Porodnice Fifejdy

Porodnice v Ostravě Fifejdech disponuje 62 lůžky na dvou a třílůžkových pokojích s vlastním soc. zařízením. Na oddělení šestinedělí jsou k dispozici dva jednolůžkové nadstandardně vybavené pokoje.

Porodní boxy jsou nadstandardně vybaveny - disponují relaxační vanou, hammokem (závěsná síť), tvarovacími vaky, TV s připojením USB s možností vlastní hudby, vlastním sociálním zařízením a lůžkem pro první ošetření novorozence.

Přítomnost otce u porodu je vítána a porodní plán se snaží personál respektovat.

Informace o předporodním kurzu vám sdělí na telefonním čísle +420 596 194 451 (po–pá, 6.00–14.00 hod.). Zúčastnit se můžete také kurzu „Manipulace s novorozencem“, cvičení po porodu nebo kurzu Baby masáže.

Podívejte se na Facebook porodnice Fifejdy.

Doporučují maminky porodnici Městskou nemocnici Ostrava, Porodnicko-gynekologické oddělení?

Hodnoceno 81x

Máte již zkušenost? Pomozte ostatním:

Přidat zkušenost s porodnicí

Informace a kontakty

Primář: MUDr. Marek Ožana

předporodní příprava: 596 194 451
porodní sál: 596 194 712
vrchní sestra: 596 194 580
oddělení šestinedělí: 596 192 423

Adresa: Nemocniční 20, 728 80 Ostrava

URL: http://www.mnof.cz/klinicka-oddeleni/gynekologie-a-porodnictvi/

Fotky z porodnice

Zkušenosti uživatelek s porodnicí Fifejdy

26.07.19

Moje zkušenost s touhle porodnicí byla více než výborná! Když jsem otěhotněla, byla jsem nervozní, nevěděla jsem, kterou porodnici si vybrat tak, abych tam byla spokojená já, ale hlavně miminko.
Na pár vyšetřeních jsem byla na fakultce v Ostravě a můžu říct, že tam bych nešla už ani s naraženinou! To bylo mé rozhodnutí, kdy jsem si řekla, že tam rodit nechci, vše jako na běžícím páse a bez zájmu.
Proto jsem šla na DOD na Fifejdy. První dojem úplně paráda. Byl tam klid, sestřičky byly usměvavé. Po prohlídce porodního atd, jsme se všichni posadili a sestřička nám zodpověděla všechny naše dotazy. Rozhodla jsem se rodit tady a udělala jsem to nejlepší rozhodnutí.
Při příjmu na porod tam byla sestřička, která neměla moc náladu, ale dohromady tam byly 3, naštěstí jsme natrefili na tu naší „vyvolenou“. Boohužel si nedokážu vzpomenout na jméno. Byla s námi po celou dobu. Když jsem měla silnější bolesti, skákali kolem mě s přítelem a byla mi velikou oporou. Když mi tedy praskli plodovku, doporučila mi skákání na baloně ve sprše - paráda. Od bolesti mi to trošku pomohlo. Čas strašně rychle utíkal a nastal čas rodit. Zavolala pana doktora, milý, příjemný, usměvavý a strašně ohleduplný. Malou jsem odrodila 0:44 ráno. Přítel přestřihl šňůru, malou očistili, zabalili do zavinovačky a IHNED mi jí přiložili k prsu. Naštěstí malá se přisála ihned. Po dvou hodinách mi malou odvezli, mě odvezli na pokoj. Byla jsem vyčerpaná a chtěla jsem si trošku odpočinout, proto jsem řekla, aby mi malou přivezli pouze na kojení. Od dalšího dne jsem jí měla u sebe. Sestřičky úplně super i na šestinedělí. Stále chodily, ptaly se zda je vše v pořádku, jestli něco nepotřebuji, jestli není problém s kojením. Když se mi přelily prsa, dostala jsem teplotu. Dali mi paralen a sestřička mi radila, co mám s prsama vůbec dělat. Mléka jsem od začátku měla dost, až moc. Sestřičky za mnou chodili, ukazovali jak odstříkávat prostě vše a to i péči o miminko. Přebalování, koupání, zacházení s miminkem. Malá má nyní
Jídla jsem se trošku bála, ale kdo není rozmazlený, tak mu bude chutnat.
Až po týdnu, co jsem byla doma a vzpomínala na můj krásný porod a ochotu všech sestřiček a doktorů jsem si vzpomněla, že jsem jim ani nepoděkovala. Trošku mě to mrzelo, jelikož jsem měla nádhernou péči a těch pár bonboniér by mě nezabilo. Malá má dnes 3,5 měsíce a stále je plně kojena. :-)
Tuhle porodnici můžu jen doporučit, druhé dítko půjdu určitě rodit zase na fifejdy! :-)

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Hlavní je nemít strach. Nebála jsem se a bolest jsem neměla tak velkou. Epiduralu jsem se bála - neměla jsem ho. Pouze rajský plyn a oxytocin. Myslím si, že epidural zvětší porodní bolesti.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Hroznový cukr bez vitamínu C. Toaletní papír, poporodnické vložky, síťkové kalhotky, ručníky a věci pro prcka. Převlečení pro doprovod. Pití k porodu.

12.07.19

Tuto porodnici hodnotím jako nejlepší ze všech tří, kde jsem rodila (první dítě ve F-M před 4 lety, druhé dítě ve FNO v Porubě před 3 lety). Byla jsem zde opravdu velmi spokojená.
Rodila jsem 4.7.2019 odpoledne, porod byl vyvolávaný 4 dny po předpokládaném termínu kvůli mému špatnému krevnímu obrazu. Trval jen 2,5 hodiny. Z ambulance jsem šla rovnou na porodní sál a asi po dvou hodinách mi sestřička píchla plodovou vodu, potom už to šlo velmi rychle a hladce. Personál byl moc milý a připadal mi velmi zkušený. Mohla jsem se sama rozhodnout, jestli chci šití, aby mi doktorka napravila znovu otevřenou velkou jizvu po nástřihu z porodnice ve F-M. Po šití jsem necítila téměř žádnou bolest, už druhý den jsem mohla normálně sedět. Na oddělení šestinedělí jsem měla od druhého dne polonadstandard, tj. dvoulůžkový pokoj sama pro sebe, a pustili mě domů jako „zkušenou“ matku už 7.7. Byl tam klid, který mi ve FNO v Porubě tak chyběl. Jídlo mi chutnalo, ale nepřipadalo mi úplně vhodné pro kojící matky. To je tak jediné negativum, které mě napadá.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Mycí gel z dubové kůry

