Až budeme staří...

Napsat příspěvek
Velikost písma:
77008
1.8.19 22:49

@Netopirek vnímá, bolesti má bez přestání a chce žít ještě minimálně 10 let

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
23966
1.8.19 22:52
@stinga píše:
@Netopirek vnímá, bolesti má bez přestání a chce žít ještě minimálně 10 let

Tak ať si žije.
Já psala za sebe. Ne, za někoho jiného. Každý si má tohle rozhodnout sám

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
77008
1.8.19 22:58

@Netopirek jo já vím, akorát že v mládí to říkáme, že bysme tak nechtěli žít, ale když to špatné přijde, tak ti lidé na životě hrozně visí

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
31978
1.8.19 23:01
@stinga píše:
můj děda takhle žije už 2 roky a čtvrt, ležák, je při vědomí, má neustálé bolesti kloubů přes opiové náplasti, sténá, měl otevřenou gangrénu se 4 druhy bacilů, z toho 2 rezistentní k atb, (to se po dvou letech zahojilo) a je stále doma, život ho baví, rád jí, dívá se na tv, luští křížovky, zajímá se o politiku, o život nás všech a ještě nás stihne „komandovat“ - je mu 95, kostra potažená kůží, ale žije a rozhoduje o všem, co se kolem něho děje
do DD ani nikam jinam by nešel ani za milion

Však v pohodě, každý to máme jinak. Já jen říkám, že mě by to odrovnalo.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
23966
1.8.19 23:04

@stinga jako, že až budu ve stavu, že budu celý den omámená léky. Při vědomí budu pár chvil denně, ale vlastně vůbec nebudu poznávat lidí kolem sebe a nebudu vědět co se děje. Tak v tomhle stavu budu lpět na životě? To si fakt nemyslíme

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
31978
1.8.19 23:27
@sirikit píše:
Já jsem sendvičová generace. :jazyk: Čemu myslíš, že nerozumím? ;)

Tomu pojmu evidentně ;) psala jsi, že děti máš dospělé. Tedy tvoje situace opravdu není o tom, že máš doma malé nezabezpečené děti a k tomu rodiče, o kterého se musíš (nebo bys měla) se starat. Děti máš už dospělé, takže opravdu netušíš o čem mluvíš. Ono to koneckonců ani není nic překvapivého, protože pokud máš ty děcka už dospělá, tak jsi starší generace, které se to ani zdaleka tolik netýkalo. V mojí generaci už je to ale relativně běžné a čím dál to bude obvyklejší.

Představ si situaci, kdy je ti 30, máš třeba mimino a 4 leté dítě doma a k tomu rodiče, který se sám o sebe nepostará nebo minimálně potřebuje skutečně uklidit, nakoupit, uvařit, zabavit… a ty mezitím běháš mezi miminem, školkou a rodičovským domem a na full time obstaráváš dvě domácnosti, ideálně x kilometrů od sebe.

A to ty opravdu nemáš…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
31978
1.8.19 23:27
@Netopirek píše:
@stinga jako, že až budu ve stavu, že budu celý den omámená léky. Při vědomí budu pár chvil denně, ale vlastně vůbec nebudu poznávat lidí kolem sebe a nebudu vědět co se děje. Tak v tomhle stavu budu lpět na životě? To si fakt nemyslíme
:palec:
  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
23966
1.8.19 23:35
@Nimie píše: :palec:

To je souhlas? ;)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
31978
1.8.19 23:39
@MP Krista píše:
@NimieA jak byste to tedy řešila?

Co konkrétně? Že na tom budu tak špatně? Tak záleží na tom jak moc špatné to bude a jak moc špatně na tom bude společnost za tu (stále ještě relativně dlouhou dobu). Buď se dá se nechat přesunout někam, kde bude v takových případech povolená eutanázie a nebo stejně jako to udělala moje prabábi… prostě přestala přijímat potravu.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
31978
1.8.19 23:40
@Netopirek píše:
To je souhlas? ;)

Více méně ano :)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
106599
1.8.19 23:55
@Anonymní píše:
Nedávno jsem četla článek o tzv. sendvičové generaci, kdy se rodiče starají o své rodiče současně se svými dětmi a o jejich vyhoření.
Zajímalo by mě, zda, až budete stáří, budete vyžadovat péči od svých dětí, nebo třeba ze své vůle půjdete do domova důchodců. Moje máma (55), by tam chtěla na důchod jít. A ani mě ta představa není cizí, i když je to daleko…
Ale například můj manžel by chtěl, aby se o něj naše děti, až vyrostou staraly.

