děti co spí od narození samy v postýlce, manžely, co si perou a žehlí a tchýně, které jsou prostě srovnané do lati :lol: já manželovi taky peru a podstrojuju a nemám s tím problém. On vynáší odpadky, luxuje, opravuje. Když jsem šla na výběrko, vyžehlil mi košili a nažehlil puky na kalhotech, už mi zašíval i kostice v podprdě :mrgreen: mě by naštvalo, kdyby kvuli blbemu triku otravoval mamku presne z toho duvodu, proc to stve tebe. Asi to tak mame. A ja se znam, pak bych to furt predhazovala… oni ti chlapi jsou nekdy nepochopitelni. Zenska je mrzita nebo nafoukla a kdyz pak zjisti chlap proc, je z toho na vetvi :lol: :lol: asi se to chce povznest

Děkuju, jsem ráda, že nejsem sama. Mně to přijde naprosto normální - pomáhat si. Samozřejmě musí oba, když to táhne jen dlouhodobě jeden, je to špatný. A troufnu si říct, že to takhle máme. Proto jsem nepochopila to tričko. Zřejmě - selským rozumem - vždycky mu lepší věci prala mamka a hlavně mu je žehlila, když se mačkali. Se mnou tu zkušenost nemá, tak to dal radši jí, jak bylo jeho zvykem. Asi se bál, že mu ho zničím. A ano, jak píšete, taky budu mít co dělat mu to furt nepřipomínat. Nebo spíš - překonat to tak, abych z toho nebyla smutná a nepřipadala si méněcenně. protože to on vycítí, dkyž to tak budu mít a bude se ptát a já mu neumím a nechci lhát. Takže na to přijde a to nechci. Musím se s tím co nejrychleji poprat. Ten pocit „trapnoti“ je něco příšernýho. Z.

  • Citovat
  • Upravit
3236
4.6.18 18:36

@luccifera Já partnerovi moc nějak nepodstrojuju, to spíš on mě. Ale zase mi nepřipadá nic špatného na tom, když to žena dělá. Ani když je žena vyloženě taková ta hospodyňka. To je snad každého věc, jak si to zařídí. Hlavne když si to každý zařídí podle toho, jak mu to vyhovuje.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
luccifera
4.6.18 18:43

@Hlaholice tesat do kamene :palec:

  • Citovat
  • Upravit
luccifera
4.6.18 18:49
@Anonymní píše:
Děkuju, jsem ráda, že nejsem sama. Mně to přijde naprosto normální - pomáhat si. Samozřejmě musí oba, když to táhne jen dlouhodobě jeden, je to špatný. A troufnu si říct, že to takhle máme. Proto jsem nepochopila to tričko. Zřejmě - selským rozumem - vždycky mu lepší věci prala mamka a hlavně mu je žehlila, když se mačkali. Se mnou tu zkušenost nemá, tak to dal radši jí, jak bylo jeho zvykem. Asi se bál, že mu ho zničím. A ano, jak píšete, taky budu mít co dělat mu to furt nepřipomínat. Nebo spíš - překonat to tak, abych z toho nebyla smutná a nepřipadala si méněcenně. protože to on vycítí, dkyž to tak budu mít a bude se ptát a já mu neumím a nechci lhát. Takže na to přijde a to nechci. Musím se s tím co nejrychleji poprat. Ten pocit „trapnoti“ je něco příšernýho. Z.

Ono na tom koneckonců nic trapného není. Je to přirozené, žes chtěla jít logicky nejsnazší cestou - vyprat mu to sama. Fakt:) určitě ani vztah tim nechtěl zlehčit, ale je to i pro něj nejsnazší cesta jak mít v cajku triko. Trochu mi to připomína, jak jsem iniciativně myla u manželovy babičky několikrát nádobí, abych nebyla za lempla a oni mě od toho pořát rvali pryč. A pak jsem zjistila, že nemyjou nádobí pod tekoucí vodou, ale ve dřezu a taky mi po tom bylo tak divně, že už tam raděj na nic nesahám, abych zas něco nedělala blbě. Je možné, že mě za lempla považují, že ny stačilo nádobí mýt jen mít napuštěný dřez… ale já se cítila trapněa tak nějak jsem se blokla :roll: :roll:

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
4.6.18 19:15
@luccifera píše:
Ono na tom koneckonců nic trapného není. Je to přirozené, žes chtěla jít logicky nejsnazší cestou - vyprat mu to sama. Fakt:) určitě ani vztah tim nechtěl zlehčit, ale je to i pro něj nejsnazší cesta jak mít v cajku triko. Trochu mi to připomína, jak jsem iniciativně myla u manželovy babičky několikrát nádobí, abych nebyla za lempla a oni mě od toho pořát rvali pryč. A pak jsem zjistila, že nemyjou nádobí pod tekoucí vodou, ale ve dřezu a taky mi po tom bylo tak divně, že už tam raděj na nic nesahám, abych zas něco nedělala blbě. Je možné, že mě za lempla považují, že ny stačilo nádobí mýt jen mít napuštěný dřez… ale já se cítila trapněa tak nějak jsem se blokla :roll: :roll:

Myslíš, že každý na to chtěl jít jednodušší cestou a ty názory na to, jaká je ta „správná“ jednodušší se lišili? Takže pro mě - vyprat to, pro něj - vypere to mamka? stejně jako podobenství s nádobím - ty pod tekoucí, oni ve dřezu..? V každým případě moc děkuji za podporu. Z.

  • Citovat
  • Upravit
53518
4.6.18 19:37
@Anonymní píše:
Děkuju, jsem ráda, že nejsem sama. Mně to přijde naprosto normální - pomáhat si. Samozřejmě musí oba, když to táhne jen dlouhodobě jeden, je to špatný. A troufnu si říct, že to takhle máme. Proto jsem nepochopila to tričko. Zřejmě - selským rozumem - vždycky mu lepší věci prala mamka a hlavně mu je žehlila, když se mačkali. Se mnou tu zkušenost nemá, tak to dal radši jí, jak bylo jeho zvykem. Asi se bál, že mu ho zničím. A ano, jak píšete, taky budu mít co dělat mu to furt nepřipomínat. Nebo spíš - překonat to tak, abych z toho nebyla smutná a nepřipadala si méněcenně. protože to on vycítí, dkyž to tak budu mít a bude se ptát a já mu neumím a nechci lhát. Takže na to přijde a to nechci. Musím se s tím co nejrychleji poprat. Ten pocit „trapnoti“ je něco příšernýho. Z.

Ty máš v tom triku zástupný problém. My v tom vidíme prkotinu a ty cítíš, že ti snad nevěří, že bys dokázala vyprat jedno pitomé triko. Nevím, co budeš dělat, až vznikne opravdový problém :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
4.6.18 19:44
@Russet píše:
Ty máš v tom triku zástupný problém. My v tom vidíme prkotinu a ty cítíš, že ti snad nevěří, že bys dokázala vyprat jedno pitomé triko. Nevím, co budeš dělat, až vznikne opravdový problém :nevim:

To „my“ je kdo? Vy a všichni? Nebo jen vy? Nevím, o co vám jde tímhle sdělením. Že nezvládnu vyřešit problém? Vy mě znáte? Já tady řeším tuhle konkrétní situaci a ptala jsem se na názor, „jak byste se cítili“. To je všechno. Z.

  • Citovat
  • Upravit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová