Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Je to pár měsíců. Měli jsme zrovna tělák a hráli basket. No spíš takové ragby. Vzhledem k mé sexuální orientaci jsem se snažil se s klukama nepřijít do moc přímého kontaktu. Tak hrajem, mám míč a jeden pěknej
spolužák se mě snažil bránit, nevybral to a přirazil mě na stěnu. Pěkně mezi nohy. No, tělo na mužskou blízkost reagovalo. Chtěl jsem ho odstrčit a on na celou tělocvičnu, „To ti stojí jako ze mě?“
No, utekl jsem do šatny… Od tý doby se říkalo - Petr, Petr, Petr, už nepotřebuje svetr ![]()
@Anonymní píše:
Můj asi největší trapas se stal na první dovolené s mým teď už manželem. Chodili jsme po horách a já měla strašně nafouklé břicho.Snažila sem se upouštět nenápadně, aby můj milý nic nepoznal (byly jsme spolu hodně krátce). Ovšem jen do té doby než se mi do cesty postavil kořen stromu a mně se zvrkla noha a uprdla sem si na celý les.
![]()
Snažila sem se dělat jakože nic, ale po pár vteřinách jsme se na sebe podívali a oba vybouchli smíchy.
Byl to hrozný trapas, ale dneska se tomu už i s kamarádama smějeme.
Jednou jsem v práci popojížděla na židli a najednou, vůbec jsem to sama nečekala, jsem si velice nahlas uprdla. A kolegyně hned: „Týjo, to vrznutí židle znělo úplně jako prd!“ ![]()
@Anonymní píše:
Jednou jsem v práci popojížděla na židli a najednou, vůbec jsem to sama nečekala, jsem si velice nahlas uprdla. A kolegyně hned: „Týjo, to vrznutí židle znělo úplně jako prd!“
Ne největší trapas, jen úsměvná situace.
Jednou jsem projížděl jistý e-shop a viděl jsem v možnostech platby jen dobírku. Napsal jsem na jejich mail dotaz, zdali jejich obchod nabízí možnost platit předem.
Avšak psal jsem na mobilu bez diakritiky a přemáčknutím jsem vynechal jedno zásadní písmeno, takže jsem se obchodu zeptal, zdali nabízí možnost platit prdem. ![]()
Spíš zvláštní věc, než trapas… Potkala jsem v tramvaji prastrýce, musím říct že s rodinou se nedružím, viděli jsme se za posledních 13 let asi 3×, pamatuji si ho spíš jako dítě, už je to starý pán. Tak se k němu hrnu „ahoooj to jsem překvapená, jak se máš?“… byla jsem přeci jen v rozpacích, že jsme se potkali, říkám mu jak vypadá dobře…a co „teta“ (jeho sestra která bydlí v jiném městě), mluvila jsem o mojí mamce (jeho neteři), no a stryc mi odpovídal, bavil se se mnou, i když se mi zdál nějak zaražený.
No zkrátím to… když jsem se s ním rozloučila, a já tak bodře ať se má hezky atd, že se někdy s dcerou stavíme, tak mi začalo pomalu docházet, že to byl cizí člověk.
@lilithlilith píše:
Spíš zvláštní věc, než trapas… Potkala jsem v tramvaji prastrýce, musím říct že s rodinou se nedružím, viděli jsme se za posledních 13 let asi 3×, pamatuji si ho spíš jako dítě, už je to starý pán. Tak se k němu hrnu „ahoooj to jsem překvapená, jak se máš?“… byla jsem přeci jen v rozpacích, že jsme se potkali, říkám mu jak vypadá dobře…a co „teta“ (jeho sestra která bydlí v jiném městě), mluvila jsem o mojí mamce (jeho neteři), no a stryc mi odpovídal, bavil se se mnou, i když se mi zdál nějak zaražený.
No zkrátím to… když jsem se s ním rozloučila, a já tak bodře ať se má hezky atd, že se někdy s dcerou stavíme, tak mi začalo pomalu docházet, že to byl cizí člověk.
