Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Maia22 - no přesně! Moc se mi nelíbí ten jeho nekompromisní postoj, že jednou je to jeho matka a když si pískne, tak bude všechno podle ní. Měl by se trochu víc ohlížet na potřeby vlastní ženy.
@guanaco No problém bude asi v tom že spousta chlapů nevidí bordel tak jak ho vidí ženy, třeba můj, řeknu mu je tu bordel a on se mě zeptá a kde
takže ten od anonymní bude možná to samý
@Maia22 - to máš pravdu. Tenhle chlap je navíc na bordel svojí matky zvyklý od mala, tak mu to divný nepřijde.
@guanaco Takže to je asi bezvýchodná situace, chlapa nepředělá a jeho matku už vůbec ne. Já jsem ale dubová palice, mě říct tohle můj, řeknu mu ať si tam máti teda vezme, ale já že na tu dobu pojedu k našim i s prckem ![]()
@Maia22 - no já se trochu divím, že si to zakladatelka nechává líbit. Když se nedokáže dohodnout s manželem na nějakém přijatelném kompromisu, tak to je pak těžké něco radit.
Udělalo se mi šoufl jen z té představy, když jsem to četla. Těžko radit, snad jestli máš možnost se ty na těch pár měsíců s miminkem nastěhovat ke svým rodičům, ať si tedy manžel matinku užije. Já bych tchyni nesnesla několik měsíců ani kdyby byla Matka Tereza křížená s Magdalenou Dobromilou a desinfekčním komandem. To je šílenej zásah do soukromí, divím se, že jí to nedochází samotný. Tak když bydlí daleko, tak holt přijede natýden a za čvrt roku zase na týden, ne?
Teď mě teda napadla ještě jedna věc - co se domluvit s vlastní mamkou, aby na tu samou dobu přijela taky a trochu tam tu situaci regulovala?
Případně by mohla tchýni zabavit a zakladatelka by měla klid na miminko. Ale nevím v jakých žijí podmínkách, jestli mají dostatečně velký dům, případně jaké jsou vztahy s vlastní rodinou. Uznávám ale že je to trochu uhozený nápad.
No tak to je jakobych si četla o nás - já a moje tchýně…totální ignorace na začátku toho, jak to my chceme, přišla mi, že prostě je až vyšinutá, jak se třepala na vnuka a jak nerespektovala to, že to chci jinak…bohužel to dopadlo tak, že vztahy totálně ochladly..protože jak se pořád vnucovala, tak jsem se naučila říkat ne, ne NE, děkuji, nechci…Takže já zakladatelku velmi, velmi chápu..
@Blandik Jo naše něco podobnýho, celý těhotenství ani po porodu pro mě/nás nic neudělala, jen vždycky aby se neřeklo tak řekla ať jí řeknu kdyby něco, já od ní ani nic nechci, protože ona přede mnou to udělá pro mě a za zády vypráví že to musí chudinka udělat za mě, že jsem neschpná, zkušenosti s ní z dřívějška
Po porodu (rodila jsem císařem) šla pomoct mému muži moje mamka, a to tchýně s námi bydlí, on se radši domluví s mojí mámou, nebo spíš mu to navrhla ona, protože jí bylo jasný že když je chlap sám doma, tak tam uklizeno nebude, a tchýně se pak před mojí mamkou přetvařovala, že proč manžel jí neřek, že by to taky udělala, kdyby chtěla, mohla mu to nabídnout sama, věděla že jsem po císaři, ale bylo jí to u pr!!! Pak když jsem se vrátila s porodnice, prckové byli ještě na jipce, neustále kecy co jí manžel ještě nedof´dělal, že neni schopnej jí opravit počítač, že jsme jezdili za prcky denně 50km na jipku jí nezajímalo. Pak mě přijali s kluky na intermediál, tam se přijela s manžou podivat a hned kecy že je budeME muset vycepovat, dvoukilová miminka
a sotva jsme si je přivezli domu měla kecy že z nich vyrostou parchanti
