Až budeme staří...

Napsat příspěvek
Velikost písma:
6499
1.8.19 21:37

Já měla děti brzy, takže pokud nepřijde nějaká ošklivá nemoc, až budou mí rodiče staří, budu mít holky dospělé, ale jak se říká.. jedna máma se postará o 10 dětí, ale 10 dětí se nepostará o jednu mámu. Ale neodsuzuju to, pracuju v dost blízké oblasti a moje pochopení je veliké.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
1.8.19 21:41

No tak me se zda, ze muj důchod a stari je jeste tak vzdalene, ze me takove uvahy vubec nenapadaji.. A moji rodice jsou jeste relativně mladi. Jinak mam babicku, 85 let, co zije sama a je stale sobestacna. Jeste si dokonce i k doktorovi dojede sama autem… Uz ale tohle tema prislo v nasi rodine nekolikrat napretres, coby kdyby. Moje mama je uplne hystericka z predstavy, ze by mela treba opustit praci a naplno se o babicku starat.. A babička zase z toho, ze by mela jit nekam do ustavu… Doufam, ze tahle neresitelna situace vubec nenastane :nevim:. Deda uz je po smrti, a sklonku zivota musel jit do domova. Mel ale tezkeho Alzheimera a byl nebezpecny sam sobe i okoli. Doma uz to neslo, i kdyz vule rodiny byla.

  • Citovat
  • Upravit
75886
1.8.19 21:47
@Burj Chalifa píše:
no jo, když jsou rodiče " pod střechou",to je jasné, to se to stará. Blbé je, když bydlí někde daleko a nemůžeš tam zajet či zaběhnout, jak je potřeba. To jsou vážně obtížné situace.Na druhou stranu - ty máš třeba štěstí, že jsou tvoji senioři ještě funkční, ale mít doma dementní babičku, co v nepřítomnosti rodiny otevírá plyn...

Jo, proto píšu, že umístění seniorů do domova důchodců neodsuzuju, protože běžná, pracující, geograficky vzdálená rodina opravdu vždycky nemůže pečovat, jak by důchodce potřeboval.
Já jsem nicméně rozhodnutá se postarat i v případě, že nějkaý čas holt budu muset zůstat doma z práce. Mám velkou kliku, že z oboru můžu na rok, dva, pět „vyskočit“ a až se budu moct vrátit, živitelé mi utrhnou ruce. 8)
Jinak - podmínkou náležitosti k „sendvičové generaci“ je, @Nimie tedy co?
Dosud jsem myslela, že existence vlastní domácnosti, účast v pracovním procesu, péče o nemocné rodiče a současně péče o vlastní děti, případně vnoučata.
Co neplním? ;)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1211
1.8.19 21:49

Přála bych si, aby se o mně moje děti v rámci možností postaraly - ne ovšem za cenu jejich sebezničení. Jo, teď bych si zvesela plánovala, jak půjdu do důchoďáku a děti budou mít svůj život. Jenže pravda je taková, že tu péči, kterou ti dá člověk, který tě má rád, takovou od nikoho jiného nedostaneš (nebo pokud na ni takový člověk dohlíží). Nemám iluze o tom, jak vypadá péče o nemohoucí seniory v ústavech, když se nikdo zvenku nekouká. A i třeba v hospicu, který je všeobecně známý a všemi chválený, tak jsem se setkala s tím, že vlastně personál vůbec neví, jak se stavit ke klientovi, který má zájem o život kolem sebe a chce být i při umírání aktivní.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
9492
1.8.19 22:03

@sirikit sendvičová generace je generace lidí, kteří se mají rodiče ve věku, kdy už jsou staří a je třeba jim pomáhat a zároveň děti, které jsou ještě nesamostatné a musí se o ně starat. Což asi nesplňuješ, jelikož jsi z generace, kdy se ještě rodilo brzy. Ne jako v dnešní době, kdy ženy rodí kolem 35 a tudíž se dostávají do situace, kdy děti ještě neodrostly, ale rodiče už jsou staří.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1069
1.8.19 22:05

Určitě se o mé i manželovi rodiče v rámci možností postaráme, tak jak se momentálně staráme o prarodiče. Když jsem skončila jako ležák, který nezvedne ani hrnek, a pití mu někdo musí podat a pije jenom přes brčko, zhubla jsem 12 kilo a potom jsem byla na vozíčku, taky se o mě rodina postarala.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
77025
1.8.19 22:10
@Nimie píše:
Jenže takový stav (pokud by měl být opravdu dlouhodobě) není stav, ve kterém by spousta lidí vůbec chtěla setrvávat ať už doma, u dětí nebo v DD. Můj muž na rovinu prohlásil, že tuto fázi odmítá a prostě by takto žít nechtěl. On z toho nic nemá a všem je na obtíž. A já si myslím tak nějak totéž. Minimálně ze současného pohledu představa, že se můj život skládá pouze a jenom z toho, že se válím v posteli někde v DD a každou chvíli mi tam někdo vleze aby mi vytřel výkaly z půlky těla, nedejbože ten stupidní katétr… ani omylem. Buď budu totálně mimo a pak život nemá význam a nebo budu při vědomí a to je snad ještě horší :nevim:

můj děda takhle žije už 2 roky a čtvrt, ležák, je při vědomí, má neustálé bolesti kloubů přes opiové náplasti, sténá, měl otevřenou gangrénu se 4 druhy bacilů, z toho 2 rezistentní k atb, (to se po dvou letech zahojilo) a je stále doma, život ho baví, rád jí, dívá se na tv, luští křížovky, zajímá se o politiku, o život nás všech a ještě nás stihne „komandovat“ - je mu 95, kostra potažená kůží, ale žije a rozhoduje o všem, co se kolem něho děje
do DD ani nikam jinam by nešel ani za milion

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1212
1.8.19 22:21

Toto téma mě dost zaujalo, já zrovna minulý týden přemýšlela co udělám a jak to budu řešit až přijde, že moji rodiče nebudou moct, mám teda bratra, ten žije v Bruselu, má tam svou rodinu. Já ziju od svých rodičů 400 km, mám dvě malé děti. Můj otec pomalu začíná chradnout. Já se nemůžu sebrat a odstěhovat se zpět, to nám doma ( myslím byt 3+1) kde ziju se svou rodinou nechat děti a manžela a jet se starat o tátu, nebo mamu? Jak to řešit? Moje máma mi řekla, že doufá, že se o ní postarám, ale manžel i já máme práci a život tady, já se přece nemůžu rozvést, odvést mu děti 400 km, abych se postarala. Vzít si je k sobe? Kde? Není na to prostor, max, že děti budou s námi spát v ložnici… To přece nejde. Jak to řešit?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
77025
1.8.19 22:23

A tento můj děda, se ještě když on byl fit staral o svou manželku, která od 80 do 86 byla inkontinentní, měla Alzheimera a nefungovaly jí ruce, chodila po bytě, smála se pořád, pořád gatě u kolen, pleny ji tlačily do břicha, tak je nechtěla a používala staré hadry, počuraný pořád celý barák - ty hadry děda pral v pračce a ona v umyvadle, stále visely na dvoře nedobře vyprané počurané hadříky - ten odér byl hrozný
takže ne, ono opravdu nestačí vždy seniorům nakoupit a pokecat
stáří je hnusné a nedůstojné, a většinou čím hůře na tom ten senior je, tím více lpí na životě

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1502
1.8.19 22:35
@Nimie
@Nimie píše:
Jenže takový stav (pokud by měl být opravdu dlouhodobě) není stav, ve kterém by spousta lidí vůbec chtěla setrvávat ať už doma, u dětí nebo v DD. Můj muž na rovinu prohlásil, že tuto fázi odmítá a prostě by takto žít nechtěl. On z toho nic nemá a všem je na obtíž. A já si myslím tak nějak totéž. Minimálně ze současného pohledu představa, že se můj život skládá pouze a jenom z toho, že se válím v posteli někde v DD a každou chvíli mi tam někdo vleze aby mi vytřel výkaly z půlky těla, nedejbože ten stupidní katétr… ani omylem. Buď budu totálně mimo a pak život nemá význam a nebo budu při vědomí a to je snad ještě horší :nevim:

A jak byste to tedy řešila?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
23966
1.8.19 22:40

Já mám v plánu DD nebo pečovatelák. Byla jsem v několika a byly super. Dva jsou pro aktivní důchodce dva už spíš pro ležící. Ale v obouch se i všechny super starali a všichni spokojeni. Jen co není už moc veselé je jejich cena. A vzhledem k tomu, že pro moji generaci už důchody nebudou, tak budu muset hodně šetřit.
Co se týče toho být ležák a už vlastně vůbec nevnímat, tak doufám že schválí možnost eutanazie. Nechtěla bych takhle přežívat.

A sice dostanu čočku, ale osobně nebudu starat ani o svoje rodiče. Budu dělat všechno proto, abych jim zajistila možnost dožít doma. Ale nejsem pečovatelský typ

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
77025
1.8.19 22:44

@Netopirek můj děda je ležák, ale vnímá velice dobře - co s ním?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
77025
1.8.19 22:44
@MP Krista píše:
@NimieA jak byste to tedy řešila?

no, to by mne také zajímalo

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1502
1.8.19 22:45

@Netopirek Já to mám stejně. Moje maminka(84) se stále aktivně stará sama o sebe a krom cest autem, občasných nákupů a pochuzek nepotřebuje nic. Moje babička šla do domova pro seniory v 92 letech. Žila tam ještě další čtyři roky, líbilo se ji tam, našla si přátele, dokonce měla i ctitele, účastnila se všech aktivit a byla velmi spokojena.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
23966
1.8.19 22:46
@stinga píše:
@Netopirek můj děda je ležák, ale vnímá velice dobře - co s ním?

Jestli vnímá tak si sám rozhodne. Já píšu o sobě a o stavu když je dotyčný úplně mimo.
Můj děda umíral půl roku na nekrózu. Při vědomí byl jen pár chvil denně a v těch trpěl bolestí. A to já bych nechtěla zažít.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová