Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Má dcera a přítelkyně
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
21.1.22 15:06
@Kajan93 píše:Přítelkyně je jinak velmi milující a udělala by pro mne vše …
Mne to pripada tak, ze si neco nalhavas nebo nemas predstavu o tom, co znamenaji slova „udelala by pro mne vse“.
Co se tyce dcery, kterou viditelne moc nemusi, tak bych spis rekl, ze toho pro tebe je ochotna udelat dost malo…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.1.22 15:08
@tulipán píše:
@Kajan93 Upřímně doporučuji pročíst zdejší macešské diskuze. Přítelkyně o tvou dceru nestojí (to je ok), její přítomnost toleruje, ale nemůžeš s ní v tom případě žít a čekat, že bude dcerka u vás štastná. Bude tě oddělovat od děcka. Až bude chtít dítě, bude milá a pak ji na holce bude vadit úplně všechno. Kromě toho jste každý jiný. A řeči, že by to bez holky bylo snažší, to varovný vykřičník jako hrom!
A na základě čeho usuzujes, že ho bude oddělovat od ditete? Proč by nemohla být dcera u něj šťastná? Kdyby tam byl jen on, tak šťastná nebude? Nebo píše něco, že přítelkyně jejich vzájemný vztah s ditetem narušuje?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.1.22 15:12
@Lama Lama
@Lama Lama píše:
A na základě čeho usuzujes, že ho bude oddělovat od ditete? Proč by nemohla být dcera u něj šťastná? Kdyby tam byl jen on, tak šťastná nebude? Nebo píše něco, že přítelkyně jejich vzájemný vztah s ditetem narušuje?
No promiň ptát se na to jestli si dceru může přivést mimo termín není úplně příjemné, stačilo by aby jednou vyslechla rozhovor tohoto typu a už se tam bude cítit velmi nechtěná…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.1.22 15:13
@Lama Lama píše:
A na základě čeho usuzujes, že ho bude oddělovat od ditete? Proč by nemohla být dcera u něj šťastná? Kdyby tam byl jen on, tak šťastná nebude? Nebo píše něco, že přítelkyně jejich vzájemný vztah s ditetem narušuje?
Protože naznačuje, že bez holky by bylo všechno jednodušší. To je začátek. Až bude mimino, rozjede se to.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
21.1.22 15:14
No z vlastní zkušenosti, pokud bych nechtěla být součástí i dítěte, do dětného chlapa bych nešla. ja sama mám vztah s mužem, co nazačátku měl 4 leteho syna ve střídavé péči a pokud bych to brala tak, že je to tvoje dítě, asi bychom už spolu nebyli. přijala jsem ho i s dítětem a rouhodně to neznamená, že bych mu nahrazovala matku, to vůbec. ale neumim si představit to nějak oddělovat. on to míval podobně, 2× víkend a jednou za měsíc od čt-ne. času na sebe bez dítěte jsme měli dost a tyto dny byly rodinné, ja samo mívala svuj program, odjela jsme třeba s kamarádkama na víkend apod. a nebo byla s nimi, jezdili jsme na výlety apod. doma to same, neumim si představit, že bych si sedla na gauč a řekla, je to tvoje dítě, starej se, at mě neruší u tv..to by se mnou asi ani nezustal..aůe ja to tak i cítila, bylo to a je dítě muže, se kterým jsme se rozhodla žít, přijala jsem je oba.
větší dovolene byly i s dítetem, jak tky jinak, muž měl 2 týdny v lete a týden z toho se synem, ja nemusela s nimi travit dovolenou, mohla bych říct, jed s nim sam, ja si udělám svuj program, ale já s nim chtěla žít a založit rodinu, takže mi přislo normalni, že ten čas trávíme spolu, vždyt ve zbylem času jsme měli dost času na sebe.. 
jako, kdybych s nim neplanovala být, asi bych to brala stejně, stylem, separovat se..ale já jsme chtěla společnpou budoucnost a syn byl jehí součástí, dnes máme už svoje dvě děti a holky mají super bráchu a všichni jsme rádi, když přijede a je plný dum, sama za sebe musim říct, že bez měj je to tu jiné a to opravdu nejsou vztahy idylické s jeho maminkou, bylo dost problému než jsme vyřešili vychovu, žárlení apod..ale nakonec jsme stanovili pravidla, nějak se chováme u nás, pravdila muzou být jina než u mámy..ale po letech to začalo klapat…
- Citovat
- Upravit
21.1.22 15:14
@tulipán píše:
Protože naznačuje, že bez holky by bylo všechno jednodušší. To je začátek. Až bude mimino, rozjede se to.
