Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ve 30 u rodičů
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
22.10.16 19:19
@Anonymní píše:
No pravě mi jde o to osamostatnění. Prijde mi lepsi si treba rok ci 2 sporit a pak resit bydleni treba s partnerem nebo kdyz nikoho nepotkam tak spolubydleni s nekym. Navic nikdy jsem nebydlela sama a zadnou znamou co by resila bydleni nemam. S cizimi se bojim. Je to hodne ubohe? Taky jsem si to neumela driv predstavit.
Máš praci? Sla bych třeba za pul roku sama do garsonky, ale určitě bych nechtěla bydlet u rodičů. Ale já už v tomhle věku měla 2 děti, tak to mám nastavený asi jinak. Exmanzel když se ode mě stehoval, tak zaky v 39 skončil u rodičů, nicméně si zacal vyřizovat hypotéku a za pul roku bydlel sám.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.10.16 19:20
@SussieS píše:
Takže podle tebe lepší se ve 30 přiživovat na rodičích, než se pokusit být aspoň trochu samostatná? Zajímavý názor
Prizivovat? Pokud i u tech rodicu plstis cast najmu a jidla nelze mluvit o prizivovani 
,ale rozhodne se nikdy nedostsnes na castku najmu. V Praze garsonka 9-12.000,–
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.10.16 19:21
Nebo tak - res to hypotekou na mensi bytecek. Muze to ve finale vychazet levne nebo stejne jako bxt v najmu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.10.16 19:21
...
@SussieS píše:
Takže podle tebe lepší se ve 30 přiživovat na rodičích, než se pokusit být aspoň trochu samostatná? Zajímavý názor
Můj názor je, že rodina je rodina. A ta by si měla v životě pomáhat! Pokud rodičům nevadí, že u nich je, proč by u nich nemohla být? Pokud si chce začít šetřit, tak tohle je ten nejlepší způsob. Zakladatelka přece nepíše nic o tom, že tam hodlá zůstat do důchodu. Já bych svou dceru u sebe určitě nechal.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.10.16 19:22
Myslim, ze zalezi na okolnostech a Tvych jinych schpnostech a ne jestli bydlis i rodicu nebo ne. Ja se odstehovala v 18 a vratila se v 27. Pracovala jsem od rana do rana, cestovala po svete, prijela s balikem penez. Rodicum jsem platila stedry najem. Ja na oplatku bydlela s lidmi, ktere mam rada a verim jim. Odstehovala jsem se az jsme si s pritelem nasli vlastni bydleni. Prat, varit a jinak se postarat umim, zadne nasledky to na mne nezanechalo. Ani jsem si nevsimla, ze by to nekomu prislo divne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.10.16 19:24
@Anonymní píše:
No predstava, ze zaplatim treba 100 tisic za vybaveni, kauce atd me desi, ale jeste vic, ze bych v tom byte byla sama a prave cumela na 4 zdi. Jsem zvykla skoro kazdou noc mit vedle sebe chlapa a predstava byt ted uplne sama v byte taky silena zmena. Byt bych utahla, ale nic bych neusetrila a zit s cizimi lidmi ve spolubydleni se taky bojim prave. Takze rikate 30citka zijici u rodicu je hnuj
Takže pocitas s tim, ze se k někomu následně nastehujes, jo? Co budeš delat pak, az se rozejdete a budesmit treba i deti? Nechceš si ted pořídit radsi byt a pak ho treba pronajímat? Me tohle prijde jako krátkozraké řešení bez budoucnosti, takhle nebudeš mit zazemi nikdy.
Hnuj to neni, jen divný a pohodlný. Samozřejmě ze sve deti taky vezmu v případě krize domů, ale povedu je k samostatnosti
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.10.16 19:24
@Anonymní píše:
No predstava, ze zaplatim treba 100 tisic za vybaveni, kauce atd me desi, ale jeste vic, ze bych v tom byte byla sama a prave cumela na 4 zdi. Jsem zvykla skoro kazdou noc mit vedle sebe chlapa a predstava byt ted uplne sama v byte taky silena zmena. Byt bych utahla, ale nic bych neusetrila a zit s cizimi lidmi ve spolubydleni se taky bojim prave. Takze rikate 30citka zijici u rodicu je hnuj
hnůj to není prosímtě 
Moje sestřenka šla bydlet k rodičům ještě ve 40 letech a navíc s pubertální dcerou. Rozváděla se s chlapem, byt byl jeho, tak se prostě sbalila a šla k rodičům. Nebylo to pro ní jednoduchý, ale v tu chvíli to bylo nejjednodušší řešení. Když se za pár měsíců zmátořila, našla byt a byly s dcerou ve svém.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
22.10.16 19:25
@SussieS píše:
Takže podle tebe lepší se ve 30 přiživovat na rodičích, než se pokusit být aspoň trochu samostatná? Zajímavý názor
Rodiče jsou rádi, že jim pomůžu a taky že ušetřím. Ja se za to právě trochu stydím. Ale finančně to vychází výrazně líp no. A taky se tu líp cítím. Samostatnosti ohledně financí se nebojím, žila jsem pres 7 let s kamarady a netravila s nima vsechen cas. Bojím se bydlet s cizími, nechce se mi utrácet za nájem a nechci bydlet sama. Kamarádky žijí s partnery nebo mají rodiny. Jen si řikám, aby na mě chlapi nekoukali jako na chudinku.
