Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
ahoj všem, dlouho jsem přemýšlela, zda mám napsat svůj problém, zvlášť když si myslím, že nejde asi na to něco poradit, ale alespoň to dostanu ze sebe.
Cítím se strašně sama a opuštěná. Je mi 30 let, mám 13 měs. starou holčičku, kterou strašně miluji a malnžela o 15 let staršího. Vztah máme velmi pěkný, má nás obě velmi rád a dělá pro nás hodně věcí, ale bohužel je pracovně vytížený a denně je v práci od 7 (dojíždí na druhý konec Prahy) až do 18 hod, někdy jezdí na služebky na 2-3 dny. Bydlíme v malém městečku, kde můj manžel bydlí už 15 let a já jsem se k němu přistěhovala před 5 lety (pocházím z Moravy) . Poměrně dlouhá doba na to, abychg si tady našla kamarádky, vytvořila zázemí, ale bohužel se mi to nepovedlo. A přitom nejsem v ničem divná ani nespolečenská, jsem možná trochu introvert, ve společnosti , zvláště ne moc známých lidí jsem spíše pozorovatelem, ale když vidím z druhé strany náklonnost a ochotu, tak si ráda povídám, myslím, že dokážu být i vtipná, no prostě normálka. Pracovala jsem v Praze, v menším kolektivu, kde byly převážně starší ženské, vycházela jsem s nimi dobře, ale žádné kámošky to nebyly. Ve volném čase jsem měla sport a pokuď jsme chodili k přátelům, tak to byli lidi, které znal manžel, ne že bych si s nimi nevycházela, to ne, ale taky jsem si s nikým nepadla do oka natolik, abych si utvořila extra pevné pouto. Před mateřskou mi to moc nevadilo, resp. mi to nedocházelo, v práci jsem bývala denně taky docela dlouho, tak mi to nevadilo. a teď jak jsem doma tak mi hrozně chybí nějaká spřízněná duše. bydlíme v městečku asi 10 tis. obyv. , je tady spousta maminek, ale nějak se nemůžu se žádnou blíže seznámit, zdá se mi, že každá má svůj okruh kámošek a na nové známosti nemá důvod ani chuť. chodili jsme do mateř. centra, tam opět, skupinky maminek, co se znají, když se se s nima začala bavit, tak mii odpověděly, to jo, nebo se se mnou bavily, ale to bylo tak vše. to samé když jsme s malou na písku nebvo v parku, tak když je příležitost, tak se třeba dám s někým do řeči, ale zase nechci působit jako nějaká vtěrka, už se mi hodně krát stalo, že dotyčná na mě koukala- že co po mě chceš, co otravuješ. je mi smutno, navíc bych si i ráda vyměnovala zkušenosti. manžel se mi snaží pomoct, ale co on má známé (manželky kamarádů)- tak to jsou ženy cca o 15 let starší, kolikrát nemám s nima společnou řeč…
co by vás napadlo, jak by se dalo seznámit aniž bych působila jako otravný úchyl? a jak by jste se zachovaly třeba vy, kdyby se úplně neznámá maminka s vámi chtěla povídat? zdá se mi, že je doba, kdy lidi jsou málo otevření, neochotni najít nové kamarády…nebo to asi jen neumím, ale je to hrozné, celeé dny jsem sama, už mám z toho depku.
Acho, jak ti rozumím. Jsem na tom stejně a to bydlím v městě s 100 tisíci obyvateli. Kamarádky, které jsem měla v práci, nemají děti a tak nějak nechápou, že nudící se dítě je ukňourané a tak nemají zájem se se mnou vídat. Protože se musím napůl věnovat i Lukymu a to už není pro ně ono. Chodila jsem na plavčo, ale jak píšeš - už tam jsou skupinky, většinou se přihlásili dvě maminky-kamarádky, takže nemají potřebu kecat s dalšími. Já jsem navíc celkem introvert, takže se mi těžko oslovuje další maminku. Jediné štěstí, že jsem denně v kontaktu se svou rodinou, protože jinak už bych asi někde visela. Už se těším zase do práce, abych si odpočala sama od sebe. Však to znáš, když je člověk sám se svými myšlenkami, tak už ani sebe samu nemůžu občas vystát.
Opravdu si myslis,ze si vypadala jak vterka? Spousta maminek se takhle seznamuje. Na plavani,na pisku apod. Vubec neni nic spatneho na tom,ze si zacnes povidat. Nebo si dej inzerat,ze hledas kamosku,to uz jsem take videla. A nebo napis odkud jsi…napr. diskuzi ,, maminky z .....!
Tak já jsem na tom podobně.Manžel je taky hodně v práci,třeba ho i 14 dné nevidím.Kamarádky mám tak 3 a bavím se jen s jednou,ty dvě bydlí daleko.Mám 14m holčičku.Jak píše Derida,zkus to tady.Já tedy nejsem moc odvážný tip,ale třeba se někdo najde,ikdyby to bylo jen na pokec ne.
Ahoj, tak já nemám problém začít mluvit na nějakou maminku a buď zabere nebo ne
Ale nejlepší pro mě je se seznámit přes net a pak se uvidí podle komunikace, jestli to je k něčemu nebo ne
Když budeš mít kamarádku s podobně starým dítětem, tak to bude super, ne?
Co si tady rovnou otevřít diskuzi s názvem města, odkud jsi? Třeba se někdo chytí ![]()
Evuliku, my se přestěhovali z Prahy 12 dnů před prvním porodem a já ve městě neznala vůbec nikoho a ani manžel, ten navíc dál djoížděl do Prahy za prací. Do doby než jsme začaly s dcerou chodit na písek jsem neznala nikoho a bylo to na palici, jen jediná sousedka měla mimčo o 2 měsíce straší, ale ta měla svůj okruh známých utvořenej. Nejvíc jsem se seznámila právě na hřišti a prostě tak, že se seznamovala hlavně dcera s dalšíma dětma. A dneska už mám známých spousty. Neboj, určitě nebudeš vypadat jako vtěrka, jen se neboj a dodej si odvahy.
No, koukám jsi z Prahy západ, to máme k sobě možná i blízko
Založ si tady diskuzi maminky ze stejného bydliště a uvidíš. Když nic, tak tímhle nic neztratíš.
Nebud smutná .Já jsem zase pravej opak tebe
Seznamuju se všude tak nějak mi to jde samo.Jestli máš nějaké zábrany tak to zkus tady takovejch holek je tu hodně co se chtěj seznámit. Je to moc fajn jít ven s prckama a pokecat. Je to dobré i pro děti když jsou v kolektivu.Najed si na tvoje město a najdi si nějaké maminky a pak jim napiš. Vypadáš jako fajn holka . Já bych šla s tebou ven hned.
Evuli mam to tady taky tak. Bydlím na malé vesnici ale je to fura maminek se stejně starymi dětmi loni kdy se anrodila malá se nám jich narodilo 20 ve vesnici ale co udělají když mě vidí? Je mi 21 let a nevypadám mladší myslím si teda ale když je oslovím tak bud mi neodpoví nebo letí jak šílení nebo na mě hodí pohled jako co ta pubertačka chce bože. Takže nemám tu nikoho absolutně, moje maminka říkala že to přeháním, že si to vše namlouvám, pak jsme šli spolu a já jsem oslovila jednu maminku a moje mamka hleděla a říkala bože ony fakt zdrhají. Nevím co je na mě tak divného. Smířila jsem se s tím a jsem s malou sama, mrzí mě to hlavně kvůli malé, protože nemá styk s dětmi, ty sousedovic ji milují ale jsou o 5 a více let starší. ![]()
teda LadyRebeko, ted si mě šokovala… tohle mi je teda hrozně líto, ale bereš to s nadhledem a to je fajn. Přitom já mám tak nějak zažito, že na vesnicích se ta komunita tak nějak udržuje… nj, lidi jsou holt různí. Drž se
A ještě.. ty maminky jsou straší? Já jen, že jsem četla spousty tvých příspěvků a myslela jsem, že jsi ženská kolem 30… názorově a rozumově
Taky bydlím na vesnici,mám tu spolužačku,s tou je to fajn.Jinak bych řekla,že vesnice už není co to bývalo,lidi se tu nějak víc pomlouvají,závidí,nevím ![]()
S prvnim synem jsme bydleli v Praze a měli jsme tam s holkama partu . Bylo nás asi 10 ženskejch a děti v podstatě vyrůstaly spolu.Bylo to super .Tak nějak jsme se postupně poznaly a děti byly taky přibližně stejně staré asi 6 měsíců. Vídaly jsme se denně a pak třeba uvařila jedna pro všechny děti a pak druhá a takhle jsme se střídaly. Nikdy na to nezapomenu bylo to krásné období.Tady ještě nejsem tak daleko ale kdo ví… Chtěla bych pro Nicolase taky něco podobného .
holky, jste fakt úžasné, ani jsem nečekala, že mi někdo odepíše a ne ještě takových povzbudivých slov a tak rychle ! ani nevíte, jak moc mi to pomohlo.
Ještě že jsem přišla na tyto stránky. Jsem z Berouna (resp. kousek od Berouna), Prahu západ jsem napsala, že jsem tam pracovala a přišlo mi to, že z této oblasti tady bude více maminek (myslela jsem, že se to tady podle toho dělí, jsem tady poprvé a ještě se tady neorientuji). ale mám auto, takže jsem ochotna i někam dorazit, tak jestli jste tady některá, co máte občas chuť si pokecat, můžem se třeba někde sejít, nebo jestli se tady dělají nejaké společné akce…
ještě jednou strasně moc díky
![]()