Tak to je asi nezpochybnitwlny fakt. Otázka je, zda se s tím faktem dokáže vyrovnat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.1.22 15:16
@DV_JANA píše:
@Lama LamaNo promiň ptát se na to jestli si dceru může přivést mimo termín není úplně příjemné, stačilo by aby jednou vyslechla rozhovor tohoto typu a už se tam bude cítit velmi nechtěná…
Jsem nepostrehla, že u toho dítě bylo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.1.22 15:18
@Kajan93 ukonci to a najdi si jinou. Tahle macecha je nevyzralej sobec a pokud si udelas s ni dite, tak dcera bude jeste vetsi chudak, nez ted.
A zduvodnil bych ji to, ze dcera je pro tebe priorita, neni ji s ni dobre a ona at si najde bezdetneho, ze vis, ze ji bude bez ni lepe. 
Příspěvek upraven 21.01.22 v 15:20
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.1.22 15:19
@Lama Lama píše:
To souhlasím. Na druhu strnu, pokud mám nějakou dohodnutou „akci“, která není možná s dítětem a budu to svévolně opakovaně často rušit, protože dítě ( a ne proto, že je nemocné nebo mimořádná událost, ale protože nechci nebo nedokážu dohodnout hlídání střídání s druhým rodičem tak, aby byla schopná dostát dohodě s kýmkoli), tak je pochopitelné, že se to tomu druhému líbit nebude. A je vlastně fuk, jestli je to partner, kámoška, lékař nebo zaměstnavatel.
takže to, co jsi psala ty, pro mě platí pro obecný pobyt dítěte, když jsme doma. Pokud je to hlášeno předem, tak tam považuji za jeho přítomnost neomezenou. schválně píši hlášeno, svolení nebo dohodu nepovažuji za nezbytné.Příspěvek upraven 21.01.22 v 14:16
Ale to je rodicovstvi, ja mam deti doma a svoje a proste dost casto se stava, ze ta planovana akce padne
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.1.22 15:20
@Lama Lama píše:
Tak to je asi nezpochybnitwlny fakt. Otázka je, zda se s tím faktem dokáže vyrovnat.
Proč dělat věci složitě. On má holčičku, miluje ji, at si najde jinou ženu, třeba dětnou nebo bezdětnou, ale jinou povahu. Ona je mladá a bezdětná, nechce cizí dítě (já to chápu, proto bych s dětným nešla ani na kafe), at si najde bezdětného. Všichni budou šťastní. Tohle vygraduje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.1.22 15:21
To je uhel pohledu. Tak i rodice, co maji deti chodi na koncererty. A pokud je u vas dite, tak proste partner ma zaridit hlidani v tu dobu. To je jedina vytka. A to byl taky jediny program, co jsi uvedla, ze by dite prekazelo.
Ostatni tve duvody, ze proste mate byt sami dva spolu vecer jsou malicherne. Snad spolu travite vsechny ostatni dny SPOLU SAMI dva, kdyz jste bez ditete. Prostrit pro nekoho u vecere navic zase neni takovy problem. Tolik zase toho dite nesni a nebo se neco prida z lednicky. Ve vetsine domacnosti se vari kazdy den, tak to neni zase takova slava, ze proste navarim veceri.