Doufám, že se o mně nebudou muset starat, to bych jim opravdu nechtěla udělat

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
75863
2.8.19 00:28
@Nimie píše:
Tomu pojmu evidentně ;) psala jsi, že děti máš dospělé. Tedy tvoje situace opravdu není o tom, že máš doma malé nezabezpečené děti a k tomu rodiče, o kterého se musíš (nebo bys měla) se starat. Děti máš už dospělé, takže opravdu netušíš o čem mluvíš. Ono to koneckonců ani není nic překvapivého, protože pokud máš ty děcka už dospělá, tak jsi starší generace, které se to ani zdaleka tolik netýkalo. V mojí generaci už je to ale relativně běžné a čím dál to bude obvyklejší.

Představ si situaci, kdy je ti 30, máš třeba mimino a 4 leté dítě doma a k tomu rodiče, který se sám o sebe nepostará nebo minimálně potřebuje skutečně uklidit, nakoupit, uvařit, zabavit… a ty mezitím běháš mezi miminem, školkou a rodičovským domem a na full time obstaráváš dvě domácnosti, ideálně x kilometrů od sebe.

A to ty opravdu nemáš…

Uhmm.. :mrgreen:
Je Ti třicet, máš malé dítě a k tomu cca 60 - 65 letého rodiče, který se o sebe nepostará a skutečně potřebuje nakoupit, uklidit a blablabla.
Ta vtipná kaše k večeři se Ti dnes výjimečně podařila. :potlesk: ;)
Já jsem ta stará generace a s mámou i dcerou jsme od sebe 24 let, ale pokud Tebe měla maminka k padesátce, chápu, že je Tvoje situace složitější. :kytka:
Potom ovšem respekt. :palec:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
75863
2.8.19 00:37

@Nimie A když o tom soužití generací tak přemýšlím, když mi bylo málo přes 30,nastěhovala jsem si domů do 4+1 ke dvěma dětem na prvním stupni základky manželovu 95 letou babičku, která po smrti svého syna neměla kam jít.
Umřela o tři roky později, celou dobu byla na plenách. Korunka mi z hlavy nespadla a děcka aspoň viděla, že o starý babičky se lidi starají.
Takže doporučuju vyndat ruku z nočníku a slabší prášky na spaní.
Zkusila sis to, nebo čistě jen teoretizuješ, jak je to složitý? ;)
Není to složitý, jen otázka priorit.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
75863
2.8.19 00:46
@Tejule píše:
Toto téma mě dost zaujalo, já zrovna minulý týden přemýšlela co udělám a jak to budu řešit až přijde, že moji rodiče nebudou moct, mám teda bratra, ten žije v Bruselu, má tam svou rodinu. Já ziju od svých rodičů 400 km, mám dvě malé děti. Můj otec pomalu začíná chradnout. Já se nemůžu sebrat a odstěhovat se zpět, to nám doma ( myslím byt 3+1) kde ziju se svou rodinou nechat děti a manžela a jet se starat o tátu, nebo mamu? Jak to řešit? Moje máma mi řekla, že doufá, že se o ní postarám, ale manžel i já máme práci a život tady, já se přece nemůžu rozvést, odvést mu děti 400 km, abych se postarala. Vzít si je k sobe? Kde? Není na to prostor, max, že děti budou s námi spát v ložnici… To přece nejde. Jak to řešit?

Prodat tatinkuv byt a koupit garsonku v blízkosti svého domova? :nevim: ;)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Verun83
2.8.19 05:16

Ne, nebudu chtit kazit svym detem zivot starostmi o stare rodice. Vidim to u moji mamy.
Snad nase stari probehne hladce a s uctou. Ale to je daleko.

  • Citovat
  • Upravit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová