Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Mkmkz píše:
Citam tvoje komentare a.. nesuhlasim s nimiale to je mozno ten muzsky pohlad na vec - potrebujes nieco dokazat, odpracovat, zarobit, ziskat zivotnu mudrost a potom zakladat rodinu. Dobre, mozno muz toto potrebuje, kym splodi dieta. Ale zena aby bola matkou, nemusi nic dokazovat. Tak to chapem ja
Tvůj příspěvek jsem nevěřícně četl několikrát. Vlastně jsi napsala: Jako žena k pořízení dítěte potřebuji být plodná a umět dát nohy dostatečně od sebe.
Tak to je fakt drsný názor.
@Fofrník píše:
Tvůj příspěvek jsem nevěřícně četl několikrát. Vlastně jsi napsala: Jako žena k pořízení dítěte potřebuji být plodná a umět dát nohy dostatečně od sebe.
Tak to je fakt drsný názor.
Myslím, že tady vůbec nejde o pohlaví ani o nic jiného, než o osobní nastavení, možná trošku výchovu, či převzaté vzory. Někdo chce děti brzo, je to pro něj důležité, žádné cestování, užívání si ani nic podobného mu nedá to, co mu dá dítě. Prostě cítí, že mu zrovna tohle chybí ke štěstí. Jiný zase si chce nejdříve užít. Někdo se zabezpečuje za pochodu s dětmi, protože mu nic jiného nezbyde, naopak to dítě je motor k tomu se mít dobře, protože je potřeba ho zabezpečit. Někdo jiný potřebuje pro svůj klid, než si dítě pořídí, mít vlastní bydlení, našetřené peníze atd. Každý jinou částku, někomu stačí garsonka, jinému vila a musí mít nemovitost i pro dítě do budoucna. To je hrozně individuální a podle mě nic není špatně, každý to má prostě jinak a tak je to v pořádku, jinak by byla na světě nuda a je to i nemožné, protože každý na to má ten svůj pohled a věří, že zrovna jeho rozhodnutí je to správné a to si myslím, je to nejdůležitější.
@Fofrník píše:
Tvůj příspěvek jsem nevěřícně četl několikrát. Vlastně jsi napsala: Jako žena k pořízení dítěte potřebuji být plodná a umět dát nohy dostatečně od sebe.
Tak to je fakt drsný názor.
Spravas sa ako buran, lebo si sa tak rozhodol.
@Matt 02 píše:
Myslím, že tady vůbec nejde o pohlaví ani o nic jiného, než o osobní nastavení, možná trošku výchovu, či převzaté vzory. Někdo chce děti brzo, je to pro něj důležité, žádné cestování, užívání si ani nic podobného mu nedá to, co mu dá dítě. Prostě cítí, že mu zrovna tohle chybí ke štěstí. Jiný zase si chce nejdříve užít. Někdo se zabezpečuje za pochodu s dětmi, protože mu nic jiného nezbyde, naopak to dítě je motor k tomu se mít dobře, protože je potřeba ho zabezpečit. Někdo jiný potřebuje pro svůj klid, než si dítě pořídí, mít vlastní bydlení, našetřené peníze atd. Každý jinou částku, někomu stačí garsonka, jinému vila a musí mít nemovitost i pro dítě do budoucna. To je hrozně individuální a podle mě nic není špatně, každý to má prostě jinak a tak je to v pořádku, jinak by byla na světě nuda a je to i nemožné, protože každý na to má ten svůj pohled a věří, že zrovna jeho rozhodnutí je to správné a to si myslím, je to nejdůležitější.
Jasně ale nějaký základ je potřeba. Tedy u „normálních“ lidí. Chápu že někde se děvčata vdávají v deseti letech ale to neznamená že to já musím brát za normál. (A ti co to u nás berou za normál většinou sedí nebo se léčí.)
