Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@WTFF píše:
Jasně, klidně to piš. Jen prostě jste na tom obě stejně. Oficiálně nepatří ani jedné
Ano v tom máš pravdu… Ale na tom, že mi vadí to, že mi hrabe ve věcech a pomlouvá mně a říká mi hnusné věci, to nic nemění…
@Anonymní píše:
Samozřejmně jsem o této možnosti uvažovala, bohužel je to prostřední patro ve třípatrovém domečku a nelze to nijak stavebně oddělit… Dům je totiž ve svahu a prostředkem vede schodiště a navíc v patře kde bydlí matka je i hlavní vchod. Prostě řešení není. Konzultovala jsem to i s architektem - je to můj kamarád - a bohužel. I kdyby to šlo tak pochybuji o tom že by s tím partner souhlasil… On prostě nevidí důvod protože prostě nevidí to chování matky…
No mě ještě napadlo, on jí byl vděčný za to, že se mu starala o domeček, to ona dělá vlastně pořád. Jemu asi nedochází, že se situace změnila tím, že tam bydlíš ty a že nejsi opravdu nadšená tím, že o dům pečuje tolik. Myslím, že je pro něj možná i těžké najednou změnit ten pocit vděčnosti za to, že to dělala a nechtít to. Zkus mu opravdu jeden den nastavit zrcadlo, zpřeházet vše jeho. Jestli bude naštvaný, tak mu můžeš opravdu říct, že tak se ty teď cítíš pořád.
@hanka.br. píše:
Jestliže chlap žije u maminky až do 40, sotva se teď obrátí proti ní. Tohle je třeba si uvědomit. Bude součástí vašeho života ať se ti to líbí nebo ne.
On s ní nežije od 27 co dostudoval… Možná to z příspěvku nebylo jasné, ale žil ve svém bytě. A hlavně jsem nebyla první dlouholetá partnerka se kterou bydlel. Akorát ty přede mnou nebydleli v domě…Ale matka neměla ráda žádnou, žádná nebyla dost dobrá…
Byli jsme v podobné situaci jako jsi ty teď. Ale myslím si, že nejdůležítější je, aby partner stál za tebou a né za svou matkou. To s tebou bude žít celý život a né s ní. Kdyby můj partner se mě nezastal a byl proti mně, tak by to hodně podrylo náš vztah a důvěru.
Myslím si, že by sis s ním o tom měla promluvit
Navíc žít s takovou tchýní musí být utrpení ![]()
@Anonymní píše:
Ano v tom máš pravdu… Ale na tom, že mi vadí to, že mi hrabe ve věcech a pomlouvá mně a říká mi hnusné věci, to nic nemění…
to nemění
No mě ještě napadlo, on jí byl vděčný za to, že se mu starala o domeček, to ona dělá vlastně pořád. Jemu asi nedochází, že se situace změnila tím, že tam bydlíš ty a že nejsi opravdu nadšená tím, že o dům pečuje tolik. Myslím, že je pro něj možná i těžké najednou změnit ten pocit vděčnosti za to, že to dělala a nechtít to.
taky to tak vidím, matku má 40 let a zřejmě ji má hodně rád. prostě oddělit vaši jednotku a se zbytkem-zahrada apod. se asi budeš muset smířit
@Anonymní píše:
Asi zase tak skvělý nebude, když nestojí při Tobě a musíš řešit takové problémy…
Tak partner při mně stojí, zastává se mně, dokonce i před matkou. Ale globálně prostě tohle chévání matky nevidí, nezná a tudíž se mně nemá, podle něj, proč zastávat… Jo jinak samozřejmě není dokonalý, své chyby má, ale to asi každý…
@Anonymní píše:
A to jako vážně? Mám skvělého partnera, se kterým jsem velmi šťastná. Pouze nevidí to jak se chová jeho matka. Přirovnala bych to k takovým růžovým brýlím… Kvůli tomu s ním nemám být? To je asi hloupost, že…
Hloupost? Počkej za pár let… Není nic neobvyklého, že takové chování tchýně dovede dvě zamilované hrdličky k rozvodu. ![]()
Pokud za tebou chlap nestojí, tak už to něco značí. Tady je řešení prodat barák a odstěhovat se daleko od matinky. Jinak se vsadím, že do dvou let jste od sebe, nebo bude na Nově reportáž o oběšené tchyni.
