Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Snacha - tchyně
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
26.6.10 23:06
tak to je dost scestný názor!!!!!! Pokud jsi nebyla v takové situaci, tak nesuď. Já také moc dobře vím, o čem mluvím. Pravda je, že vše je o lidech. Moje tchyně i tchán jsou zlí lidé. Nejen, že se chovají bezdůvodně ( když není po jejich )škaredě ke mně, ale i ke svému synovi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.6.10 23:14
Michaelakkk píše:
ale ona si řeší svůj komplex, svého syna zanedbávala a chce si to vynahradit za každou cenu na Samuelovi…
Ó, jak ti rozumím!! Mám ten samý model, bohužel:(
Držím pěsti, ať je soud rozumný a nechá Samuelka jenom mamince!!!!
Ale musím se přidat k holkám - o tom vyjadřování o tchýni. Ono je rozdíl, co si řeknete mezi 4 očima - a co veřejně napíšeš na internetu - bacha na to!!!! Být tebou, upravím inkriminovaný příspěvek na něco přijatelného - ať se to nedá použít proti Tobě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.6.10 23:36
Ajinecenka píše:
tak to je dost scestný názor!!!!!! Pokud jsi nebyla v takové situaci, tak nesuď. Já také moc dobře vím, o čem mluvím. Pravda je, že vše je o lidech. Moje tchyně i tchán jsou zlí lidé. Nejen, že se chovají bezdůvodně ( když není po jejich )škaredě ke mně, ale i ke svému synovi.
Ajinečenko, nevím z jakého důvodu se tě dotklo, co jsem napsala. Nebylo to adresováno tobě. A rozhodně jsem nikoho nesoudila, napsala jsem jen svůj názor. OD TOHO SNAD DISKUZE JSOU, aby člověk napsal svůj svobodný názor na dané téma. Nebo se mýlím? 
A za tím, že po zlém se ku spokojenosti obou, ještě nikdy nic nevyřešilo, si stojím!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.6.10 06:46
Michaelakkk píše:
Jano206 - dítě narozené jako pohrobek má právo na sirotčí důchod, pokud se prokáže, že jeho rodiče spolu žili a sdíleli společnou domácnost a pokud se v testech DNA objeví shoda. mimochodem čekáme na rozhodnutí soudce má tento případ na stole už 5 měsíců
Aha,díky 
Myslela jsem,že nemá.Protože nám to tak kdysi říkal učitel práva.Psal,že jen ve vyjímečném případě ano..
Ono takových případů moc není.Je to hrozné,jak jsou ty soudy pomalé.Ale pokud malému důchod přiznají,měl by mu být potom vyplacen zpětně od narození.
Držím pěsti.
Samotnou by mě zajímalo,jak soudní spor s tchýní dopadne.Protože tyto případy se taky neobjevují na stole dnes a denně.Ale myslím,že střídavá péče to nebude.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
teresa20
27.6.10 07:11
Míšo, já si taky myslím. Pokud vím, tak podmínkou střídavé péče je, že se dva dokáží dohodnout a komunikovat spolu normálně.
Nehledě na to, že jsem fakt nikde neslyšela, aby dítě dostal prarodič a ještě k tomu malé miminko. Ale chápu, že se bojíš.
- Citovat
- Upravit
27.6.10 07:47
Ajinecenka píše:
tak to je dost scestný názor!!!!!! Pokud jsi nebyla v takové situaci, tak nesuď. Já také moc dobře vím, o čem mluvím. Pravda je, že vše je o lidech. Moje tchyně i tchán jsou zlí lidé. Nejen, že se chovají bezdůvodně ( když není po jejich )škaredě ke mně, ale i ke svému synovi.
Tak to by mě docela zajímalo, koho a kde soudím v této diskuzi? 
. Přečetla jsem si svoje příspěvky a nic jsem nenašla. Jen kritiku, že někdo někomu nadal do d*vek a pár otázek, které Míša zodpověděla. A možná řešení, jaké bych vztáhla na sebe, pokud bych byla já v té situaci. Tak si to projeď ještě jednou ty moje příspěvky......!
A že máš zlé tchány? To je mi líto, každý máme na tom světě nějaké trápení a je na nás, jak se s tím vyrovnáme a jak to dáme „sežrat“ svému okolí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.6.10 08:07
Pudloslava píše:
radůno dovedu si představit, že normální osobě po smrti syna „přeskočí“, nehledě na to, že nevíme, jestli byla normální dřív. doteďka jsem o sporu nemela zdani, nesoudim a chapu obe strany. Jen jako matka vim, ze chtit mi vzit dite, urazky v sobe dusit nebudu. Ale kdo se sporem zacal nevim, nehodnotim.