vše dovršila tim že v samym začátku, když bych s nimi i pomoct potřebovala, sebrala se a jela krkat prachy do ciziny a ještě si tu stěžovala že si je chudinka neužije, no to už to ve mě vřelo, za prvý co by si měla ona užívat, jsou to snad naše děti a za druhý nikdo jí nenutil aby někam jezdila. Když byla pryč měli jsme se krásně, klid, nikdo nám nelez neohlášeně do baráku, nikdo nás nepozoroval z okna, sotva se vrátila bylo to peklo ale přesně to co jsem čekala, lezla sem furt, já vynervovaná, několikrát mě vyrušila při kojení, nakonec jsem kojit přestala, furt že chce na koupání, nechápala jsem proč jako, aby na mě mohla čumět a pak vykládat co dělám blbě nebo mi dávat nevyžádaný rady. Neměli jsme chvíli klid, lezla sem když jsme měli návštěvu, ani jí to nebylo trapný, jeli jsme z kontroly s prckama a říkám v autě manžovi, vsaď se že sotva přijedem hned se k nám nacpe, taky že chtěla, naštěstí jí manža nepustil, klidně mi vyndala na dvoře spícího chlapečka z kočárku, neumeje si ruce a sahá jim do obličeje, pomlouvá nás i švagra se švagrovou, ona je špína nedůsledná, on je blbej že s ní je a přemejšlí ptákem, děti ic neuměj, co z nich vyroste, nás před nimi, nakonec jí slyel manžel z okna nejdřív jak drbe po telefonu jeho bráchu, potom i jeho a konec, už jí sem nepouští a budeme se stěhovat. Ona si prostě to že budeme mít dvojčata představovala tak že se nám bude do všeho plést, že je snad bude vychovávat ona, protože my jsme neschpný a všechny ty lži co o nás vypráví
Hroznej člověk fakt, takže až budeme v novym, nehrozí že by tam jela na návštěvu dýl jak na odpoledne ![]()
Jj, nám taky chodila v šestinedělí neohlášená, prostě přišla (a nebydlí s námi), kdykoliv se malý vzbudil, už k němu letěla, pořád pořád si říkala, že chce přebalit, nosit, chovat, vozit, dovezte mi ho..já nakonec skončila i tak, že jsem před ní odsávala mlíko odsávačkou - normálně prs venku a ona u stolu…nezvedla se..moje kojení taky nedopadlo, nechci to svádět na ní, ale byla zdrojem mého hlavního stresu a neklidu a když jsem to ve třech měsích vzdala, tak to okomentovala - jé, to si ho konečně budeme moci vzít k nám, když už bude mít lahvičku…Já uznávám, že jsem byla asi více citlivá, dokonce jsem si to dala do souvislosti s tím, že mi malého v době, kdy jsem dostala mlíko v porodnici (pátý den) odnesli dost necitlivě na svícení žloutenkou a já se vyrovnávala se svými hormony a necitlivými sestrami..že jsem ho moc nechtěla dát z ruky, ale normální člověk pochopí, ona prostě furt dokola a tlak, tlak, tlak..navíc se jí to dnes začíná všechno míchat - začíná tvrdit, že jsem je nechtěla v porodnici (přitom jsem jen nechtěla, aby na malého šáhla, protože zrovna usnul a jak už měl hlad, tak se pořád budil, ona samo šáhla), pak jsme jim prý neřekli, že budeme čekat kluka a jak se bude jmenovat, že jsme jim to tajili..samozřejmě, že to věděla..k tomu to bylo první vnouče a ona prostě už v porodnici ho chtěla pusinkovat na pusinku, nějaké mytí rukou - to jsem musela připomínat pokaždé, že nemají šlapat na hrací deku bosýma nohama, že nechci, aby k nám chodil jejich pes…i přes mé přání, aby nevyjížděla s kočárem schody je vyjela a pak mi říkala, že se chovám jako malá holka..kdykoliv jsme přišli, tak ho okamžitě drapsla a zalezla jinam..no já vím, že to jsou prkotiny..nakonec se to vyřešilo samo, náš malý nebyl moc půjčovací a prostě k ní nechtěl, máme trošku jinou výchovu a její nucení a dirigování mu prostě nebylo příjemné..
