Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Má dcera a přítelkyně
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
21.1.22 16:46
@Kajan93 píše:
Chápu, že nemůže nahradit matku a ani nic takového nechci.
Jen bych byl rád kdyby s námi trávila více času.
Proč ten čas maximálně nevyužijes pro sebe a dítě? Nemáš ho pořád, tak by ses mu měl věnovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.1.22 16:51
@Kajan93 píše:
Ahoj,
je mi 35 a co jsme se s manželkou rozvedli vídám svou dceru (5) více než je obvyklé. Tedy pro okolí, rád bych měl častěji. Zkrátka po nalezení kompromisu je to ob víkend a pak v pondělí a středu vyzvednu dceru ze školky, přespí u mě a ráno zase vedu do školky. Navíc prázdniny a pak opravdu kdykoliv chci. S bývalou ženou se vždy dohodneme.Zde je ale problém s přítelkyní(29). Jsme spolu 3 roky. Ze začátku vztahu to bylo těžké, ale postupem času si našla jakžtakž cestu. Teď si s ní pohraje a i připraví jídlo. To je ale vše.
Přítelkyně pracuje na směny a je i období, že se s dcerou nevidí i dva týdny. Ale když už přijde ta vzácná chvíle, pohraje si s ní a za hodinu už si jde zapálit s kávou a následně si sedne k TV. Když k ní pak dcera přijde, tak ať je potichu, že se kouká na TV.
Co se týče dalších společných chvil, tak jen zřídka kdy jde s námi ven na procházku či na zahradu. O dovolených nemluvě, neb se řídí heslem: „Dovolená s dítětem není dovolená“. S tím já bohužel nesouhlasím. A tak jezdíme s dcerou víceméně všude sami.
A když jede někam ona, tak raději sama než s námi. Společné výlety s partnerkou děláme, ale těch také moc není.Následně další problémy jsou v tom, že já jsem až příliš aktivní. Zahrada (pěstování, chov zvířat), do toho trocha sportu a navíc velká rodina. A ona je spíše bytovkový tip, ale to už mě omrzelo. Sledovat neustále TV a občas si zahrát deskovku a pak dál sedět doma na pohovce.
Přítelkyně je jinak velmi milující a udělala by pro mne vše a vím, že by se lidi měli brát takový jací jsou. Také se smířila s mýma nedostatkama. Ale po rozvodu, jak to bývá, tak mi toho moc nezbylo a následný posun není ani v dohlednu. Celou dobu jsme tak nějak na hromádce a nic se neděje, jen spolu koexistujeme.
Z mé strany je to čím dál horší. Čím dál více pochybuji o tom, že jakmile by přišli naše děti, tak by vztahy s mou dcerou byli minimálně stejné.Vlastní děti by chtěla. Jen si ji nejdříve musím vzít a pak ještě počkat ideálně nějaký rok než na něm začneme dělat. Bylo by to řešení, ale…
Sama řekla, že kdybych neměl dceru, tak by to bylo mnohem snažší. A následně pronesla, že bych jí měl nejdříve zeptat, než si vezmu dceru mimo smluvené termíny a nejen ji to oznámit.
Všechny její argumenty chápu, ale bohužel pro mě dcera je to nejcennější co mne v životě potkalo a když už nám to se ženou nedopadlo, tak o dceru rozhodně nechci přijít jen z toho důvodu aby jsme si mohli pustit film a nikdo nás přitom nerušil.
Pardon, že jsem se takto rozepsal. Jen si už nevím rady.
Děkuji za případné reakce.
