Lukáš ll.

O životě
Štofik
13.12.19

...pokračování Mrchy

Přečtěte si také předešlé díly deníčku

…udělal jsem to, ok? Vyspal jsem se s Katkou, připravil ji o panenství. Využil jsem situace. Hrdej na to nejsem, naprosto mě tím odrovnala. Zastihla nepřipravenýho, ona byla připravená až moc. Nejdřív jsem se jí to snažil vysvětlit, že není ten správnej čas a že už si náma nejsem tak jistej jako dřív (kecy v kleci, prostě je tu někdo jinej no. Vím to a vy konec konců taky).

Jenže ona si nedala říct, řekla, že chce, abych to poprvé byl já, a že už nechce čekat, pak mě začla nesměle líbat, a když jsem moc nereagoval, začala se vyslíkat. Jenže tohle nebylo to nejhorší, nejhorší bylo celá ta scéna. Jak z holčičího romantickýho filmu. Pokoj obklopenej svíčkama, tlumená hudba, ploužáky, a ona na mě čekala v pyžamu s vlasy vyčesanýma do drdolu. Úplně mě to porazilo.

Za celou dobu ani nenaznačila, že by chtěla sex, vždycky byla tak zdrženlivá a mně se to nejdřív líbilo. Jenže postupem času jsem zjistil, že bych mohl mít víc. Když se objevila ONA. Vlastně ani ne tak ona, jako to naše setkání v parku a dešti, líbačka na tribuně. To mi totálně překopalo všechno, čemu jsem věřil. Byla tak hladová a vášnivá, urvaná z řetězu. Jako když když vypustíte bandu děcek do Disneylandu a řeknete jim, že maj všechno zadarmo. S ní se všechno převrátilo na ruby, jako bysme se otočili vzhůru nohama.

A teď tu přede mnou stála Katka, v růžovým pyžamu a v jejím pořád ještě dětským pokoji obklopeným plyšáky. A tahle Katka, ta stejná, ta zdrženlivá Katka po mně chtěla sex. Na jednu stranu mě to potěšilo, ale věděl jsem, že to není fér. Chtěl jsem se s ní rozejít, nebylo správný si místo její ruky v mojí představovat ruku úplně jiný holky. Jenže já Katku miloval, ne jako holku, se kterou bych chtěl být a spát s ní a chodit s ní. Takhle už ne, miloval jsem ji, jako může brácha milovat ségru. Bože, to zní hrozně, já vím! Ale byla to ochranitelská láska, nedovedu si představit, že by jí měl někdo jinej ublížit. Jakkoli. Vyspat se s ní a pak ji odkopnout. Cítil jsem se v tu chvíli jako ten největší podrazák a hnusák pod sluncem, to mi věřte.

Takže když se začla vyslíkat z toho pyžama, zkusil jsem to naposledy. Je si jistá? Vážně to chce? „Jsem a chci.“ – její odpověď.

Přistoupil jsem k ní a začal ji zase líbat, věděl jsem, že to je špatně, že za tohle skončím v pekle, ale nemohl jsem to dovolit někomu jinýmu a zároveň jsem to nemohl udělat jí. Během celý ty doby, kdy jsme se jen líbali a hladili, jsem si nepřál nic jinýho, než utýct. Utýct z toho pokoje, z jejich domu a už se nikdy nevrátit. Milovali jsme se jako dvě nezkušený děcka, co neví, jak se dělá sex. Bylo to křečovitý, pro Katku asi bolestivý, trapný a rychlý. Když bylo po všem, plakala. Obejmul jsem ji a držel ji, jak nejpevněji to šlo. Než se vybrečela a usnula, řekla mi, že mě miluje. Paráda. A když usnula, tak jsem měl pro změnu chuť brečet já.

Pomalu jsem ji vyprostil ze svý náruče, zvedl se z postele a oblíkl se. Z věšáku v chodbě jsem si vzal klíče od domu a tiše za sebou zavřel. Šel jsem domů a pro Bada, bylo něco kolem půlnoci.

