Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tak trosku ve zkratce, protoze povidani o ni by bylo nadlouho. nejen ze je takova blbka, ze pacha sebevrazdu a radsi ale zavolam memu muzi, rozloucit se. sezrala prasky a zapila vinem.sla si ale lehnout tak dobre na lesni cestu, kam chodi se psem, ze jsme sli na jisto a nasli ji. citove vydira svoje deti. porad po nas zadoni prachy na jidlo a kupuje si misto toho cigara.je nevdecna. ja jsem byla jeji milacek, co ji nosi vnucku v brisku. potom se malicka narodila a ja jsem ta nejhorsi mama, protoze jsem ji uz na 4.mesicich nedala omacku s knedlikem. nedavam ji cukr ani sul. nedam ji obyc. piskoty atd. proste jsem ta nejvetsi krava pod sluncem.ja uz ji mam ale plny zuby.na ni mi nezalezi. drzim se jaks taks kvuli manzelovi, nechci delat zle.ale nic si uz libit nenecham a rikam ji svuj nazor. a to se ji nelibi.moji rodice jsou z ni uplne na mrtvici!!!jsem zvedava, jake budou letos vanoce. vetrela se k nam a manzel ji nechce rict, aby nechodila.:-(
Ahoj holky,
potřebuju nezávislý názor. Jsem těhu a opravdu jsem protivná, to musím uznat..
Ale ta moje skorotchýně, to je hrůza, tak nevím jestli jen přehnaně reaguju, nebo co..
nemá mě ráda od začátku, bývalá byla lepší, chlapeček kvůli ní po půl roce chození neodešel z domu, po roce, jí nezbylo než si zvyknout. nebylo to lehké a ona zrovna zdvořilá. Držela jsem se, jí neřekla nic, sem tam jsme se s přítelem chytli, ale říkala jsem si, že se mnou nebydlí a je to jeho mamka, tak to nějak zvládnem. Doma mě řekli, že jsem slušná až moc, že jsou hranice, prděla jsem na to, každý je nějaký, jednou za 14 dni to přežiju. Ale teď už toho mám fakt dost.
Když zjistila, že jsem těhotná, tak s přítelem 14 dní nemluvila( o tom, že on se tak bál jí to říct, že první týden co to věděl by byl radši, kdybych šla na potrat, než by jí to řekl se ani nebvím. potom si zvykl a pohoda, ale ten strach těch jejich děcek, pro které ona tak dýchá..)
Po 14 dnech mu teda napsala, že ho má stejně ráda.. Já jsem se taky bála našich, když jsem něco vyvedla, ale nemít děcko rád, protože bude v 29 otcem? No..
Pak se sama ozvala, kdy mám termín a tak. Minulý týden za mnou přjela na návštěvu, hodinu jsem ze slušnosti trpěla, cítila jsem se já jak na návštěvě, bylo vidět, jak se zlobí, když jsem se jí nezeptala, nemluvila.
Na druhou stranu není zlá, když jsem potřebovala pomohla mi, v rámci možností, vyslechla, po třech letech už si na mě jaksi zvykla a ještě před Vánoci jsme měli dobrý vztah, po dlouhé době.
Ten minulý týden mě celkem vzal, myslela jsem, že to těhotenství už vstřebala. To jo, ale my jsme jí prý ukradení a ona bude milovat vnouče.
neříkám, nic, co na to říct, že. ![]()
Včera mi volala, tak dobře jsme si už dlouho nepokecaly, opravdu. a asi jsme překročily hranici. Ona začala, že nám přidá na kočár, ale musí být takový a makový, na jiný nám ty peníze nedá. A když jsem jí řekla, že si myslím, že je lepší koupit dobrý kočár jetý než levný nový, řekla mi jestli jsem blbá, že její první vnouče nebude jezdit v jetém kočáru,. No, a pak jí to došlo, tak teda, že mě asi urazila, tak jsem jí řekla, že už jsem od ní zvyklá,. jenže my na tom opravdu nejsme tak, abych mohla nějak utrácet, neznamená to, že budu mít mimčo uplně z frcu, ale kupovat všecko nové mi přijde zybtečné. A ona ví, že by nám ty peníze bodly, ale za takovu cenu?? že mi vybere kočár? A to, že jsem jí řekla, že jsem zvyklá, že když není po jejím není nejmilejší, mi na to řekla, že taky nejsem zrovna příjemná.. A když volal přítel, že prý jestli jsem se nemohla trochu krotit, když jsem se jí zeptala, jestli taky těhotná, že kupuje kočár podle sebe..
Vím, je to román jak blázen, ale tak to ve mě vře, nechci se s ním hádat, ani s ní, je to jeho máma a bude to babička mého mimča, ale tohle už mnou fakt hlo,. Když jsem byla sama, bylo mi to jedno, ale s takovou už vidím, jak s mimi všecko dělám špatně,,
Takže snachy, tchýně raďte..
p. s. říct jí, že jsem velká a nejsem její dítě a peníze ať si nechá, když mi říká co za ně koupit, že takhle se ke mě nechovají ani rodiče nepřipadá v úvahu,. každý jí v tomhle ustupuje, manžel i synové..