Pudlo, i já chápu, že někomu přeskočí po tragické události. Však jsem kdesi taky psala, že nejhorší je, když se rodič dívá do hrobu svého dítěte…
Až pak Míša uvedla, jaké vztahy měli spolu i s Míšiným přítelem před tím, než zemřel. Ale i tak to přece neznamená, že budu někho veřejně urážet a častovat ho sprostými nadávkami, ne? Nebo tohle je normální projev ve slušné společnosti? Protože pokud vím - tohle byla jediná má kritika na Míšinu hlavu! Což ovšem ale neznamená, že stojím na straně té Míšiny tchýně, jak si všichni myslíte.....To jste jako usoudili z otázek položených Míše? Nebo proč mě stavíte na stranu barikády Míšiny tchýně?
Když kapku odbočím, já mám (a vždycky jsem měla) hodně komplikované vztahy se svou matkou. O detailech někdy možná příště. Ve zkratce - byla to osoba, která vlastně porodila z povinnosti a dávala mi to celý život sežrat. Ale to přece neznamená, že ji budu veřejně nazývat d*vkou, zakomplexovanou krávou......? I kdyby mi chtěla sebrat dítě, děti, ne?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.6.10 15:34
raduno ty ses ale taky, prinejmensim v teto diskusi, vztahovacna. copak ja ti neco vycitam?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.10.14 15:19
Jsem tchýně-co dělám špatně?
S moji snachou nemáme dobré vztahy. Ona je velice nekomunikativní, takže co si myslí, se mohu jen domnívat. Několikrát jsem ji požádala, že bychom si měli více povídat, aby mi klidně řekla, co proti mě má, bohužel se nevyjádřuje, takto je nekomunikativní i ve ztahu ke svému manželovi, k mému synovi. Bohužel byla vychována v rodině, kde nebyl dobrý příklad otce, kde její matka se více věnovala svým synům než ji. Sama snacha jednou řekla, že kde ji jako malou položili, tam ji našli. Její matka má k ní chladný vztah do dnes, snacha tím velice trpí, a sama se matce podbízí. Po matce zdědila sobeckou povahu, kterou si ale neuvědomuje, u sebe je vždy na prvním místě, druhým nepomůže. Můj syn byl vychovaný v lásce, pomáhá druhým, podle toho si vybral i zaměstnání. Velmi dobře umí zabezpečit rodinu, na všem se doma podílí, je příkladným manželem i otcem. Neříkám to jen já jako matka, ale i naší známí, někteří odhadli snachu již při prvním kontaktu jako chladného člověka. Matka snachy tak jako o ní ani o vnučku nejeví zájem, malá ji skoro nezná. My s manželem se dokážeme o malou postarat kdykoliv a na jakoukoliv dobu. Jenže: abychom malou viděli, musíme se sami vnutit, a to snacha má většinou různé výmluvy, proč nám malou nemůže dát. Kdykoliv jsem nabídla snaše pomoc (např. žehlení, nákupy, hlídání aj.) byla jsem odmítnutá. V naší rodině byla pomoc druhým vždy na prvním místě, brali jsme to jako samozřejmost, v její rodině se stará každý sám o sebe a ona to převádí i do svého manželství, čímž syn i já velice trpíme. Navíc snacha lže. Tím jak nechce o ničem diskutovat, na nic se nezeptá, nic nechce slyšet, si vytváří domněnky, které pak sděluje své rodině a ta si o nás myslí hrozné věci. Dokonce takto lhala i mé rodině. Ta mi to ale samozřejmě řekne. Občas se stane, že je snacha přístupnější - nedávno mě požádala o hlídání malé, které má být za týden, ale po návštěvě u své matky (která ji dokonale zpracovává)hlídat malou bude údajně ona. Kdyby mi to neřekl syn, tak o změně nevím. Vnučka ale s druhou babičkou nechce být, se mnou ano, na nás je zvyklá od miminka. Jak to řešit?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.10.14 15:33
@Mimuško, tohle je těžké. Ty ze své pozice nemůžeš dělat prakticky nic - nejsi rodič. Jsi babička a bohužel je pouze na libovůli Tvé snachy a Tvého syna, jak často budeš vnučku vídat a jak moc Ti bude umožněno podílet se na její výchově.
Chápu, že to musí moc bolet - ale neexistuje možnost, jak toto změnit, pokud se snachou nedokážete najít společnou řeč.
Tvoje snacha má zřejmě dost vlastních problémů, primárně stojí o vztah s vlastní matkou a vztah s Tebou je pro ni vedlejší. Ty o ni navíc také nestojíš - stojíš pouze o svou vnučku, ne o láskyplný, přátelský vztah se svou snachou jako s osobou, které si skutečně vážíš, kterou sis oblíbila a kterou máš ráda.
