Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jak oslovovat tchýni?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
20.9.06 20:11
Ahojka,
tak já mám fakt pech - TCHÝNĚ 2 !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Tchán se totiž rozvedl a znovu se oženil… U první tchýně(maminka manžela) jsem dlouho vykala, až když jsme byli na nějaké rodinné oslavě, tak její mamka (manželova maminka) prohlásila, že je to fakt trapné, když jsme dávno svoji, tak jsem začala tykat…
V případě druhé tchýně vykám stále, i tchánovi (nikdy mi to nenabídli a já se vnucovat nebudu a myslím,,že ani nechci). Než se narodila malá, tak jsem dokonce říkala PANE/PANÍ - příjmení!! Nikdo to neřešil… Teď jak je malá větší, tak jsem začala říkat babičko, dědečku, aby to bylo i pro malou srozumitelné, ale stále výkám…
Pár lidí tady psalo o nějakých obratech v povahách s odstupem času všem přeji, aby se zítra ráno vzbudily a zavolala jim „nová“ super tchýně(tchán)…
Pá
Petka
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.10.06 15:51
mám taky skoro tchýní a nejsem z ní moc nadšená.jelikož moje dcera není její pravá vnučka ale zná jí od narození.dnes mě tak shodila před lidmi v obchodě že jsem měla sto chutí jí jednu střelit.byli jsme s ní totiž nakupovat.a malá chtěla plyšovou kočičku tak jí ji samozřejmě koupila.a u pokladny jsem dala zvlášt náš nákup a její a to jí urazilo a nahlas říkala:to jako budeš platit ty?no ty a ještě jedna vedle tebe.že to zaplatí sama.můj přítel mě musel zastavit když viděl jak zuřím tak mě znemožnit to jí neodpustím.už k ní nikdy nevkročím.takovou tchýni mít to raději žádnou. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.10.06 17:12
Já mám tchýni i tchána jenom jednoho/jednu 
a vycházíme skvěle. Na svatbě jak naši manželovi, tak tchýně s tchánem mě nabídli tykání a já říkám mamko a taťko a Jeník našim taky říká mamko a taťko. Neříkali nám, jak je máme oslovovat, prostě jsme si to tak nějak rozhodli sami 
Koukám, že mám na ně teda fakt štěstí…některý z vás lituju 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.10.06 17:24
Čaute snachy!
Tak já se musím pochlubit : moje tchýně je svělá ženská a její matka (manželova babička )ještě skvělejší no a do třetice všeho skvělého můj tchán je taky skv…
Prababička chodí vozit Terezku každý den až do soboty a v neděli si pro ni chodí tchán.Sice tchýni vykám a tchánovi tykám,ale oběma říkám babi a děda.Tchán mi nabídl tykání hned po svatbě.Tchýně to nějak neřeší.Tak já taky ne..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymni
8.10.06 18:13
petulko 2,
promiň, ale co tě tak naštvalo? Když čtu tvůj příspěvek, tak se mi zdá reakce tvé tchyně adekvátní situaci. 
Osobně teda (preventivně) nechodím nakupovat s mými, ani manželovými rodiči (ale rozumím tomu, že např. dojíždí-li se za nákupy autem, není občas zbytí).
S nakupováním je ale hrozný problém. Například manželovi rodiče (nižší střední vrstva) soupeří s mými rodiči (vyšší střední vrstva) o to, co kdo koupí. Nebo já to tak aspoň vnímám. Není to soutěž v pravém slova smyslu. Pro obě strany je Matýsek první vnouče a tak by pro něj udělali první poslední. Jen mi je občas hloupé říkat tchyni, jak jsme s mojí maminkou kupovaly kočárek, fusak a pod., a potom od ní přijímat 1000Kč, když vím, že je to opravdu dost peněz. (Ale kdybych řekla, že ty peníze nechci, tak to taky nemůžu - přijímám je od našich a od „nich“ ne? To přeci nejde.)