@Fofrník sice to Mkmkz až takhle nemyslela podle mě, ale ona i ta plodnost je pro ženu důležitá. Chlap si může dovolit jít za kariérou, postupovat v kariérním žebříčku, budovat a pak se ve 40 letech rozhodnout že chce rodinu. Ženská to takhle mít nemůže, ta má jen určitý čas. Kolik je dnes žen co se kolem čtyřicítky rozhodnou že Už a zjistí že to nejde, honí se za umělým oplodněním, to si nepamatuju že by to dřív bylo v takové míře.
@Mkmkz píše:
Spravas sa ako buran, lebo si sa tak rozhodol.
Máš pravdu. Je to buranské. Ale já to prostě v tom cos napsala vidím.
@Fofrník píše:
Máš pravdu. Je to buranské. Ale já to prostě v tom cos napsala vidím.
Ale já jsem taky chtěla a měla děti bez toho abych si něco dokazovala.
@Anna766 píše:
@Fofrník sice to Mkmkz až takhle nemyslela podle mě, ale ona i ta plodnost je pro ženu důležitá. Chlap si může dovolit jít za kariérou, postupovat v kariérním žebříčku, budovat a pak se ve 40 letech rozhodnout že chce rodinu. Ženská to takhle mít nemůže, ta má jen určitý čas. Kolik je dnes žen co se kolem čtyřicítky rozhodnou že Už a zjistí že to nejde, honí se za umělým oplodněním, to si nepamatuju že by to dřív bylo v takové míře.
Jasně že to je v dnešní době složitější. Dřív když holka neměla ve 22 dítě byla divná a v 35 letech byla těhotná „stařena“. Dneska je to pomalu opačně. Ale o tom to tu přeci není. On ten věk není tak rozhodující. Podstatné je se o dítě umět postarat a nějaký základ není taky k zahození. Pro někoho je základ pronajatý 1+1 pro jiného vlastní vila atd… ale rodiče co pomohou, nedodělaná škola a otec dítěte co to nedá finančně mi jako dobrý základ prostě nepřipadne.
@Anna766 píše:
@Fofrník sice to Mkmkz až takhle nemyslela podle mě, ale ona i ta plodnost je pro ženu důležitá. Chlap si může dovolit jít za kariérou, postupovat v kariérním žebříčku, budovat a pak se ve 40 letech rozhodnout že chce rodinu. Ženská to takhle mít nemůže, ta má jen určitý čas. Kolik je dnes žen co se kolem čtyřicítky rozhodnou že Už a zjistí že to nejde, honí se za umělým oplodněním, to si nepamatuju že by to dřív bylo v takové míře.
Vsetko v zivote ma svoj cas. Podla mna to je umenie a stastie zaroven, poznat ten „svoj pravy cas“, svoje vnutorne potreby a riadit sa nimi.
@Fofrník píše:
Jasně že to je v dnešní době složitější. Dřív když holka neměla ve 22 dítě byla divná a v 35 letech byla těhotná „stařena“. Dneska je to pomalu opačně. Ale o tom to tu přeci není. On ten věk není tak rozhodující. Podstatné je se o dítě umět postarat a nějaký základ není taky k zahození. Pro někoho je základ pronajatý 1+1 pro jiného vlastní vila atd… ale rodiče co pomohou, nedodělaná škola a otec dítěte co to nedá finančně mi jako dobrý základ prostě nepřipadne.
Ale v zivote nikdy nedosiahnes ideal. Vzdy pracujes s tym, co mas. A podla mna to je rozhodnutie - nejaka vyssia ludska potreba - materstvo vs potreby, na ktore budem mat cely zivot a stale ich budem riesit tak nejako kontinualne.
Nemci maju take porekadlo - sviatky treba slavit tak, ako pridu.
@Anna766 píše:
Ale já jsem taky chtěla a měla děti bez toho abych si něco dokazovala.
To je v pořádku. Otázka zní: Když jste si s partnerem pořídili mimino dokázali jste se o sebe a mimčo postarat sami nebo se starali vaši rodiče?
