Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Dětský autismus?
- Fotoalbum (3)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
28.8.17 20:45
@Bábrdl píše:
Jasný, dvouletý autík ani jiný nebude.To okno rozvoje přijde mezi třetím a pátým rokem. Kdo nezačne mluvit do pěti let, už asi nezačne (nějak smysluplněji a víc).
Významným problémem autismu je, že se nedokážou učit nápodobou. Neurotypické malé dítě nedělá nic jiného, než že napodobuje.
Autíci se zdají být velmi „soustředění“, dokážou se hodiny dívat na pohádky, nebo třeba na žaluzie. Tam je ale bohužel vidět ta chyba vývoje, zdravé dítě na to nemá „čas“, musí zkoumat svět, musí se učit.
Nedá se nic nedal, musíš mu pomoct. Protože pokud tam ten potenciál je, musíš to být ty, kdo mu pomůže ven. Sám nevyleze.
Takže SPC a poslouchat jejich rady. Bude to těžké, budeš laminovat, lepit obrázky na suché zipy, stokrát mu ukážeš obrázkovou komunikacií a stokrát to nepochopí, půjde to pomalu. Ale pokud tam není MR (a to se teď NEDÁ) poznat, (Nedá, to mi věř. Ať ti bude kdokoliv říkat cokoliv (když se teď chová takhle, je to mentál a lepší to nebude)) tak to půjde pomalu dopředu. A v šesti letech můžeš mít neormálně mluvící dítě.
Slíbit to nemůžu. (Může být navždycky NFA)
Ale viděla jsem to „rozkvetení“ mnohokrát.
Ovšem to dítě je vždycky trochu „jiné“, to jo.
Dekuji moc za sdileni! Chapu, ze je to jak vestit z kristalove koule. Ale proto, abych vubec mohla fungovat dal, bych rada vedela, ze to nase vecne cviceni ma cenu a je tam sance na zlepseni.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.8.17 20:52
@analoja píše:
@Salsa Verde já mám z pravděpodobného, ve třech letech nemluvícíhho autíka aspíka, což považuju za super. Chodí do běžné (menší) školy s asistentkou a doufám, že to jednou půjde i bez.
Dobry den, dekuji moc za reakci. Muzu se zeptat jak jeho zvlastnosti vypadaji? A jak to zvlada v normalni skolce?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.8.17 20:54
@Salsa Verde píše:
Dekuji moc za sdileni! Chapu, ze je to jak vestit z kristalove koule. Ale proto, abych vubec mohla fungovat dal, bych rada vedela, ze to nase vecne cviceni ma cenu a je tam sance na zlepseni.
To ti teď nikdo neřekne. Představ si to jako, kdyby ti někdo dal kyblík písku a řekl ti, že uvnitř je možná diamant. Možná tam je, možná tam není. Nezjistíš to, pokud neproseješ zrnko po zrnku.
Pokud tam diamant není, můžeš prosívat třeba do zblbnutí a nic nenajdeš.
Pokud se ale rozhodneš, že prosívat nebudeš, nikdy se nedozvíš, jestli tam diamant byl, bude navždycky ztracený.
Nicméně, tak úplně to srovnání nesedí, protože pracovat se dá prakticky s každým autíkem. Ale jestli bude tvůj „kvetoucí dítě“, nebo ne, to ti teď nikdo neřekne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.8.17 20:56
@Bábrdl jo stává se, já na našem taky vidím změny, to jaký byl ve třech letech a ted je nesrovnatelné. Minulý týden jel poprvé vlakem a spokojený 
což by před časem nezvládl vůbec doktorku hodně překvapilo když jsem jí řekla že se malej strašně smál když Vali dostala vynadáno 
, takový upřímný smích 
a zdá se že si začíná uvědomovat když čůrá což je velký posun tak snad jednou i těch plen se zbaví 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.8.17 20:56
@Salsa Verde já se s tím asi nějak zásadně vyrovnávat nemusela, pro mně je prostě jen sverázný dítě. Měla jsem trochu větší obavy, když šel do školky - sice do speciálky, ale jak nemluvil, tak že mi nebude moct říct, kdyby mu někdo ubližoval, ale školka byla fajn, učitelky taky, no a teď už mluví, komunikuje, prostě se necháme překvapit, co bude dál.
