Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Těhotná v 18...Potrat?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
16.1.22 23:15
- Citovat
- Upravit
16.1.22 23:37
Upřímně i když přítel nemá super plat tak se to dá zvládnout. 
Určitě na to nejsi sama a pomůžou určitě rodiče tvoje i partnerovi 
Být mladá maminka není nic zlého a za chvíli bude prcek „samostatný“ a tobě nebude ani 30 let 
Já bych byl pro si mimčo nechat. Uvidíš, že to zvládnete 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Oblu
16.1.22 23:49
Potrat bych si cely zbytek zivota vycitala. Ale kazdy je jiny. Ty jedina vis, jestli se dokazes s potratem vyrovnat. Nicmene pokud si nejsi jista, az se dite narodi, litovat nebudes.
- Citovat
- Upravit
17.1.22 05:06
Postraumatický syndrom z potratu se může táhnout léta.
Upřímně, práci jen s maturitou v dnešní době jen tak neseženeš ani bez těhotenství.
Probrala bych to s rodiči, přijala bych jejich pomoc a během rodičovské dovolené se pokusila udělat si VŠ nebo VOŠ, další stupeň vzdělání.
Vzhledem k věku máš právo na plnou podporu rodičů i přesto, že budeš mít dítě. Naopak, budou mít vyživovací povinnost i k němu. Stejně tak partner bude mít vyživovací povinnost i k Tobě. Kdyby ses vdala, rodiče už by neměli automatickou vyživovací povinnost, přešla by na manžela.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.1.22 08:58
Pro mě noční můra…jste oba na dítě extrémně mladí…do toho bych nešla ani za nic
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
17.1.22 11:24
Zakladatelko já ti to řeknu z pohledu někoho kdo na potratu byl (dítě nebylo z chtěného sexu a vím, že bych ho nedokázala mít ráda). Já sice měla rozhodnutí v tu dobu lehčí, ale teď o několik let později vím, že to byla blbost a měla jsem dát dítě raději k adopci. Kvůli miniinterrupci, po které jsem měla komplikace nemohu už mít děti. Je to hrozný pocit chtít dítě a vědět že to nejde kvůli špatnému rozhodnutí. Jsou ženy, které potom normálně otěhotněly, ale bohužel i ty, kterým to nejde. Takže se zamysli i nad tím, co kdyby si byla jedna z x který už pak nemůžou děti mít.
- Citovat
- Upravit
17.1.22 13:24
https://hnutiprozivot.cz/linka-pomoci
Kdybyste si chtěla s někým třeba popovídat nebo psát…Podpoří Vás, ale rozhodnutí je vždy na Vás. Poradí i jaké jsou možnosti
Já jen radím dát si na rozhodnutí čas, zvažte všechny možnosti a rozhodněte se v klidu (samozřejmě co to jde).
Držím palce, ať se rozhodnete správně ✊
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.1.22 13:34
@Anonymní píše:
Zakladatelko já ti to řeknu z pohledu někoho kdo na potratu byl (dítě nebylo z chtěného sexu a vím, že bych ho nedokázala mít ráda). Já sice měla rozhodnutí v tu dobu lehčí, ale teď o několik let později vím, že to byla blbost a měla jsem dát dítě raději k adopci. Kvůli miniinterrupci, po které jsem měla komplikace nemohu už mít děti. Je to hrozný pocit chtít dítě a vědět že to nejde kvůli špatnému rozhodnutí. Jsou ženy, které potom normálně otěhotněly, ale bohužel i ty, kterým to nejde. Takže se zamysli i nad tím, co kdyby si byla jedna z x který už pak nemůžou děti mít.
Dnes už nejsou lékaři řezníci jako to bylo dříve…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.1.22 16:17
Tohle je fakt tak komplikovaná situace, že si to musíš rozhodnout jen ty (a teď je to vlivem hormonů ještě těžší)..
Já bych v 18 šla určitě na potrat.. co se týče možných rizik, nikdo nemůže 100% říct, že bude vše ok, ale medicína je teď opravdu už jinde. Stejně tak ale bohužel není pravda, že 100% nikdy nebudeš litovat toho, že sis dítě nechala. Mít dítě je velmi náročné, všechno se změní. Život jako takový ti neskončí, ale skončí ti (vám) život bezstarostný. Pro vztah je to velká zkouška, budete nevyspaní, unavení, budete na sebe mít mnohem méně času, bude to i finančně náročné. Hlavně ty upozadíš sama sebe a svoje potřeby, zájmy.. a na netu budeš sledovat vrstevníky, jak si bezstarostně užívají (tebe to posune úplně jinam).