A myslím, že to samé platí i pro plyšovou kočičku 
Tvoje tchyně měla radost, že může udělat radost tvojí dceři. Ty bys jí kočku nedopřála, ale od toho jsou taky babičky, ne? Tím, že nákup oddělíš, dáš jasně najevo, že s tím nesouhlasíš. Jenže ona se tím (podle mě právem) může cítit dotčená. Je totiž dospělá svéprávná osoba a ona se rozhodla, že investuje do tvé dcery. A to rozdělení nákupu - tím s ní vlastně zacházíš jako s dítětem: říkáš jí tím něco jako: Tak hele, dítě tchyně, jestli chceš tyhle bonbony (=koupit toho hnusnýho plyšáka), tak si to zaplatíš ze svého prasátka, jo?
Proto píšu, že nerozumím, co tě na tom rozhodilo, že se prostě jen ozvala.. Ale na druhou stranu, takhle „čitelné“ je to pro mě jen takhle napsané, v reálu nevím, jak bych reagovala.
Jednak opravdu společně moc nakupovat nechodíme a když už, tak my chodíme s nimi, tj. oni nakupují pro sebe a my max. přidáme pár drobností - a to, než se hádat právě u pokladny, je nechám zaplatit rovnou
No, tak jsem si zaanalyzovala, a teď k tomu oslovování:
Tchyně - já: Aničko…
Já - tchyně: pí XY, popřípadě - když mluvím o ní bez ní - Dušičko - tak o ní mluví manžel, jako o dobré duši rodiny
Tchán - já: mi vyká bez oslovení, což mi vadí, protože a) jeho žena mi tyká b) nabídnout mu tykání nemůžu, protože mu tykat nechci, jen bych chtěla, aby tykal on mně c) mí rodiče mým babičkám a dědečkům taky vykají
Já - tchán: pan XY, popř. děda Jirka (okolnosti viz výše)
Stejný vzor je i u manžela a mých rodičů:
S mojí maminkou si po vzájemné dohodě tykají (oboustranně), ale s mým tatínkem si vykají (bez oslovení)
Btw, mé mamince vadí, když o tchyni mluvím jako o pí XY, takže před ní je to „babička Jitka“.
nepřihlášená Nanka
- Citovat
- Upravit
18.10.06 18:48
Ahojte,
tato diskuze mě opravdu zaujala, tak taky přispěju svou zkušeností. S manželem jsme se minulý rok brali po 9 letech chození (samozřejmě jsme spolu taky bydleli). Když jsme spolu chodili asi 3 roky, přišlo mi, že jsem u přítelových rodičů příliš často, abychom si stále vykali. Oni mi to sice nenabídli, ale já se jednou večer zeptala sama. Prostě jsem řekla, že už se známe dlouho a že bych jim chtěla tykat. Chvilku na mě koukali (trapná chvilka), ale pak oba řekli, že klidně. Tak od té doby jim tykám a oslovuji je křestním jménem.
Manželova sestra je mnoho roků vdaná a její manžel tchyni a tchána dodnes oslovuje „Paní XY, chcete podat sůl?“ Hrozné! Oni mu prostě tykání nikdy nenabídli a on se neozval. Asi bych taky tak dopadla, kdybych se neozvala. Když jsme u tchánovic na návštěvě my s manželem i švagrová se švagrem a já jim tykám (Alenko) a švagr vyká (paní XY), je to fakt divné.