10.06.19

Příjem, porodní asistentka a lékař byli suproví. Sestrička byla ochotná i lékař. Akorád jsem měla vyvolávaný porod, tak jsem ležela na dětské jipce. Boužel, pro druho rodičky super. O děti v inkubátoru se starali dobře. Akorát, jak jsem nastoupila k malému nebyla jsem zkušená a sestry některé neochotné a nepříjemné. A po pár dnech jsem trpěla depresema. A když jsem se uklidnila, tak jsem viděla i na ostatních mamimkách depresi a sestry nepomohly nikomu. První a druhý den šup šup, ukázaly nemáme čas, starejte se. A když jsem potřebovala ještě ukázat, řekli nemáme čas k vám běhat. Tak nejsem spokojená jen s tím.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Není špatná, nevím jakto je na šestinedelí. Ale pokud byste měli dřívejší porod a pak jipku, nechoďte. Já to tam zvládla, ale ostatní maminy trpěly vážně depresemi. Pokud byly prvorodičky.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Určite hygienické pomůcky jak pro sebe, tak pro prcka. I wc papír. Vložky poporodu, a podložky pod sebe.

13.05.19

Za mě nemám jedinou výtku! ;) Této porodnice jsem se dle zkušeností známých bála, ale vzhledem k faktu, že se mi rozběhl porod ve 36tt. jsem nemohla do Vítkovic. Nakonec jsem moc ráda. Porod proběhl hladce, za 2,5hod byl syn venku , bez poranění, bez šití a to jen díky pečlivé a moc hodné porodní asistentce Lucince. Oddělení šestinedělí, taktéž super. Sestřičky pořád po ruce, pomohly, poradily, nemohu si stěžovat :)

09.01.19

Za mě mohu jen doporučit. Rodila jsem normálně a vše proběhlo v pořádku. Personál byl velice příjemný a vše mi vysvětlil a pomáhal mi během porodu, tak i po porodu. Teď jdu rodit podruhé tentokrát císař, a dost se bojím, jak čtu recenze, tak doufám, že vše bude stejné jako u prvního dítka:)

01.12.18

Můj předčasný porod přišel 34+6, kdy mi odtekla plodová voda v noci a já porodila do 3hodin. Do té doby já i dítě bez jakýchkoliv komplikací. V místě bydliště, tedy v Havířově, jsem porodit nemohla a proto mě odvezli sanitkou na Fifejdy. Byl to pro mě šok, ale říkala jsem si, že třeba v Ostravě budou větší profesionálové. Sanitáři museli nejmíň 4krát zvonit, než náš pustili, (přitom o nás věděli, že jedeme) sestry byli velice ospalé, tudíž se tvářili děsně… Ve stylu co tu jako teď v noci od nás chceš. Nechali mě ležet na lehátku, ozvy jasně ukazovaly kontrakce docela již bolestivé už podle mého výrazu, ale sestry ani jedna nejevila zájem. Manžel, který byl v čekárně, tak jediné co sestry ze sebe dostaly je, jak se sem dostal. Nepustily ho za mnou ani jednou a tak jsem svůj ač rychlý, tak bolestivý průběh porodu musela zažít sama. Řekli mu, ať jede domu, že se mu ozvou, ještě že neposlechl, do hoďky jsem porodila, alespoň k porodu ho teda zavolaly. Navíc mě dali na pokoj mezi dvě spící ženy s tím, že mi porod zastaví, což se nepodařilo a za 20min jsem porodila. U porodu už byli všichni najednou v pohodě, asi si uvedomili, že opravdu fakt rodim… porodní asistentka super, i paní doktorka fajn. No malého mi dali na 3min na břicho pak ho odvezli a já s ním byla až druhý den po porodu, (kam mě manžel vezl autem). Úplně na hlavu postavené, jipka v jiné budově, takže žádný poporodní kontakt. Kdybych si nezavolala, ani mě o stavu mého dítěte neinformují. Naštěstí byl zdravý, měl vše v pořádku, jen se dopékal v inkubátoru. Na novorozenecké jipce jsem strávila s malým 14 dní a sáhla si tam na dno svých sil.. hlavně psychika.. Sestry tam usměvavé při přijetí, ale pak po nějaké době už byly dost hrr na prvorodičku… Strasně moc informací a co se zameškalo po porodu, chtěli dohnat a tlačili na mě s kojením, s péčí o dítě a úplně mě zahltily hned první den. Prsa nalitá, horečku jsem měla a stejně to nikdo neřešil. Prostě by to tam chtělo, aby se tam bral větší ohled na prvorodičky a na to, že my se na to nemohly „připravit“. Chtělo by to lidštější přístup a zvlášť ta nejstarší sestra, která umí podpořit či poradit jen, když má dobrý den. A hlavně proboha zajistit poporodní prvotní kontakt matka dítě! Shrnutí- porod v pořádku, to co bylo kolem, to v pořádku teda nebylo.

