Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tchýně :-/
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
12.9.12 18:22
Oh, to je mi líto, věřím, že tohle musí být pro tebe hodně bolestné, když se takhle necitelně vyjádří…Je těžké asi žít s pocitem, že jsi pro ni vzduch a ještě si klade nároky na děti…
U mě je to tak, že když se na to podívám objektivně (se o to pokusím), tak je mi jasné, že pro ni to taky není lehká situace a že z toho má velké starosti a trpí, je to jako kdybychom ji odmítli a neuznávali..Na druhé straně prostě nedávám, jak se k našemu dítěti chová, jak s ním mluví, jak ho komanduje, rozkazuje, jako k věci..a pořád, pořád tlačí..my máme dost odlišný styl výchovy, který oni neznají, protože nechtějí a neuznávají, protože navíc naše dítě není úplně typické vnouče s tím, že by se od mala klepalo na to, že příjde babička - příchod babičky a dědy většinou vyvolat nevoli..až poslendí půl rok (to bude mít čtyři) začal o ně jevit zájem, a skutečný - najednou je sám vyzve, jestli s ním chtějí jít ven (a my jsme vzduch), přitom ještě na jaře strávil hodinu u manžela na rukou, když jsme k nim přišli a tchýně opět začal nutit a tlačit..prostě se mentálně posunul a začala ho zajímat širší okolí a my hodně upřednostňujeme přirozený vývoj…takže jsme ho ani nenutili zdravit, s tím měli taky velké problémy…a te´d najednou zdraví, zdraví sousedy, je, zdraví občas i lidi, tkeré vůbec nezná…a tak jsme v takovém začarovaném kruhu, kdy oni neuznávají, co děláme a dávají nám najevo, že si tohle opravdu nezasloužili…Jak jsem psala, je to složité..my dva s manželem jsme se změnili..takže vnímám tu nespravedlnost vůči nim, jen s tím nedokážu nic udělat, protože prostě nedávám tu její manipulaci, citové vydírání, direkci, když jde o malého..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
12.9.12 18:40
@Blandik To je jasný, já bych se ale chovala uplně stejně. Oni prostě musí respektovat to že rodiče jsme my, oni už svoje děti vychovali, teď je řada na nás a oni nemají právo do toho kecat nebo dělat něco co nechceme, jen rodiče znají nejlíp své dítě a vědí co je pro něj nejlepší, bohužel spousta prarodičů žije v tom přesvědšení že se můžou do výchovy angažovat. Nás se třeba spousta lidí už ptalo jestli tchýni zapojujeme, jestli chodí koupat a koukaj na nás jako na ty zlý když řekneme že to nechceme, jsou to přece naše děti, my jsme tu pro ně a chceme si je užívat a věnovat se jim naplno, nepotřebujeme aby se o ně starala babka která je ke všemu tak hrozná 
- Citovat
- Upravit
12.9.12 23:22
A jak stará máš miminka? To, že tchýně vychovala dvě děti jsem slyšela od ní jako argument adekvátnosti její péče několikrát..bohužel ona vůbec nedokáže dohlídnout rozdíl výchovy tenkrát a dneska - kdysi byli vděční vesměs za to, že mohli dítě šoupnout na pohlídání a sami si jít ve svých osmnácti až dvaceti letech užít svobodu a postpubertu. Dneska máme děti později, já první až ve třiceti letech, máme tím pádem v sobě zcela jiný pocit zodpovědnosti..navíc se na nás hrne spousta informací - co máme a nemáme, co bychom měli a neměli dělat…informační zdroj už není babička, ale internet nebo knížka..a chápu, že je to pro ně složité, nemají uspokojenou potřebu nám pomáhat a být k užitku..sama bych se tak nechtěla cítit..jenže co s tím, když pak mají tendenci nám dokazovat, jak to ještě krásně zvládají a dají dítěti jídlo, které