Lukáš ll.
- O životě
- Štofik
- 13.12.19
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
...pokračování Mrchy
Přečtěte si také předešlé díly deníčku
- Mrcha
- Ona
- Rybník
- Mrcha se zamýšlí
- Tílko a kraťasy
- Ex
- Jsi tam?
- Happy end
- Katka
- Lukáš
- Ex II
- Cizinec
- Dě*ka
- Ztracená
…udělal jsem to, ok? Vyspal jsem se s Katkou, připravil ji o panenství. Využil jsem situace. Hrdej na to nejsem, naprosto mě tím odrovnala. Zastihla nepřipravenýho, ona byla připravená až moc. Nejdřív jsem se jí to snažil vysvětlit, že není ten správnej čas a že už si náma nejsem tak jistej jako dřív (kecy v kleci, prostě je tu někdo jinej no. Vím to a vy konec konců taky).
Jenže ona si nedala říct, řekla, že chce, abych to poprvé byl já, a že už nechce čekat, pak mě začla nesměle líbat, a když jsem moc nereagoval, začala se vyslíkat. Jenže tohle nebylo to nejhorší, nejhorší bylo celá ta scéna. Jak z holčičího romantickýho filmu. Pokoj obklopenej svíčkama, tlumená hudba, ploužáky, a ona na mě čekala v pyžamu s vlasy vyčesanýma do drdolu. Úplně mě to porazilo.
Za celou dobu ani nenaznačila, že by chtěla sex, vždycky byla tak zdrženlivá a mně se to nejdřív líbilo. Jenže postupem času jsem zjistil, že bych mohl mít víc. Když se objevila ONA. Vlastně ani ne tak ona, jako to naše setkání v parku a dešti, líbačka na tribuně. To mi totálně překopalo všechno, čemu jsem věřil. Byla tak hladová a vášnivá, urvaná z řetězu. Jako když když vypustíte bandu děcek do Disneylandu a řeknete jim, že maj všechno zadarmo. S ní se všechno převrátilo na ruby, jako bysme se otočili vzhůru nohama.
A teď tu přede mnou stála Katka, v růžovým pyžamu a v jejím pořád ještě dětským pokoji obklopeným plyšáky. A tahle Katka, ta stejná, ta zdrženlivá Katka po mně chtěla sex. Na jednu stranu mě to potěšilo, ale věděl jsem, že to není fér. Chtěl jsem se s ní rozejít, nebylo správný si místo její ruky v mojí představovat ruku úplně jiný holky. Jenže já Katku miloval, ne jako holku, se kterou bych chtěl být a spát s ní a chodit s ní. Takhle už ne, miloval jsem ji, jako může brácha milovat ségru. Bože, to zní hrozně, já vím! Ale byla to ochranitelská láska, nedovedu si představit, že by jí měl někdo jinej ublížit. Jakkoli. Vyspat se s ní a pak ji odkopnout. Cítil jsem se v tu chvíli jako ten největší podrazák a hnusák pod sluncem, to mi věřte.
Takže když se začla vyslíkat z toho pyžama, zkusil jsem to naposledy. Je si jistá? Vážně to chce? „Jsem a chci.“ – její odpověď.
Přistoupil jsem k ní a začal ji zase líbat, věděl jsem, že to je špatně, že za tohle skončím v pekle, ale nemohl jsem to dovolit někomu jinýmu a zároveň jsem to nemohl udělat jí. Během celý ty doby, kdy jsme se jen líbali a hladili, jsem si nepřál nic jinýho, než utýct. Utýct z toho pokoje, z jejich domu a už se nikdy nevrátit. Milovali jsme se jako dvě nezkušený děcka, co neví, jak se dělá sex. Bylo to křečovitý, pro Katku asi bolestivý, trapný a rychlý. Když bylo po všem, plakala. Obejmul jsem ji a držel ji, jak nejpevněji to šlo. Než se vybrečela a usnula, řekla mi, že mě miluje. Paráda. A když usnula, tak jsem měl pro změnu chuť brečet já.
Pomalu jsem ji vyprostil ze svý náruče, zvedl se z postele a oblíkl se. Z věšáku v chodbě jsem si vzal klíče od domu a tiše za sebou zavřel. Šel jsem domů a pro Bada, bylo něco kolem půlnoci.
