Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@ zakladatelka
Nevim, proč se tak řeší, jestli bydlet u rodičů nebo ne… Jistě, pokud ve 30 bydlim s rodiči v 3+1 a maminka mi navaří, vypere, uklidí, tak je to špatně.
Na druhou stranu znám spoustu ženskejch, který sice bydlí sami, ale že by se nějak vyžívaly v tom, vařit jen pro sebe, to taky ne… A že by samostatný bydlení omezilo vliv rodičů? No, nevim - pokud jsou rodiče zvyklí kecat někomu do života, asi se to odstěhováním moc nezmění…
Takže za mě - mě se to spíš líbí, já taky bydlím u maminky - a žehlim si košile sám… ![]()
Podle mě se samostatnost a schopnosti jedince poznají na jiných věcech, než zda bydlí s rodiči - proč s nima bydlí je totiž vždy specifický - pokud to tedy neni veš, vysávající rodiče, což ty evidentně nejseš… Naopak - mě se tvoje filozofie líbí.
Ono záleží, zajakých okolností člověk u rodičů bydlí, jestli se podílí na nákladech, atd. Jestli je to jen na přechodnou dobu. Ale obecně si myslím, že víc negativně je to vnímáno u chlapa.
Jen mě tak napadl postřeh k tomu zpohodlnění, díky komfortu u rodičů…na druhou stranu je zcela známé, že člověk, který dlouho žije sám se hůř a hůř přizpůsobuje možnému soužití. Je zvyklý mít vše podle sebe, na nikoho není nucen brát ohled, interakce…
Opravdu někteří nevidíte rozdíl mezi přístupem mamahotel a společném soužití, které je výhodným pro všechny strany? Fakt čumím.
@PetrVesely Pravda, po mě také manžel nevyžadoval věno
Dokonce se mě ani nezeptal, když jsme spolu začli, kolik mám našetřeno. Pokud bych viděla, že se podle toho rozhoduje, jestli být se mnou či nebýt…tak by mi to přišlo dost divné. Já jeho se taky neptala. Z druhé strany jsme se shodli na následném hospodaření v rodině a tvorbě rezerv.
@Anonymní píše:
@LadyLada To vás zklamu. Moji rodiče nemají potřebu mě korigovat. Žijí svůj život a jsou moc rádi, že jim někdo uvaří, vypere či vyluxuje a oni si vesele jezdí po výletech nebo užívají volný večer po práci. Ano nájem cizím platit nechci a na spolubydlení se necítím. Jídlo nakupuji sama a nakoupím i rodičům, nájem dostávají sice oproti ceně nájmu garsonky symbolický nicméně je úspěch, že alesoň nějaký. Nechtějí totiž nic. A já uspořím výrazně více.
Proč bys mě měla zklamat? Domnívám se, že je naprosto korektní podílet se na péči o domácnost, ve které žiji a celkově přidat ruku k dílu. A pokud se staráš výhradně o jejich domácnost, tak za to, že nic nechtějí nebo jen cosi symbolického, není o čem diskutovat.
Já jsem si ve třiceti letech půjčila peníze a zrekonstruovala domek po babičce. Pak jsem se tam odstěhovala a od té doby s rodiči nebydlím. Našim jsem přispívala, co si řekli a bylo to.
Po rozvodu jsem (teď už s dětmi) zpátky ve stejném domku a jsem ráda, že jsem se měla kam vrátit.
Můj brácha se po rozvodu vrátil k našim, obývá spodní patro RD, naši bydlí v druhém patře.
Z mého pohledu by bylo důležité, proč bydlí třicetiletý nebo třeba čtyřicetiletý člověk u rodičů. Pokud by to bylo z důvodu třeba rozchodu nebo rozvodu, tak to vidím jako v pohodě. Pokud by to byl člověk, který se do třiceti nebo čtyřiceti (i víc let) nehnul od rodičů, tak tam bych měla obavy ze silné závislosti na rodičích a z neschopnosti vést samostatný život. Ale může to být i pohodlnost
.
A větší problém bych viděla u muže, který žije s rodiči, než u ženy.
Já jsem si byla schopná z platu 18 000 čistého zaplatit nájem 14 000 a ještě nežebračit. A to jsem na vše byla sama
By mě hamba fackovala jít domů. Stačí jednou za měsíc na víkend ![]()
že si zakladatelka nic nenašetřila a vše prohýřila, je její blbost ![]()
@ASAndrea píše:
Já jsem si byla schopná z platu 18 000 čistého zaplatit nájem 14 000 a ještě nežebračit. A to jsem na vše byla samaBy mě hamba fackovala jít domů. Stačí jednou za měsíc na víkend
Tady nejde o schopnosti, ale o rozum přeci. Platit víc jak třičtvrtě výplaty za nájem mi přijde jako naprostá hloupost. A mít 4 tisíce na jídlo, oblečeni a spoření se mi taky nezdá. To bych neudělala.
@Anonymní píše:
Uf mi viděli majitele při sepsání smlouvy a pak u předávání bytu zpět po 5 letech. Nájem platili a nikdo nám do soukromí nelezl. Byl to majitel celého domu. Vyměněný zámek a klíč dostal majitel v zapečetěné obálce pro případ nouze. V bytě přítelův pes. To by byl strašný průšvih když by tam někdo vlezl. Majitel nás chválil jako nejlepší nájemníky a nechtěl, abychom se stěhovali. V bytě kam mi chodí někdo cizí bych nebyla ani omylem! Ale chápu strach o devastaci bytu.