Je tu hodně diskusí, kde si holky jako tvoje přítelkyně stěžují na děcka svých partnerů - přečti si to. Výživné…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
21.1.22 16:52
No, já se nedivím. V 29 jsem se necítila zralá na své dítě, natož abych zvládla cizí. Taky bych přítomnost dítěte na dovolené brala jako omezující. Ale taky by mě teda nenapadlo mít vztah s dětným chlapem. Dnes je to už jiné, plynulo pár let (ne moc, změnilo se to u mě někdy těsně po 30), a získala jsem k dětem úplně jiný vztah. Své bych chtěla, ráda hlídám kámoškám, jsem ráda v dětské společnosti, nepřijde mi už obtěžující. Vzala jsem si toho bezdětného, ale kdyby ne, teď bych si uměla bez problémů představit přijmout chlapa s dítětem. A ne tak, že bych před tím dítětem utíkala, ale budovala si s ním vztah, aby s námi mělo druhý (nebo první) domov. Někdo se na tohle ale necítí nikdy, život s dítětem prostě velká omezení jsou - musíš mu neustále zabezpečovat potřeby, hlídat ho, bavit ho, kolikrát ho nějak řešit i v noci. To ti možná už ani nepřijde, když dcerku máš. Když má člověk to dítě rád, je to v pohodě. Ale pokud tam ten vztah není, prostě jí leze na nervy každá hodina, kdy u vás malá je, vadí jí to a je radši, když není. To bude významně kolidovat s tvými zájmy, protože ty jsi radši, když tam naopak je. Ty dovolené a tak, vidíš jak je to teď. Teď si představ, až budete mít i své dítě, tak co potom? Bude vyžadovat abyste jeli na dovolenou bez tvé dcery. Nebude vás brát všechny jako jednu rodinu. Dcera to vycítí a nebude u vás ráda, možná se bude projevovat špatným chováním. Podle mě musíš hledat jinou ženu a jako významné kritérium mít, aby přijala tvojí dceru, ne jen tolerovala.
- Citovat
- Upravit
21.1.22 17:04
@Bábrdl píše:
Já bych si nenechala od nikoho diktovat, kdy u nás může být moje dítě. Dítě není návštěva.
Ale měla bys o tom aspoň informovat, aby se ten druhý mohl zařídit
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.1.22 17:07
@DV_JANA píše:
Ale vždyť tak to sám napsal ne? Že na prvním místě má dceru, takže prostě v té skupince lidi vztahy nemají stejnou váhu. A nakonec jim stejně nezbude než se rozejít, protože v tom nebude nikomu úplně příjemně.
Pokud má ale zakladatel takto „extrémně“ na prvním místě dceru, pak by možná měl i on zvážit, zda vůbec navazovat nějaký partnerský vztah, lhostejno, zda s ženou bezdětnou, nebo matkou od dětí. To jen jako protiargument proti tomu, jak je jeho přítelkyně ohavně nevyzrálá.
Z mého pohledu má zakladatel nadsazená a přehnaná očekávání, která by splnil jen málokdo.
Souhlasím s tím, co napsala např. @ontarova.stara, @Keyllah nebo @Liberalissima .
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.1.22 17:17
Bohužel nikdo nemá všecko.
Jedině bys musel dál hledat nějakou partnerku, která by už třeba měla jedno dítě svoje a tak by jí to druhé nepřipadlo jako zátěž.
Já osobně jsem nikdy neměla ambice hledat si chlapa s děckem. Spravedlnost ctím, ale vím, že bych se kvůli cizímu dítěti moc obětovat nechtěla, takže v rámci zachování té spravedlnosti (abych ty děti nešidila), bych žila v poměrně velkém dyskomfortu a po tom netouží asi nikdo rozumný.
Zamlada jsem to nikdy řešit nemusela, pak po čtyřicítce po rozvodu by mě např. ani nenapadlo se dávat dohromady s chlapem, který má ještě děti např. školou povinné. A to já žádný gaučový pohodlník nejsem, ale přibírat si starosti o další děcka, proč.
Zaprvé pro bezdětnou ženu ještě neznamená Tvoje dítě emocionální „nástřel“, zadruhé si vzpomeň, jestli jedna jediná pohádka o macechách vypráví o tom, jak chlapovy děti milovala.
Možná se pletu, ale rýsují se asi jen 4 možnosti:
- najdeš si jinou ženu, která Tvoje dítě bude mít v rámci slušnosti ráda,
- této známosti obětuješ svoje děcko, vztah s dcerkou bude slábnout, protože Tě převálcují názory této slečny,
- zůstaneš sám kvůli dcerce a budeš mít jen občasné známosti,
- pokusíš se spravit vztah s manželkou kvůli zachování pohody pro vaše jistě oboustranně milované dítě.
Příspěvek upraven 21.01.22 v 17:20
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.1.22 17:19
@Venetia píše:
Ale měla bys o tom aspoň informovat, aby se ten druhý mohl zařídit
Souhlasím. Já mám partnerovy děti ráda, ale zase abych jim přizpůsobovala každý druhý víkend, to opravdu ne. A nějaké nečekané návštěvy s přespáním, to už vůbec ne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.1.22 17:23
@Venetia píše:
Proč ten čas maximálně nevyužijes pro sebe a dítě? Nemáš ho pořád, tak by ses mu měl věnovat.