No, já bych jí řekla, že jde o bezpečnost jejího vnoučete a ty úplně levný kočáry nejsou tak kvalitní a když chce novej, at přitlačí
já jsem řekla, že do toho kočáru bych nedala ani panenku, že mám strach, že se rozpadne - a to jsem si kočárek platila sama
holt na takovou generálku si budeš muset připravovat argumenty na každou situaci. lepší to nebude. taky si rozmyslet, jak chceš malý vychovávat a umět jí to vysvětlit. nejlíp tak, aby si myslela, že na to přišla sama. hlavně se nehádat, k ničemu to není
Kdybych se chtěla hádat, dupu od začátku, opravdu to s ní nebylo lehké, když vám v podstatě cizí ženská vykládá jak se na vás ani nemůže podívat a nesnáší vás, no vždycky jsem se snažila to nechávat tak.. Ona nevybrala laciný šmejd, myslím to byl Dorjan, ale s ní je to tak, že musí vybrat i barvu všecko,. dá na výběr 3 kočáry, na ty jsem ochotná přidat a vyber si, navíc upřímně, někdo jí řekl a ona podle toho teď vybírá, ale před 30 lety kdy ona vozila to bylo vše jiné a když mě vysvětluje, že musí být odpružený a neví jaký je rozdíl v kolech a na co jde autosedačka a na co ne, chytají mě nervy, stejně mlčím,. Ale tohle s těma penězma, už bylo moc, navíc, mě naši taky nějak pomůžou a nikdy jsem doma neslyšela, že by mi kázali, za co to utratit, utratíš za blbost = nemáš.. Můj když od nich dostal peníze k čemukoliv, nikdy by si nedovolili mu říct, co si za ně má koupit.. Komanduje mi i psa, když přijde, je to jako bych já byla návšteva,..
Jí nejde o kočár, ale o to, že jsem si dovolila říct, že si vyberu kočár podle sebe. Nikdy mě nevadilo se jí zeptat, když jsem potřebovala, a ona to ví, ale říct mě, že jsem blbá, jen proto, že ona chce nový kočár..
Ahoj, je mi to líto a myslím, že lepší už to s tchýní nebude ![]()
Za tenhle stav může podle mě tvůj partner
Měl dát mamince najevo, že ty jsi teď ta první a ona je druhá. Ale je jasný, že když se jí bojí a nechá s sebou vorat, že tchýně zkouší vorat i s tebou.
Mně se to kecá, ale v reálu to mám podobně jako ty, taky jsem ta druhá a když neskáču, jak tchýně píská, tak jsem ještě ta špatná, co tchýni nenávidí ![]()
A připrav se na to, že po porodu to bude nejspíš ještě horší než si nastavíš hranice ![]()
Tak hodně sil, budeš je potřebovat ![]()
K zakladatelce, ja rozhodne bych to nevydržela, mám tchyni, je hodna a mila, ale chova se velmi podobne, pred měsícem mi opravdu uz vytekly nervy. A řekla jsem ji to narovinu. Je jeste silné věřící cela rodina, totiz brali jsme se v kostele a celou dobu si vykame vse. No a jak říkám uz mi ruply nervy a vse sem jim řekla. No druhy den jsem se ji omluvila, ze jsem to řekla tak narovinu, ale ze jsem to cítila. Sice byla chvíli jeste urazena, ale pak to asi sama pochopila a uz se chova vcelku normálně ![]()
Já to mám z tchýní dost atypické, tchýně je má kolegyně a kamarádka.
Ahoj, řeším ted problém s tchyní:( Jsem hodně citlivý člověk, vše se mě dotkne, neustále v hlavě vše řeším. Bylo to vše v normě, ale tchyně mě ted dostala do takových stavů ( bolí mě břicho, nemůžu spát..)..abych začala od začátku nebo spíš to podstatné..ráda píše sms ( většinou je tak 1 sms na 3, zda mě chápete). Když manžel něco udělá nebo něco zapomene, volá mi, jak je to možné, jak jsem JÁ mohla zapomenout. Poslední telefonát mi řekla, že jsme málo vděční, že nám hlídají občas děti. Když ji manžel nezvedá telefony nebo neodepisuje na její sms, jsem špatná já! Prý mám být motor rodiny jako žena. Každý den sms, snažila jsem se odepisovat, ale zdálo se mi to ještě horší, někdy jsem se neudržela a napsala asi něco nevhodného. Výčitky říká jen mi. Manželovi nikdy neřekne, to co mi. Vždycky doma řeknu, mamka říkala to a to a manžel na to, ale mě nic neříkala, se mnou se bavila normálně…
Včera byl teda nejhorší den, asi se vše už po*ralo. Manžel mi řekl, at ji ignoruji, tak jsem neodepisovala a nezvedala telefon. To znamenalo min. 3sms ( výčitky) a 3 zmeškané hovory každé ráno..dokonce mi napsala, že pokud jejího syna miluji, začnu jednat jinak a chovat se jinak a ozvu se. Ozvala jsem se, ale taky jsem to řekla manželovi a postěžovala jsem si, že se mě nezastane..no a on ji napsal( nic hrozného jen at už si nepíšeme takové věci atd. ) a nastal problém, dle mého ji vadí, že o tom její syn ví, ptž v jedné sms mi psala, že ho ještě neinformovala o mém chování, ale udělá to, pokud se nezmění…dostala jsem pak další škaredé sms ( já ničím pohodu) a 3 telefonáty…Večer jsem nad tím uvažovala a říkala si, že přece takhle nemůžeme fungovat, je to babička dětí, matka mého manžela..tak jsem jí jen chtěla říct, že to nebudeme přece řešit hlouposti..nezvedla mi to, na to přišla další sms, že už se mnou nechce nic řešit, že poslední kapka byla to, že jsem to řekla manželovi a jak myslím…naštvalo mě to a napsala jsem asi něco, co jsem neměla
.-že mi manžel sám říkal, že by se snad s rodinou nevídal, kdyby nebylo mě, a že jsem nic špatného neudělala. A že ho znám lépe.