@Anonymní píše:
@Bábrdl tak to jsem samozřejmě nepsala. Já osobně bych o tom ale ráda věděla předem. Jsou různé situace - vím, že máme být sami. Udělala jsem večeři pro dva, zařídila lístky na koncert pro dva, chtěla si udělat hezký večer pro dva, protože vím, že budeme jen sami dva. Nejdřív odpadne večeře pro dva, protože partner s sebou přiveze dceru a neřekl mi to. Tak jídlo nějak rozdělíme a najíme se. Ok. Půjdeme příští týden na koncert a prý to platí. Partner den předem přiveze dceru - bude u nás i tento týden, dozvím se. Ok, lístky propadají, nikam nemůžem. Pokud se tyhle situace nudou opakovat a já budu pořád ta, která na to nesmí nic říct a nebude se smět předem ani zařídit, tak mě to bude štvát. Se svolením také nesouhlasím. Pokud tohle vše patří k soužití s partnerem již rodičem, pak bych s takovým žít nedokázala a našla si bezdětného, no.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.1.22 15:23
@Anonymní píše:
No z vlastní zkušenosti, pokud bych nechtěla být součástí i dítěte, do dětného chlapa bych nešla. ja sama mám vztah s mužem, co nazačátku měl 4 leteho syna ve střídavé péči a pokud bych to brala tak, že je to tvoje dítě, asi bychom už spolu nebyli. přijala jsem ho i s dítětem a rouhodně to neznamená, že bych mu nahrazovala matku, to vůbec. ale neumim si představit to nějak oddělovat. on to míval podobně, 2× víkend a jednou za měsíc od čt-ne. času na sebe bez dítěte jsme měli dost a tyto dny byly rodinné, ja samo mívala svuj program, odjela jsme třeba s kamarádkama na víkend apod. a nebo byla s nimi, jezdili jsme na výlety apod. doma to same, neumim si představit, že bych si sedla na gauč a řekla, je to tvoje dítě, starej se, at mě neruší u tv..to by se mnou asi ani nezustal..aůe ja to tak i cítila, bylo to a je dítě muže, se kterým jsme se rozhodla žít, přijala jsem je oba.větší dovolene byly i s dítetem, jak tky jinak, muž měl 2 týdny v lete a týden z toho se synem, ja nemusela s nimi travit dovolenou, mohla bych říct, jed s nim sam, ja si udělám svuj program, ale já s nim chtěla žít a založit rodinu, takže mi přislo normalni, že ten čas trávíme spolu, vždyt ve zbylem času jsme měli dost času na sebe..
jako, kdybych s nim neplanovala být, asi bych to brala stejně, stylem, separovat se..ale já jsme chtěla společnpou budoucnost a syn byl jehí součástí, dnes máme už svoje dvě děti a holky mají super bráchu a všichni jsme rádi, když přijede a je plný dum, sama za sebe musim říct, že bez měj je to tu jiné a to opravdu nejsou vztahy idylické s jeho maminkou, bylo dost problému než jsme vyřešili vychovu, žárlení apod..ale nakonec jsme stanovili pravidla, nějak se chováme u nás, pravdila muzou být jina než u mámy..ale po letech to začalo klapat…
Vnimam to stejne, pritelkyne neni spolubydlici a holt pokud je na to nevyzrala, nemela se davat dohromady s chlapem se zavazky, nadruhou stranu, povinnost jeji to neni, ale klapat to nebude..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.1.22 16:14
@Kajan93 píše:
Ahoj,
je mi 35 a co jsme se s manželkou rozvedli vídám svou dceru (5) více než je obvyklé. Tedy pro okolí, rád bych měl častěji. Zkrátka po nalezení kompromisu je to ob víkend a pak v pondělí a středu vyzvednu dceru ze školky, přespí u mě a ráno zase vedu do školky. Navíc prázdniny a pak opravdu kdykoliv chci. S bývalou ženou se vždy dohodneme.Zde je ale problém s přítelkyní(29). Jsme spolu 3 roky. Ze začátku vztahu to bylo těžké, ale postupem času si našla jakžtakž cestu. Teď si s ní pohraje a i připraví jídlo. To je ale vše.