Ano, to se mi připomnělo, nechci tedy zakladatele obviňovat, ale když už to dítě u sebe tak moc chce, proč se pak jde za jeho partnerkou dívat na TV? Kde je ta tatínkova péče?
Jsou totiž i povahy (u obou pohlaví), které vykřikují, jak ten druhý by měl přijmout jeho dítě, ale sami se mu až tak nevěnují. Opakuji, nemusí to být zakladatelův případ, jen se mi to připomnělo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.1.22 17:27
@Cimada píše:
Ano, to se mi připomnělo, nechci tedy zakladatele obviňovat, ale když už to dítě u sebe tak moc chce, proč se pak jde za jeho partnerkou dívat na TV? Kde je ta tatínkova péče?
Jsou totiž i povahy (u obou pohlaví), které vykřikují, jak ten druhý by měl přijmout jeho dítě, ale sami se mu až tak nevěnují. Opakuji, nemusí to být zakladatelův případ, jen se mi to připomnělo.
Já se trochu obávám, že to bude ten případ.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.1.22 17:29
Za sebe teda, asi by mi vadilo, že s námi ten partner nechce vůbec trávit volný čas a dovolené, se mnou a mým dítětem. To bych já asi nedala. Nezávazné povyražení s někým takovým klíďo, ale ne něco navážno s někým, s kým plánuju budoucnost. Pokud je to mladá holka a plánujete rodinu, tak nevím, jak to budete dělat pak. To budeš výletovat zvlášť s touto dcerou a zvlášť s novou ženou a jejími dětmi? Dovolené taky zvlášť?
Ona se o tu malou nemusí nějak starat, spíš je tam problém v tom, že s vámi odmítá trávit ten společný volný čas. Chápala bych to, kdybyste měli každý své děti a prostě ten volný čas trávili každý se svými dětmi, když jí vadí společně. Nebo kdyby ona měla své děti už odrostlé a společné byste neplánovali. Ale nedovedu si představit, jak to budete dělat, až budete mít svoji rodinu a děti.
Osobně mám v blízkém okolí - on dceru z předchozího manželství a vzápětí rozvod, nové manželství a další 2 dcery. Tam to funguje perfektně, jeho nová žena o tom mluví tak, že mají 3 děti, dcerku z prvního manželství berou na všecky dovolené a společné akce.
Ona tvoji dceru nikdy nebude milovat tak jak své děti, ale mám pocit, že ji tak asi nějak ani nebere jako součást tebe, ale spíš jako nutné zlo.
Osobně bych do takového vztahu jako bezdětná nešla a když už z nějakého důvodu jo, tak i s tím, že tu holku budu brát jako tvoji přirozenou součást. Jinak ten vztah nemá smysl.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.1.22 17:42
@Cimada píše:
Ano, to se mi připomnělo, nechci tedy zakladatele obviňovat, ale když už to dítě u sebe tak moc chce, proč se pak jde za jeho partnerkou dívat na TV? Kde je ta tatínkova péče?
Jsou totiž i povahy (u obou pohlaví), které vykřikují, jak ten druhý by měl přijmout jeho dítě, ale sami se mu až tak nevěnují. Opakuji, nemusí to být zakladatelův případ, jen se mi to připomnělo.
Protože o dítě se má starat žena 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.1.22 17:42
@astoret píše:
Ne vetsi problem je to dite, ne ze si s nim nejde zabehat. Dceru bude mit v zivote naporad, on i ona pokud s nim spoji zivot, nejde ji brat nrni.moje starost, pokud chteji tvorit rodinu, dcera je soucasti.
Chápu jak to myslíš, ale myslím že v tomto si to musí přenastavit v hlavě skutečně on - nemůže dceři hledat „náhradní maminku“ pro dny, kdy jí má doma.
Že přítelkyně udělá jídlo a hodinu si pohraje je náhodou super, já nevím jak moc víc se má „macecha“ u dítěte zapojovat, zvlášť když vychovávat ho nesmí.
Ono už jen bydlet s dítětem, na jehož výchovu nesmím mít vliv, je dost velký úkol, natož o něj ještě pečovat. To prostě není její úkol a zodpovědnost a toto si zakladatel prostě musí vyškrtnout z hlavy jako požadavek na partnerku (jakoukoli).