30.11.18

Prvotně bych chtěla říct, že jako prvorodička jsem byla velmi nezkušená a prostě důvěřovala naplno lékařům…hold když člověk jde do něčeho, co nezná, neví, co vše se může stát…
Na porodnici v Ostravě Fifejdách jsem se dostala pro těžkou formu těhotenské hepatopatie, kterou mi našli v Opavě ve 34 týdnu těhotenství. Začali mě léčit léky a nechali 6 dní na „hekárně“, kde mi stále kontrolovali odběry, jednou byly špatné, poté zas dobré, pak neměli všechny, ale přeci jen chtěli pro mě nevědomky porod vyvolávat…odmítla jsem, a zažívala ty největší muka strachu o své dítě…čekali do veškerých výsledků…ty poté přišli s velkým poklesem…tak to šlo dále, byla jsem sledována 11 dní, na psychiku něco šíleného. Poté jsem se probojovala domů avšak stále s vědomím, že rodit prý musím 37+0 pro prvotní závažný stav…den před vyvoláváním porodu, jsem dostala balónek na roztažení, ten mi však byl zaveden ve velké bolesti špatně, takže znovu…ráno vložena tableta, bez efektu, malý nechtěl ven…píchli mi epidural…lékař starší, nějaký nervózní, bolest vystřelovala do strany… za 2 hodiny mi píchli hned vodu, že prostě dnes porodim, nedělo se stále nic..slovenská doktorka byla až zlá, když jsem zařvala při hmatu při kontrakci…dále mi dali infuzi s oxytocinem, začali šílené kontrakce, po 4 hodinach bolesti mi tedy dali první dávku epiduralu..dole se nedělo nic…šup budem dělat císařsky řez, člověk si tam připadá jak na běžícím páse…měla jsem ještě čas, vše neskutečně chtěli urychlit a můj chlapeček ven nechtěl jít…po císaři však žádné mazlení s dítětem…žádné prso, dostala jsem jej na obličej na 3 minuty a odnesli jej…přítele za mnou už nepustili a dítě odvezli, i když mělo apgar skore 9-10-10, na JIP úplně do jiné budovy…což je největší problém této nemocnice
Večer mi přišel pouze telefonát o mém dítěti…a nikdo mi jej nepřinesl! ..žádné přisátí nic..další dny jsem musela poprosit, ať mě za ním odvezou, nikdo mi jej nevozil…dítě bylo tak daleko od své mámy… viděla jsem jej jen na chvíli. Odpoledne vždy, když sem se za ním dobelhala, mimochodem na JIP mi sestry nikdy dítě nepřiložili k prsu.. 2 den odloučení jsem již měla depresi… s dítětem jsem byla až 3. den od porodu… porod byl v úterý a dítě mi přiložili k prsu až v pátek!!! Tohle je podpora kojení?
Totálně mi tam znemožnili kojit, můj syn prso neznal, celou dobu jen cumel a umělá výživa…pak chodili a kojíte, kojíte…
Nedoporučuji tuhle nemocnici..co se týče následné péče, ta je fajn sestry příjemné ale nic kolem ne…
Dnes má můj malý skoro 2 měsíce a trápili jsme se s kojením x týdnů, už nekojíme vůbec…dny trápení slz, odstříkávání už nenahradí to, co jsme měli zažít hned…
Tato nemocnice mi dala tolik špatných zkušeností, že již nikdy..
A navíc za mnou mohli vždy jen 2 lidi…což když máte x km vzdálenou rodinu, je opravdu ubohé.
Tato nemocnice odděluje matky od dětí, neposkytne jim lásku, matčino teplo, prso a objetí…a to je ta největší zrůdnost, tady už nikdy

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Za mě jděte do jiné porodnice

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Pevné nervy…ale třeba budete mít štěstí a zrovna u vás bude vše v pořádku

24.09.18

Rodila jsem na Fifejdách neplánovaným císařským řezem, protože dcera měla malou porodní váhu. Personál byl úplně úžasný, hlavně porodní asistentky a doktoři byli hodně ochotní. Můžu jenom doporučit.

27.08.18

Měla jsem původně vybranou Karvinskou porodnici, ale díky odhadů nízké porodní váhy jsem musela vybrat porodnici, kde se umí postarat o nedonošené. Rodila jsem zde v 37. týdnu těhotenství plánovanou sekcí. Dopadlo všechno dobře, přesto mám několik výtek.

První je špatný odhad váhy, ve kterém se sekli doktoři o 800 g. Zbytečně mě tak strašili a já byla v nervech, že budu mít třeba nemocné mimi. Ačkoliv se i tato porodnice označuje „baby friendly“, bylo mi už na příjmu sděleno, že bonding při císaři zde neexistuje, což mě dost zklamalo. Porodní plán se mnou nikdo na operačním sále nekonzultoval ani nedodržel. Malou mi ukázali a dali i na prsa, ale jen tak na 2 minutky. Přítel s ní pak mohl na vyšetření atd.

Další výtka je ke kojení. První den mi malou donesli až večer, asi na 10 minut, po druhé v noci s tím, že se mám jen kouknout, sestry nemají čas, takže na čekání na přisání není čas. Další dny mi ji nosili jen třeba 2-3× denně, dávali umělé mléko, aniž by konzultovali. Když byla malá na novorozeneckém, moc mě ani neinformovali o jejím zdravotním stavu. Na dotaz sestry mi bylo řečeno, že si mám dojít na novorozenecké a zeptat se (po císaři trochu nereálné).

Co mi ještě vadilo, bylo jídlo… fakt strašně bez chutí, ale zase musím pochválit, že mi dokázali vyhovět s bezmléčnou dietou, v což jsem ani nedoufala.

Jinak ale musím velmi pochválit přístup personálu. Všichni do jednoho milí, nápomocní a přívětiví. Snažili se mi maximálně vyhovět, zjišťovali možnost nadstandardu, pomohli při problémech s kojením. Na sestry nemůžu říct jediné špatné slovo, a to jak na JIP, šestinedělí i novorozeneckém. I lékaři příjemní.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Zajistit si vlastní jídlo.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Poporodní vložky, ručníky, toaletní papír a potřeby, síťované kalhotky, pro miminko plíny, kosmetiku. A za mě hydrogelové náplasti na bradavky.

Anonymní
04.08.18

Po dvanácti letech jsem se vrátila na Fifejdy, abych zde opět podstoupila plánovaný císařský řez. Byla jsem velmi mile překvapena, milí lékaři a starostlivé sestřičky mi vše vysvětlili, zodpověděli všechny dotazy, ale především odvedli skvělou práci. Na oddělení šestinedělí vládla příjemná atmosféra, jídlo v pohodě.

Někteří lékaři i lékařky mi přišli hodně mladí, ale byli všichni super profesioálové. Byl to pro mne naprosto nový zážitek, protože tentokrát jsem podstoupila jen částečnou anestezii, byla jsem tedy “při tom”. Tuto porodnici všem maminkám vřele doporučuji.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Špunty do uší, můžete narazit na spolubydlící, která chrápe jako bernardýn.

Anonymní
31.07.18

Rodila sem na Fifejdách začátkem prosince 2017. 1. 12. mi odtekla plodová voda, tak jsem volala do porodnice, jestli mám jet a nebo ještě počkat pokud mám nepravidelné bolesti. Sestřička, která to zvedla, řekla jen, ať přijedu na kontrolu..Tak jsme jeli. Přijeli jsme hodně brzo ráno a sestřičky byliyhodně nepříjemné a netvářily se moc nadšeně, vypadalo to, že jsem je vyrušila od kávičky. Po hodině, co jsem čekala na doktora, mě bez mého zeptání dali náramek na ruku a převlečení. Jelikož sem už byla 40. týden, tak jsem nic neřekla. A říkala jsem si, snad že by už?

Doktor byl výborný, vše mi vysvětlil, na všechny mé otázky odpověděl, i když někdy možná byly hloupé, byla jsem mladá prvorodička, hodně mladá, je mi 19 let, ale doktor výborný, i jsem se v bolestech zasmála. Akorát odhadově řekl, že miminko bude hodně malé, tak tam pro kontrolu zavolal ještě jednu mladou slovenskou doktorku, která řekla, že nejsem první ani poslední a divila se, že žádný doktor na to nepřišel. Tvářila se hodně arogantně, asi protože jsem tak mladá, tak každý má svůj pohled na to (i když jsem nebyla na šestinedělí jako nejmladší, byla tam jedna 15ctka). Sice to jsou odhady + - ale odhadově malá měla mít jen 2100 g. Tak mě to trošku vylekalo.