@Anonymní píše:
Samozřejmně jsem o této možnosti uvažovala, bohužel je to prostřední patro ve třípatrovém domečku a nelze to nijak stavebně oddělit… Dům je totiž ve svahu a prostředkem vede schodiště a navíc v patře kde bydlí matka je i hlavní vchod. Prostě řešení není. Konzultovala jsem to i s architektem - je to můj kamarád - a bohužel. I kdyby to šlo tak pochybuji o tom že by s tím partner souhlasil… On prostě nevidí důvod protože prostě nevidí to chování matky…
Pokud to tedy opravdu nejde nijak stavebně oddělit, zkusila bych dát tchýni ochutnat její medicíny. Občas tam zajít „poklidit“ s tím že bych přitom vždy něco důležitého uklidila jinam, aby to musela hledat. Dále bych se postarala o nějakou pořádně ulítlou výzdobu, aby tchýně viděla, že k ní chodím a nakládám s jejím prostorem tak, jako ona s mým. Počkala bych si až se začne rozčilovat a za přítomnosti manžela bych nechápavě sdělila, že jsem nevěděla, že jí to bude vadit (když to ona sama dělá) - a navrhla že si vzájemně nebudeme do svých prostorů chodit. ![]()
Příspěvek upraven 13.04.14 v 15:24
@Billi naprosto souhlasim, taky bych spis cekala ze bude vycitat spatnou peci o vnoucatko ![]()
@Anonymní píše:
Už i plánuji, že si tady na ní počkám až tu přítel nebude a normálně jí řeknu, že takhle teda ne, že si nastavíme určité meze a hotovo, jenže k tomu nikdy neseberu odvahu a hlavně mám strach že bych vše zhoršila a ona by ještě přitvrdila. Těch věcí je totiž mnohem mnohem víc co ona mi dělá ale to by bylo skutečně na knížku…
To bych právě nedělala. Jestliže s ní budeš mluvit beze svědků, obrátí to proti tobě. Proč myslíš, že ti nikdy nic neřekne před synem? Abys ji nemohla nic dokázat. Nastavit jí pravidla ale musíte, musí to udělat tvůj přítel. Slušně, ale důrazně ji musí vykázat do patřičných mezí, resp. do její části domu. Samovolné navštěvování vašeho bydlení bez vašeho vědomí se pro ní musí stát tabu. Pokud to nebude chápat, ať jí přítel klidně vysvětlí, že to je snad základ slušného chování mezi lidmi a platí to i pro členy v rodině. Musí pochopit, že ji nevyhazujete, její návštěva vám nevadí, bude moci být i se svým budoucím vnoučetem, ale bude vše probíhat v mezích slušnosti, která je snad mezi normálními lidmi samozřejmostí - pokud to nedodrží nebo nějak bude obcházet, přitvrdila bych, opět u tvého přítele. Je na čase mu říct, ať se konečně chová jako chlap od rodiny a vytvoří pro vaše normální fungování rodiny podmínky. Ujisti ho, že bude-li se jeho matka chovat slušně, ani ty nebudeš mít důvod se k ní chovat hnusně. Jestli chceš, aby to časem nenarušovalo váš vztah, musí se prostě postavit za vás, jinak to budeš časem od něj vnímat jako zradu, a rozhodně to nepovede k rodinné idylce.
Já ti to tady asi zaspamuju, ale ještě mě napadla jedna věc. Ona asi žije sama, dlouho nikoho nemá a syn je jedináček? Není ona už taky v důchodu. Nebojí se třeba, že když se nebude starat o dům, tak bude vlastně nepotřebná? Ona chce syna pro sebe, protože bez něj se bude možná cítit zbytečná. Co zkusit jí vytyčit pravomoce. Zaúkolovat ji? Jako třeba na zahradě jsou potřeba rajčata a papriky, ty nerada pečeš, ale syn by si dal každou neděli její bábovku? Nebyla by ti pak třeba i vděčná? Zkus to takhle na ní oklikou, asi to bude přemáhání, ale teoreticky, když z ní uděláš jakoby spojence, jak se postarat o něj, můžeš líp řídit, co nakonec napáchá, ale to by asi chtělo hodně trpělivosti a nevím, jestli to vyjde.
@Anonymní píše:
On s ní nežije od 27 co dostudoval… Možná to z příspěvku nebylo jasné, ale žil ve svém bytě. A hlavně jsem nebyla první dlouholetá partnerka se kterou bydlel. Akorát ty přede mnou nebydleli v domě…Ale matka neměla ráda žádnou, žádná nebyla dost dobrá…
Aha - tak to z toho nevyplynulo. Tím lépe. Byla chyba maminku do domečku vůbec vpustit a zařídit jí tam zázemí. No s tím už teď nenaděláš nic. Zamknout si svoje dveře nemůžeš?
@Anonymní píše:
Tak partner při mně stojí, zastává se mně, dokonce i před matkou. Ale globálně prostě tohle chévání matky nevidí, nezná a tudíž se mně nemá, podle něj, proč zastávat… Jo jinak samozřejmě není dokonalý, své chyby má, ale to asi každý…
Takže on bere jako normální věc, že vám vizitíruje v bytě, když nejste doma? Řekni mu, že normální to možná bylo, pokud žil jen s ní, teď už máte svou rodinu a tohle není přípustné. No, myslím, že to budeš mít těžké, a jestli nebudeš důsledně trvat na změně chování i tvého partnera, vůbec to nevidím dobře…
@hanka.br. píše:
Aha - tak to z toho nevyplynulo. Tím lépe. Byla chyba maminku do domečku vůbec vpustit a zařídit jí tam zázemí. No s tím už teď nenaděláš nic. Zamknout si svoje dveře nemůžeš?
Zamykat některé dveře jde, už to někdy dělám, jenže jak je chvíli klid, přestanu a ona toho hned využije. A navíc nejde jen o to, ale i třeba o to že za námi dolů, když jse doma, přijde asi tak stokrát za den s nějakou blbostí, jen aby zjistila co děláme a nebo mi přímo přede mnou prošmejdila kuchyň a obývák…
Asi zase tak skvělý nebude, když nestojí při Tobě a musíš řešit takové problémy…