Jeden trapas se mi stal na základce v matematice, kdy jsem se přihlásila, abych se zeptala jestli můžu jít na WC a když jsem dostala svolení, tak jsem chtěla vstát jenže jsem zapomněla, že mám propletenou nohu kolem nohy lavice takže jsem se šprajcla a padala jsem tak nějak zpomaleně a přitom jsem se marně snažila chytat lavic až jsem nakonec spadla a málem převrhla lavici na sebe
učitelka se mě s kroucením hlavy zeptala co dělám a ostatní byli mrtví smíchy (bohužel jsem seděla úplně vepředu takže mě viděli všichni) ![]()
Když jsem byla v devítce tak jsme měli jako třídní učitelku takovou skvělou postarší dámu a ona nám vyprávěla něco, že má doma kožich, kterej je strašně drahej a spolužák na to ze srandy prej „To máte z bobra, ne?“ A ona: „Ne, ale bobra mám taky“
Všichni jsme leželi mrtví smíchy se slzama v očích jak jsme se nemohli ani nadechnout
Učitelka se smála s náma i když nechápala proč, protože pak dodala, že z bobra má čepici nebo co ![]()
A poslední přeřek učitele se stal na zdravotní škole, kdy jsme měli dva tělocvikáře (staršího a mladýho) a ten starší nám nabízel, že by jsme mohli chodit plavat, jenže skoro všem holkám se nechtělo a on se začal rozčilovat a pronesl tu super větu: „Nechápu, proč nechcete chodit plavat, vždyť to posiluje váš orgasmus“
samozřejmě myslel organismus a neuvědomil si, co vlastně řekl takže se pak ještě rozčiloval, čemu se smějeme a musím říct, že se tlemil i ten mladej učitel
![]()
A ještě jsem si vzpomněla na jeden trapas ze základky ![]()
Jednou jsem chtěla po spolužákovi, kterej seděl hned před učitelským stolem hodit propisku a on zrovna uhnul, takže jsem ji hodila učiteli do hlavy
![]()
Mému dědečkovi amputovali nohu pod kolenem. Dostal protézu. Jednou mě poprosil, jestli bych mu donesla botu z chodby. Přinesla jsem 1 a zeptala jsem se ho, kde má tu druhou, že jí nemohu najít.
![]()
@Anonymní píše:
A ještě jsem si vzpomněla na jeden trapas ze základkyJednou jsem chtěla po spolužákovi, kterej seděl hned před učitelským stolem hodit propisku a on zrovna uhnul, takže jsem ji hodila učiteli do hlavy
![]()
To jsou takové ty milé trapasy ze školy. Po mě jednou chtěl jeden hezký kluk kapesníčky, jestli nemám. Tak jsem chmátla do tašky a podala mu je… akorát to nebyly kapesníčky, ale omylem jsem mu podala takový ten cestovní balíček intimek
![]()
Já jednou zaplatila v pekárně namísto mincí menstruačním tamponem/nosila jsem jeden pohotovostní v příruční pidikapsičce, stejně jako dvacku na drobné nákupy/. Na mou obranu, bylo to brzy poránu, spěchala jsem a byla jsem rozespalá..
No v pekárně mě pak dobrý měsíc, možná déle neviděli ![]()
Manžel a tchán byli se synem na sonu ledvin po narození. Přijeli do nemocnice, čekárna narvana miminky a hrdymi rodiči. Všechny děti až na to naše měli na hlavě cepicky. Tchán se rozhledl a nahlas se manžela zeptal, proč to naše dítě nemá cepicku, když ostatní děti ji mají. Manžel do úplného ticha pronesl, ze naše dítě ji nepotřebuje, protože je krásné a ne žádná malá obludka.
Mně se stal trapas ve škole, kdy se mě kamarádka zeptala „Jak to děláš, že máš tak pěknou postavu?“ A já odpověděla že nevím.. No a pak jsem zjistila že nemluvila ke mně
![]()
Není to přímo trapas, ale my se lámali smíchy.
Na gymplu jsme měli matikáře, který vždy o holkách mluvil jako o dívkách. Jednou holky hrály školní zápas ve volejbale. A on „tak co ty naše děvky?“