Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Vykam, tchyne je o dost starsi nez treba moji rodice, pocitove mi prijde spis jakoby generace me babicky. Tchan mi kdysi nabizel tykani, ale pres pusu mi to neslo. Vidame se ale malo. Za to muj drahy manzel si s nasima nejak sam potykal
Nevadi jim to, i kdyz nevi, kde k tomu prisel ![]()
Tykám. Nebylo mi to nabídnuto, ale když mě přítel přišel představit, tak mi jeho matka začala automaticky tykat. Nebyla jsem již nejmladší, bylo mi dost přes třicet a pokud mi někdo tyká, tak já jemu taky. Oslovuju mamko nebo Dášo. U nás v rodině se to tak vždycky dělalo. Tchýně problém nemá.
Já už tchána ani tchyni nemám, ale když ještě tchyně žila, tak mi tykala a já jí vykala. Jednou mi nabídla tykání, ale byla opilá a já nevěděla, zda si to pamatuje a radši jsem dál pak vykala (beztak mi to tykání nešlo přes pusu).
Je pravda, že jsem od malička zvyklá, že i můj táta vykal mamčiným rodičům, oni to tak bohužel mají zažité. Protože naši mému (tehdy příteli) vykali a on jim, ale on je typ, co si s každým hned potyká, tak mu to vadilo, tak jsem dokázala alespoň s našimi domluvit, že mu budou tykat, což chtěl. Ale on jim dál vyká a ani po svatbě mu to nenabídli. A není to tím, že by ho neměli rádi, ale prostě jsou sami zvyklí, že vždy rodičům vykali.
Vykám, ale zetovi jsem nabídla tykání a on mi týká. Je mi to příjemnější.