Poté mě odvedli na předporodní, tam jsem byla dva dny. V sobotu v noci se to konečně rozjelo. Směnu měly dvě sestřičky, hodně mladé, které asi ještě nikdy nerodily… Zvracela jsem, bylo mi špatně a ty bolesti… Pořád monitorovali miminko, jak jsem měla ty pásy a musela jsem ležet na zádech, tak se mi chtělo brečet natahovalo mě a zvracela jsem. Monitorování trvalo 20 minut. Pro mě nekonečných 20 minut, na zádech se to nedalo vydržet. Takže jsem při kontrakcích chodila, sprchovala si bříško vodou, nemohla jsem ležet.

Byla jsem proti epiduralu, ale jelikož jsem od pátku nespala a bolesti byly velké, tak jsem zvonila na sestřičku, že ho chci, ta mi řekla, že mám čas, za celou noční mě ani jednou nezkontrolovala, na kolik cm jsem, jen dvakrát za hodinu chodily monitorovat miminko. V tu chvíli jsem byla na dně a myslela si, že to snad nikdy neskončí. Přes dveře šlo slyšet, jak si tam povídají vesele a smějou se. Jak přišly s tím monitorem, tak už mi bylo blbě, protože jsem si musela lehnout a trpět zase pět minut na zádech a zvracela a zvracela. Jak jsem chodila, tak se to dalo rozdýchat.

Potom přišla jedna hodná sestřička na ranní směnu a já si oddychla. Zkontrolovala mě a ihned mě vzala na box, byla jsem už 8 cm. A divila se, že mě v noci nikdo nezkontroloval. No sestřičky měly jinou práci – povídat si a smát se vedle a ještě mi říct „Ale maminko, jste teprve na začátku, to nemůže tak bolet, co blbnete.“ Jejich slova. Byla jsem teda převezena na box a mohla jsem volat manžela. Ten ho hodiny přijel a v 9 ráno se mi narodila krásná dcera.

Byla jsem tak vyčerpaná, dva dny jsem nespala, takže jsem neměla vůbec sílu malou vytlačit, tak mě bohužel trošku nastřihly, jen na tři stehy, ale pan doktor mi dal šanci, nastřihl až na třetí zatáčení, a když to nešlo, tak střihl, takže to neberou automaticky, jak někdo psal, že hned stříhaj… aspoň to mě potěšilo.

Dcera se narodila, dali mi ji na dvě sekundy na břicho a odnesli, umyli, zabalili, dali do postýlky a odvezli. Neřekli mi vůbec nic, jen že mám zdravé miminko. Já jsem byla také v pohodě po porodu a měli jsme být spolu dvě hodiny na sále, jak to má být, jenže nebyli, doktor mi násilím tlačil na břicho a vytahoval placentu. Po porodu dcery jsem myslela, že všechna bolest skončí, ale jak doktor spěchal a placenta nechtěla jít ven, tak to strašně bolelo, až jsem měla slzy v očích. Nakonec se mi to asi po 10 minutách velké bolesti, jak to škubal, vytáhl, zašil… A mně se ulevilo. Řekl, že spěchá a že už má konec směny, tak proto mi malou odvezli. Mě poté hned také převezli na šestinedělí. Takže žádné dvě hodiny s miminkem, na sále se nekonalo první přiložení k prsu, po 6 hodinách mi ji poprvé přinesli… Takže žádné babyfrendly hospital!

Dceru, jak už jsem psala, mi přivezli po 6 hodinách, kojení nám vůbec nešlo, malá od první noci plakala, nechtěla se vůbec přisát a pořád a pořád plakala, ve dne, v noci. Žádná sestra mi tam nedokázala pomoct a s kojením vůbec ne! Až jednou na noční byla sestřička, která donesla bebu a kádinkou ji nakrmila s mým souhlasem. Malá do minuty spokojeně usla a spala celé tři hodiny, což se ještě od té doby, co se narodila, nestalo. Sestřička mi řekla, že až se malá vzbudí, tak mi pomůže a vše vysvětlí, i kdyby měla s námi sedět dvě hodiny. Starší sestřička poté za mnou přišla, vše vysvětlila, ukázala různé polohy – velmi hodná a příjemná paní a za to jí moc děkuji. Malinká se přisála sice asi na pár vteřin, ale napila se. Byl to krásný pocit. Také mi dala odsávačku, ať odsávám a zkouším přes kádinku, ať ji netrápíme hlady, kdyby to nešlo.

Sestřička den předem, jak se mi nalily bolestivě prsa, mi řekla kvečeru: „To budete mít teda noc, mamino.“ Já jako nezkušená mě vůbec nenapadlo, jak a co mám teď dělat. Byla to bolest hrozná… Ale rada od sestřičky žádná, prostě nezájem. Poslední večer v porodnici jsem malou co tři hodiny kojila, už žádná kádinka a bylo to od té doby hodné, spokojené miminko. Měla jen hlad, tak proto tak strašně brečela, a jak jsem to říkala sestřičkam, tak že nemá, že miminko je najezené že mě. To byla blbost, stačila jedna hodná sestřička a z uřvaného hladového miminka se stal hodný krásný spící andílek…

Do papírů napsali dítě od porodu plně kojeno. Přitom jsem říkala na vizitách, že ne. Asi abych jim nepokazila dobré jméno nemocnice. Od jiných sester jsem pořád poslouchala slova jakože všechny maminky se rozkojily, jen vy ne. Že se málo snažím a nedávám malé lásku a pocit bezpečí atd. Byla jsem na dně a chtěla domů, dceru jsem nadevše milovala, ale nešlo nám to. Stačila jedna hodná sestra a všechno šlo bez jejich trapných výmluv. Kojila jsem malou do 6 měsíců, teď už nám je 8 měsíců.

Druhé plánujeme, ale určitě ne v tady té porodnici!!! Některé maminky mají určitě horší zkušenosti než já, ale psychicky to byla pro mě hrůza a zkazilo mi to celý prožitek z porodu. Doteď mě mrzí, že jsem u sebe malou neměla ihned po porodu. Na Fifejdy bohužel už nikdy. Možná jen doktoři a sestry měli špatný den nebo se takhle chovají pořád? Vím, všude se najde někdo, kdo bude arogantní atd. Ale na šestinedělí si myslím, že by ty sestry měly mít nějaký cit k té práci a ne je pro peníze dělat tady tu práci a mají tam být, aby pomohly a poradily. Od čeho tam jinak jsou? Vypít kávu, smát se a kecat s kolegyní můžou ve svém volnu a na prvním místě by měli být pacienti. Kromě pár výjimek hodný doktor na příjmu a sestřička na šestinedělí, která uměla pomoct a pochopit, děkuji. Aspoň tady ti dva stojí za to… :) a zpříjemníli mi první chvíle s mouu milovanou dcerou.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Pevné nerv.. U některých doktorů a hlavně mladých sestřiček, které nikdy asi nerodily…!