Jo, samo to byl jen start, kdy se to nepovedlo..a asi by se to srovnalo časem, jenže ona mě časem přesvědčovala o své nezodpovědnosti - nechala malého třeba v takovém tom autíčku na mince a šla nakupovat..malý se tam bál, brečel, a počůral se..ona to okomentovala tak, že se počůral radostí..až další den nám to kluk řekl (měl něco méně než tři roky), náhodně, že šel s manželem do toho obchodu a říkal - ale nechci zůstat sám na autíčku, babička šla nakupovat a mě to nelíbilo..
@Blandik Ježiš no to je taky hrůza, ty jo no mě vyrvat dítě tak jí snad dám pěstí
Ta moje zase dneska když jsme přijeli z kyčlí, tak oba osahala, přitom dávala psovi vodu a sahala mu na misku, no ve mě to pěnilo, do jednoho šťouchala a trapně ho nutila Usměj se na bábu, samo mu byla u zadku, jen koukal jako co chce, jako nevim proč by se měl na ní smát když je to kráva, což on neví, ale neumí na ně promluvit normálně, ještě do něj ryla, no ihned jsem to utla že musim jít krmit, vůbec jí nezajímalo že mi už druhej v baráku řve, jako by neslyšela, strašný ![]()
No to je paráda - miska pro psa a sahat na miminka..bohužel u nás to vedlo docela k rozkolu, jednou jsme se chytly - že malý s ní nechtěl jít ven, měl asi něco kolem dvou let, ona ho nutila na nočník, já na ni dva krát - že ho nenutíme, říká si sám…a ona jen jsem zalezla - no sedni si, na nočník - náš ječák - já opět - že si skutečně nepřeji, aby ho nutila na nočník…prostě se ten den to nasbíralo a jak odcházela, tak mi řekla, že je malý zlobivý kluk a já na to, že tohle si opravdu nemyslím, že jen proto, že s ní nešel ven, ještě není zlobivý - tak jsem se dozvěděla, že tak hroznou výchovu ještě nezažila..a už to jelo - nenechali jsme mě ho pochovat v porodnici, já tím strašně trpím, to už lepší nebude..pak odešla s brekem domů, manželovi pak do telefonu říkala, že nemohla ani popadnout dech, že se málem udusila, že je manžel moc hodný..a manžel na to - a moje žena ne? A ona mlčela..já vím, že ji to trápí, že by si chtěla vnuka více užívat, jenže bohužel, ona nebyla schopna akceptovat to, že když k ní nechce jít, tak ho nebudu nutit. A na moje návrhy, ať příjde k nám si s ním pohrát…přišla jednou a to malého tak komandovala, že za chvilku ječel, že ji nechce, že chce mě, ona z toho psychicky dole..bohužel naše dítě takové bylo, že do tří let odmítalo i babičky, respektive je chtělo, ale ne hned..no celé je to takové zašmodrchané, kdy oni mají jinou představu o dětech..
@Blandik Je kéž by měli naše děti to samý, to by byla pro ní dobrá odplata za to všechno a konečně by jí třeba došlo že ona neni ta největší hvězda na světě. Oni totiž naši jsou z darovaných vajíček, já děti mít nemůžu, předčasný přechod a ona mi to dávala pěkně sežrat, několikrát schválně na manžela přede mnou i jinými řekla že už by si on zasloužil bejt fotr, svině, jako kdybych si já nezasložila bejt máma, od manžela dobře věděla co a jak a tak se trefovala do toho nejcitlivějšího místa pro mě. Teď mám pocit že se chová jako kdyby to nebyly moje děti, ale jakoby byli víc její ![]()