Příspěvek upraven 21.01.22 v 18:20
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.1.22 18:00
@Liberalissima píše:Ale tak může. Klidně může mít požadavek, že chce, aby měla tři nohy, že jo. Jen je třeba si uvědomit, že je to do jisté míry přenášení zodpovědnosti za své závazky na někoho jiného. A pokud to ta druhá strana přijme, je bud třeba za to něco nabídnout jiného nebo počítat s tím, že to bude ve vztahu nevyvážené.
Chápu jak to myslíš, ale myslím že v tomto si to musí přenastavit v hlavě skutečně on - nemůže dcerou hledat „náhradní maminku“ pro dny, kdy jí má doma.Že přítelkyně udělá jídlo a hodinu si pohraje je náhodou super, já nevím jak moc víc se má „macecha“ u dítěte zapojovat, zvlášť když vychovávat ho nesmí.
Ono už jen bydlet s dítětem, na jehož výchovu nesmím mít vliv, je dost velký úkol, natož o něj ještě pečovat. To prostě není její úkol a zodpovědnost a toto si zakladatel prostě musí vyškrtnout z hlavy jako požadavek na partnerku (jakoukoli).
Asi jako když chce žena živit od chlapa, chlap od ženy zajistit starost o domácnost. A není od věci si toto vyříkat hned na začátku s vědomím, že to není požadavek automatický ( to je třeba rozdíl oproti stavu, kdy automaticky očekávám, že pokud mám dítě, bude partner respektovat jeho přítomnost a fakt, že o něj pečuji, věnuji mu čas, peníze a energii).
@bigl píše:
Za sebe teda, asi by mi vadilo, že s námi ten partner nechce vůbec trávit volný čas a dovolené, se mnou a mým dítětem. To bych já asi nedala. Nezávazné povyražení s někým takovým klíďo, ale ne něco navážno s někým, s kým plánuju budoucnost. Pokud je to mladá holka a plánujete rodinu, tak nevím, jak to budete dělat pak. To budeš výletovat zvlášť s touto dcerou a zvlášť s novou ženou a jejími dětmi? Dovolené taky zvlášť?
Ona se o tu malou nemusí nějak starat, spíš je tam problém v tom, že s vámi odmítá trávit ten společný volný čas. Chápala bych to, kdybyste měli každý své děti a prostě ten volný čas trávili každý se svými dětmi, když jí vadí společně. Nebo kdyby ona měla své děti už odrostlé a společné byste neplánovali. Ale nedovedu si představit, jak to budete dělat, až budete mít svoji rodinu a děti.
Osobně mám v blízkém okolí - on dceru z předchozího manželství a vzápětí rozvod, nové manželství a další 2 dcery. Tam to funguje perfektně, jeho nová žena o tom mluví tak, že mají 3 děti, dcerku z prvního manželství berou na všecky dovolené a společné akce.
Ona tvoji dceru nikdy nebude milovat tak jak své děti, ale mám pocit, že ji tak asi nějak ani nebere jako součást tebe, ale spíš jako nutné zlo.
Osobně bych do takového vztahu jako bezdětná nešla a když už z nějakého důvodu jo, tak i s tím, že tu holku budu brát jako tvoji přirozenou součást. Jinak ten vztah nemá smysl.
A jaký je rozdíl, když chce odděleně trávit čas s vlastními dětmi ( pro tebe přijatelné) oproti tomu, když ho chce trávit sama s kamarádkami nebo s knihou… 
Jinak podle mě by žena s dětmi vyřešila situaci tehdy, pokud by skutečně chtěl zakladatel, aby trávili více času společně. To by pak asi chtělo děti věkově stejně. POkud by byly vzdálenější, pravděpodobně by žena věnovala dětem podle jejich potřeba a zájmů. Pokud zakladatel chce, aby si někdo s jeho dítětem více hrál a staral se o něj, tak ani dětná nepomůže. Musí hledat samaritánku, pro kterou je pomoc ostatním smyslem života.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.1.22 18:12
@Chytrak píše:
@Kajan93 ukonci to a najdi si jinou. Tahle macecha je nevyzralej sobec a pokud si udelas s ni dite, tak dcera bude jeste vetsi chudak, nez ted.A zduvodnil bych ji to, ze dcera je pro tebe priorita, neni ji s ni dobre a ona at si najde bezdetneho, ze vis, ze ji bude bez ni lepe.
