Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Křesťanské jesličky - diskuse
- Fotoalbum (129)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Napsat příspěvek
Velikost písma:
26.5.11 20:44
Ahoj holky!
Tak na kurz manžel nemusí, prý by pro něj momentálně nebyl přínosný. Takže v pondělí ráno na 6 hodin jde na brogádu. Jen se musí zaučit. Takovou práci nedělal, ale mockrát viděl a kontroloval. A v úterý jde na konkurz, od kterého si hodně slibuje. Tak snad se to už konečně v dobré obrátí…
Aňulka má za sebou prohlídku v 18-ti měsících. 81cm a 10,6kg. Namluví toho hodně, ale převážně jen slabiky. Od minulého týdne jezdí s kočárkem po tetě a houpe se na houpačce. Nikdy nemůžu být dost vděčná za to, že ji mám.
Demi, stále na vás myslím, i když jsem lata a neozývám se. Netuším nakolik je reálné, abyste byli na víkend moc doma, ale velice vám to přeju.
Gerberko, Průjmová viróza koluje už druhé kolo u švagrové. Přeju, ať se vám kolování vyhne. Ať už to dopadne s bedřiškovou mandlí jakkoliv, přeju, ať se mu uleví. Já jsem byla trhat mandli v 5 letech (netuším kterou), ale mě velice pomohla. Já jsem měla neustálé rýmy a hůř jsem kvůli tomu slyšela. Pořád jsem měla kapky do nosu. Pak jako když utne. Ne, že bych rýmu neměl, ale zlepšení bylo veliké. Já si to pamatuju (hlavně kvůli tomu, že mi nemuseli kapat do nosu. 
Harpyje, musí to být kouzelné i k naštvání bitky mezi sourozenci. Malinko závidím…
Dančí, sice pozdě, ale moc ráda bych tě tady přivítala.
Holky, opatrujte se. Já jdu panence háčkovat svetýrek. Když se má ochladit…
R.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.5.11 13:09
Ahoj holky,
zdravím všechny nestíhám, a moc prosím o modlitbu za Adámka máme zánět průdušek je na atb a hrozně se dusí, v úterý mi vdechl kapky na koliku, už jsem málem volala rychlou, protože byl modrý v obličeji a úplně vláčný. Pak to rozdýchal, volala jsem na kliniku prý když pije a dýchá pak normálně tak by měl být dobrý, ale dobré to není.
Strašně se o něj bojím, připadám si jak hysterka.
Prosím o modlitbu at to zvládnem.
Všechny moc zdravíme a pak napíšu víc o křtinách atd.
číst nestihám pak to doženu.
Barča
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.5.11 13:29
Ahoj Lamvinku, to mě mrzí, že je Adámkovi špatně. Určitě se za vás pomodlím, tak snad to už bude v pořádku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.5.11 15:44
Rafusko - to je výborné s tou brigádou! Jen tak dál, a ať je manžel v práci spokojený! S konkurzem též moc držím palce. Aňulka s kočárkem je nádherná
Lamvi - to je hrůza…tak moc jsem se těšila na povídání o mimču, jak si to užíváš a najednou taková zpráva…ach jo. A kojíš Adámka? Tak ať mu atb. brzo zaberou a netrápí se, vždyť má teprve měsíc, viď?
Demi - tak třeba už budete zítra doma, uvidíš
Inuška si dneska zaslouží velkou pochvalu - protože tady tak strašně lilo a musela jsem na nákup, tak jsem Béďu nechala asi hodinu a půl doma s Inou a kluci to zvládli, tak jsem moc ráda.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.5.11 16:06
Barčo, to je hrůza, hysterka rozhodně nejsi!
Taková malé miminko - to by snad měli zvážit i hospitalizaci, ne?
Musí Ti být hrozně, úplně Tě chápu.
Ať léky brzy zaberou a vše zvládnete, moc na vás myslím!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.5.11 20:33
Lamvinku, chce se mi říct, no ti chlapi … Nejsi hysterka, jsi maminka 
Tak ať je to rychle vpořádku.
Rafusko, to je skvělá fotka, ten kočár je perfektní a ta holčička u něj úúúúžasná
harpyje, to jsi napsala trefně, snad si to budu pamatovat, to se mi líbí. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.5.11 22:36
Ahoj všem,
- píšu už dneska z domova, kam jsme po dost náročné cestě dojeli.
Moc myslím na Lamvinka (však jsme spolu mluvily) a na Gerbi - nemocným posílám na dálku pohlazení a modlitbu k Bohu. Ať se kloučci uzdraví… 
Ještě jednou děkuju všem, co jste na nás myslely. Asi to brzy budeme opět potřebovat (nyní máme tak cca 1,5 měsíce na rekonvalescenci a řešení proočkování, které po trans. už nebude možné) a pak už waiting list.