Tchyni i tchána zas tak moc nemusím, ale s tykáním je jednodušší konverzace. Tož tak!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.10.06 08:38
Ahoj holky, některým teda přeji hodně trpělivosti s tchýněma a tchánama. Já jsem se vdávala po 7-mi letech z toho 3 roky jsme spolu bydleli. Jakub má ještě svobodného staršího bratra, ale v rodině se k oboum chovali jako ke skleníkovým květinkám. Moje mamka nabídla Jakubovi tykání hned ve svatební den ráno. Přijal to bez problémů, protože s naší mamkou žádný problém nikdy neměl a doufám i mít nebude. Jeho rodiče mi tykání nenabídli a tak jsem jim říkala stejně jak před svatbou pan,paní XY. Tchýně jak mi volá, tak se hlásí v telefonu „Ahoj tady tvoje tchýně“. Já mám problém právě spíš s tchýní, protože tchánovi říkám taťko (vlastního nemám) i když mi to nenabídl, ale taky se proti tomu neohradil a vycházíme spolu velmi dobře. S tchýní někdy použíju mamko, jinak paní XY. Jsem zvědavá, jaké to bude až jim na vánoce oznámíme, že budou babičkou a dědou, na což se třepou už nejmíň rok.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.12.06 15:29
ja obou tchanum vykam i tykam,jim je to jedno,brali by kdybych jim tykala,ale nekdy ze zdvorilosti jim vykam.
Podle me zalezi na tom jak se rozhodnou oni,ale pokud se necitime n ato jim tykat,promluvime si o tom..
Podle me,ikdyz nesouhlasime s urcityma nazorama na vychovu nasich deti,nema to co delat s jejich babickama! 
A rikat ze nam nekdo odcizi dite!to je snad nemozny,kazdy dite vi kdo je jeho mama nebo ne?!a ma pravo na babicku!
Pokud nechcete aby dite travilo s tchyni moc casu,budtte u toho taky a zasahajute,kdyz bude delat neco co se vam nelibi!reknete ji ze si chcete ditete uzivat kazdym dnem a byt s nim a ze pokud chce muze vam prijit pomoct.
Podle me,je absolutne divny nejakym zpusobem "nabadat deti nebo pred nema mluvit spatne o babickach a dedech;detem byt to akorat ublizilo a ne prilepsilo,oni si prece udelaji svuj nazor a vybuduji jejich vztah s babickou.
kazde dite ma pravo na babicku a nikdo by mu ji nemel odepirat at je jaka je..
nakonec musim dodat,ze je spoustu veci ktere bych na me tchyni zmenila,ale je jaka je,navic uz ma spoustu let;ja nejsem taky 100%!!a vlastne nikdo!a kdovi jaka budu v jejim veku?!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.12.06 10:38
Ahojky všichni.
Mně tchánovci nenabídli tykání, tak je většinou neoslovuji. A když musím tak příjmením. Je to ale někdy blbý, protože mluvit se svou tchýní třeba o tchánovi a říkat: Pan Novák říkal…, zní blbě, ale co můžu dělat. Pochybuji, že mi to tykání někdy nabídnou - viz. Sedmiletý příběh ve fóru.
Před Adámkem je oslovuji babička a děda.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.7.07 19:39
Hm tak mě donutil přítula a jeho bratr k tykání jejich matce ani oni jí neříkají mami a je to děs že jsem na to přistoupila 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.7.07 19:47
Tak já jim vykám a říkám paní N… a pane N…n před dítětem budu říkat „dej to babičce - dědečkovi“, doufám že na tykání něpřijde nikdy řeč, musela bych odmítnout, fakt bych to nezkousla. A při představě že jim říkám maminko a tatínku se mi ježí chlupy
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.7.07 22:15
Tak já jim říkám mami, tati. Manžel mojí mamce zatím vyká (i tři roky po svatbě), byť mu věčně tykání nabízí 
Snažím se to změnit 
Jo a někdy z legrace jim třeba řeknu „čau starouškové“ Jsou v pohodě…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.7.07 22:24
No já teď říkám babička a dědeček, mamko ani taťko bych říkat nemohla, protože mamku a taťku už mám.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymni
16.1.08 15:26
U nás to bylo taky zajímavé jak jsme se začali oslovovat.Když jsem jen „chodila " s těd už mým manželem, tak to byla paní XY. Po svatbě mě opravila, když jsem se ji na něco ptala. Ma otazka byla , pani XY,můžu… a ona na to, že paní XY? A nic víc. Asi jsem hloupa, ale pokud mi někdo neřěkne na rovinu, jak ho mam oslovovat, tak mu vykam a oslovuji pani či pane XY.Alepon to vnímam jako slušnost.Až měla malá rok, tak přišla s tím, že "holky v práci si všimly, že mě vykaš a oslovuješ paní XY!Ja nikdy nebudu tvoje matka, tak mě oslovouj jak chcěš…“Na tož jsem ji tedy pro klid v rodině začala tykat a oslovovat jmenem. Jen taková perlička na zavěr…švagr(manželova sestra žije asi přes 10 let se svým mužem)) a ten ji stale oslovuje paní XY a vyká! Jelikož naše vztahy s tchýní jsou velmi chladné, nevím, zda jsem neměla zůstat raději u toho vykaní.
