Chci umřít

Napsat příspěvek
Velikost písma:
36556
29.10.18 20:12
@Anonymní píše:
Myslim si, ze souste lidem to bude prichazet uplne smesne a nepochopi proc me to tak trapi. Na zacatku roku jsme s pritelem koupili barak. Bohuzel se financni poradkyne sekla ve vypoctu o 140.000kc a my meli dva dny na to sehnat penize na doplaceni, jinak by padl cely prodej baraku. Vim, ze jsem uplne blba, ale nenapadlo me nic lepsiho nez jit do proficreditu a pujcit si sumu tam, protoze u bankybjsem sinoficialne vzit uz noc nemohla. Splatka mesicni je vrazedna cca 16.000, ale rekli jsme si, ze to zvladneme. Mam pomerne dobre placenou praci a pritel je na rodicaku a neco malo privydela. Nicmene jsem pak omarodila a dostali jsme se do skluzu. Kazdy mesic jsme v podstate o jesnu splatku pozadu. Neustaly telefonaty spolecnosti a psychicky natlak vseho druhu. No podelalo se toho jeste vic a takhle jsme pozadu uz i s hypotekou plynem i elektrinou. Ty denni telefonaty tech spolecnosti me nici, citim strasny tlak jak ze strany tech spolecnosti tak i ze strany pritele. Vse je psano vyhradne na me a cotim se na to strasne sama. On nechape proc jsem z toho tak v haji. Podle neho bych se mela usmivat a neresit to, ze to preci zvladneme, ale to ja neumim. Tak se k tomu dohadujeme jeste doma. Vim, zesi za to muzeme sami, ze jsme to meli resit jinak nebo se na koupi baraku vykaslat uplne, ale dostala jsem se do situace kdy me nic netesi, neustale brecim, hroutim se, mam stazeny zaludek a je mi ze vseho na nic. Jelikoz mam pomerne dobrou zivotni pojostku tak uvazuju i nad moznosti to proste ukoncit, ale nemuzu kvuli detem a rodine :( nechci jim ublizit, ale na druhoubstranu si rikam, ze by jim beze me bylo i lepe. Mohli by poplatit vsechny dluhy a jeste by jim pekna suma zbyla… no magorim, nevim komu se sverit. Nikdo z rodiny o tomhle nevi a pritel si nepreje aby o tom nekdo vedel. Vsude tvrdi jak jsme v pohode a mame nasetreno a tak, uz to proste nezvladam…

Pokud jste měsíc o splátku později, je to 16 tisíc.
To fakt nemůžeš nic prodat?

Televizi, tablet, mobil, nějaké šperky atd.?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
29.10.18 20:17

A nemůžete si půjcit treba od rodičů a zaplatit to celé a splácet jim?? Ale jinak Vás naprosto chápu. Tenhleten dlouhodobý stres je úplně nejhorší. Ja jsem zase zaměstnavatel a trpím už půl roku den co den kvůli jedné naší zamestnankyni, co si vymyslela, že je nemocná z prace. Chce po mě pul milionu. Nevadily by mi ani tolik ty peníze, jako ta lež. Vim, ze ji nic není a chce byt jen doma. Trpim ztrátou svojí víry v dobro. Ale bohužel lidi jsou schopni pro peníze prakticky čehokoliv. Je mi taky hrozně…

  • Citovat
  • Upravit
salamio
29.10.18 20:32
@samá práce píše:
By ti to bylo houno platný. Na sebevraždu se životní pojistka nevztahuje. Se ožer a zapomeň. ;)

Záleží ja kde. Třeba Allianz má myslím na sebevraždu výluku jen první dva roky od počátku smlouvy, tam by se sebevražda vyplatila.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
29.10.18 20:36

Presne, nejhorsi je na tom ten stras neustaly, natlaky, pocit, ze jsem na to uplne sama, pretvarka pred celou rodinou jak se vlastne mame bajecne.

  • Citovat
  • Upravit
4140
29.10.18 21:13

Proboha kvuli baraku bys sis chtela vzit zivot?? Jsou to jenom hloupe ctyri zdi, nic vic! A mas male deti! Nemuzete ho prodat a jit do najmu? Zacit znovu? To prece neni zadna zivotni prohra a ostuda, ze financne neutahnete vlastni dum. Takovych rodin je spousty. Nemuzes se nekomu z rodiny sverit, jak je to doopravdy? K cemu takova pretvarka, ze je vse zalite sluncem?? Treba by vam mohl nekdo financne vypomoct…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
27684
29.10.18 21:26

prodejte co můžete, a na kolenou poproste rodiče, kamarády , přítel práci , brigádu hele je to 16 000 to není katastrofa

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
salamio
29.10.18 21:31
@Pajka89 píše:
Proboha kvuli baraku bys sis chtela vzit zivot?? Jsou to jenom hloupe ctyri zdi, nic vic!