19.07.18

Já už bych nerodila nikde jinde. První porod jsem měla ve F-M a tam už by mě nikdo nedostal ani heverem.

Takže ve druhém těhu jsem si vytipovala Fifejdy a v pátém měsíci jsem si zajela na prohlídku abych tentokrát věděla, do čeho jdu a rozhodně nelituju. Personál byl milý a příjemný, jak u porodu včetně paní doktorky, tak na oddělení šestinedělí. Porod byl hodně rychlý, se vším všudy trval 4 a půl hodiny, takže to byly fofry.

Chvilku asistentky nestíhaly chystat věci, ale dostala jsem pochvalu za super spolupráci, snažila jsem se je ve všem poslouchat a hlavně mi všechno říkali, co se mnou dělají, co mi píchají do žíly, co dělají s malým, to samé pak bylo i na šestinedělí, sestry i z novorozeneckého moc milé a ve všem poradily, když jsem něco chtěla vědět. Malého jsem měla noc a den v inkubátoru, protože si loknul plodovky a měl nízkou teplotu, ale nechaly mě u něho sedět, vždycky jak dlouho jsem chtěla, a všechno mi vysvětlily.

V nemocnici bylo čisto, klid, pokoj jsem na přání za poplatek měla celou dobu sama pro sebe, takže super a na jídlo si taky nemůžu stěžovat, vaří dobře. Celkově jsem tady byla opravdu spokojená.

Personál:

MUDr. Jitka Horáková

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Drobné, pokud se chcete dívat na televizi, je za polatek, 20 Kč 2 hodiny.

Anonymní
17.07.18

Po 5 měsících jsem schopná psát o svém zážitku, aniž by se mi roztřásly ruce a hrnuly se slzy do očí…
Fifejdskou porodnici jsem si, ač na negativní upozornění známých, vybrala z důvodu manželovy práce - s představou nadstandardu a návštěv bez omezení. Těhotenství mimo nevolnosti probíhalo, jak mělo. Poslední měsíc a půl před očekávaným porodem jsem začala ztrácet plodovou vodu, a tak mě můj gynekolog poslal do nemocnice na pozorování, abychom vyloučili možné komplikace.

Sestra na příjmu byla velmi nepříjemná, zmatená, pobíhala po čekárně a dalších třech místnostech jak lesní včela, dělala moc věcí najednou, a pořád dokola se mě ptala na to samé během pár sekund (nakonec si stejně zapsala něco úplně jiného). Lékař řekl, že je vše v pořádku, i přesto, že jsem od svého před hodinou slyšela úplně něco jiného, „no ale když už jste tu, tak si vás tu necháme“. Takže jsem strávila 5 dní ležením na gynekologickém oddělení a nikdo se nezajímal, zda voda teče, nebo ne (odtékala nepravidelně po malých částech). Při ultrazvuku břicha mi bylo sděleno, že mě brzo čeká operace slepého střeva – to je hezké, ale já už ho 3 roky nemám!

Poslední měsíc jsem byla hospitalizovaná 3× (jednou na gynekologii, dvakrát na „hekárně“), vždy se stejnou diagnózou – odtéká plodová voda, připadala už jsem si jako blbec. Podle nemocnice je vše v normě, podle mého lékaře ne. Necelé 4 týdny před porodem jsem se objednala na poradnu do nemocnice, kde už by mě měli mít automaticky na starosti, ale jakási slovenská lékařka mi řekla, že v žádném případě a že pacientky nechávají do konce u svých lékařů… Nakonec mě tedy do „poradny“ přijali (po 3 týdnech). Vždy se opakovalo to samé – zmatená sestra, která už automaticky chystá kanyly, odběry krve, moč, už už mám na ruce náramek a přitom jdu jen na obyčejnou kontrolu! Pro mě velmi stresující. Po přivázání pásů na ozvy (které byly mé první) mě po půlhodině seřvala, že to nemám zapojené a že to netočíme…

Předposlední poradnu před porodem vycházely ozvy špatně, pořád vysoko (byla jsem vystresovaná, že zase budu muset v nemocnici zůstat) a mladý nepříjemný doktor, aniž by mi vysvětlil důvod, řekl: „Co byste řekla tomu, že bychom si vás tu nechali?“ samozřejmě jsem nesouhlasila, když „nebylo proč“, avšak lékař se jako malý harant urazil, ošetřování ukončil, že hospitalizaci odmítám, že své dítě zabiju, ohrožuju… ale stále jsem nevěděla proč. Sesypala jsem se, podepsala negativní reverz a druhý den kontrolní ozvy, zase ten samý lékař (Facebookový profil plný bujarých party mi nepřidal na důvěře) a aniž by mě vyšetřil, automaticky zase navrhoval hospitalizaci. Po vyžádání jiného lékaře jsem byla seřvána, že tady na to nejsou stavění, abych si vybírala, kdo mě bude ošetřovat a že si na to nemám zvykat… ale aspoň mi vysvětlil, co se vlastně děje.

Čtyři dny pořád dokola říkali, že zítra malou vyvoláme, budeme rodit, já každým dnem připravená, a pořád nic, na hekárně se vystřídalo nespočet maminek a já už tam byla jako doma. V neděli mě přestěhovali na gynekologické oddělení, kde už mě všichni znali… V pondělí ráno rozhodl primář, že už malá měla být dávno venku, že neví, na co se čekalo. A pak už to jelo… nejvíc mě pobavilo mnoho lékařů, kteří se na mě vystřídali a každý říkal s údivem „Jeje, vy máte málo plodovky!?“ – to mi potvrdilo, že české zdravotnictví je na „úrovni“.

Porod jako takový byl sice komplikovaný, ale to už neovlivním. Dali mi větší dávky oxytocinu, než měli, namixovali to se vším možným a druhý den jsem byla stále „předávkovaná“. Jak již psal anonym pode mnou, mladá Slovenka mi skákala na břicho, najednou bylo kolem 15 lidí, kapačky… konec si nepamatuju, jen že mi malou hodili na dvě sekundy na břicho, pak ji odnesli a potom už jsem ji neviděla 6 hodin. Neproběhlo první přisátí, žádný bonding, nic. Babyfriendly jak vyšité.