Došel jsem k rybníku, koukal na vodu a házel Badovi klacek. Jak se s ní, ty blbče, teď můžeš rozejít? Jak? Asi jsi nemyslel mozkem, když ses s ní vyspal. Když se Bad vrhl pro klacek asi po desátý, začly mi týct slzy.
Přečtěte si také
Přítel absolutně nerespektuje moje plány na léto. Místo moře chce jet do hor
- Anonymní
- 03.06.26
- 65
Plány na léto jsem měla jasné a Michal s nimi souhlasil. Protože trochu bojujeme s penězi, museli jsme se rozhodnout jen pro jednu zahraniční dovolenou. Já jsem chtěla k moři a Michal nic...
Přítelkyně je závislá na nakupování. Utrácí za hlouposti a nedokáže přestat
- Anonymní
- 03.06.26
- 54
Jsem už vážně zoufalý. Dana je skvělá holka, se kterou si rozumím a se kterou si umím představit budoucnost. Má ale jeden problém, který už nám oběma začíná přerůstat přes hlavu. Je naprosto...
Se třemi malými dětmi jsem nezaměstnatelná. Jenže já bych chtěla pracovat
- Anonymní
- 03.06.26
- 59
Mám tři děti, nejstaršímu je šest let a pak čtyřletá dvojčata. Děti chodí do školky, ale já marně hledám práci. Kvůli neustálým nemocem a nulovému hlídání, protože babičky nefungují a manžel je...
Pravda, kterou nečekáte: Porod, který trval 20 hodin a skončil císařem
- Anonymní
- 03.06.26
- 47
Kontrakce se zpočátku tvářily docela nevinně. Takové ty vlny, co přijdou, přejdou a mezi nimi si člověk ještě stihne říct, že to vlastně jde. Jenže pak se to začalo lámat. Intervaly se zkracovaly,...
Realita prvního měsíce s miminkem: Neustálý brek, koliky a já na dně
- Anonymní
- 03.06.26
- 50
První dny po porodu vypadaly ještě relativně klidně. Všichni mi říkali, že to přijde, že si tělo i hlava zvyknou, že se to „srovná“. Jenže ono se to nesrovnalo. Naopak. Jakmile jsme se s miminkem...
Šéf mě pozval na oběd. Snažil se být vtipný, ale utrhl si pořádnou ostudu
- Anonymní
- 02.06.26
- 2055
Na oběd s šéfem? Proč ne, řekla jsem si. Můj šéf je milý chlapík a myslím, že máme hezký kolegiální vztah. Nikdy spolu mimo práci nikam nechodíme, ale v kanceláři nám to klape. Dost mě proto...
Chtěli jsme si užít Den dětí. Místo toho jsme skončili na pohotovosti
- Anonymní
- 02.06.26
- 959
Na Den dětí v naší vesnici jsme se moc těšili. Každý rok ho pořádají místní hasiči a bývá to krásná akce. Různé atrakce, úkoly, sladkosti, hudba, pěna, dobré jídlo a pití. Vyrazila jsem tam s...
„Sbal si svých pět švestek a odejdi,“ řekl mi přítel z ničeho nic po pěti letech
- Anonymní
- 02.06.26
- 2192
S Mirkem jsme chodili pět let, z toho jsme tři roky společně žili v jeho bytě. Z mého pohledu bylo vše v pořádku. Věřila jsem, že spolu zůstaneme navždy. Ale on měl jiné plány. Z ničeho nic otočil...
Dceři je deset a přeje si krém na vrásky. Mám pocit, že jsme se zbláznili
- Anonymní
- 02.06.26
- 609
Když jsem byla malá, utrácela jsem kapesné za žvýkačky, samolepky a časopisy o koních. Moje dcera si za něj chce koupit sérum proti stárnutí a pleťovou masku.
Když skončily nevolnosti, myslela jsem, že bude líp. Bylo mi ještě hůř
- Anonymní
- 02.06.26
- 574
Ten den, kdy jsem si poprvé po týdnech ráno neodběhla se zvedajícím se žaludkem k záchodu, jsem si fakt myslela, že je vyhráno. Že to nejhorší mám za sebou. Že teď přijde to „krásné těhotenství“, o...