Došel jsem k rybníku, koukal na vodu a házel Badovi klacek. Jak se s ní, ty blbče, teď můžeš rozejít? Jak? Asi jsi nemyslel mozkem, když ses s ní vyspal. Když se Bad vrhl pro klacek asi po desátý, začly mi týct slzy.

načítám...

Přečtěte si také

Kamarádím se s bývalkou svého přítele. Začínám si myslet, že to není náhoda

Anonymní
16.04.26
197

Život umí zamotat věci zvláštním způsobem. Před dvěma lety jsem začala chodit s Martinem. Asi po půl roce jsem se seznámila s Adélou. Působilo to úplně přirozeně, jako náhoda. Sedly jsme si hned,...

Žijeme spolu, ale jsme spíš spolubydlící než milenci. Příteli to tak vyhovuje

Anonymní
16.04.26
216

S Lukášem jsme spolu asi pět let. Náš vztah se ale dostal do bodu, kdy už se nikam neposouvá. Spíš mám pocit, že se pomalu vzdalujeme. Žijeme spolu, ale vedle sebe, ne spolu. Někdy se skoro ani...

Přítel nevydrží v práci déle než 2 měsíce. Má smysl s takovým plánovat život?

Anonymní
16.04.26
121

S Mirkem chodím už dva roky. V poslední době spolu i bydlíme. Je to fajn kluk, splňuje vlastně skoro všechna má očekávání. Až na jedno, ale velmi důležité. Není schopný si udržet práci. Většinou je...

Osamělá cesta matky: Čtrnáct let ticha a boj o vyšší alimenty

Anonymní
16.04.26
148

Sedím u kuchyňského stolu a prohlížím fotky od miminka mé 14leté dcery . Na fotce se usmívám s malou holčičkou v náručí. Bylo jí tehdy dva a půl roku.

Můj boj s tím, proč moje děti přišly o prarodiče: Čekáte lásku, přijdou podmínky

Miniwomen
16.04.26
191

Někdy mám pocit, že žiju ve dvou paralelních rodinných vesmírech. V tom mém, původním, je to pořád takové hlasité, objímající, někdy až těsné, ale vždy upřímné teplo. Vyrostla jsem se třemi...

Dcera se z přijímaček úplně složila. Teď navíc budeme čekat měsíc na výsledky

Anonymní
15.04.26
3949

Přijímačky na střední školu má moje patnáctiletá dcera Lucie a desetitisíce dalších deváťáků za sebou. Přiznám se, že jsem to nikdy tolik neprožívala, dokud se to netýkalo mého vlastního dítěte. A...

Syn chtěl hrát fotbal. Děti se mu smály, že je tlustý, a už tam chodit nechce

Anonymní
15.04.26
3455

Když jsme se přestěhovali do menšího města, můj osmiletý syn David si moc přál hrát fotbal. Říkala jsem si, že to bude dobrý nápad. Seznámí se s místními dětmi, zapadne do kolektivu a konečně si tu...

Chtěla jsem dítě bez chlapa. Teď lituju, že jsem na dceru sama a nic nestíhám

Anonymní
15.04.26
1719

Mám za sebou pár nevydařených vztahů, které mě ujistily, že je mi nejlépe samotné. Jenže když jsem chtěla dítě, chlapa jsem k tomu zkrátka potřebovala. Vím, že to teď bude znít cynicky. Našla jsem...

Děti se odstěhovaly do zahraničí a my si s manželem připadáme hrozně opuštění

Anonymní
15.04.26
849

Pociťujete někdy taky tu zvláštní nostalgii? Kolikrát jsem si říkala, když byly děti malé, ať už vyrostou, a máme s manželem konečně čas pro sebe. A ony vyrostly tak strašně rychle. Dcera i syn se...

Vzala jsem si o dost mladšího muže. Před lety mě miloval, teď se za mě stydí

Anonymní
15.04.26
2659

Bylo mi čtyřicet let, když jsem potkala Petra, který byl v té době jen o něco málo starší než moje dcera. Potkali jsme se na jedné oslavě narozenin a skvěle si rozuměli. Brala jsem to jako...

Přidat deníček