Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nevěra manželek
- Fotoalbum (1)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
16.2.26 11:53
@Kobylinec píše: Více
Ahoj, první roky po nevěře byly jako na houpačce. S odstupem času, lepší komunikaci, uvědomění je náš vztah opravdu partnerský.
Nejvíce změn jsem udělal u sebe, protože moje nastavení po letech vztahu nebylo slučitelné s hezkým vztahem.
Naučil jsem se v krizových situacích fungovat jinak. Pochopil jsem sílu intimity. Dávám si pozor na závislosti…
Od doby nevěry mé ženy jsem měl už několik příležitostí podvést. Moc dobře chápu sílu té energie. Zakázal jsem si rozvíjet vztahy s opačným pohlavím. Jsem dost komunikativní člověk, takže mi navazování kontaktů jde dobře.
I přesto, že to bylo nejtěžší období v mém životě, tak mě ta zkušenost v životě dost posunula.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.2.26 12:42
@Anonymní píše: Více
Jde na ní vidět, že je spokojená. Dle mého už nic neskrývá. Chováme se k sobě s láskou. U nás se to komplikuje tím, že máme dceru s PAS. Někdy je to náročné pro oba.
Občas je toho na ní fakt hodně, ale společnými silami to vždy zvládneme.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.2.26 12:47
@Kobylinec píše: Více
Pokud tvá žena o nápravu stojí a nehodila tě přes palubu úplně, to bys ale poznal, pak máte šanci. Časem odpustíš, protože jinak by ses zničil, ale nikdy nezapomeneš.
Pokud o ni teda ještě stojíš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.2.26 15:21
@Muž 1.2 píše: Více
Co znamená odpustit, ale nezapomenout? Není to to stejné, jako neodpustit?
- Citovat
- Upravit
16.2.26 18:44
@Anonymní píše: Více
Odpuštění je důležité. Smíříš se s tím co se stalo, přijmeš to a půjdeš dál. To neznamená, že s tím budeš souhlasit a stejně tak, že zapomeneš. Jen to přestane tolik bolet. Tohle zapomenout nejde. Jizva zůstane už navždy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.2.26 20:30
@Muž 1.2 píše: Více
Zažila jsem, přijmula, neodpustila. To neznamená, že bych v sobě živila nenávist nebo se tím trápila. Všechno už jsem si odžila, jdu dál, už se netrápím… jsou to roky. Ale neodpustila jsem, neumím to. Věřila jsem mu, ublížil. Opakovaně. Sice s jednou ženou, ale opakovaně. Byla v tom dlouhodobá lež. Viděl, že se trápím a stejně ubližoval dál. A dál lhal. To nedokážu odpustit. Proto si vždycky říkám, co znamená- odpustíš ale nezapomeneš.
- Citovat
- Upravit
17.2.26 08:16
@Anonymní píše: Více
Zažil jsem úplně to samé. Taky to bouchlo až po letech. Ale kdybych neodpustil, nedokázal bych počkat ani než dostudují děti a rozvod by rozhodně nebyl v klidu. Nedokážu si představit risknout, že by se to s nimi svezlo a nedostudovali - to bych bral jako větší selhání než v tom, že nám nevyšlo manželství. Odpuštění mi dalo klid, přestal jsem se ničit, všechno přijal, jako součást života, která se děje a vnitřně svůj vztah ukončil. Celý ten proces trval dva roky. Strašně se těším na další kapitolu, na návštěvu zemí, kde bych ženu nikdy nedostal a teď už jsem v i pozici, kdy bych se vůbec nebránil, pokud bych potkal ženu, která by za to stála. Nic bych ale neskrýval a šel s tím okamžitě ven - je to i součást naši dohody. Hodně v tom ale pomohla má žena. Pokud by nedělala, to co dělala a pořád dělá, pak by to v klidu vydržet nešlo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
17.2.26 08:48
@Muž 1.2 píše: Více
Máš to hodně podobné jako já. Jen já tomu říkám neodpuštění. Pokud bych to dokázala odpustit, dokázala bych manžela i milovat. Což nedokážu. Jsme v klidu, v pohodě, jako přátelé. Děti rostou a studují. A já jsem už někde jinde. Začínám tu novou kapitolu.
Já bych to nazvala tak, že jsem to překonala, zpracovala, možná i pochopila. To, co udělal. Ale neodpustila. Což ale neznamená, že v sobě živím nějakou nenávist. jen už je mi prostě ukradený. Je to táta mých dětí, pokud bude potřebovat, tak mu vždycky pomůžu, ale jako partner pro mě skončil. Tahle kapitola života už se mi zavřela.
- Citovat
- Upravit
17.2.26 09:18
@Muž 1.2 píše: Více
Souhlas s tebou co se děti týče. Kdyby mě to postihlo, asi bych to řešil kvůli dětem stejně. Ale jak bych potom žil to nevím. Patrně bych našel práci daleko a jezdil jen na víkendy. Už vůbec si nedovedu představit nějaké intimnosti že by byly.
Je těžké žít s někým který je ti jedno.
A plánuješ odchod od zatím manželky až se děti osamostatní?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.2.26 09:23
@LukeR1 píše: Více
Ano četl jsem tvůj příběh. Píšeš že asi nic netají a nebo spíš je to tak, že máš už rozhodnuto, kdyby něco tak máš jasné řešení, co by následovalo.
Chci se zeptat, kdyby jsi se teď po letech kouknul do zrcadla a sobě do očí řekl, udělal jsem to správně nebo by tam byla pochybnost s tím, že jsi to měl řešit jinak?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.2.26 10:17
@Steve718 píše: Více
Ahoj, myslím, že jsem se zbytečně dlouho trápil. Nemohl jsem dlouho pochopit, jak mě může blízký člověk zradit. Byl jsem ji v tu chvíli ukradený a ona s tím nedokázala přestat. Děti nás potřebovaly, ona hlavu v oblacích a já psychicky v pytli.
Kdybych se hned rozvedl, tak bych se této problematice nevěnoval a jel bych si stále svoje. Naučil jsem se nebrat nic jako samozřejmost. Nedělal jsem to pro ni, ale pro sebe, abych v dalším vztahu byl lepším mužem.
Další uklouznutí teď snadněji pochopím, ale rozvod bude nevyhnutelný. Myslím, že to dopadlo, jak mělo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.2.26 10:26
@LukeR1 píše: Více
Zpětně to hodnotím dost podobně. Kdybych nenarazil do zdi v takové rychlosti, nebyl by ze mě ten člověk, kterým jsem dnes a v dalším vztahu, bych nevyhnutelně udělal úplně stejné chyby.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.2.26 10:40
Anonim
Jsme spolu 32 let. Nevěrná mi byla 4×. Stoho dvakrát to bylo náhodně a šlo jen o sex. Žel dvakrát to bylo dlouhodobě a že stejným milencem.Tady šlo o lásku, sex a pobavení. Mě prý má ráda a nechtěla mi a rodině ublížit. Taky se nechce rozvést. Celo tu dobu sem chránil svou rodinu před jejím milencem, kterému šlo jen aby se dostal z ubytovny, zaujal mé místo v ložnici a aby se žena o něj postarala.To však žena neviděla. Když sem podal žádost o rozvodu tak procitla, protože milenec konečně ukázal o co mu v jejich vztahu jde. Nakonec to dopadlo tak že jsme sice spolu, máme rodinu ale každého z nás to semlelo, poznamenalo a zanechalo zdravotní následky. A poučení z toho? Neobětuje tě se pro rodinu. Najdete si někoho kdo vás nebude mít jen rád ale bude Vás milovat srdcem a né pro peníze a rozkrok.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
