Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@užjenmilenka píše:
nefinancuju, jen jsem jí vymyslela a zaplatila svojí část, on by neměl na to, aby platil i za sebe i za děti i za ní. Takhle aspon ty děti něco zažili, ona by mu vyčítala i tu blbou zmrzlinu, že ji nekoupil jen dětem, ale i sobě
Hele, a proč už dávno nevzal na dovolenou jen své děti a ženu nenechal doma, když je jí tam lépe a chce mít klid?
@Regina Hero píše:
Smutné je, že kdyby opravdu chtěl tebe, tak je taky všechno jinak…
právě že ono je všechno jinak, jsou tu ty děti a proto je to takhle, musí to tak být, jsme rozumní a víme, k co je pro kluky jeho i moje nejlepší, ale to nám nezabrání být dál spolu. Kdyby mě nechtěl, poroč by po dvou měsících neměl klíče od jejich bytu, proč by přespával u bratra, proč by za mnou denně jezdil a není to pokaždý ujen o tom sexu, taky mám své děti a ne vždcky čas jen pro něj, bude v tom asi něco víc
@Regina Hero píše:
Hele, a proč už dávno nevzal na dovolenou jen své děti a ženu nenechal doma, když je jí tam lépe a chce mít klid? [/citacetak to fakt nevím, na to jsem se ho neptala
@užjenmilenka píše:
klukům je 9 a 5, jsou ještě malý a on je taky mladej, je mu 34,má ještě hodně daleko do stáří a jeho druhá míza teprve přijde
Můj manžel má taky 34, žádný mlaďoch to už není… hahaha… kristovy roky za sebou…
No, druhá míza přijde tak někdy kolem padesátky? No, nikdo nevíme, co bude, ale většinou si padesátníci hledají nějaké ty dvacítky, aby si cosi dokázali… ne že bych ti to nepřála, ale neumím si představit, že ty nejlepší roky svého života strávíš čekáním na něco, co možná nenastane… já nevím, ale já se držím hesla, že žijeme tady a teď… a že život je zatraceně krátký na to, aby ho člověk žil naplno a ne jen čekal, až jednou… kdoví kdy… něco přijde… co už možná v té době ani nebude ono, nebo zjistíme, že je to úplně jiné, než jsme čekali a přijde zklamání…
Taky jsem kdysi pekla se zadaným (naštěstí bezdětným). S manželkou nespal, ona se dokonce na 3 měs. odstěhovala k rodičům. Já si řekla, že je přece svéprávný, tak co… Ona na mně pak koukala, jak na mrchu. Nechápala jsem. Nyní to chápu a v duchu se jí omlouvám. Byli léta manželé a měli spolu spoustu nevyřešených problémů. Jak chcete sexovat s někým, kdo vás neustále buď deptá, nebo ignoruje, nebo štve (chcete přece sexovat s někým s kým souzníte, že). Tak to chcete řešit nějakou pauzou, nádechem, restartem a šup, v té pauze se vám do vztahu přes sex nasere nějaká, která není zatížená minulými prohřešky vašeho manžela a myslí si, že pobrala všechnu moudrost a je pro něj ta pravá, chápající. On pochopitelně váhá jen kvůli dětem, jak jinak
.
Nyní po letech jsem byla v situaci, kdy jsem já potřebovala malý restart a v ten moment se mi na manžela napojila jiná, která si myslela, že přes sex urve všechno.
Beru to jako uzavření kruhu. Manžel sám zjistil, a díky té paní si ujasnil s kým chce být (čímž mi ohromně prospěla a tímto jí děkuji
) a já o tom všem vlastně ani nevěděla. Ruplo to až po skončení. Kdybych neměla z mládí tuto svoji zkušenost, reagovala bych asi jinak a manželství možná nechtěla udržet. Takto mám asi větší náhled, i když to občas bolí jako prase. Ale i za tuto zkušenost vlastně děkuji.
Prostě, kdybych se tenkrát mezi ty dva necpala, možná by se ani nerozvedli. Kdyby se i rozvedli, já bych si tím nešpinila ruce a po jejich rozvodu, pokud bychom si s tím dotyčným byli souzeni, bych s ním mohla být. Začít s čistým štítem. Slušně si urovnat vztahy a pak teprve začínat nové.
![]()
@Regina Hero píše:
Můj manžel má taky 34, žádný mlaďoch to už není… hahaha… kristovy roky za sebou…No, druhá míza přijde tak někdy kolem padesátky? No, nikdo nevíme, co bude, ale většinou si padesátníci hledají nějaké ty dvacítky, aby si cosi dokázali… ne že bych ti to nepřála, ale neumím si představit, že ty nejlepší roky svého života strávíš čekáním na něco, co možná nenastane… já nevím, ale já se držím hesla, že žijeme tady a teď… a že život je zatraceně krátký na to, aby ho člověk žil naplno a ne jen čekal, až jednou… kdoví kdy… něco přijde… co už možná v té době ani nebude ono, nebo zjistíme, že je to úplně jiné, než jsme čekali a přijde zklamání…
no mladej pro mě je a pro jeho ex tuplem, ona mý furt pocit, že je to dítě, který musí vychovávat. Je možný, že to jedno přijde a nebude to ono, ale na druhou stranu, nemám kam spěchat, v klidu si žiju svůj život se svými dětmi a on je takové zpestření zatím, i když netvrdím, že bych ho tu nechtěla nastálo, ale když to ted nejde, tak to nejde a musím brát aspon to málo
Ja nevim mam pocit ze se v tom placate a nic z toho. Ty ho samozrejme omlouvas coz je logicky. Kazdej kdo miluje tak toho druhyho vesmes omlouva. Ale rekla bych ze od nej je to alibisticky. Kdyby se vratil zpet kdetem tak bych mu dala sbohem. Akorat se trapis a porad celou tu situaci omlouvas. Ty budes cekat a cekat. On bude v pohode s detmi. Bude si vybirat s kym bude chtit byt. Budes ta druha. Bohuzel to tak je i kdyz to nechces slyset. Vsechny milenky jsou druhe.
@užjenmilenka píše:
právě že ono je všechno jinak, jsou tu ty děti a proto je to takhle, musí to tak být, jsme rozumní a víme, k co je pro kluky jeho i moje nejlepší, ale to nám nezabrání být dál spolu. Kdyby mě nechtěl, poroč by po dvou měsících neměl klíče od jejich bytu, proč by přespával u bratra, proč by za mnou denně jezdil a není to pokaždý ujen o tom sexu, taky mám své děti a ne vždcky čas jen pro něj, bude v tom asi něco víc
No, a když to tak je, proč tedy nevyřeší svoje věci oficiálně? Já nemám ráda tyhle nevyjasněné vztahy, ani kvůli dětem… i pro ty děti je to horší, než kdyby bylo jasno na všech frontách… není už žádné dítě, je načase, aby se tomu postavil čelem… ta jeho nerozhodnost by mě děsila… ne, neděsila, štvalo by mě to… ale samozřejmě, můj názor a tvůj život… tohle je ve tvé režii… za sebe můžu říct, že na nás (mně a dětech) se nejvíc podepsala právě tahle doba - kdy mi manžel byl nevěrný a já se trápila a děti to cítily… neumím si představit plácat se v tom deset, patnáct let…
@užjenmilenka píše:
no mladej pro mě je a pro jeho ex tuplem, ona mý furt pocit, že je to dítě, který musí vychovávat. Je možný, že to jedno přijde a nebude to ono, ale na druhou stranu, nemám kam spěchat, v klidu si žiju svůj život se svými dětmi a on je takové zpestření zatím, i když netvrdím, že bych ho tu nechtěla nastálo, ale když to ted nejde, tak to nejde a musím brát aspon to málo
ja si tedy nemyslim ze ho beres jako zpestreni. Jinak bys to takhle neresila.