Stále myslím na toho chlapečka, který odešel k Tátovi, stále to moc dobře nevstřebávám. Dnes jsem se o tom trochu bavila s dr., a ten mi říkal, že už to bylo pro malého vysvobození. Pokud by to přežil, hrozně by trpěl. Všecko to chápu, ale může mi někdo říct, proč to teda tak bolí? Pořád slyším jeho mámu, ten její tichý hlas, jak mi říká: můj malý dneska v noci zemřel, tys to nevěděla?
Mně to ani na mysl nepřišlo. Když vešli s manželem na náš pokoj (přinesli ještě Daníkovi dárek ), byli oba trochu posmutnělí, tak mě napadlo, že se malému nějak přitížilo, už byl na ARO pod neustálou kontrolou. Já naivka jsem ji začala utěšovat, že bude dobře, a ona mi odpověděla to, co píšu výš. No, bylo to jak pěstí do žaludku. Celé pondělí jako zlý sen.
Vyprávěla mi, jak se loučili - chápete, devítileté dítě řekne mámě, jak ji má rád a že vždycky budou spolu… ode mě se to odráželo jak od skleněné desky. Ikdyž mluvila běžnou angličtinou, nebyla jsem vůbec schopná jí rozumět. Říkala mi, abych na jejího synečka nezapomněla - v normální situaci bych jí odpověděla, tehdy jsem jen tupě zírala.
Tatínek mi ukazoval fotky na mobilu, kde byl malý vyfocený s dortem k narozeninám, o Vánocích, v IKEM, a také, když zemřel. On i má kamarádka byli v klidu, pokojní, já jsem se složila. A tak mě utěšovali, kamarádka mě objala (God saved him, you know…), povídali si s Danečkem (vůbec nepotřeboval umět anglicky), byli strašně laskaví.
Já jsem, když odešli, vrátila své stravenky na oběd a zůstali jsme s Daníkem na pokoji, až skoro do večera. Začetla jsem se do Bible - ještě že jsem si ji s sebou vzala. Když jsem se potřebovala vybrečet, uklidila jsem se na záchod. Danečkovi jsem večer zkusila vysvětlit, že už se s kamarádem neuvidí, ale jednou se všichni sejdeme, a vůbec už nebudeme nemocní (mami, už ani nebudu potřebovat přístroj?… 
). Měla jsem totálně prázdnou hlavu.
Moc doufám a moc bych si to přála, zůstat s kamarádkou v kontaktu. Slíbily jsme si to. Ujišťovala mě, že Daník bude v pořádku, že to určitě zvládne, že se mám modlit.
Snad na sebe nezapomeneme.
Ještě jednou moc děkuji za podporu a vaše modlitby. Myslím na Adámka, na Bédíka, i na jejich mámy. Je to někdy hrozně náročné, moc dobře to chápu. Držte se
Rafuško: moc přeji, aby brigáda vyšla. Třeba by se z toho mohlo vyklubat stálé zaměstnání…? Dej pak vědět. Andulka je zlaťoučká!
Dančí: moc se s Vojtíškem opatrujte!
Chris: díky i tobě! Na dálku . Milánek v pohodě? Jak zvládají Helenka a Pavlík?
Příště napíšu něco o nemocniční mši, jestli chcete.
Hezký víkend!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.5.11 12:28
Demi - rodiče K. jsou tedy úžasní hluboce věřící lidé A přstože věřím, že proK. byla smrt vysvobozením, tak chápu tebe
Prožívám teď vzdáleně podobnou situaci, kterou nejsem schopna „zpracovat“, ale i kdyby ne, rozumím …
Gerberko - Inuška je šikula a ta střevní chřipka už je pryč?
my máme za sebou jen jednu náročnou noc - asizuby, ale u O. jsem neznala, aby měl vysoké horečky - Klárka oprti němu každý druný týden vysokou horečku - sice pár hodin, ale malátná, horká - pochopitelně za celou noc spí tak hodinu a pak nějaký desetiminutovky mně v náručí, když ji chladím kapesníkama na tepny . Léky jí většinou taky dám, ale ty snad nemají efekt vůbec.
No, už je dobrá, ale už se těším na další zuby 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.5.11 21:48
Ahoj holky,
moc díky za modlitby, Adámkovi je už lépe, kašlík odeznívá a rýmečku odsáváváme.
Přibírá nám taky pěkně, a kojíme naplno, tak doufám, že vydržíme.
K našim křtinám, měli jsme je 15.května.V pátek 13 jsme měli přípravu a zpověď.Měli jsme to na faře, tu zpověd jsem prožila krásně.
Mluvili jsme o křestním jménu, holkám jsme nedávali, ale s knězem jsme probírali význam dávání křestního jména, tak jsme si to rozmysleli a dali jsme Adámkovi křestní jméno podle sv. Františka z Asissi a také se tak jmenuje můj bratr, který je kmotrem.