Přítelkyně pracuje na směny a je i období, že se s dcerou nevidí i dva týdny. Ale když už přijde ta vzácná chvíle, pohraje si s ní a za hodinu už si jde zapálit s kávou a následně si sedne k TV. Když k ní pak dcera přijde, tak ať je potichu, že se kouká na TV.
Co se týče dalších společných chvil, tak jen zřídka kdy jde s námi ven na procházku či na zahradu. O dovolených nemluvě, neb se řídí heslem: „Dovolená s dítětem není dovolená“. S tím já bohužel nesouhlasím. A tak jezdíme s dcerou víceméně všude sami.
A když jede někam ona, tak raději sama než s námi. Společné výlety s partnerkou děláme, ale těch také moc není.Následně další problémy jsou v tom, že já jsem až příliš aktivní. Zahrada (pěstování, chov zvířat), do toho trocha sportu a navíc velká rodina. A ona je spíše bytovkový tip, ale to už mě omrzelo. Sledovat neustále TV a občas si zahrát deskovku a pak dál sedět doma na pohovce.
Přítelkyně je jinak velmi milující a udělala by pro mne vše a vím, že by se lidi měli brát takový jací jsou. Také se smířila s mýma nedostatkama. Ale po rozvodu, jak to bývá, tak mi toho moc nezbylo a následný posun není ani v dohlednu. Celou dobu jsme tak nějak na hromádce a nic se neděje, jen spolu koexistujeme.
Z mé strany je to čím dál horší. Čím dál více pochybuji o tom, že jakmile by přišli naše děti, tak by vztahy s mou dcerou byli minimálně stejné.Vlastní děti by chtěla. Jen si ji nejdříve musím vzít a pak ještě počkat ideálně nějaký rok než na něm začneme dělat. Bylo by to řešení, ale…
Sama řekla, že kdybych neměl dceru, tak by to bylo mnohem snažší. A následně pronesla, že bych jí měl nejdříve zeptat, než si vezmu dceru mimo smluvené termíny a nejen ji to oznámit.
Všechny její argumenty chápu, ale bohužel pro mě dcera je to nejcennější co mne v životě potkalo a když už nám to se ženou nedopadlo, tak o dceru rozhodně nechci přijít jen z toho důvodu aby jsme si mohli pustit film a nikdo nás přitom nerušil.
Pardon, že jsem se takto rozepsal. Jen si už nevím rady.
Děkuji za případné reakce.
Přečti si místní macešské diskuze, kde zjistíš, jaký zhruba mají ženy náhled na cizí děti.
https://www.emimino.cz/…zlik-448409/
https://www.emimino.cz/…dite-373946/
https://www.emimino.cz/…dite-300987/
Opakuje se furt to samé. Dítě je na otci „moc závislé“, dítě nemá zájmy, je líné, dítě u matky nic nemusí…
A přímo ti tady odcituju, co se stane, až ta tvoje porodí vlastní:
Po porodu vlastního, nesnáším manzelové dítě Jak je zmíněno v nadpisu. Nemůžu vystát manželova syna. Vadí mi jak věcně řve a budí našeho syna. Jsk k nám chodí věčně nachlazený a prská na miminko atd. Mohla bych vypisovat hodinu, co vše mě na něm štve. Co s tím mám dělat, jak to potlačit?
A pak tu máme: omlouvám se za anonymitu ale celkem se za toto stydím, maminky asi chápete, děti zbožňuju, ale partnerovo dítě mi pije krev, dokonce bych použila slovo NESNÁŠÍM, je to hrozný pocit, jsem učitelka a vyžaduji určité chování, jeho dítě je vychováno tak, jakoby rodiče vzali všechny výchovné pravidla naopak, je mu 5 a jen rozkazuje, skáče se kolem něj, vyžaduje péči jako 2 leté dítě (lahev s čajem v noci se odnaučil teprve nedávno!!! v noci neustále volal, že mu došel čaj atd…)jak není po jeho, tak tropí neuvěřitelné scény prostě ředitel zeměkoule a to nemluvím o velmi špatných návycích…poraďte ce dělat, když mluvím s partnerem o tomto, tak je samozřejmě na jeho straně…nevím, co dělat, prostě jak je s náma doma, tak to je pro mě jako za trest
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.1.22 16:32
@Mar__tanka1983 píše:
Máš mladou rozmízanou přítelkyni, co dost nesnáší tvoje dítě, sotva ji strpí na pár hodin do měsíce. Obtěžuje ji cokoliv navíc, než se s tebou (ideálně osamotě) válet doma u televize.