Příspěvek upraven 21.01.22 v 15:20
Sorry, ale ne. Ženská (ani chlap, ale ženským se to tu vyčítá častěji) není „nevyzrálý sobec“ jen proto, že nepečuje fulltime o cizí dítě jako o vlastní a netouží každý okamžik po jeho přítomnosti a nemiluje ho jako vlastní.
Jsou nekompatibilní, ale není to ničí „chyba“, ani jeden z nich není nějak extra víc sobecký, než ten druhý. On takový ten mužský model „najdu si ženskou, která se mi bude starat o dítě a domácnost jak kdybychom byli rodina a žádný rozvod se ani nestal“ je taky poměrně sobecký, víš?
Chápu, proč do takového myšlení je lehké sklouznout, ale bohužel, jakmile se jednou rozvedete, musíte se smířit s tím, že přinejlepším budete patchwork family. A tam jsou prostě pravidla jiná.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Cizinka1
21.1.22 18:12
@Kajan93 píše:
Ahoj,
je mi 35 a co jsme se s manželkou rozvedli vídám svou dceru (5) více než je obvyklé. Tedy pro okolí, rád bych měl častěji. Zkrátka po nalezení kompromisu je to ob víkend a pak v pondělí a středu vyzvednu dceru ze školky, přespí u mě a ráno zase vedu do školky. Navíc prázdniny a pak opravdu kdykoliv chci. S bývalou ženou se vždy dohodneme.Zde je ale problém s přítelkyní(29). Jsme spolu 3 roky. Ze začátku vztahu to bylo těžké, ale postupem času si našla jakžtakž cestu. Teď si s ní pohraje a i připraví jídlo. To je ale vše.
Přítelkyně pracuje na směny a je i období, že se s dcerou nevidí i dva týdny. Ale když už přijde ta vzácná chvíle, pohraje si s ní a za hodinu už si jde zapálit s kávou a následně si sedne k TV. Když k ní pak dcera přijde, tak ať je potichu, že se kouká na TV.
Co se týče dalších společných chvil, tak jen zřídka kdy jde s námi ven na procházku či na zahradu. O dovolených nemluvě, neb se řídí heslem: „Dovolená s dítětem není dovolená“. S tím já bohužel nesouhlasím. A tak jezdíme s dcerou víceméně všude sami.
A když jede někam ona, tak raději sama než s námi. Společné výlety s partnerkou děláme, ale těch také moc není.Následně další problémy jsou v tom, že já jsem až příliš aktivní. Zahrada (pěstování, chov zvířat), do toho trocha sportu a navíc velká rodina. A ona je spíše bytovkový tip, ale to už mě omrzelo. Sledovat neustále TV a občas si zahrát deskovku a pak dál sedět doma na pohovce.
Přítelkyně je jinak velmi milující a udělala by pro mne vše a vím, že by se lidi měli brát takový jací jsou. Také se smířila s mýma nedostatkama. Ale po rozvodu, jak to bývá, tak mi toho moc nezbylo a následný posun není ani v dohlednu. Celou dobu jsme tak nějak na hromádce a nic se neděje, jen spolu koexistujeme.
Z mé strany je to čím dál horší. Čím dál více pochybuji o tom, že jakmile by přišli naše děti, tak by vztahy s mou dcerou byli minimálně stejné.Vlastní děti by chtěla. Jen si ji nejdříve musím vzít a pak ještě počkat ideálně nějaký rok než na něm začneme dělat. Bylo by to řešení, ale…
Sama řekla, že kdybych neměl dceru, tak by to bylo mnohem snažší. A následně pronesla, že bych jí měl nejdříve zeptat, než si vezmu dceru mimo smluvené termíny a nejen ji to oznámit.
Všechny její argumenty chápu, ale bohužel pro mě dcera je to nejcennější co mne v životě potkalo a když už nám to se ženou nedopadlo, tak o dceru rozhodně nechci přijít jen z toho důvodu aby jsme si mohli pustit film a nikdo nás přitom nerušil.
Pardon, že jsem se takto rozepsal. Jen si už nevím rady.
Děkuji za případné reakce.
Ja přišla k nevl. dceri když ji bylo 7 a mně 24. Ze začátku to nebylo úplně lehké ale dceru jsem měla ráda a mám pořád. Já je nechala dělat často věci ve dvou ať si sebe užijí ale většinou jsme byli spolu. Zamilovala jsem se do chlapa s dítětem, tak bylo mi jasné že patří k nemu
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