@Fofrník píše:
Jasně že to je v dnešní době složitější. Dřív když holka neměla ve 22 dítě byla divná a v 35 letech byla těhotná „stařena“. Dneska je to pomalu opačně. Ale o tom to tu přeci není. On ten věk není tak rozhodující. Podstatné je se o dítě umět postarat a nějaký základ není taky k zahození. Pro někoho je základ pronajatý 1+1 pro jiného vlastní vila atd… ale rodiče co pomohou, nedodělaná škola a otec dítěte co to nedá finančně mi jako dobrý základ prostě nepřipadne.
Jasný, takže dítě šup do kýble a nazdar.
@Fofrník píše:
To je v pořádku. Otázka zní: Když jste si s partnerem pořídili mimino dokázali jste se o sebe a mimčo postarat sami nebo se starali vaši rodiče?
Nevím proč to pořád podsouváš? Zakladatelka nepsala nic o tom že chce dát dítě rodičům, nebo ano? Psala o pomoci a ta mi přijde v rodině normální.
@Anonymní píše:
Zdravím, potřebuji poradit, já už jsem z toho zoufalá.Otěhotněla jsem v 18 i přesto, že jsme se s partnerem chránili a teď nevím co dál. Moje rozhodnutí se mění ze dne na den, jsem stále ve stresu a brečim kvůli tomu, jednou jsem pro potrat a podruhé pro to si dítě nechat. Děti jsem vždycky chtěla, ale bojím se, že teď je na to ještě brzo, v květnu budu maturovat, ale v 5. měsíci těhotenství asi sotva seženu práci (momentálně jsem ve 4tt), sama sebe si ještě nedokážu představit v roli matky, když teď mám úplně jiné priority, prostě mi to zatím nejde dohromady, přesto si myslím, že podvědomě bych si to dítě nejradši nechala a kdybych šla na potrat, tak si z toho odnesu akorát trauma, když vidím jak na tom je moje psychika poslední dobou.
Tak se ptám, zda-li je tu někdo kdo zažil nebo zažívá něco podobného a třeba mi poradil nebo mi jen napsal svůj příběh. Co byste dělaly na mém místě?
Mému partnerovi je 21, pracuje, ale nevydělává si tolik, aby dokázal uživit mě a ještě k tomu dítě, je na 100% pro potrat, protože se na otce ještě vůbec necítí, ale říkal, že ať se rozhodnu jakkoliv, tak se mnou zůstane a podpoří mě, bohužel já se bojím, že by byl pak nespokojený nebo mi to vyčítal a nakonec by mě opustil. Každopádně je to skvělej člověk, vztah máme perfektní, nikdy jsme mezi sebou neměli žádný velký konflikt a jednou spolu určitě plánujeme budoucnost (bydlení, svatba, děti,…), jen jsme spolu teprve 10 měsíců, ale známe se už asi 3 roky.
Z rodičů to ví pouze moje mamka, která mi víceméně řekla to co můj partner, jen má obavy z toho, že si zkazím život a partner mě opustí, každopádně by mi s tátou určitě pomohli.
po 3 stranách už to ani nečtu
víš, to je zde pořád, tvou situaci by totiž fakt půlka národa řešila potratem a půlka ne
proto se nedozvíš, co je správně
to musíš vědět a cítit především TY
a tvůj partner
super je, že ti rodiče pomůžou..
partner by si taky zvykl
za mého mládí se v tomhle věku zakládaly rodiny běžně a můj gyndař nahlas říká, že : Rodit se má ve dvaceti, ne ve čtyřiceti.
Nechci se nikoho dotknout, jistěže oboje jsou lehce extrémy, ale biologicky je to za mlada prostě vše snazší..
ekonomicky a psychicky samozřejmě ne, navíc může být i větší riziko rozchodu časem.. ale taky nemusí.. mám i spolužáky, co jsou spolu skoro 30 let…
holka, nenechte si do toho moc mluvit, řiď se srdcem, domluv se s partnerem a věřím, že rodiče ti pomůžou, já bych s tím problém neměla vůči dceři vůbec.. spíš naopak..
protože je lepší mít dítě v 18, než se mezi 30-40 léčit pro neplodnost a trápit své tělo, duši i peněženku dalšími a dalšími pokusy o ivf. Tolik za mne.