Viděla jsi někdy barák?

  • Citovat
  • Upravit
29.10.18 21:57
@Anonymní píše:
Myslim si, ze souste lidem to bude prichazet uplne smesne a nepochopi proc me to tak trapi. Na zacatku roku jsme s pritelem koupili barak. Bohuzel se financni poradkyne sekla ve vypoctu o 140.000kc a my meli dva dny na to sehnat penize na doplaceni, jinak by padl cely prodej baraku. Vim, ze jsem uplne blba, ale nenapadlo me nic lepsiho nez jit do proficreditu a pujcit si sumu tam, protoze u bankybjsem sinoficialne vzit uz noc nemohla. Splatka mesicni je vrazedna cca 16.000, ale rekli jsme si, ze to zvladneme. Mam pomerne dobre placenou praci a pritel je na rodicaku a neco malo privydela. Nicmene jsem pak omarodila a dostali jsme se do skluzu. Kazdy mesic jsme v podstate o jesnu splatku pozadu. Neustaly telefonaty spolecnosti a psychicky natlak vseho druhu. No podelalo se toho jeste vic a takhle jsme pozadu uz i s hypotekou plynem i elektrinou. Ty denni telefonaty tech spolecnosti me nici, citim strasny tlak jak ze strany tech spolecnosti tak i ze strany pritele. Vse je psano vyhradne na me a cotim se na to strasne sama. On nechape proc jsem z toho tak v haji. Podle neho bych se mela usmivat a neresit to, ze to preci zvladneme, ale to ja neumim. Tak se k tomu dohadujeme jeste doma. Vim, zesi za to muzeme sami, ze jsme to meli resit jinak nebo se na koupi baraku vykaslat uplne, ale dostala jsem se do situace kdy me nic netesi, neustale brecim, hroutim se, mam stazeny zaludek a je mi ze vseho na nic. Jelikoz mam pomerne dobrou zivotni pojostku tak uvazuju i nad moznosti to proste ukoncit, ale nemuzu kvuli detem a rodine :( nechci jim ublizit, ale na druhoubstranu si rikam, ze by jim beze me bylo i lepe. Mohli by poplatit vsechny dluhy a jeste by jim pekna suma zbyla… no magorim, nevim komu se sverit. Nikdo z rodiny o tomhle nevi a pritel si nepreje aby o tom nekdo vedel. Vsude tvrdi jak jsme v pohode a mame nasetreno a tak, uz to proste nezvladam…

Být tebou zajdu nejdřív do banky a poptám se, jestli by nekonsolidovali tvé půjčky. Kdyby ses zbavila břemene té nebankovní instituce, psychicky se ti uleví a určitě by se ti to líp splácelo v bance než u vydřiduchů. Nebo zajdi k notáři a podejte na soud žádost o osobní bankrot. Určitě je cesta, jak se z toho nehroutit a vyřešit to tak, abyste si mohli dům nechat a tys z toho nebyla na prášky.
A na sebevraždu kvůli životní pojistce ani nepomýšlej, na sebevraždu se většina z nich nevztahuje, takže by tvé děti nedostaly stejně nic.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
226
29.10.18 22:22

Reseni je urcite vic. Chce to si sednou,vsechno dobre promyslet. Nevim ale do jake miry je ti tvuj partner oporou,pusobi na me,ze chce pred rodinou i prateli hrat hogo fogo my na to mame, a vlastne te v tom uplne nechal. Na druhou stranu pises,ze je vse psano na tebe,asi to ma duvod ale pak zese chapu,ze on se do toho tolik psychicky norit nechce.
Ja byt na tvem miste,okamzite bych obvolala vsechny kterym dluzis a projevila dobrou vuli pohledavku uhradit a zaroven pozadala o docasne snizeni splatky,zasla bych za poradcem a snazila se pujcky konsolidovat. Na tu nejhorší dobu,ktera nastala prave ted bych se neohlizela na pritele a pozadala bych rodinu o pomoc,az se z toho vyhrabete,tak jim prece penize vratite,tak o co jde. Pak az by se to nejhorsi prehnalo bych zvazila,jestli ti ten barak stoji za ty nervy a jestli by nebylo lepsi ho prodat a bydlet v necem dostupnejsim. Jak je videt,nejsi rozhodne zdravotne v poradku uz ted a kazdomesicni platba hypoteky po dobu treba dvaceti let je myslim pro tebe velke sousto. Uvedom si,ze muzes mit sice praci sebelip placenou ale pokud treba na dva mesice onemocnis a clovek si nemoc nevybira a nemuze ji ovlivnit,tak jsi zase v haji a vlastne tam kde jsi dneska.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
90
11.1.19 02:55
@Anonymní píše:
Dobrý den maminky, potřebuju se vypsat jsem totálně na dně, nikdy bych nevěřila, že su ocitnu v takové situaci… Je mi 25 mám tříletého syna s mentálním postižením, nikde ve školce ho nechtěj nikde prostě… před rokem jsem se nastěhovala do cizího města k partnerovi myslela jsem že už budu štastná je to nejlepší chlap na jakéhojsem kdy potkala, jinej takovej prostě není, ale v sobotu mi řekl, že už to nedává a že to chce ukončit, že tu můžu bydlet jak dlouho budu potřebovat, ale že už semnou být nechce i přes to že mě miluje :( a já tu sedímm nejsem schopná se na něj ani podívat aniž bych se rozbrečela, nemám kam jít nemám tu žádné přátelé, nemám práci protože musím být se synem doma a fakt přemýšlím že si to hodím… Nikdy mě ještě nikdo neopustil, vždycky jsem vztah ukončila já a ani jsem nevěděla, že to může tak bolet… nejsem schopná se ani věnovat synovi prostě nic jen sedím a doufám že umřu na zlomené srdce…