Zkus se pořádně zamyslet, jak by sis představovala svůj život.. co by sis přála (studium, práce, zábava, cestování, bydlení) a jestli ti nevadí, že se to všechno bude muset přinejmenším posunout, případně něco oželet. Jestli tě u toho nepopadá úzkostlivý strach, ale spíš zvědavost z neznáma, možná ti to za to opravdu bude stát. V opačném případě toho můžeš hodně litovat (nebo taky ne, ale i tato možnost existuje).
Na druhou stranu jsme se teď s kamarádkami zpětně bavily, že mít dítě v dřívějším věku je možná nakonec i lepší, náročné to bude, ale dítě tě hodně zefektivní a můžeš nakonec dosáhnout mnohem lepší pracovní pozice než ti co po škole neví co se sebou. Máš na něj energii, ještě jsi nezpohodlněla ze svobodného života a až ti odroste, pořád budeš mladá.. a ta podpora rodičů je obrovské plus.
Vše má svoje pro a proti, pokud si dokážeš představit, že už nikdy s partnerem nebudete jen vy dva (i kdyby jen v myšlenkách když později někam vyjedete), a že se na čas upozadí tvůj i partnerský aktivní život, může to být nakonec fajn. Záleží ale opravdu jen na tobě a tvých pocitech
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
18.1.22 17:10
Pokud tě rodiče a přítel podpoří a ještě k tomu vahas, tak bys mohla jednou litovat…
Já jsem šla na potrat v 20ti, protože přítel nechtěl, pak jsme se rozešli a bylo to mezi námi pořád ve vzduchu…doteď toho lituji, už mám další děťátko, ale nikdy na to nezapomenu a podle mě to byla chyba…
- Citovat
- Upravit
18.1.22 23:06
@Pears206 píše:
Postraumatický syndrom z potratu se může táhnout léta.
Upřímně, práci jen s maturitou v dnešní době jen tak neseženeš ani bez těhotenství.
Probrala bych to s rodiči, přijala bych jejich pomoc a během rodičovské dovolené se pokusila udělat si VŠ nebo VOŠ, další stupeň vzdělání.Vzhledem k věku máš právo na plnou podporu rodičů i přesto, že budeš mít dítě. Naopak, budou mít vyživovací povinnost i k němu. Stejně tak partner bude mít vyživovací povinnost i k Tobě. Kdyby ses vdala, rodiče už by neměli automatickou vyživovací povinnost, přešla by na manžela.
Podle mě není problém si najít práci ani bez VS. Pouze s maturitou, samozřejmě dodělat si nějakou školu rozhodně není na škodu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.1.22 23:17
@Zuzanec píše:
Podle mě není problém si najít práci ani bez VS. Pouze s maturitou, samozřejmě dodělat si nějakou školu rozhodně není na škodu.
Taky jsem si nevšimla že by pracovali jen vysokoškoláci a ostatní by stáli fronty na pracáku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.1.22 20:49
Já bych na potrat na tvém místě nešla. Sama píšeš, že jednou děti stejně chceš, a i kdyby ses o dítě pak nedokázala postarat, tak existují babyboxy. Navíc tvá rodina tě podpoří, přítel možná taky… Já bych neváhala, myslím, že ta zdravotní rizika a především i případné výčitky v budoucnosti nestojí za to, že teď vyřešíš problém, který vlastně ani problémem není. Nejsem člověk s extrémními názory, jako potrat za žádnou cenu. Ale nemyslím si, že v tomto případě je to na místě. Ale všichni jsme zodpovědní za sebe a svá rozhodnutí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.1.22 20:55
Jestli se nedokážete s otcem dítěte o něj postarat tak nevím na co se tu ptáš??? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.1.22 21:07
@Fofrník píše:
Jestli se nedokážete s otcem dítěte o něj postarat tak nevím na co se tu ptáš???
Bych nebyla tak přísná. Prostě se ptá, je mladá a v dnešní době je mít dítě v 18 letech bráno pomalu jako konec světa, něco co ti dokonale pokazí život, něco co je hodno ostudy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Kdybych se rozhodovala v 18, 100% bych šla na potrat, byla jsem vychovaná v tom, že těhotenství je tragédie, hlavně se to nesmí stát, zkažený život, povinnost studovat, budovat zázemí a tohle všechno. Dneska to všechno vidím jako blbost. Dítě není žádný zkažený život. Roky jsem studovala, pracovala, hledala toho správného, a teď mít dítě už nemůžeme tak k čemu nám to všechno je. Člověk se upíná k tomu, že rodina bude až až až, a přitom kolikrát když to může mít, vzdá se toho. Jestli máš podporu rodičů a jednou jsi dítě chtěla, šla bych do toho. Partnerovi bych řekla že na potrat prostě nemůžu a uvidíš, stejne nemáš záruku že spoli zůstanete. Navíc dítě je navždycky, chlap rozhodně nemusí být. Potrat mi dava smysl jedině když by holka s dítětem měla skončit na ulici nebo nemít na jídlo.