- Citovat
- Upravit
16.1.08 22:50
AJA píše:
ja obou tchanum vykam i tykam,jim je to jedno,brali by kdybych jim tykala,ale nekdy ze zdvorilosti jim vykam.
Podle me zalezi na tom jak se rozhodnou oni,ale pokud se necitime n ato jim tykat,promluvime si o tom..
Podle me,ikdyz nesouhlasime s urcityma nazorama na vychovu nasich deti,nema to co delat s jejich babickama!
A rikat ze nam nekdo odcizi dite!to je snad nemozny,kazdy dite vi kdo je jeho mama nebo ne?!a ma pravo na babicku!
Pokud nechcete aby dite travilo s tchyni moc casu,budtte u toho taky a zasahajute,kdyz bude delat neco co se vam nelibi!reknete ji ze si chcete ditete uzivat kazdym dnem a byt s nim a ze pokud chce muze vam prijit pomoct.
Podle me,je absolutne divny nejakym zpusobem "nabadat deti nebo pred nema mluvit spatne o babickach a dedech;detem byt to akorat ublizilo a ne prilepsilo,oni si prece udelaji svuj nazor a vybuduji jejich vztah s babickou.
kazde dite ma pravo na babicku a nikdo by mu ji nemel odepirat at je jaka je..nakonec musim dodat,ze je spoustu veci ktere bych na me tchyni zmenila,ale je jaka je,navic uz ma spoustu let;ja nejsem taky 100%!!a vlastne nikdo!a kdovi jaka budu v jejim veku?!
Tak tohle je přesně můj názor. Už jsem si myslela že jenom já jsem takový exot 
Já oběma tykám a nedělá mi problém oslovit je mamko a tati. Manžel mým rodičům tykal už před svatbou, protože bydlíme v jednom domě a oni mu to nabídli. Mě to jeho rodiče nabídli při svatbě. Ze začátku to bylo nezvyklé, ale spíš jsem se trochu styděla. Když jsem pak poprvé (spíš mezi řečí) oslovila tchýni „mamko“ byla fakt dojatá. Máme super vztah ale je to o pochopení a respektu z obou stran. Myslím si, že kdybych chtěla, můžu dělat dusno taky, ale nemám to zapotřebí. Říkám si, bohudíky, že máme oboje rodiče a doufám že ještě dlouho budeme mít. Dětem nic nemůže nahradit to babičkovské a dědečkovské pohlazení a třeba i to malé rozmazlení. Rodiče mají být autoritou, ale dítě potřebuje i mít se kde vypovídat a užít si trochu schovívavosti. Taky bych jednou nechtěla být odstavená jen proto, že jsem tchýně a mám třeba na věc jiný názor. Ale fakt je, že když tak pročítám diskuze na tato témata, jeví se mi to bohužel jako nevyhnutelné. Holt, jakmile budeme tchýně, bude pryč všechno snažení a probdělé noci. Už budem „jen tchýně“. No, zajímalo by mě jak bude vypadat tato diskuze tak za 20 let, až tady budou diskutovat ty samé osoby, ale už jako tchýně
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