- Citovat
- Upravit
22.10.16 19:25
@Tecumseh píše:
Můj názor je, že rodina je rodina. A ta by si měla v životě pomáhat! Pokud rodičům nevadí, že u nich je, proč by u nich nemohla být? Pokud si chce začít šetřit, tak tohle je ten nejlepší způsob. Zakladatelka přece nepíše nic o tom, že tam hodlá zůstat do důchodu. Já bych svou dceru u sebe určitě nechal.
Naši by mě u sebe taky bydlet nechali. To není o tom, že jim by to vadilo. Mně by to vadilo. Ve 30 prostě už má být člověk samostatný, a když prostě nenašetřila do teď, tak její volba. S tím ale musela počítat, že ty peníze z nebe nespadnou. Šla bych do garsonky a uskromnila se jinde a holt šetřila pomaleji. Nebo bych si rovnou vzala hypotéku na nějaký malý byteček. U rodičů na barák stejně nenašetří
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
22.10.16 19:26
Ve třiceti jsem se po pětiletém vztahu musela vrátit k rodičům, byla jsem vyhozena v podstatě na ulici a na vystěhování jsem dostala týden.
Taky jsem byla bez úspor, všechny peníze jsem utopila v domácnosti tehdejšího partnera - zatímco on si šetřil (a já naivně věřila, že je to společné), tak mi nezbylo než jít s prosíkem k rodičům.
Byla jsem u nich jeden měsíc, pak jsem si našla podnájem, sama jsem ho našla, sama jsem si splašila pár základních kousků nábytku, zařídila jsem si stěhování a ovou práci, abych měla více peněz a dokázala žít zcela sama.
Hlavně mne to poučilo a zařekla jsem se, že už nikdy se nebudu já stěhovat k chlapovi.
Po roce samostatného života jsem se setkala s mým nynějším manželem, který se nastěhoval ke mně a jsme spolu už 11 let.
A pozor, i svým rodičům jsem za nájem ten měsíc zaplatila a ještě jsem párkrát týdně dělala nákupy. Ostuda by mne fackovala, kdybych se měla chovat v tom věku jako malé nesamostatné dítě - takhle to totiž působí na okolí.
- Citovat
- Upravit
22.10.16 19:26
@Aletheia píše:
Jo vadilo, na malou garsonku máš pokud pracuješ
Jakou garsonku máš na mysli? Pražskou nebo v Žabí Lhotce?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.10.16 19:29
Ja jsem se vratila k rodicum po 5 letech, kdy jsem bydlela sama. Prisla jsem i s manzelem, protoze to tenkrat jinak neslo. A jsem rada, ze nam rodice pomohli. Prizivnictvim bych to nenazyvala. Nakonec s nimi bydlime dodnes, jen jsme si v baraku udelali svuj byt a o naklady se delime. Vyhovuje to vsem.
Kdyby za mnou prislo ve 30 me dite, tak mu taky pomuzu. A je mi uplne jedno kolik by melo let. Nevidim duvod, proc bydlet sama, kdyz nechci. Pokud ovsem nevyuziva rodice jako mama hotel, stylem nemus nic delat, rodice se o me postaraji a dite ma vyplatu jako kapesne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.10.16 19:29
Me spis fascinuje ta myslenka, jak byt ve 30 u rodicu a neprijit z toho o rozum 
Uz po par hodinach mam chut mlatit hlavou do zdi 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.10.16 19:29
Podle mě záleží jak vycházíš s rodiči a jak oni s tebou, jak velké mají bydlení, co na to říkají oni atd. Podle mě šetření je důležité a neznamená to nutně přiživovat se na rodičích. Je sakra rozdíl, když někdo žije v mama hotelu a když někdo si kolem sebe platí vše sám, stará se a přispěje na společné věci (energie apod). Znám případy, kdy rodiče naopak byli rádi, že se náklady na nemovitost dělí, pomůžou si s úklidem, máma neřídí, dcera ano - odvozy apod. Druhá věc bude realita. Třeba za měsíc zjistíš, že toto nee. Přece jen jsi už dlouho bydlela sama a třeba nevinné dotazy typu Kam jdeš? Nemoct si pozvat kdykoli, kohokoli.. apod..
A co na to bude říkat případný protějšek? Jako myslím si, že pokud se do tebe někdo zamiluje, tak tohle zásadní překážka nebude…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.10.16 19:30
@Anonymní píše:
Rodiče jsou rádi, že jim pomůžu a taky že ušetřím. Ja se za to právě trochu stydím. Ale finančně to vychází výrazně líp no. A taky se tu líp cítím. Samostatnosti ohledně financí se nebojím, žila jsem pres 7 let s kamarady a netravila s nima vsechen cas. Bojím se bydlet s cizími, nechce se mi utrácet za nájem a nechci bydlet sama. Kamarádky žijí s partnery nebo mají rodiny. Jen si řikám, aby na mě chlapi nekoukali jako na chudinku.
Já bych se na chlapa vracejícího se k rodičům proto, aby ušetřil trochu na nájmu, jako na chudáka dívala 
člověk se musí umět poprat s různými věcmi, a pokud to není opravdu situace, která neumožňuje jinou volbu, tak bych to takhle nedělala… ale to si musí každý rozhodnout sám, co je pro něj prioritnější. Pro mě samostatnost, pocit nezávislosti. Pokud pro tebe úspory, tak bydli u rodičů
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