nesmí..posadí dítě, když ještě nesedí, dají novorozenci plínku přes obličej, protože pak ještě usne (že si to novorozenec nesuná, protože prostě ještě netuší, že má ruce…atd., atd. - včetně toho, že mají tendenci uvažovat o dítěti jako o balíku, se kterým můžou nakládat jako s neživým předmětem - nechte mi ho tu a pomalu se vytraťte, přiveďte mi ho na noc..atd. Nejvíc mě to mrzí kvůli malému, protože on je samozřejmě vnímá s láskou, jen tam prostě nechce spát, když je mu proti srsti, jak se s ním manipuluje, tak to řekne, když nebyl připravený je zdravit, tak je nezdravil a babička to řešila tak, že hrála uraženou a dotčenou, děda ho přestal zdravit na furt - takže vlastně nakonec on porušuje pravidlo slušného chování a když odchází, tak je malý vzduch…Nejhorší extrém je pak pozorovat to, jak se chovají prarodiče k druhým vnoučatům, které mají - a kde panuje klasická výchova - to mě běhá mráz po zádech, jak opravdu si tu roli užívají - samé napomínání, vyžadování, aby dojedli a snědli, ironie, výhružky, odměny, to jsi hodný, zlobivý atd. atd…a nevidí vůbec jak ty děti jsou zdeformované, jak dělají věci za zády, jak jsou agresivní…ale u našeho řeší, že je nepozdraví, že když je mrzutý nebo se mu něco nelíbí, tak že pláče, kňučí…ale nevidí to, že jeho chování je autentické, že dokáže dodržovat dohody, že se v čase mění, jak vyspívá..no nechci, aby to vyznělo jako srovnávání, jen mi to je líto..protože nás to velmi naplňuje a rádi bychom se podělili s nimi o naše prožitky, jenže oni prostě vnímají jen - dáte nám ho tady na noc nebo ne (no my nedáme, protože to naše dítě samo nechce..).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.9.12 23:40
Uplne te chapu! ja osobne mam takovou tchyni, ze si opravdu zacinam myslet, ze tchyne a uzeny je nejlepsi studeny!;-)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.9.12 23:46
@ivca-kristynka a co tebe trápí? Jakou máš tchýni? Mě nejvíce vadí, že ji už čtyři roky vnitřně řeším, pořád si říkám, že je to její život, její emocionální nevyrovnanost a já za to nenesu zodpovědnost..ale u těch příbuzných je dost těžké si věci nebrat osobně…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
12.9.12 23:56
@Blandik Je jim 5 měsíců. Mě právě dělá tchýně to že zkritizuje všechno co udělám, jeden kluk má reflux, proto musím dát nejprve čaj a potom zahuštěné antirefluxní mlíčko, krásně přibírá, vypije dost i tak a není žíznivý, ale to je špatně, co prej mu to jako dávam, si myslela že ho jdu nakrmit a takový řeči, kdo to má pořád vysvětlovat proč dělam to a to, nepotřebuju se pořád někomu ospravedlňovat, já vim co mám dělat, nechápu proč ona to vůbec řeší, ale to je právě to že vychovala dvě děti, ale jak to už se nepochlubí, že s ní manžel nechtěl žít, ale chtěl být u otce, že vždycky chlastala a honila se za chlapama a vysedávala po hospodách, věčně blbě umytý nádobí, všude bordel, věčně neměl čistý prádlo, protože ani nevyprala, manžel si od ní nedávno něco půjčil a musel to vydrbat, chlastá i teď, to je další důvod proč jí tu nechcem, přijde mi do ložnice, když jsou prckové už vykoupaní, v overálkách na spaní ve špinavym triku smradlavá a chtěla by chovat, prostě mi tohle leze krkem, jak si hraje na největší hvězdu, mě i švagrovou pomlouvá jaký jsme líný, jak máme bordel atd, nejvíc mě štve že o mě si to vymejšlí protože mám i s dvojkama pořád naklizeno a to jen protože mám z ní