Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
To mě mrzí. Je to chyba rodičů. Ja jako starší sourozenec bych svého mladšího sourozence tedy taky neosidila. Nepristoupila bych na to. S firmou je to složitější, ale s tím bytem tě mohl z půlky vyplatit a u té firmy to jde formou kazdoročního podílu na zisku. Musí být ale ta vůle a charakter, což tvůj brácha zřejmě nemá
@K. Rocánková píše:
To mě mrzí. Je to chyba rodičů. Ja jako starší sourozenec bych svého mladšího sourozence tedy taky neosidila. Nepristoupila bych na to. S firmou je to složitější, ale s tím bytem tě mohl z půlky vyplatit a u té firmy to jde formou kazdoročního podílu na zisku. Musí být ale ta vůle a charakter, což tvůj brácha zřejmě nemá
jako já bych taky byla pro spravedlnost, a chtěla bych dát sourozenci stejně jako jsem dostala já sama, ale byla jsem na opačné straně, takže jsem se s tím mohla akorát tak smířit… plus to beru jako ukázku toho, jak by to vypadat nemělo a u svých dětí si chci dát záležet, aby dostaly oba fakt stejně..
Vyplatit by mě nemohl, on by dal dohromady max tak desetinu ceny toho bytu, prostě nebyl absolutně v jeho možnostech.. podíl ze zisku by mi nedal, protože ve firmě nepracuji, takže nemám žádné zásluhy na jeho vytvoření, což je de facto pravda.. ale život není o majetku, takže to neřeším a soustředím se na svůj život a svou rodinu..
@Anonymní píše:
jako já bych taky byla pro spravedlnost, a chtěla bych dát sourozenci stejně jako jsem dostala já sama, ale byla jsem na opačné straně, takže jsem se s tím mohla akorát tak smířit… plus to beru jako ukázku toho, jak by to vypadat nemělo a u svých dětí si chci dát záležet, aby dostaly oba fakt stejně..
Vyplatit by mě nemohl, on by dal dohromady max tak desetinu ceny toho bytu, prostě nebyl absolutně v jeho možnostech.. podíl ze zisku by mi nedal, protože ve firmě nepracuji, takže nemám žádné zásluhy na jeho vytvoření, což je de facto pravda.. ale život není o majetku, takže to neřeším a soustředím se na svůj život a svou rodinu..
Já ti rozumím…znám to…za mě teda jde i o to, jestli vůbec ten obdarovaný má aspoň vůli tomu druhému něco dát nebo dělá, že nic…je to prostě jeho a nazdar…
@Monchichik píše:
Já ti rozumím…znám to…za mě teda jde i o to, jestli vůbec ten obdarovaný má aspoň vůli tomu druhému něco dát nebo dělá, že nic…je to prostě jeho a nazdar…
Tak je to jeho… Ale dobro to úplně v rodině nedělá..
@Anonymní píše:
Tak je to jeho… Ale dobro to úplně v rodině nedělá..
Já vím, že je to jeho…ale já bych jako obdarovaná prostě chtěla dát něco i tomu, který nic nedostal…mně to v pořádku nepřijde…dobro to ve vztazích nedělá, to je jasné…
@Anonymní píše:
No, a ohledně toho řešen mezi sourozenci - nevím, ale podle mojí zkušenosti to ti sourozenci nějak neřeší, když dostali víc… nemusím chodit pro příklad daleko, já jsem si pořídila dům na hypotéku, když mi bylo 29, můj mladší bratr dostal od rodičů taky ve 29 zaplacený komplet velký byt na Vinohradech, který stál několikanásobek toho, co můj dům, který si dodnes splácím a nějak to neřešil, a dokonce souhlasil s tím, že to budou mít s rodiči jako tajemství a nebudou mi to říkat.. no a za dva roky uzavřeli další tajemství, že se na něj převede celá rodinná firma… takže to možná spíše řeší ti, kteří od rodičů dostali méně než ti obdarovaní…
To není o tom, že to řeší spíše ti, kteří dostali méně. Je to totiž o charakteru toho dotyčného. Tvůj bratr má ten charakter pokřivený, protože tě společně s tvými rodiči cíleně a vědomě odírá za zády - je to jejich tajemství a ty o tom nemáš vědět. Tohle je k pozvracení.