Ale je s ním legrace - včera se ptám: „Honzíku, co chceš k večeři?“
a on: „chleba se šunkou Zvonařkou s 96-ti % masa“
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.8.17 21:00
@analoja píše:
@Salsa Verde já se s tím asi nějak zásadně vyrovnávat nemusela, pro mně je prostě jen sverázný dítě. Měla jsem trochu větší obavy, když šel do školky - sice do speciálky, ale jak nemluvil, tak že mi nebude moct říct, kdyby mu někdo ubližoval, ale školka byla fajn, učitelky taky, no a teď už mluví, komunikuje, prostě se necháme překvapit, co bude dál.Ale s ním legrace - včera se ptám: „Honzíku, co chceš k večeři?“
a on: „chleba se šunkou Zvonařkou s 96-ti % masa“
Ježíš, to je přesný, já teď byla pracovně v jednom centru a jeden chlapeček mi říká. „Chci Muller Riso mléčnou rýži skořicová 150 gramů“
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.8.17 21:02
@Salsa Verde Taky se s tim faktem, ze mala je jina vyrovnavame dlouho a je to nekdy jako na houpacce. Ale vidime u ni pokroky a radujeme se opravdu z malickosti, leckdy si i zavtipkujeme, pomaha nam to. Hlavne si moc dobre uvedomujeme, ze mnoho dalsich lidi je na tom mnohem mnohem hur. Taky v ni verime, je to krasna duse, nase holcicka.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.8.17 21:06
Pokud to někoho potěší, tak mám kamarádku, ta má dvě dcery. Starší je AS, byť tehdy nediagnostikovaný, tehdy jí dali LMD a poruchy chování, druhá neurotypická. V dětství byly se starší problémy hlavně v tom, že se neuměla začlenit nikdy nikam, všude problémy atd…
Dnes v dospělosti starší šťastně vdaná, mírná, klidná, drží se rodiny, má slušnou práci, mladší živel, blbne, byla v cizině, kam jí museli posílat peníze protože udělala určitý průser atd.
Já vím, je to jen AS, ale taky si užila. Teď je Aspinka její miláček a ta zdravá spíš drak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.8.17 21:06
@Salsa Verde k té otázce jak se s tím vyrovnat, je to těžké pro každého. Já už jsem s tím smířená, že mám prostě takové dítě, raduji se z každého pokroku, třeba to co se zdá jiným matkám samozřejmé, jako že se naučil ve 4letech sám se oblékat nebo chodit na záchod, že řekne máma nebo táta a tak podobně. Určitě všechno co se synem děláš má cenu, něco se naučí něco možná ne, ale ty jsi udělala maximum. Za sebe bych dala ještě jednu radu matkám autistických dětí: využijte každou možnost jak si od dítěte odpočinout, ať už školka, babička, asistent, střídejte se s tatínkem v péči, každá pomoc je vítaná, myslete občas sobecky jenom na sebe. Je totiž hrozně důležité uchovat si psychickou pohodu a to nejde pokud máte doma autistické dítě o které se staráte 24 hodin denně, říkám to z vlastní zkušenosti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.8.17 21:15
@Salsa Verde píše:
Dobry den, dekuji moc za reakci. Muzu se zeptat jak jeho zvlastnosti vypadaji? A jak to zvlada v normalni skolce?
teď už chodí do školy, loni byl prvňák
ve školce byl dost velký posun v prvním roce - mezi třetím a čtvrtým rokem, jednak se pomocí kartiček a výměny za dobroty naučil komunikovat, říct si o něco a pak on v podstatě začal současně mluvit i číst. Chodil celou dobu do speciálky - vyloženě autistická třída. Teď jsou asi největší problém záchvaty vzteku, má problém se zvuky, s motivací k některým činnostem, které dělat nechce. Chce být furt první - má třeba záchvat vzteku jen proto, že ségra si sedne do auta první. Pořád občas nechápe, co po něm chci, ale já už vím, že a jak je třeba přeformulovat větu. Jídlo je taky problém, spoustu věcí nestrčí do pusy.