nervy tak furt musim kmitat kdyby náhodou přišla aby zase neměla záminku k pomlouvání, ale ona si vždycky něco najde. Koupila klukum chrastítka a nezapomněla mě poučit ať jim to pořádně umeju, no určitě bych jim to dala omakaný z krámu, nechápu proč si myslí o mě že jsem špína když na ní zdaleka nemám. Já nejsem člověk co by pomlouval, řikám jen pravdu, ale bojim se jí něco říct do očí, že by jsme měli zle. Jeden čas proti mě poštvávala i manžela, vypadalo to na rozvod, furt že jsem tlustá, že za mě něco prej musí dělat, přitom jsem dělala naopak já pro ní, no je toho spoustu, a už se to prostě nahromadilo ve mně, už jsem i přemýšlela že bych se radši odstěhovala a byla s prckama sama jen abych už měla klid
- Citovat
- Upravit
13.9.12 00:02
Hm, tak to je fakt hustý a vy tedy bydlíte v jednom baráku? To nevypadá moc pozitivně, protože ona stačí malá alergie na druhého a špatně se dýchá..natož tohle..u nás to šlo cestou trvalého odmítání, že „díky, nechci“..až se asi po dvou letech více stáhla a už se tolik nevnucuje..jen když tam je malý, tak se ho nezapommene pokaždé zeptat, jestli u ní bude spát..ještě před půl rokem to spouštělo u malého hysterák..a te%d jen malý řekne, že ne - že bez táty ne..Nedovedu si přestavit bydlet pod jednou střechou..i tak je máme deset minut pěšky a já si říkám, že se snad někdy odstěhujeme dále a pak mi nebude tolik ležet v žaludku..protože mě nejvíce štve, že mi bere hodně energie, často ji mentálně řeším a vím, že to není dobře..potřeubji ji nechat dýchat a neřešit ji, řešit jen vzniklé situace na místě a pak to vypouštět..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
13.9.12 00:05
@Blandik Ne přímo pod jednou střechou, máme jí přes dvorek. Přesně to bych potřebovala, jenže to by mě nesměla vytočit pokaždý co jí vidim, tak se mi to všechno furt vrací a dumám v čem jsem pořád tak špatná pro ní, nejen já samozdřejmně, jí není dobrej nikdo, ani vlastní synové, vlastní rodiče, prostě nikdo, jen ona je nejlepší.
- Citovat
- Upravit
13.9.12 00:12
No já bych ti na to napsala asi tohle - jediná cesta, jak z toho ven, je uvědomit si, že ji nemusíš vůbec, ale vůbec nic dokazovat a že to, jak ona se chová je pouze a pouze obrázkem toho, jak ona se sama uvnitř sebe cítí - tedy - čím více napadá, tím hůře se ona uvnitř sebe cítí..není to obrázek o tobě, jak ona mluví nebo se chová, ale obrázek o ní samotné..to je způsob, jak si nebrat věci osobně a nechat je plynout..je to způsob, jak ji neřešit a mít klid..Když mluví o tom, že jsi špindíra, tak mluví vlastně o sobě, ne o tobě..ventiluje svoje vlastní mindráky…ale je to hrozně těžké, mě se to daří ohledně cizích lidí, v práci atd..ale nejde mi to na tchýni…protože prostě to jde přes děti..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
13.9.12 00:21
@Blandik No jo, něco na tom bude, mě už z toho fakt hrabe, furt nervy abych náhodou neměla flek od mrkve na prádle, jelikož to jde blbě vyprat, aby náhodou nebyli kluci trošku ublinklí, tak je tisíckrát převlíkám, samo že pak musim furt prát a žehlit do kola, prostě se jí bojim, co zase bude kde vyprávět, protože udělá z komára velblouda, a kde já zase budu vypadat jako kráva a kteří známí nás zase přestanou kvůli ní i zdravit I její matka mi řekla že nechápe kde se to naučila, že kdyby to věděl děda co dělá, řiká tak by jí seřval jak malou holku, ale nesmí to vědět, má nemocný srdce, sama s ní měla konflikty, mockrát, jeden čas tam nebyla asi 2 roky, s klidnym svědomim se vykašlala na svoje starý rodiče