Oddělení šestinedělí už je samotná kapitola… nechtěli mi malou dát na první přisátí, protože ublinkávala, ale druhý den ráno jsem byla seřvána MUDr. Liškovou, že jsem svou dceru odmítala nakojit! Den po porodu jsem nebyla schopná vstát, zvracela jsem, motala se mi neskutečně hlava a nebyla jsem schopná se jen posadit. Z tlačení mi praskly žilky v oku, takže jsem měla oko zalité krví, blokl se mi nerv v žebrech a celá jsem se třásla. Sestra mi řekla, že takhle nevypadají ani matky po císaři, a dala mi Ibalgin, abych dala pokoj. Ten jsem do minuty vyzvracela… Skončila jsem na kapačkách.

MUDr. Lišková mě neustále srážela, že dceru nemiluji, že ze mě necítí lásku, že je nespokojená… takhle na dně jsem se ještě nikdy necítila, celou dobu v porodnici jsem doslova hystericky probrečela (prořvala). Dceru jsem měla všehovšudy 6 hodin sama u sebe. Navíc – zákaz návštěv, na vše jsem byla sama – manžel se dostal vždy jen na chviličku, než ho sestry vyhnaly – dceru viděl jen po porodu a z fotek.

Manipulace s miminkem ukázána na látkové panence, ne na miminku a ještě jen v rychlosti, sama jsem si to vyzkoušet nemohla.
Ignorace, nepříjemný arogantní přístup sester, poloha kojení existuje asi jen jedna „tahle je nejlepší, co víc byste chtěla?!“ (po rozsáhlém nástřihu a šití snad až do krku je velmi nepříjemné sedět třeba hodinu na zadku). Pořád jsem prosila, že mi kojení nejde, že to neumím, dceru neudržím… „no takhle, mamko“ - a vrazili mi ji na prso a odešli, ale dcera se stále pouštěla a já neustále dokola bojovala. Od prvního dne ji dokrmovali Nutrilonem kádinkou, dcera potom blila jak šakal. Kvůli velké žloutence byla na fototerapii (4 dny) a vždy ji vozili na kojení na 20 minut (víc ani noha), přijeli a řekli: „Mamko, nakojíme.“ A zmizeli. Dcera i po 6 dnech na světě vytáhla jen 10-15 ml. Kojení jsem nenáviděla. Poslední noc před propuštěním mi jedna jediná sestra z dětského dokázala věnovat kousek času, zůstat se mnou celé kojení, povzbudit, ukázala jinou polohu, a světe div se, dcera vytáhla skoro 40 ml!!! Díky této sestře stále kojím, i když vnitřní bloky jsou stále čerstvé.

Zážitků z oddělení šestinedělí bylo opravdu mnoho, nejvíce mě zaskočil přístup „NE Baby Friendly“ (k dceři na novorozenecké oddělení mě nechtěli pustit – pouze s pádným důvodem (!?), novorozenecké sestry odměřené, protože měly moc dětí na práci, všudypřítomné propagování kojení stylem „nejde ti to, tak si nějak poraď a přečti si brožurku, my nemáme čas“. Vyzkoušení odsávačky s kyselým ksichtem sestry, odstříkávání vysvětleno na chodbě „chytni prso a mačkej“, na oběd čas jen chvíli, protože pak už boxy honem někdo odváží. Čistá podložka jedna na den, po vyžádání nové u sestry jsem si vyslechla, jak si mám tu první šetřit…

Při propouštění jsem si poslechla slova MUDr. Liškové o tom, jak si mladé kozy nemají dělat děcka, když to s nimi neumí a že jestli nebudu kojit, tak se to na dceři podepíše tím nejhrůznějším způsobem, zároveň mi však s sebou přibalila pár lahviček s Nutrilonem se slovy: „No vy stejně kojit nebudete, tak ať vám neumře hlady“.

Po příjezdu domů jsem se dávala dohromady 2,5 měsíce. A vlastně ještě teď… Tady už rozhodně ne!

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Zvolit jinou porodnici.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Pevné nervy! A poté dobrého psychologa.

Anonymní
10.07.18

Strašně dlouho jsem uvažovala, jestli svůj zážitek s touto porodnicí někde rozmazávat, nebo to nechat být, ale pak jsem si vzpomněla, jaké stavy jsem tam týden při hospitalizaci zažívala. Na začátku května 2018 mě odvezla ve 31. týdnu těhotenství rychlá do této porodnice kvůli kolice. Nebudu rozepisovat celý průběh hospitalizace, ale za celou dobu jsem tam narazila snad jen na jednu lékařku, ktera tam zachraňovala situaci po mladých lékařkách. Sestry opravdu arogantní, viděly, že mám strach o dítě, ale na plnou hubu se přede mnou bavily o tom, jak mě lékaři napsali do operačního plánu na sekci a že mi syna převezou do FNO. Absolutně jim nevadilo, že slyším, o jakých diagnózach se mezi sebou baví. Korunu tomu dal lékař Mihula, který byl arogantní tak, že po rozhovoru s ním jsem celý den brečela, empatie se mnou jako s matkou vůbec žádná.

Další perličku pak zasadila mladá doktorka, která celý můj stav a záměnu mých výsledků, u kterých se nakonec ukázalo, že mám „jen“ hepatopatii, přirovnala ke stavebnictví. Okamžitě jsem po týdnu podepsala reverz, protože pan dokotr Mihula prý nechce propouštět o víkendu. Kdy jsem si vyslechla, že tím, že odejdu, zabiju své dítě. Odmítli mi vydat i léky, které jsem ke své léčbě potřebovala. Takže místo cesty domů jsem pak upalovala ke svému lékaři pro léky a do jiné nemocnice.

Věřím, že někdo může mít lepší zkušenost, ale za mě určitě ne!

04.07.18

Porod byl úžasný, ale z poporodní péče jsem trochu v rozpacích.

Anonymní
30.03.18

Dlouho jsem se připravovala na to, jak ten můj zážitek sepsat. Pro někoho, kdo nechce číst, to definuji jako znásilnění ženského umění porodit.

Jakékoliv snahy o vnesení představ o porodu se nekonaly - porodní plán mi pochválili a řekli, že se pokusí vše dodržet. Rozhodla jsem se spoléhat na své tělo, poslouchat svůj instinkt, takže jsem nevyužila nic proti bolesti… žádné prášky. Nechali mne 24 hodin čekat, jestli se porod nerozběhne, pak jsem dostala 2 tabletky na rozběhnutí porodu. Kontrakce se spustily, vše šlo dobře. Přesunuli jsme se na porodní sál, tam jsem na záchodě, v poloze, kde mi přirozeně bylo nejlépe, začala cítit, jak mi začíná sestupovat dcerka do porodních cest a už jsem věděla, že rodím.