Opravdu si myslíš, že tohle je ta pravá „macecha“, kterou chceš své malé dceři přivést na dalších 15 let do života?
Přemýšlej.
Já bych to tak tvrdě neviděla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.1.22 16:34
@Kajan93 píše:
Ahoj,
je mi 35 a co jsme se s manželkou rozvedli vídám svou dceru (5) více než je obvyklé. Tedy pro okolí, rád bych měl častěji. Zkrátka po nalezení kompromisu je to ob víkend a pak v pondělí a středu vyzvednu dceru ze školky, přespí u mě a ráno zase vedu do školky. Navíc prázdniny a pak opravdu kdykoliv chci. S bývalou ženou se vždy dohodneme.Zde je ale problém s přítelkyní(29). Jsme spolu 3 roky. Ze začátku vztahu to bylo těžké, ale postupem času si našla jakžtakž cestu. Teď si s ní pohraje a i připraví jídlo. To je ale vše.
Přítelkyně pracuje na směny a je i období, že se s dcerou nevidí i dva týdny. Ale když už přijde ta vzácná chvíle, pohraje si s ní a za hodinu už si jde zapálit s kávou a následně si sedne k TV. Když k ní pak dcera přijde, tak ať je potichu, že se kouká na TV.
Co se týče dalších společných chvil, tak jen zřídka kdy jde s námi ven na procházku či na zahradu. O dovolených nemluvě, neb se řídí heslem: „Dovolená s dítětem není dovolená“. S tím já bohužel nesouhlasím. A tak jezdíme s dcerou víceméně všude sami.
A když jede někam ona, tak raději sama než s námi. Společné výlety s partnerkou děláme, ale těch také moc není.Následně další problémy jsou v tom, že já jsem až příliš aktivní. Zahrada (pěstování, chov zvířat), do toho trocha sportu a navíc velká rodina. A ona je spíše bytovkový tip, ale to už mě omrzelo. Sledovat neustále TV a občas si zahrát deskovku a pak dál sedět doma na pohovce.
Přítelkyně je jinak velmi milující a udělala by pro mne vše a vím, že by se lidi měli brát takový jací jsou. Také se smířila s mýma nedostatkama. Ale po rozvodu, jak to bývá, tak mi toho moc nezbylo a následný posun není ani v dohlednu. Celou dobu jsme tak nějak na hromádce a nic se neděje, jen spolu koexistujeme.
Z mé strany je to čím dál horší. Čím dál více pochybuji o tom, že jakmile by přišli naše děti, tak by vztahy s mou dcerou byli minimálně stejné.Vlastní děti by chtěla. Jen si ji nejdříve musím vzít a pak ještě počkat ideálně nějaký rok než na něm začneme dělat. Bylo by to řešení, ale…
Sama řekla, že kdybych neměl dceru, tak by to bylo mnohem snažší. A následně pronesla, že bych jí měl nejdříve zeptat, než si vezmu dceru mimo smluvené termíny a nejen ji to oznámit.
Všechny její argumenty chápu, ale bohužel pro mě dcera je to nejcennější co mne v životě potkalo a když už nám to se ženou nedopadlo, tak o dceru rozhodně nechci přijít jen z toho důvodu aby jsme si mohli pustit film a nikdo nás přitom nerušil.
Pardon, že jsem se takto rozepsal. Jen si už nevím rady.
Děkuji za případné reakce.
Skoro jako u nás, akorát jsme mnohem starší a vlastní rodina už není v plánu.
Pokud ti to nevyhovuje, tak bych to ukončila hned. Potřebuješ k sobě úplně jiný typ partnerky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