V neděli bylo sice škaredé počasí, ale v duši bylo krásně. Šli jsme v průvodu s ministranty a holkama.
Křest byl nádherný, schola nám zazpívala naši oblíbenou písničku Čistá, čistá, čistá jak studánka.
Měla jsem stále slzy na krajíčku.
Ten pocit se prostě nedá popsat.
Přikládám i fotky.
Chris nic si z toho nedělej, že ti Pavlík převrhl košík s Milánkem.Naše Anetka má 11 a dělá s Adámkem taky psí kusy, musím jí hodně hlídat.
Demi moc na vás myslíme, at jste v pohodě.
Víc zatím nestíhám okomentovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.5.11 21:54
lamvinku . fotku jsem si zvětšila a koukám na ni s přihlouplým usměvem - nádhera!
btw - zpověď, kurnik, já ju na ten seznam snad nedostanu. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.5.11 23:43
Ahojky,
Lamvinku: krásný čtyřlístek… Adámek bude asi mazlíček - čtyři holky kolem něj. Blahopřeji ke křtinám 
Harpy: asizuby se u nás nikdy neobjevily, ikdyž Petřík je teď trochu mrzutý, jak mu lezou zadní. Už to Klárku trochu přešlo?
Honzíkovi právě vypadl první zoubek - zmocnila se mě nostalgie, jak jsem před 5,5 lety objevila ten úplně první, a ony už se mu tlačí další.
Gerbi: už je to s virozou lepší?
ad mše v nemocnici… poprvé jsem prožila komorní mši, za účasti kněze + čtyři věřící i s Danečkem . Rozdělili jsme si čtení (četla jsem č.1. též poprvé v životě) a liturgii jsem musela odříkávat s kancionálem v ruce, jak jsem byla najednou nejistá. Je něco jiného automaticky zpívat a odpovídat „s davem“ a něco jiného je slyšet vlastně hlavně sama sebe… 
. Daneček seděl na vozíčku s rouškou na puse, takže kdykoli promluvil (= zašeptal), jen se mu hýbala rouška na nose.
Pocity, spojené s takovouto maličkou mší, byly zvláštní. Jako by se má účast zdesetinásobila, a mnohem víc vtáhla to průběhu, než při účasti stovek lidí v neděli u nás.
Promluva byla odpovídající účasti - trvala několik minut, a moc jsem si z ní nezapamatovala.
Po skončení mše se mě kněz pak soukromě zeptal, jestli se chci vyzpovídat. Zkusila jsem mu popsat svou situaci a dověděla se, že o sňatek církevní budeme muset žádat Svatého otce. Neboť 1.manželství mého muže je stále platné… 
. No, neřekla jsem na to nic, nechtělo se mi v tom pitvat s někým, koho vůbec neznám, a kdo nezná mě. Řekla jsem jen, že je to v rukách Božích. No, dověděla jsem se ještě, že v životě se může stát leccos, i zlého, a kdo ví, co se mi, nebo manželovi může přihodit… prostě můžeme umřít a pak nás čeká věčné zavržení…
Může mi někdo říct, jak se v tom má někdo vyznat? A už vůbec nechápu, jak si někdo může tak fandit, že je přesvědčen o tom, jak nejlépe zná Boží vůli… Má pak cenu se vůbec v životě o něco snažit? Hřešils - patříš do pekla. Hřešils, ale vyzpovídal ses - patříš do očistce. Nehřešils - máš nebe jasné… jen nevím, jestli není v nebi moc prázdno a očistec narvaný… Všechno, co mi připadá poněkud zjednodušované, mi nějak zavání.
Když kouknu do Bible, čtu tam něco jiného. Stačí si najít Petrovy dopisy Římanům.
Nesnažím se omlouvat vlastní poklesky, nebo je nějak ospravedlňovat, ale vždycky jsem věřila, že Ježíš nás přišel vykoupit (ostatně - co řekl lotrovi po svém boku?)se vším všudy. Prostě věřím v sílu spasitelné smrti, která mě mnohem víc motivuje bránit se zlému.
Asi to píšu hodně zmateně - tak jak se mi myšlenky i vzpomínky honí hlavou. Vím, že máte své vlastní starosti.
Dlouho mi to leželo v hlavě - a pak jsem poznala situaci mnohem horší, než je teologická nejasnost… Však víte, kterou…
A pak už jsem na to nemyslela.
Požehnaný týden všem!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.5.11 12:23
Ahoj,
Lamvínku, dětičky jsou krásný 
Demi, já sice nevím v jaký jsi situaci. Ale mám kamarádku, jejichž manžel už byl jednou ženatý a pak se rozvedl a mohli se normálně vzít v kostele. Myslím, že o rozvod žádal snad až ve Vatikánu, ale nejsem si úplně jistá
Včera u nás bylo první svaté přijímání a byla to fakt krása. Holčičky jak princezny a kluci malý frajeři 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