V tu ránu mi sestra poručila jít na kozu a nedovolila mi se přesunout zpět, nebo najít jinou vhodnou pozici. Prostě od té doby to bylo v jejich režii. Dostala jsem informaci o tom, že budu mít do 14 hodin porozeno, protože ony si předávají směny. A tak se také stalo. V 13.51 hodin mi mladá, slovenská doktorka skočila na břicho a vylétla že mne má 2490 g vážící dcera, která měla 49 cm! Poněkud drobné dítě, na drasticky skok na břicho, že? Narodila se předčasně v 36. týdnu těhotenství a to byl i argument sestry na poznámku mého může o tom, že mají nechat dotepat pupečník.

Hodili ji na mne… a to doslova! Nechali mi celých 21 vteřin a pak mi vrátili až umytou a zabalenou na dalších 60 vteřin. To, že mě dole zašívali mimochodem byla nejmenší bolest z toho všeho a to i přes to, že mne nastřihli mimo kontrakci, a injekce, kterou mi dali na umrtvení, působila jen z půlky: „Další vám už dát teď nemůžu, dva stehy - to už vydržíte.“

Pokračujeme dále na poporodní pokoj, požadovala jsem nadstandard tak, abych na něm mohla být s dcerou co nejdřív. Neměli, takže mě dali na nadstandart na GYNELOLOGICKÉ oddělení, prosím pěkně! Dceru mi odvezli na dětské, do jiné budovy, bez mého vědomí! Nechali mě spát a slíbili mi, že mě za 2 hodinky přijdou vzbudit a ukážou mi, jak kojit. Po třech hodinách jsem se vzbudila šokem, proč mě nikdo nevzbudil, kde mám dítě, proč mě k ní nezavezou. Bylo mi řečeno, že mě tam nemá kdo odvézt, že sestra je tam na tom oddělení jen jedna, ať si odvoz zajistím a rychle, protože po půl osmé už mě na dětské oddělení nikdo nepustí, přestože jsem matka. Takže můj muž po tom úžasném porodu, sotva přijel domů, dal si sprchu a doufal, že to snad i zapije, musel okamžitě sednout do auta, přijet pro mě a odvézt mě blbých 300 metrů do jiné budovy, abych se mohla podívat, jak ta naše dcera vlastně vypadá a abych si zkusila ji poprvé nakojit!!!

Všem ženám, které snad uvažují nad aspoň trochu přirozeným porodem a myslí si, že Fifejdy jsou „Babyfriendly“, tak jsou to jen kydy. Doporučuji vám - vyhněte se tomuto ústavu obloukem. Zmatky, nezájem, netolerance, neiniciativní personál.. s úsměvem na tváři vás budou „znásilňovat“ a dělat, že je to to nej, co mohli. Jizva po nástřihu mě ukrutně bolela. Říkáte si, je to normální… pláčete bolestí i po týdnu… říkáte si, otok asi ještě nesplaskl. Doktorka vám při odchodu z oddělení šestinedělí tvrdí, že je to v pořádku a vy se za tři dny vracíte s tím, že to pořád bolí.. a najednou vám jiná doktorka řekne, že vám povolily stehy a buď se sžijete s tím, že vám… zůstane jak vrata, nebo vám to vyškrábou a zašijou znovu a riskujete, že se situace může opakovat.

Takže holky… spoléhejte se jen a jen na sebe, i kdyby po vás sebevíc řvali,… rodíte vy. Odbitou práci nenechte jen tak. jJou to vaše těla a vaše psychika, která to pak odnese… Mé dceři budou v červnu dva roky. A teprve dnes jsem se odhodlala to napsat. Přeji vám mnoho štěstí u porodu a hlavně mnohem více štěstí po něm :) <3

25.03.18

Rodila jsem tam už podruhé. První i druhý porod bez potíží, bez komplikací. Bohužel u prvního porodu jsem trefila na MUDr. Harazima, který je velice necitlivý. Když vyšetřuje, bolí to jak čert. Takže když jsem zvažovala, kde rodit podruhé, řekla jsem si, že pokud zase trefím na Harazima, pojedu pryč. Ale trefila jsem na mladou blond doktorku (jméno si nevzpomenu), která neměla žádný problém s mým porodním plánem. Neměla jsem tam nic extra, jen to, že nechci urychlovat porod oxytocinem, protrhávat plodový vak apod. (Harazim mi dal okamžitě oxytocin - od otevření na 1 prst, takže první porod byl pro mě hodně špatná zkušenost).

Takže k druhému porodu jsem už šla s určitou představou. Měla jsem s sebou dulu, která mi masírovala záda, dávala rady, utěšovala mě… Navíc jsem poprosila o box s vanou, kterou jsem využila a druhý porod byl úžasný!!! Klidně bych si to zopakovala. Super přístup doktorky i porodní asistentky. Jen co se týče porodního plánu, mám malé výhrady. To, co jsem zakázala dělat (v případě, že vše půjde, jak má - ať mě nikdo neosočuje, že vše zákážu a pak se budu soudit s nemocnicí, že mám postižené dítě), nedělali. Ale to, co jsem chtěla navíc (např. nahřát hráz při tlačení), se nedělalo…

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Nastudovat si porod. To, že lékař říká, že je to dobře, nemusí být vždy úplně dobře pro maminku a dítě. Vše má své výhody i nevýhody. Doporučuji konzultaci s nezávislou porodní asistentkou nebo dulou.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Co nejdelší porodnické vložky :)

02.02.18

Už jsem zde rodila před dvěma lety a pro kladný zážitek jsem se opět rozhodla pro tuto porodnici. A jsem moc ráda. Rodila jsem 28.1.2018.

Opět mi kontrakce začaly v noci a opět jsme s manželem přijeli kolem 8. hodiny. Ovšem nyní mi s příchodem do porodnice úplně ustaly kontrakce. Personál byl zprvu trochu kamenný, ale pak začali být všichni milí, po vstupní prohlídce mi doporučili zůstat a jsem ráda, že jsem zůstala na observačním pokoji. Porodní asistentka za mnou chodila jednou za hodinu, za dvě a ptala se, jak se věc vyvíjí. Kontrakce se vrátily, ale v nepravidelných časech. Po prohlídce lékařem, který zjistil, že už je čas na porodní box, jsem zavolala manželovi. Dle porodního plánu (který 100% všichni respektovali a konzultovali) jsem byla na boxu s vanou, kterou jsem ale nakonec nepoužila. Vše proběhlo bez jakéhokoli zásahu.

