Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Dekuju za cas, co tady vsichni semnou travite. Pokusim se vzchopit. Nejsem z Prahy.
Vzchopit se nestaci. Opravdu je treba zacit to co nejdrive lecit! Tohle sama nezvladnes. A ty tu musis byt, uz pro ty deti, jsi to jedine a nejdulezitejsi, co maji.
@Anonymní píše:
Jak byste reagovali vy? Kdyby tohle udelala vase dcera?
No co, možná bych chvíli (ale fakt malinkou) ječela, proč jsi to neřekla už dávno, ale pak by mě to přešlo a pomohla bych.
Nakonec už teď Ti rodiče pomáhají. Čekala jsem kdo ví jaký průšvih, ale tohle se prostě může stát a rozhodně to není na radikální řešení. Mysli na svoje děti a na rodiče.
Deprese se dá léčit, bude zase dobře. Držím palce.
Uprimne si myslim, ze tvoje rodice to vedi nebo tusi.Mame v rodine podobny pripad, holka uz leta „studuje prava“,neumi ani prd. Vsichni vime, ze lze, myslime, ze take nema ani stredni. Nikdo ji to nikdy nerekl, vsichni si hrajeme na blbce, asi ji nechceme shodit.
Já teda nevim, ale milující rodiče si představuji jinak. Jak to že jim nebylo divné, že nemáš maturitu? Mám dceru, která teď maturuje a jsem si jistá, že se dozvím zda udělala školu či ne. Jak si před nimi utajila že jsi odešla ze střední, když se o tebe tak starají, jak dlouho u nich bydlíš? Nechápu, že si nevšimli že od střední se o tebe starají a nevšimli si, že do školy nechodíš, to tě celé ty roky živí i s dítětem a dalším na cestě? Já nevím, přijde mi to nějaký divný. Samozřejmě do toho nevidím a pokud je pravda co píšeš, tak se to dá řešit, není to žádná hrůza, rozhodně se přiznat, třeba se rodiče chvíli budou zlobit, ale určitě to dobře dopadne a hlavně dítě, které máš by trpělo mohem víc, než ty teď. Začni to řešit a bude dobře.
No tajim to uz hodne let, je tom plno nervu a strachu. Mozna tusi, ze skolu nedelam, ale pochybuji. Maji me radi a nevidi, neslysi. Ted ziju u rodicu, pred tim s partnerem. Ale hodne jsne se stykali a pomahali mi.
Zkuz zavolat na tu linku co ti tu holky dávaly, tam do telefonu řekni úplně všechno, určitě ti budou schopní poradit kam zajít, co udělat nejdřív co se týče zdravotního pojištění, to bych začala řešit hned, plus pokud tam máš opravdu dluh, zkuz požádat o odpuštění penále. Asi pokud se rodiče zachovali tak, že si tě vzali s dítětem a druhým na cestě k sobě, tak myslím že po prvotním šoku, ti pomuzou a na úřady a k lékařům s tebou zajdou. Začni řešit psychiku, takováhle ve výsledku banalita, by zdravého jedince k sebevraždě, nebo myšlenkám na ní nedohnala.
Hodně sil ![]()
Načítám citovaný příspěvek, čekejte prosím…zavolej na tu linku bezpečí prosím. A kdyby jsi tam náhodou nevolala, určitě to nevzdávej a řekni to rodičům. Pokud něco tuší, tak jen čekají na to, až se jim svěříš. A pokud ne, tak věřím, že tě podpoří. Sice nadšení nebudou, ale určitě tě nevyhodí, jen chvilku bude trvat, než se vaše vztahy zase vrátí do normálu. Věřím, že to vše zvládneš, spolu s milujícími rodiči
. Ps: děti tě potřebují, ale rodiče taky, představ si, že by o tebe přišli, není nic horšího, než když dítě umře dřív než jeho rodič, věř mi, není to z mé zkušenosti, ale ze zkušenosti mé kamarádky. Bojuj
![]()
@Anonymní píše:
No tajim to uz hodne let, je tom plno nervu a strachu. Mozna tusi, ze skolu nedelam, ale pochybuji. Maji me radi a nevidi, neslysi. Ted ziju u rodicu, pred tim s partnerem. Ale hodne jsne se stykali a pomahali mi.
Musíš se prostě rozhodnou, s tím něco udělat. Zkus nějakou tu linku co ti tu radí, nebo vyhledej psychologa, je to asi těžký, musíš se prostě donutit, řekni si, že chceš vše napravit.Ono se to zdá strašný tobě, ale nic tak vážného to není. Všechno se dá vyřešit. Nebo sedni si s mamkou a vyklop to, popros ji o prominutí, řekni jí, že tě to trápí, že už to nezvládáš, že vnitřně umíráš, že potřebuješ pomoct. Uvidíš, že to nějak zvládnete. Jak dlouho si žila s partnerem? To se o vás celou dobu staral a nebylo mu divné, že nestuduješ, ani nepracuješ? Tajil to s tebou? Kolik ti je roků? Jak velké máš dítko? Přece se nebudeš takhle trápit, vyhledej pomoc a bude to dobrý. Jak ti je když máš mluvit s někým cizím? Dokážeš někam jít a vyřešit něco, nebo se nedonutíš nikam jít a něco si zařídit?
@Anonymní píše:
Vsechno me to tak mrzi, chtela jsem byt dokonala. Dokonala dcera a mama, aby na me byli vsichni pysni. Jsem jenom na starosti.
no tak neumirej a seber se at jim mužeš ukazat že nejsi jen odpad, nicka a starost, když umřeš tak nemas sanci to napravit, a nelituj se.