Život není o majetku, ale mým blízkým se toto stalo dvakrát (mou mámu takhle vyšachovali, stejně tak mou tchyni) a je to strašný humus
Pardon, že jsem se tak rozlítila, ale tohle je fakt svinstvo - jednomu dítěti nacpat vše, zabezpečit ho a na to druhé se vykašlat a ošidit ho. A paradoxně - mou mamku a tchyni sice mrzí, že je ošidili, ale mnohem víc je mrzí, že tím pádem ošidili i jejich děti, tedy nás, protože od nich tím pádem nemáme co dostat, zatímco druhá větev od strejdy (v obou případech) dostal veškeré majetky. Nechápu, proč ti rodiče takhle nechutně protěžují své syny. Přitom třeba oba strejdové mají své vlastní nemovitosti, obě naše mámy nemají nic a stejně se to nacpe těm synům. Tohle fakt nikdy nepochopím.
@utopia píše:
To není o tom, že to řeší spíše ti, kteří dostali méně. Je to totiž o charakteru toho dotyčného. Tvůj bratr má ten charakter pokřivený, protože tě společně s tvými rodiči cíleně a vědomě odírá za zády - je to jejich tajemství a ty o tom nemáš vědět. Tohle je k pozvracení.Život není o majetku, ale mým blízkým se toto stalo dvakrát (mou mámu takhle vyšachovali, stejně tak mou tchyni) a je to strašný humusPardon, že jsem se tak rozlítila, ale tohle je fakt svinstvo - jednomu dítěti nacpat vše, zabezpečit ho a na to druhé se vykašlat a ošidit ho. A paradoxně - mou mamku a tchyni sice mrzí, že je ošidili, ale mnohem víc je mrzí, že tím pádem ošidili i jejich děti, tedy nás, protože od nich tím pádem nemáme co dostat, zatímco druhá větev od strejdy (v obou případech) dostal veškeré majetky. Nechápu, proč ti rodiče takhle nechutně protěžují své syny. Přitom třeba oba strejdové mají své vlastní nemovitosti, obě naše mámy nemají nic a stejně se to nacpe těm synům. Tohle fakt nikdy nepochopím.
tohle téma tady zakladatelce akorát plevelí diskuzi, tak jsem se k němu nechtěla vyjadřovat, ale - každý člověk si se svým majetkem může dělat co chce. za mého života na moje peníze a nemovitosti přece nikdo nemá nárok, ani právní ani morální. spravedlivě mezi děti se dělí až dědictví.
@utopia píše:
To není o tom, že to řeší spíše ti, kteří dostali méně. Je to totiž o charakteru toho dotyčného. Tvůj bratr má ten charakter pokřivený, protože tě společně s tvými rodiči cíleně a vědomě odírá za zády - je to jejich tajemství a ty o tom nemáš vědět. Tohle je k pozvracení.Život není o majetku, ale mým blízkým se toto stalo dvakrát (mou mámu takhle vyšachovali, stejně tak mou tchyni) a je to strašný humusPardon, že jsem se tak rozlítila, ale tohle je fakt svinstvo - jednomu dítěti nacpat vše, zabezpečit ho a na to druhé se vykašlat a ošidit ho. A paradoxně - mou mamku a tchyni sice mrzí, že je ošidili, ale mnohem víc je mrzí, že tím pádem ošidili i jejich děti, tedy nás, protože od nich tím pádem nemáme co dostat, zatímco druhá větev od strejdy (v obou případech) dostal veškeré majetky. Nechápu, proč ti rodiče takhle nechutně protěžují své syny. Přitom třeba oba strejdové mají své vlastní nemovitosti, obě naše mámy nemají nic a stejně se to nacpe těm synům. Tohle fakt nikdy nepochopím.
To není odírání, oni mají svůj majetek a je na nich, jak s ním naloží a já to respektuji, byť to třeba zamrzi.. děti nějak zajistíme a pokud bratr zůstane bezdětný, tak jim třeba také něco odkáže, ale to je daleko a život na tom nestojí..
@Gracelynx píše:
tohle téma tady zakladatelce akorát plevelí diskuzi, tak jsem se k němu nechtěla vyjadřovat, ale - každý člověk si se svým majetkem může dělat co chce. za mého života na moje peníze a nemovitosti přece nikdo nemá nárok, ani právní ani morální. spravedlivě mezi děti se dělí až dědictví.
Ale jo, s tím souhlasím
Ale pak si za tím musím stát a nedělám z toho tajnosti, tajemství a neobcházím své druhé dítě a pojmenovávám to jasně, jak to je. To je to, co mi na tom vadí - že je to tajně, za zády a ten člověk se to často dozví, až když rodiče zemřou a zjistí, že bratr už roky vše má a jemu rodiče nic neodkázali, protože to před smrtí napsali vše na syna, aby dcera nic neměla. Kdyby řekli: „Hele, chceme dát všechno bráchovi, takže do dědictví nic nepůjde, protože nechceme, abys po nás cokoli zdědila.“, tak je to sice krutý, ale alespoň je jasno. A jak říkáš, každý si se svým majetkem může udělat co chce, nicméně nemorální mi pak přijde, když chtějí, aby se o ně to „vyděděné“ dítě staralo. Což se prostě zrovna v případech, které znám děje. Zvlášť, když ten syn všechno rozfrcá, utopí v exekucích a dál natahuje ruce, že nemá. Takže ano, každý má právo nakládat se svým majetkem, jak uzná za vhodné a já mám zase právo to nechápat a vnímat vůči jednomu z dětí jako těžce nemorální.
Edit: A vycházím z toho, že já bych se hanbou propadla, kdyby mi naši chtěli dát vše a mého bratra chtěli vynechat. Nepřistoupila bych na to a stála bych si za tím, že on dostane také svůj díl. Případně bych mu pak poměrnou část darovala, nebo ho vyplatila. Ale u nás se naštěstí toto nemuselo řešit, u nás rodičům záleží na tom, aby jedno z dětí nemělo vše a druhé nezůstalo bez prostředků.
Příspěvek upraven 18.04.23 v 15:23
@Anonymní píše:
To není odírání, oni mají svůj majetek a je na nich, jak s ním naloží a já to respektuji, byť to třeba zamrzi.. děti nějak zajistíme a pokud bratr zůstane bezdětný, tak jim třeba také něco odkáže, ale to je daleko a život na tom nestojí..
Pobavilo! Když ti to už teď tají, aby to získal, tak se spolehni na to, že pak bude odkazovat něco tvým dětem. Ale to je jedno, jak tu někdo psal, neplevelme diskuzi. Jen je to další téma do skládačky toho, proč si k tobě lidé dovolují to, co si dovolují.
@Anonymní píše:
No, a ohledně toho řešen mezi sourozenci - nevím, ale podle mojí zkušenosti to ti sourozenci nějak neřeší, když dostali víc… nemusím chodit pro příklad daleko, já jsem si pořídila dům na hypotéku, když mi bylo 29, můj mladší bratr dostal od rodičů taky ve 29 zaplacený komplet velký byt na Vinohradech, který stál několikanásobek toho, co můj dům, který si dodnes splácím a nějak to neřešil, a dokonce souhlasil s tím, že to budou mít s rodiči jako tajemství a nebudou mi to říkat.. no a za dva roky uzavřeli další tajemství, že se na něj převede celá rodinná firma… takže to možná spíše řeší ti, kteří od rodičů dostali méně než ti obdarovaní…
Takže ty seš vlastně taková profesionální oběť… ![]()
@Sonmi píše:
Takže ty seš vlastně taková profesionální oběť…
Přesně tak, tohle téma se prolíná různě všemi oblastmi jejího bytí
Na ní se dá dříví štípat, všechno nějak absorbuje a nechá si líbit.
@utopia píše:Pobavilo! Když ti to už teď tají, aby to získal, tak se spolehni na to, že pak bude odkazovat něco tvým dětem. Ale to je jedno, jak tu někdo psal, neplevelme diskuzi. Jen je to další téma do skládačky toho, proč si k tobě lidé dovolují to, co si dovolují.
Teď už to netají, to jen první rokY, ale nepochopila jsem ten význam, stejně se to člověk jednou vše dozví a je podle mě horší dozvědět se to po pár Letech, kdy mi vysloveně lhali do očí, protože jsem se na to přímo dříve zeptala, než jednat přímo na rovinu.. pokud chci dát většinu jen jednomu dítěti, měla bych mít koule na to říct to upřímně tomu druhému, když to tak vnímám jako správné..já si jen přeji, aby manžel nešel dělat do firmy pod bratra, to by mě naštvalo..
@Sonmi píše:
Takže ty seš vlastně taková profesionální oběť…
Nejsem žádná oběť.
No, a ohledně toho řešen mezi sourozenci - nevím, ale podle mojí zkušenosti to ti sourozenci nějak neřeší, když dostali víc… nemusím chodit pro příklad daleko, já jsem si pořídila dům na hypotéku, když mi bylo 29, můj mladší bratr dostal od rodičů taky ve 29 zaplacený komplet velký byt na Vinohradech, který stál několikanásobek toho, co můj dům, který si dodnes splácím a nějak to neřešil, a dokonce souhlasil s tím, že to budou mít s rodiči jako tajemství a nebudou mi to říkat.. no a za dva roky uzavřeli další tajemství, že se na něj převede celá rodinná firma… takže to možná spíše řeší ti, kteří od rodičů dostali méně než ti obdarovaní…