- Citovat
- Upravit
13.9.12 00:27
Myslím, že tvoje tchýně za to nestojí, aby jsi z ní měla nervy a aby ti záleželo na tom, co ona si myslí…jestli máš dobré známe, nebudou poslouchat drby a pokud ano, není oč stát. Záleží co tvůj muž, jestli stojí za tebou nebo je pod vlivem mámy. Takže si myslím, že je čas dělat věci kvůli sobě - že ty chceš mít uklizeno a ne že by tam mohla vpadnout ve špinavém tričku a zkoumat, jestli náhodou nemáte utřený prach…ono je to dost o tom, že i nás rodiče vychovali k tomu, abychom hodně dali na to, co o nás jiní lidé řeknou a tak jsme nesvobodní a visíme na tom, co ostatní na to…aby náhodou nás nepomluvili…naštěstí můj táta byl dost volnomyšlnekářský, takže mě je celkem fuk, co si okolí myslí..ale je fakt, že u tchýně a tchána pořád mám takový ten zhrzený pocit, že jim chci dokazovat, že náš přístup je správný, dobrý a že nás naplňuje..a pořád mi záleží, co oni na to..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
13.9.12 00:39
@Blandik Tak mě je to třeba fuk, u všech ostatních, jen u ní ne a to že nás lidi ani nepozdraví mě spíš mrzí, ne že bych se měla za co stydět, vim že ne, ale je to prostě trapas v tu chvíli, za rohem si samozdřejmně řeknu ať si teda trhnou, když pozdravíme a žádná odpověď Dřív jsem nic neřešila ani u ní, to ona ze mě udělala svojí neustálou kritikou, manžel je nyní na mojí straně, ale ona má bohužel tu schopnost že nahodí falešný úsměvy, vleze mu do zadku, koupí flašku nebo špičku salámu a najednou na všechno zapomene 
Teď mi zase leze krkem že má pořád starosti o našeho psa, už jsem jí řikala že jí nemusí dávat vodu, že já jí dávám ať se nestará a ona druhej den vleze manželovi do okna od pracovny a cpe mu že už pes zase nemá vodu, v tu chvíli mám pocit že mě prostě před nim schazuje, prostě jsem neměla čas a on jí tohle neřekne, řekne jen že to má prej blbý, sám jí to nedá, pak vypadáme že na ní kašlem, manžel jo, ale já ne, když mám čas tak jí vždycky nakrmim, ale ona to vydržela jeden den jí to nedat a od tý doby už zase chodí a prudí, záhadně zrovna když je manžel na dvoře, aby viděl Bohužel než se odstěhujem tak to bude ještě tak minimálně rok trvat 
- Citovat
- Upravit
kaštinka
13.9.12 00:44
Ahoj, holky, je to těžké jednat s manžel obou maminkou. Držím palce, abyste to zvládly v pohodě. Maminka manželova je v každé situaci taky za hvězdu. Působí rozkladne, jen my bydlíme cca 200 km od ní. Víme, že si tím kompenzuje sve mindraky, ale došlo i na shazování mě a manžela před celou rodinou, takže se asi brzy stane, že přerušíme na čas uplně kontakt. Jestli bude chtit na navstevu, tak max na dve hodky. Moje máma je celkem v klidu, ale taky místy řeší věci ne moc šťastným zpusobem. Kdyz jsem četla příspěvek od anonymní, měla jsem pocit, že se to píse o mamince mého může. Je to asi nejaky komplex z ne naplněných mateřských potřeb. Přece jen my můžeme být s našimi detmi, ony musely je dat do jeslí a MŠ. Tím je neobhajuju, jen můžu mít pro jejich chování určitě pochopeni, ale vyžaduji respekt v situaci, jak to vyhovuje nám.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
13.9.12 00:48
No alespoň máme do života odstrašující příklady, tak snad z nás jednou budou normální tchýně a ne takový 
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