Můžeš pouze zpovzdálí sledovat, co a jak se děje, udržovat kontakt v mezích možností (když ne se snachou, tedy aspoň se svým synem), tj. nepodbízet se příliš, ale dávat najevo, že kdyby cokoli, jsi připravena jim pomoci a stát za nimi… a trpělivě čekat, až vnučka povyroste a začne sama, ze své vůle, mít zájem stýkat se s Tebou.
Úděl tchyní někdy opravdu není lehký - přeji Ti hlavně hodně trpělivosti, klidu a optimistického nadhledu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.10.14 15:37
Obávám se, že to samé by mohla tchýně napsat o mně. Sedí docela i to zázemí. I to, že (můj dojem) moji bratři jsou větší mazánci, matka je vztahovačná, atd atd.
Takže si dovolím napsat něco z mého pohledu.
Co mi na tchýni vadí? Proč ji tak nějak nemůžu „zkousnout“, přestože kvůli nám pohne zeměkoulí, přestože snese modré z nebe, přestože neustále volá, ptá se, zajímá jí, jak může pomoci?
No asi právě to.
Mám pak pocit, že maminka byla, je a vždycky bude tak nějak lepší. Mám dojem, že musím něco dohánět, nějak se přetvařovat, ano právě, lépe se chovat… k druhým. Jezdit na návštěvy, ikdyž se mi vůbec nechce. A není to osobní.
A nejhorší úplně ze všeho jsou přednášky, jak… být „lepší“. (Ty nastaly právě na základě toho, že jsem se… svěřila. Už to NIKDY neudělám.) Jsem jaká jsem. (Ano, též jsme se dozvěděla, že jsem sobecká, chladná, nepřátelská… ) A rady „zkušenější“, jak být lepší (ano, věnovat se více druhým, žít pro ně, životní cíl a radost nacházet právě v pomoci druhým… šiš, promiň, fakt celá moje tchýně), ve mně vyvolávají opačný pocit. Toho dítěte s pocitem „nikdo mě nemá rád“, jehož strategií bylo dělat prostě všechno natruc, naopak.
Prostě je-li to jen možné, nádobí od ní, deky, oblečení, se všemi těmi dárky mám prostě spojení echt negativní pocit. Nemám je ráda a kolikrát jsem se přistihla, že raději používám ty staré.
Asi za to nemůže, obávám se, že bych nějaké poznámky měla, ikdyby tomu bylo naopak, t. j. kdyby se nestarala a nepomáhala vůbec. Nemůže za to. Je to prostě tchýně.
Na návštěvě se tedy doslova přetvařuju, usmívám se, snažím se být přátelská, ale asi všichni víme, že tomu tak není. Snažím se. Víc to prostě nejde.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.10.14 15:47
Primarne by si to mela snacha vyresit s manzelem. On si nasel zenu, ktera je " psi cumak" tak s tim musi pocitat. Sama jste popsala, ze snacha je tak vychovana tudiz za sve chovani do jiste miry nemuze bylo ji vstepeno. Ja jsem s tchyni v poho nic mene nakupy ani nic po ni nechci uz jen z malicherneho duvodu, abych pred tchanovci nevypadala neschopne. Treba se ona ve vasi spolecnosti citi neschopne a pod tlakem. Ona je mama je na ni a na jejim muzi jak budou dceru vychovavat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.10.14 16:05
Ještě jsem chtěla dodat, že jí respektuju jako milionovou babičku. Děti miluje a udělá pro ně všechno acokoli, a děti milují ji. Ale tím to končí. není moje matka ani kamarádka.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.10.14 16:14
@Mimuško tak nějak nevím ale chtělo by to pohled i vašeho syna…jen z toho co jste napsala to že ráda pomůžete je sice fajn, ale všechno má své meze… já třeba zrovna toto u své tchýně nesnášela přišlo mi pak jako by ze mě dělala naprosto neshopnou a blbou…prostě naprosto jasné věci co dělám automaticky… mi říkala - třeba ohřej mu to, převleč ho grrrrrrr… v tu chvíli bych vraždila 
cestu k sobě sme si našli až když se víc stáhla a nechala mě si to dělat po svém a pak ano i jsem ráda, že mi občas pomůže třeba vyžehlit prádlo nebo že mi ho sundá, když nejsem doma aby nezmoklo, pohlídá atpod…ale chtělo to čas…dnes po 15 letech společného bydlení v jednom domě je to už těžká pohoda myslím, že z obou stran 
jen takový postřeh, jestli třeba snaše neděláte to samé
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