Po porodu nechali malé dotepat pupečník a všechny úkony prováděli s malou na mně (připojení na takový ten monitorek okysličení a tepu), pak ztlumili světla a nechali nás s manželem a malou. Protože se zrovna měnily směny, trval krásné 3 hodiny. (Před odchodem se porodní asistentka přišla rozloučit). Porod vedla profesionálně a lidsky.

Na oddělení šestinedělí i novorozeneckém bylo všechno fajn - to ale hodně záleží od stavu maminky i dítěte. Já byla bez poranění a malá taky úplně v pořádku, kojení taky najelo samo. Takže jsem v neděli odpoledne rodila a ve středu před polednem jsme byli doma.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Porodní plán - konzultovala jsem už při převzetí do péče. 3 kopie - doktor, sestry, šestinedělí.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

jelení lůj :-)

24.07.17

Porodnici bych doporučila, jsou tam všichni hodní, až na jednu sestru. Na přijmu byla taky nepříjemná, poslala mě v neděli ráno v šest hodin domů, že to ještě není na porod a koukala na mě, jak kdybych si bolesti vymýšlela, no a v jednu odpoledne mě tam měla znovu. Bolesti po třech minutách a za hodinu byl malý na světě.

Na oddělení šestinedělí jsou všichni přijemní, je tam fajn vrchní sestra a sestry se snaží poradit a pomoct.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Ať si vezmou pití a jídlo. :)

21.06.17

Do porodnice jsem přijela večer kolem 20. hodiny, sestřičky na příjmu nepříjemné. Doktor úžasný. Sestřičky dávaly najevo, že je obtěžuji, jako by se jim ani nechtělo pracovat. Po měření ozev se mi snažily vnutit názor, že kontrakce nemám, břicho mě nebolí a že se se mnou stejně teď už večer nic dělat nebude. Noc jsem strávila na porodním boxu.

Jedna ze sestřiček mi dala kapačky a sotva to pustila, už se ptala, jestli mě to štípe. V tu chvíli neštípalo, ale po chvíli mě ruka začala pálit, až jakoby mi hořela. Od té doby se za mnou nikdo nestavil. Až v 5 hodin ráno. Naštěstí pak byla výměna směn a já dostala pořádnou porodní asistentku. Úplně skvělou. Přišel mě vyšetřit i další doktor, který byl taky moc fajn. Od té doby bylo vše super. Porodní asistentka mi se vším radila, co jak mam dělat, jak to všechno co nejlépe zvládnout. K porodu pak přišla i nějaká doktorka, která mělo porodu ošetřila… Byla moc hodná. Všechno bylo fajn až na ty husy na příjmu. Jedna z nich dokonce provázela porodnicí, když jsme se do ní byli s manželem podívat, abychom se rozhodli, kde budeme rodit.

Jinak na oddělení šestinedělí bylo taky vše OK. Všechny sestry, i z novorozeneckého, byly moc hodné a ochotné - pomohly, poradily. Takže spokojenost. Proto bych porodnici doporučila.

08.06.17

Porodnici mohu doporučit. Porod byl vyvolávaný kvůli rizikovému těhotenství, ale dobře vedený. Porodní plán byl v rámci možností respektován, vždycky mi předem řekli, co jsou dělat a já se mohla rozhodnout. Měla bych jen jednu výhradu - miminko mi hned po porodu museli odnést na pozorování, což chápu, ale vědělo se to předem, jen mi to asi zapomněli říct. Moc by se nezměnilo, ale asi bych nebyla tak vyplašená a mohla se předem zeptat na pár věcí. Takže dávám 9 bodů z 10. :)

Personál byl milý, vstřícný, empatický a jsem mu moc vděčná za naše zdraví. Respektují názor maminky a dovedou poradit.

Prostředí porodnice je vcelku příjemné, porodní boxy a koupelny oddělení šestinedělí jsou po rekonstrukci.

Celý den a noc jsem trávila na předporodním pozorování. Pokud se tam ocitnete, berte s sebou špunty do uší. Je to pokoj až pro 5 maminek na chodbě u porodních boxů, tam to nikomu není moc příjemné.

Strava je hrozná asi jako všude, ale na požádání vám uvaří třeba kojící čaj.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Nebojte se zeptat, vše rádi vysvětlí.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Svačinu a objednat si donášku svačin a minerálky od rodiny. Chleba s taveným sýrem nebo odporným kořeněným salámem po porodu prostě nechcete. Doporučuji papírové kuchyňské utěrky místo jednoho z ručníků.

24.02.17

Porod byl příšerný, ale nejhorší bylo, že mi odrovnali kojení na novorozeneckém oddělení! Bez dovolení ji dokrmovali Nutrilonem, aby jim dala pokoj, když jsem jim ji nechala mezi 2 a 5h ráno, abych se chvilku prospala, protože malá nedokázala spát jinak než v náručí. Přinesli ji jak hadrovou panenku, místo vysvětlení či omluvy mne ještě nutili ji kojit a převažovat! Doma jsem více než 2 týdny bojovala, aby malá opět začala pít. Nemluvě o tom, že každá sestra upřednostňuje jiný styl kojení, což je proti baby-friendly pravidlům!

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Zkuste Krnov!

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Právníka?

28.12.16

Rodila jsem tam podruhé během 2 let a spokojenost. Doktoři vše vysvětlili a konzultovali. Respektovali porodní plán. Porodní asistentky hodné.

Jediné, co mi vadilo bylo, že čekací pokoj je ve stejné chodbě jako porodní boxy a není to nijak odhlučněné, takže jekot některých rodiček byl poněkud nepříjemný. Boxy v pohodě, miminko nikam neodnáší. Oddělení šestinedělí taky v pohodě, měla jsem nadstandard, takže pohoda. Novorozenecké sestry chodí cca co 3 hodiny a ženské taky. V případě potřeby pomohou, vysvětlí.
Nesetkala jsem se s žádnou neochotou.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Hodně sil a pozitivní přístup.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Viz webovky nemocnice. Nic navíc jsem nepotřebovala.

03.11.16

Já jsem byla spokojená. Měli ten den zrovna totálně plno a zapomněli na mě na příjmu cca 2 hodinky, ale pak už bylo vše ok. Z JIPky nám udělali normalní pokoj a sestřičky pořád chodily, ptaly se a pomáhaly, i když jsem je se vším otravovala téměř pořád. Vždy s úsměvem vše vysvětlily. Příště jdu rodit opět sem!

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Vlastní hygienické potřeby, ručníky, plenky pro miminko, těhotenskou průkazku, přípaadně potřebné vyplněné papíry.

Chystají se rodit v porodnici Fifejdy

Žádná uživatelka zatím nepřidala chystaný porod v této porodnici