Ano, taky mám klic v zapecetene obalce, který nepouzivam. Vzdy jdu do domu pouze s najemniky. Vzjledem k tomu, ze pronajimam novostavbu, tedy téměř nově dodelanou a pkatim na ni hypo, neni v mém zájmu ho nechat zlikvidovat. Ale to uzje OT
@Anonymní píše:
Tady nejde o schopnosti, ale o rozum přeci. Platit víc jak třičtvrtě výplaty za nájem mi přijde jako naprostá hloupost. A mít 4 tisíce na jídlo, oblečeni a spoření se mi taky nezdá. To bych neudělala.
S tím souhlasím a pokud to bude taková idylka a jaké píšeš, proč ne. Navíc to vypadá, že to je jedinečná příležitost pro tebe, abys konečně za pomoci rodičů začala vytvářet nějaké hodnoty pro svůj budoucí život. Jsi na tom ještě dobře. Jsou tací, kteří jsou ve stejné situaci a ještě několik sto tisíc v minusu, popř. i s exekucemi na krku.
Zakladatelko řiď se svým selským rozumem a zůstaň zatím s rodiči. Podle toho co popisuješ je spokojenost na obou stranách a vyhazovat 3/4 výplaty za drahý podnájem je podle mě pitomost. Nevím proč bys měla platit nechutné sumy za podnájem někomu cizímu. Takto aspoň přilepšíš rodičům a sobě ušetříš.
@Anonymní píše:
Ahoj, v 18 jsem se odstehovala s kamarady do najmu a pak k priteli. Po 5 letech jsme se rozesli s pritelem a ja se po necelych 13 letech ve 30 vratila k rodicum. Nechce se mi platit za najem a prijde mi rozumnejsi si radsi sporit. Chtela jsem se zeptat jak na takovou zenu pohlizi jini? Je to trapne bydlet ve 30 u rodicu? Moc uspor nemam, hodne jsme cestovali po svete a take platili najem takze nebylo moc z ceho sporit. Panove, vadila by vam skoro 31 leta pritelkyne, ktera zije s rodici?
a rodičům neplatíš za bydlení, energie, jak je to spraním prádla, vařením a nákupy? Jak se na těchto činnostech podílíšfinančně a fyzicky? Já jako matka dospělých dětí si neumím představit, že bych kvůli nim furt dělala nákupčí a kuchařku na plný úvazek, je to super si užívat ve dvojko s manželem a dělat si co chci a kde chci, nebrat na nikoho dalšího ohledy, když se nám nechce vařit-nakupovat, tak to pořešíme pizou či restaurací atp.
@Paola21 píše:
Za mě proč ne, kdybych se rozvedla se svým manželem, tak bych se vrátila taky k rodičům. Nemám ani takový plat, abych utáhla nájem atd. A na nějaké spolubydlení se už vůbec necítím. Takže pokud je to dočasné řešení a využiješ to k šetření, tak mi to blbé nepřijde…
mě překvapuje mimo jiné ta sebejistota faktu - navrátím se k rodičům-ptáte se jich vůbec jestli s tím souhlasí a na jak dlouho můžete?
@Anonymní píše:
@LadyLada To vás zklamu. Moji rodiče nemají potřebu mě korigovat. Žijí svůj život a jsou moc rádi, že jim někdo uvaří, vypere či vyluxuje a oni si vesele jezdí po výletech nebo užívají volný večer po práci. Ano nájem cizím platit nechci a na spolubydlení se necítím. Jídlo nakupuji sama a nakoupím i rodičům, nájem dostávají sice oproti ceně nájmu garsonky symbolický nicméně je úspěch, že alesoň nějaký. Nechtějí totiž nic. A já uspořím výrazně více.
kočko, já bych to tu asi už dál neřešila… nemáš zapotřebí se obhajovat nebo někomu vysvětlovat. Jak jsem už říkala, když to vyhovuje oběma stranám, tak nevidím problém. Ono, kdyby to vašim vadilo, tak bys asi byla nucená jít do nějakého malého bytečku.
Každopádně, z toho, co jsi tu napsala vidím, že vaši jsou hodně podobní mým rodičům a taky máš s nimi fajn vztah.
Prostě dělej si věci po svém bez ohledu na názor lidí na netu, hlavně ať jsi spokojená ty i lidi kolem tebe a ono až se objeví ten „pravý“, tak pak pořešíte i společné bydlení… my se s manželem stěhovali po roce a půl do společného bytu, který jsme koupili. Do té doby on bydlel s kolegou v jednom bytě a já bydlela s našima… ani jedem jsme pak do nájmu nechtěli jít, chtěli jsme jít rovnou do svého… Držím ti moc a moc pěsti!!
![]()
Nezlob se, ale mě zase přišlo rozumnější právě cestovat, něco si užít dokud nejsou děti. Připravit si pak zázemí. A až pak mít děti. Vzdělání mi přijde rozumné a bez maturity bych být nechtěla. Nechtěla bych s 2 dětma žít ani chvilku na ubytovně i když se to může asi stát každému. Ale u 23 leté ženy s detmi jaks psala s holou čemuž rozumím bez úspor mi to přijde víc pravděpodobné než u 30 s úsporami. Navíc aktuálně mám připravené úspory na 2 roky placení nájmu malého bytu cca 2+1 nebo 1 + 1 v Praze a veškerých výdajů s jídlem apod. včetně odečtení kauce a nějakého vybavení. Takže bych měla mateřskou a rodičák jako bonus a na ubytovně bych s dětmi i když by mě otec dětí opustil stejně neskončila. Šetřila jsem s přítelem (ano mohlo to být víc místo cestování) a šetřím dál. Dotaz byl takový zda 30 u rodičů je pro jiné nepřijatelné a zda to bude odpuzujíci pro potencionální partnery.