@Anonymní píše:
Musíš se prostě rozhodnou, s tím něco udělat. Zkus nějakou tu linku co ti tu radí, nebo vyhledej psychologa, je to asi těžký, musíš se prostě donutit, řekni si, že chceš vše napravit.Ono se to zdá strašný tobě, ale nic tak vážného to není. Všechno se dá vyřešit. Nebo sedni si s mamkou a vyklop to, popros ji o prominutí, řekni jí, že tě to trápí, že už to nezvládáš, že vnitřně umíráš, že potřebuješ pomoct. Uvidíš, že to nějak zvládnete. Jak dlouho si žila s partnerem? To se o vás celou dobu staral a nebylo mu divné, že nestuduješ, ani nepracuješ? Tajil to s tebou? Kolik ti je roků? Jak velké máš dítko? Přece se nebudeš takhle trápit, vyhledej pomoc a bude to dobrý. Jak ti je když máš mluvit s někým cizím? Dokážeš někam jít a vyřešit něco, nebo se nedonutíš nikam jít a něco si zařídit?
Nikdo to nevi, je mi 25, dite ma 4 roky. Kdyz mam nekam jit a neco zaridit, tak se na to pripravuji dlouhou dobu. Mota se mi hlava a chce se mi omdlit. Je mi zle od zaludku atd. A to jsou i blbosti, jako zaplatit nakup.
@Anonymní píše:
No tajim to uz hodne let, je tom plno nervu a strachu. Mozna tusi, ze skolu nedelam, ale pochybuji. Maji me radi a nevidi, neslysi. Ted ziju u rodicu, pred tim s partnerem. Ale hodne jsne se stykali a pomahali mi.
Tak tu nejistotu a strach přetni a řekni jim to.
@Anonymní píše:
Nikdo to nevi, je mi 25, dite ma 4 roky. Kdyz mam nekam jit a neco zaridit, tak se na to pripravuji dlouhou dobu. Mota se mi hlava a chce se mi omdlit. Je mi zle od zaludku atd. A to jsou i blbosti, jako zaplatit nakup.
Opravdu si najdi toho psychologa (psychiatra) nevím teď kterého.
@Anonymní píše:
Navic jsem zklamala i ve vztahu, tak moc jsem se snazila. A nakonec jsem se dozvedela, ze me nkdy nemiloval a zivot semnou neplanoval, uhodil me a rodice to zjistili a hned nas odvedli pryc. Pritom jsem se snazila uklizela, varila, strala se o dite, jen abych mela hezkou rodinu.
Holka, jsi pravděpodobně nevyzrálá ještě a k tomu ještě máš depresi.
Chlap, kterej ženu uhodí, nezaslouží, aby si o něj kdokoliv byť i jen opřel kolo. A ty tady začneš říkat, že ty jsi zklamala
.
Zaprvé - objednej se na psychoterapii
Zadruhé - řekni nebo napiš to rodičům. To, že se k tomu postavíš čelem způsobí, ŽE SE TI ULEVÍ A POSÍLÍ TĚ TO!!! Věř mi.
Zabít se by znamenalo, že jsi se vykašlala na své děti a i na své rodiče, na všechny. Nejen, že by jsi jim způsobila obrovskou bolest a svým dětem ještě k tomu možná doživotní psychické problémy, ale ještě by jsi jim značně zkomplikovala život tím, že by se o tvé děti (vlastně jen jedno dítě, protože to druhé by jsi v sobě zavraždila společně se sebou) musel někdo starat, pravděpodobně buď oni nebo by skončilo s násilnickým bývalým partnerem - to by jsi chtěla?
PROČ JE PRO TEBE SNAZŠÍ SMRT NEŽ SE PŘEMOCT A PROMLUVIT?? Tím, že promluvíš, se právě vydáš na cestu úlevy.
Hlavně si představ, že zabíjíš kromě sebe v sobě i to nenarozené miminko. Jak se dusí přímo v tobě, chudák se zmítá ve smrtelné křeči - TAKHLE TO FAKT CHCEŠ???
Příspěvek upraven 15.04.18 v 23:47
@Anonymní píše:
Nikdo to nevi, je mi 25, dite ma 4 roky. Kdyz mam nekam jit a neco zaridit, tak se na to pripravuji dlouhou dobu. Mota se mi hlava a chce se mi omdlit. Je mi zle od zaludku atd. A to jsou i blbosti, jako zaplatit nakup.
Napiš ten dopis..Mě se taky líp píše, než mluví. Vždy mě bavily slohovky..při konverzaci z očí do očí je člověk někdy víc nervózní. A v dopise bych byla maximálně upřímná. To, co říkáš nám tady, napiš do dopisu rodičům.
Nejdůležitější na světě je láska, nikoli prachy nebo škola, věř mi
![]()
@Anonymní píše:
Nikdo to nevi, je mi 25, dite ma 4 roky. Kdyz mam nekam jit a neco zaridit, tak se na to pripravuji dlouhou dobu. Mota se mi hlava a chce se mi omdlit. Je mi zle od zaludku atd. A to jsou i blbosti, jako zaplatit nakup.
Ahoj. Zajdi si za doktorem, ten tě odkáže na psychiatra, který ti pravděpodobně předepíše antidepresiva. Tvá smrt ani jakákoli jiná blbost nejsou řešením. Tvé děti tě potřebují!!!