Ale zas má neskutečnou paměť, nikdy se nám nestane, že nemáme kalendář otočený na špatné stránce, miluje mapy, umí si vyhledat trasu, když vidí v krámě kabelku s vlajkou, ví, co je to za stát,…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.8.17 21:21
@Bábrdl píše:
Ježíš, to je přesný, já teď byla pracovně v jednom centru a jeden chlapeček mi říká. „Chci Muller Riso mléčnou rýži skořicová 150 gramů“
jj, přesnost je důležitá 
tuhle byl s tátou v obchodě, čte etiketu na šunce a říká"" 76% masa? Není to nějak málo?" prostě takový normální sedmiletý dítě
já už ani nemůžu psát nespisovně, když ho mám za sebou, protože mi opravuje chyby a překlepy
nedávno dostal knížku - a byla v ní chyba v číslování stránek - tak to taky opravoval
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.8.17 21:33
@analoja píše:
teď už chodí do školy, loni byl prvňák
ve školce byl dost velký posun v prvním roce - ** mezi třetím a čtvrtým rokem,** jednak se pomocí kartiček a výměny za dobroty naučil komunikovat, říct si o něco a pak on v podstatě začal současně mluvit i číst. Chodil celou dobu do speciálky - vyloženě autistická třída. Teď jsou asi největší problém záchvaty vzteku, má problém se zvuky, s motivací k některým činnostem, které dělat nechce. Chce být furt první - má třeba záchvat vzteku jen proto, že ségra si sedne do auta první. Pořád občas nechápe, co po něm chci, ale já už vím, že a jak je třeba přeformulovat větu. Jídlo je taky problém, spoustu věcí nestrčí do pusy.
Ale zas má neskutečnou paměť, nikdy se nám nestane, že nemáme kalendář otočený na špatné stránce, miluje mapy, umí si vyhledat trasu, když vidí v krámě kabelku s vlajkou, ví, co je to za stát,…
Kvetoucí dítě, jako z učebnice.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.8.17 21:46
@Bábrdl píše:
Kvetoucí dítě, jako z učebnice.
jo, pokud zrovna netluče ségru protože ho předjela, nebo neřve na mně, že mně nenávidí, protože chci aby se oblékl
no, v rámci zachování svého duševního zdraví mu dopřávám co ho baví takže knížky, mapy, kalendáře,… moc nenutím, jen do toho, co považuju za nezbytný.
A docela se těším na příští týden až začne škola, aspoň dopoledne „volno“, jen s miminem
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.9.17 18:43
@Kassor Nějaká forma autismu by to mohla být. Už za sebou máte vyšetření v Nautis? Ja u syna spoustu projevů podcenila. Diagnózu budu vědět v říjnu, ale mnoho ukazuje na aspergerův syndrom s ADHD a selektivním mutismem. Pokud taková diagnóza existuje 
Bude mu 8 a teprve s nástupem do školy jsem pochopila, že to s ním je vážné. Ale kamarádka má dceru s AS a ta si našla přítele a dostala se na obchodní akademii. To mne moc potěšilo. Ať je tvůj partner na vaši dceru pyšný za to, jaká je. Nemusí být přeci jako většina dětí na hřišti. Pokud se chová jinak, tak to neznamená, že je něco míň. Prostě je jen jiná. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.9.17 05:15
@Stay calm uz jsme v Apla byly… V te zprave je napsano, ze ma pozitivni znaky atypickeho autismu. Tam nam pani psycholozka rikala, ze znaky ma, ale ze v ni vidi velky potencial a ze si mysli, ze casem ty znaky ztrati, tak me to moc potesilo. Ubehlo par tydnu a musim rict, ze u ni vidim pokroky. Ze dne na den zacala chodit na nocnik ( huraaa), v to jsem ani nedoufala, zacala hodne opakovat a mam pocit, ze je proste mnohem lepsi, ze i lip uz rozumi… Bojim se cokoliv hodnotit, abych to nezakrikla, ale vcera jsme byly poprve u logopedky, byla to pani v letech, ze zacatku dost neprijemna. Prvni co nam rekla, ze autismus je ted moda a ze kdyz psych. nevi, tak hned pisou diagnozu autismus. Dost mi propominala moji cestinarku z gymplu, na ni nemam dobre vzpomiky… Tak jsem myslela, ze odejdeme a najdu noveho logopega.. Pak pani logopedka videla, ze to je pres caru, chvilku malou pozorovala a sama pak zacala rikat, ze asi mala jina trochu je a zacala pomalu obracet a byt vstricna… Zalozila nam kartu, budeme nastesti u jeji kolegyne, ktera se specializuje na diagnostikovane deti. Pozitivni na tom cele bylo, ze jsem mela opravdu strach, ze se tam mala bude bat a ze tam bude vyvadet a ono to bylo naopak:-) byla tam vesela, vubec se niceho nebala, poslouchala me tam na slovo, ta logopedka byla mile prekvapena, jak je mala poslusna, jak se nevzteka, kdyz ji treba zakazu si hrat s hrackami. Zazpivala ( svoji reci) a komunikovala s logopedkou tak, jako s nami doma… Pro me to byl velky uspech 
Vim, ze mame pred sebou spoustu prace a ze mala jina je a mozna i bude, ale kazdy maly pokrok me udela 10× silnejsi a odhodlanejsi se se vsim porvat… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