@Regina Hero
Kamaradka ma petileteho syna. Jeji partner to tahnul s jinou. Je to tak jak to pises. Jeji dite citilo ze se neco deje. Ona samozrejme nervozni a totalne na dne i kdyz rikala ze je v pohode. Ty deti maji nejaky radar.
@užjenmilenka píše:
no mladej pro mě je a pro jeho ex tuplem, ona mý furt pocit, že je to dítě, který musí vychovávat. Je možný, že to jedno přijde a nebude to ono, ale na druhou stranu, nemám kam spěchat, v klidu si žiju svůj život se svými dětmi a on je takové zpestření zatím, i když netvrdím, že bych ho tu nechtěla nastálo, ale když to ted nejde, tak to nejde a musím brát aspon to málo
To není věkem, spíš má jeho žena ten pocit proto, že on se tak chová, ne? Z toho popisu mi to tak celkem vyplývá… a pak už je to jedno s druhým… můj manžel má taky tyhle roky a nemám pocit, že ho musím nějak vychovávat, spíš naopak… někdy mám pocit, že je moudřejší a zodpovědnější než já a dokáže se o rodinu dobře postarat…
Pořád mám dojem, že si zasloužíš víc, než jen zpestření… ale zase každý svého štěstí strůjcem, že jo…
@užjenmilenka píše:
no mladej pro mě je a pro jeho ex tuplem, ona mý furt pocit, že je to dítě, který musí vychovávat. Je možný, že to jedno přijde a nebude to ono, ale na druhou stranu, nemám kam spěchat, v klidu si žiju svůj život se svými dětmi a on je takové zpestření zatím, i když netvrdím, že bych ho tu nechtěla nastálo, ale když to ted nejde, tak to nejde a musím brát aspon to málo
Někdy si člověk pěkně nalže do kapsy…
@Regina Hero píše:děti se netrápí ex o ničem zatím neví, tak je tam klid, jedinej, kdo se trápí je on, chtěl by být tam i tady a nemůže se roztrhznout. A já se taky trápím, ale tak nějak vím, že to je pro mě jen dobře, stejně je v podstatě můj a kdo si počká, ten se dočká
No, a když to tak je, proč tedy nevyřeší svoje věci oficiálně? Já nemám ráda tyhle nevyjasněné vztahy, ani kvůli dětem… i pro ty děti je to horší, než kdyby bylo jasno na všech frontách… není už žádné dítě, je načase, aby se tomu postavil čelem… ta jeho nerozhodnost by mě děsila… ne, neděsila, štvalo by mě to… ale samozřejmě, můj názor a tvůj život… tohle je ve tvé režii… za sebe můžu říct, že na nás (mně a dětech) se nejvíc podepsala právě tahle doba - kdy mi manžel byl nevěrný a já se trápila a děti to cítily… neumím si představit plácat se v tom deset, patnáct let…
@Kamča.dalmatinka píše:
A já si nedokážu představit že bych někomu sloužila pouze jako milenka. Přišlo by mi to ještě mnohem ponižující než kdybych sloužila třeba jen pradlena trenek nebo k čemu to přirovnat. Prostě podle mě není nic horšího než skončit pouze jen jako matrace
Nic na tom není. On zase slouží jako milenec. Dáváme si to, co potřebujeme. Nechceme spolu žít, nechceme bourat rodiny. Doma fungujeme podle potřeb partnera. Používáme se navzájem a jsme s tím srozuměni. Náš vztah trvá už 25 let
a už jsme staří. Na našich schůzkách už si jen povídáme a smějeme se, vzpomínáme na to, co jsme zažili, sem tam jdeme na vycházku. Tenhle vztah nám oběma zlepšil život a partneři? Nic neví a už to tak zůstane.
Takových vztahů znám více a někde jsou i společné děti. A trvá to třeba už 35 let. Manželka se to jednou dozví až při dědickém řízení. To bych tedy sama nechtěla.
G
klukům je 9 a 5, jsou ještě malý a on je taky mladej, je mu 34,má ještě hodně daleko do stáří a jeho druhá míza teprve přijde