Ráno jsem mluvila s mým tatkou a ten řekl, že bychom nějak měli fungovat, že bychom si to měli vyříkat-opravdu je mezi námi hodně nevyřešeného…tak jsem se ji zeptala jestli se nechce sejít..a ona mi odepsala, že už nechce poslouchat slova, chce cítit a ted cítí bolest, ze skutečnosti, kterou ví díky mě. A že odpovídá jen ze slušnosti a nemám ji už nikdy psát.
Já nerada bývám s někým ve zlém, takže mě to docela trápí..myslím, že se asi dlouho neuvidíme..mám z toho divný pocit. To, co si ke mě dovolovala ona, si ke mě nedovolili nikdy rodiče..myslím, že jsem poprvé v životě okusila citové vydírání..otec i kamarádka, říkali, že některé ty sms jsou i na žalobu…
Ale proč se stále cítím provinile a nemůžu na to přestat myslet?…
možná jsem se potřebovala jen vypsat a bude líp…
No tak JÁ první co bych udělala je to, že bych vzala děti a manžela nasedla do auta a jeal bych ke tchýni! tam bych si to vyřešila přede všema a se všema. a hlavně bych jim taky řekla o těch všech smskách co ti posílala. a udělal by se pořádek hnedka.je pravda že já jsem drzejší povahy a nenechám si nic líbit. ale tohle mi už příjde padlý na hlavu.aby si mohla za věci který neudělal tvuj manžel. tchýně je asi trošku prdlá ne. měla by se smířit s tím, že její syn už má svojí rodinu a holt to tam funguje podle jiných pravidel než jejich.
Zkus se odmlčet. Neodpovídat na sms, nebrat telefon, nic neřešit. Prostě ji ignorovat. Když to pak vzdá, budeš mít vyhráno. Musíš ale vydržet. Ona musí přijít na to, že dělá něco špatně a za rámec mezí.
Příjde mi, že se k vám chová jak k dětem, co musí hlásit každý svůj pohyb, už jste přece dospělí, máte svůj život, svou rodinu, možná se ještě nepřenesla přes to že jsi ji „odvedla“ syna
Ty jo, tak to ti vůbec nezávidim. Určitě mi teda ale nepřijde normální chování tvojí tchýně. Jako každý mámě náký chyby a aby mě na ně někdo imrvére upozornoval smskama, tak bych si asi změnila číslo. Jak to vyřešit je těžké. Ted se teda asi nekontaktujete, jestli sem to dobře pochopila, asi bych to tak zatim nechala být a byla ráda, že mám klid a časem si třeba o tom promluvíte. A vy bydlíte blízko sebe, a děti ji vozíš na hlídání nebo jak to ted máte?
Anonymka, vôbec sa necíť divne a previnilo. Veď o to svokre ide
Je to typický príklad manipulátora a citového vydierača
,na takých ľudí si treba dať pozor, lebo vedia pekne ničiť život
Vôbec nie si povinná si s ňou niečo vysvetľovať /neviem, či by to aj malo význam/..vidíš, máš snahu a ona to hneď využije na ďalšie vydieranie. Najlepšie je ju ignorovať a na čas prerušiť kontakty, aby ona vychladla a ty sa upokojíš..máš právo mať pokojný život, máš právo na psychické a fyzické zdravie /a to myslím doslovne/, nedovoľ, aby ti ho zničila. Ďalšia možnosť je, že ak budeš dosť psychicky silná, môžeš priamo svokre hovoriť do očí svoje názory, prípadne na ňu zvýšiť hlas a pod…jednoducho jej ukážeš, že teba týrať nebude. Mylím, že typ ako ona sa zrejme urazí..ale to je jej problém, ty budeš mať pokoj
/urážka je inak tiež forma manipulácie, ale ignoruj to/.
Drž sa, prajem veľa síl
![]()