Tolik štěstí mít rozhodně nebudeš. Vy*er se na všechny a na všechno a uvědom si, že tě syn potřebuje!! On se sám o sebe postarat nedokáže! Jestli chceš za minulostí udělat tlustou čáru, tak vím o bydlení, školce i o člověku, který má rád děti a jeho ex měla postiženého syna syndromem ADHD a na ní to bylo moc, tak ho vychovával on a to 4 roky, než mu ona dala kopačky. Jestli chceš, tak kontakt na něj mám 👍. Jsou pro něj důležité dvě věci : pravda a upřímnost. Za minulost nikoho nesoudí, protože uznává, že každý má své chyby.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
24726
11.1.19 06:46

@Aquarius38 odpovidas na skoro 2 roky starý příspěvek. Doufejme, že se to už nějak vyřešila a zakladatelce je daleko lépe.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
90
11.1.19 08:44
@stock píše:
@Aquarius38 odpovidas na skoro 2 roky starý příspěvek. Doufejme, že se to už nějak vyřešila a zakladatelce je daleko lépe.

Někdy se stane, že člověk uvízl v takovém případě a neví jak dál i několik let. Pokud se to vyřešilo, tak to může být i pro ostatní jiný úhel pohledu. Nejste v tom samy a vždycky se najde někdo, kdo by vám pomohl rád, jen se neuzavírejte. Nemusí to být zrovna lékař, ale stačí OPRAVDOVÝ kamarád /kamarádka.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
24726
11.1.19 09:08
@Aquarius38 píše:
Někdy se stane, že člověk uvízl v takovém případě a neví jak dál i několik let. Pokud se to vyřešilo, tak to může být i pro ostatní jiný úhel pohledu. Nejste v tom samy a vždycky se najde někdo, kdo by vám pomohl rád, jen se neuzavírejte. Nemusí to být zrovna lékař, ale stačí OPRAVDOVÝ kamarád /kamarádka.

Určitě jsi hodny člověk, ale tohle se netýká jenom žen.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
11.1.19 09:43
@Doe_Jane píše:
no mi je to jedno, je to tvoje volba… kdybys to chtěla udělat tak nezakládáš diskuzi ;)

Podpora neskutečná! :roll:
Proč je někdo tak zlý :,(… Než mít takový názor, tak raději mlčím bože 8o

  • Citovat
  • Upravit
90
11.1.19 21:18

Zůstanu na ocet?

Ahoj, tak na začátek několik faktů :
Jsem muž, vodnář ♒, je mi 38 let a vyrůstal jsem se třemi staršími sourozenci - dvěma sestrami a bratrem. Se všemi mám dobrý vztah.
Díky sestrám jsem se naučil velmi mnoho o fungování ženského světa a díky kamarádkám hodně o malování, lakách na nehty, řasenkách, menstruaci a podobně.
Naučil jsem se vařit, prát, žehlit, přebalovat, krmit i koupat děti.
Když kámoška přijde na návštěvu, tak mě vždycky seřve, že to jídlo je málo kořeněný :lol: a já jí na to odpovídám : vžyť dobře víš, že bych to pak nemohl nabídnout tvým dětem.
Díky tomu dokážu z mužského pohledu „přepnout“ na ženský a obráceně.
Nejspíš jsem asi těžce psychicky nemocnej, když ještě pořád věřím, že někde existuje nějaká možnost, že bych mohl najít ženskou, třeba i s dětma, která vyznává stejné hodnoty, jako já : věrnost, upřímnost a lásku.
Vím, že to zní hodně šíleně, ale doufám, že se nehoním za snem.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

1.2 Spray Max mop box

  • (4.8) + 25 recenzí

Victoria

  • (4.4) + 20 recenzí

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová