Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše: Více
Zkus se svěřit rodičům a pořešit třeba i ty brýle, jsou o dost levnější než čočky dlouhodobě a i menší zátěž pro oči.
@inkakřivák píše: Více
No, jenže ono v historii postavení ženy a její možnosti byly dost odlišné. To už dneska naštěstí neplatí a máme ten luxus chtít od života i něco víc.
Zakladatelko, je to v tvých rukách. Osobně bych si zjistila informace, začala řešit práci a případné doplnění kvalifikace, jak už sama píšeš.
Vztah nemá být vězení, ale dobrovolná volba. A jen to vědomí, že když nebudu spokojená, tak to můžu změnit je dost osvobozující.
Časem uvidíš.
Se třemi malými dětmi je plný úvazek na pozici účetní či jiné odborné práce obrovský stres. Děti budou marodit, budeš muset zvládat všechnu logistiku, vše okolo třech dětí… To tě zničí. Musíš myslet i na sebe. Děti tě potřebují. V mnoha firmách bohužel moc netrpí, když má žena často OČR. Budeš mít zodpovědnost v práci, do toho budeš muset stále myslet na potřeby všech dětí… Může tě to psychicky položit. Já bych si prozatím našla jednoduchou práci, na částečný úvazek, stačí někam chodit uklízet nebo něco podobného. Něco, kde se svět nezboří, když budeš občas chybět… Trochu peněz bych dávala stranou. Počkala bych pár let, až budou děti větší a samostatnejsi. A poté bych začala řešit lepší práci, bydlení a rozvod.
@Tlačenka-fuj píše: VíceÚčetnictví je ok, ale má nároky na přesnost a plnění termínů včas, uzávěrky nepočkají, když máte nemocné děti a odbíháte k nim každou chvíli. Pokud bude chodit někam uklízet na částečný úvazek, tak vydělá nula celá nula korun. Samozřejmě lepší něco než nic, ale musí si uvědomit, že z toho neuleje ani korunu. Jednak se z mála těžko něco dává stranou a nepochybně její výplata bude předmětem zájmu manžela, kolik to hodí do domácnosti. A aby odkládala měsíčně 2 tisíce, to je směšná částka, která jí na odchod těžko vytuní, když jen za nákup dá za víkend stejně nebo více. Kde chce vzít na kauce atd. Dělat někde uklízečku, tak to bude v CV po 13 letech pobytu doma fakt bomba, odbornost jak řemen. sakra, je potřeba mít či získat nějakou lepší odbornost, jinak se fakt chytat nebude než na podřadných zaměstnáních. Kurz asistenta ok, ale stejně to bude na žebrotu a za chvíli se s nimi bude moci dláždit. Alespoň základy nějakého jazyka by to chtělo.
@Anonymní píše: Více
Nechci být ošklivá, ale známky o úrovni jazyka nic nevypovídají. Stejně tak je důležité, jak jsi na tom s jazykem - občas vidím, že někdo odpovídá na inzerát : AJ- pasivně, případně napíše, že z něj maturoval. A v realitě je to katastrofa. Jestli jsi ho min. 12 let nepoužívala, nebude to nic moc.
@Zvedava1 na půl, omlouvám se, nemůžu odpovídat úplně na každou otázku 🙈 jsou tu v podstatě pořád dokola a nemám úplně čas řešit vše dokola.
@Zvedava1 rozumím hodně dobře, ze sebe dostanu tu úroveň b2 akorát. Neříkám že je to nějaká sláva, že mluvím jak překladatelka, ale normálně se domluvím, rozumím. Netvrdila bych že to umím kdybych neuměla. Aj mi vždy šla velmi dobře, učila jsem se s rodilým mluvčím.
@Anonymní píše: Více
O překladatelství nebyla řeč. Já jsem mluvila o 12 leté pauze, kdy jsi jazyk aktivně nepoužívala. A nestačí jen „dobře rozumět“.
@884135 ja jsem presne tou částkou 2000 začínala. Kdyz jsem zacala chodit do práce, pul uvazek a směšná výplata, vic odkládat neslo. Ale byl to aspoň nějaký zaklad, k tomu jsem odlozila i každou další korunu, co jsem mela navic (prémie, dárek, privydelek, vracene daně…). Není to směšná částka, ma smysl si ji odkládat. Ono pak příjem pomalu roste, clovek si udělá jmeno, ma vyssi prémie, vezme praci navic… Po 4 letech mam nasetreno tolik, ze bych mohla s klidem sbalit deti a odstěhovat se. Vsechno bych poplatila a jeste by mi dost zbylo. Takze ne, zadna částka neni směšná, vzdy je potreba odněkud zacit.
@KKubula mám to v plánu nebojte 😊 jako zadní vrátka jsem se v červnu přihlásila na kurz asistenta pedagoga, doufám, že mi ho třeba úřad práce proplatí 🙈 koukala jsem, že na ÚP můžu i na rodičáku, takže pokud bych se nechytla v účetnictví, mám zadní vrátka alespoň takto. Mluvila jsem i s paní ředitelkou místní školy co a jak, ať mi poradí. Nejsem žádný příživník co se mu nechce dělat a řekla bych že nejsem ani ta nevděčná pipina jak mi tvrdí manžel.