Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
, u nás je to zase tak, že jsme si se vším i kdysi s finančními problémy museli vždy poradit sami, rodiče vidí vnoučata a to z obou stran dvakrát do roka, nikdy nehlídají, ani nemusí, vždy se staráme sami, proto ten přístup naprosto nechápu
. Dle nich nebudou zabezpečené, ale na druhou stranu, máme vlastní dům, který bude za 8 let splacený o rozměrech 220m2 obytné plochy z toho jsou 2 dětské pokoje a to každý o velikosti 30 M2, u každého vlastní koupelna a wc a ještě jeden samostatný byt v domě s vlastním vchodem, o velikosti 40 m2 který zatím pronajímáme a splácí se tím hypotéka. Co můžeme třem dětem dát víc, než možnost bydlet. Někteří budou celý život splácet hypotéku na byteček jak dlaň i s dětmi, sice stavebko něco naspoří, ale zase se kolotoč bude točit s hypotékama vlastně dál. To my nemusíme, takže jejich názory trochu hodně bolí, holky budou zabezpečené všechny tři, když odejdou z domova vždy se budou mít kam vrátit. A to ne, že bych je chtěla mít furt u sukně, celé patro je připravené tak, že stačí jen přidat schody a jsou opět další dvě bytové jednotky se společnou kuchyní. prostě jsme mysleli na to, že jednou budeme muset část pronajmoutm nebo to jednou bude dcer a my budem chtít mít taky trošku soukromí.Od rodičů, kteří mě vyslali do života zprominutím z holým zadkem je tohle dost podivný přístup, ale nedělej si iluze z druhé strany rodičů je to to samé. Počítali jen s jednou vnučkou a ejhle ony budou tři, tedy tři podíly na dědictví, tak jsou z toho taky úplně mimo dávají mi to sežrat z obou stran, až se v únoru malá narodí a pak bude už chápat raději o přístupu prarodičů pomlčíme, byla by pak z toho zbytečně smutná ![]()
Jak radíte zkusím na něj začít tlačit,ale bojím se,že se pohádáme pokaždý jen se o mimču zmíním.Nechápu ho malej je od narození strašně hodný mimi,od druhýho měsíce spinká celou noc a ted v roce je tak šikovný a bezproblémový.Nemá důvod být nějak unavený nebo znechucený mít dalšího potomka.
a netrápí ho třeba finanční situace? Hypotéka, smlouva v úpráci výše platu a podobně? ono to taky udělá svý, jestli se tím zaobírá, tak možná bude tohle ten důvod, nebyl by sám, u nás je ta situace přece jen trochu jiná, já pracuju pořád i po porodu, takže se to finanční situace zase až tak nedotýká
Nejsme na tom tak špatně.Byt mame velký a dluhy žádné.Asi je na něho ještě brzo.
My jsme byli od začátku domluveni na 4-5 dětech, po prvním manžel prohlašoval, že druhé až tak za 4 roky (na radu tchýně, která má své 2 děti o 4 roky a považuje to za ideální rozestup) a že ty děti tak možná 2-3. Hrozně jsem to tenkrát řešila, protože jsem chtěla děti v malých rozestupech, za a) aby k sobě měly blíž a za b) abych nerodila až do důchodu a že mi manžel nejdřív odkýval 5 dětí a pak to zredukoval na polovinu, mi přišlo vyloženě jako zrada.
Nakonec jsem zjistila, že se nic nejí tak horké, jak se to uvaří.Antikoncepci jsem užívat odmítla a také mu řekla, ať se stará.Starat se vydržel asi dva měsíce a pak přišel na to, že vlastně by to druhé miminko mohlo přijít i dřív, než za 4 roky:-) Po porodu holky to samé…počkáme až půjde malá do školy…za půl roku to bylo až půjde do školky…no a nakonec budeme mít další dvouletý rozestup. U dalšího dítěte se nehodlám nechat znervóznit, vím, že čas je dobrý pomocník:-)
Máte ještě dítko malé, třeba se to u vás také časem spraví samo, lidi často názory mění.
tak tohle tedy obdivuji,tebe i tvého muže. Já jsem jen tak trochu koketovala s myšlenkou třetího, ale nejsem si sama jistá, jestli bych na to měla. Dva raubíři mi berou veškerý čas, soukromí máme skoro nulové, a to je jim jen 5 a 2. Muž nechce další a já asi taky ne. Je ale pravda, že dvě jsme si oba řekli ještě dřív než nějaké mimi bylo.
Bekky,
moc držím
, aby
Ti to vyšlo.
Já jsem také chtěla 2 děti, manžel nechtěl ani jedno.
I přes ATK se mi podařilo otěhotnět, mám 2 a jsem ráda.
Pořád jsem mručela, ale manžel byl neoblomný.
Sousedka ni říkala, že budu mít ke kulatinám mimčo, skoro se strefila.
Teď mám 16 letou dceru a ročního syna.
Drž se. Nic není nemožné.
![]()
Dobrý den!Jen se zeptám zda by Vám vyhovovala varianta : rozvedená+dvě děti? S pozdravem Jana
Milá Bekky, pročítám diskuse na Téma „Muž nechce druhé dítě“ Zaujal mě Tvůj příspěvek, neboť jsem v naprosto stejné situaci, o to víc, že jsme byli vždy s manželem domluvení, že chceme dvě děti, hlavně ne jedináčka. Zajímalo by mne, jak to u Tebe vypadá dál.. diskuse končí v prosinci…pokud chceš, ozvi se, budu ráda…
Příspěvek upraven 11.02.11 v 17:22
Milá Bekky, pročítám diskuse na Téma „Muž nechce druhé dítě“ Zaujal mě Tvůj příspěvek, neboť jsem v naprosto stejné situaci, o to víc, že jsme byli vždy s manželem domluvení, že chceme dvě děti, hlavně ne jedináčka. Zajímalo by mne, jak to u Tebe vypadá dál.. diskuse končí v prosinci…pokud chceš, ozvi se, budu ráda…
Ahoj.Neustále jsem ve stejné pozici, o druhém dítěti nechce ani slyšet.A nátlak neníním použit.Prostě vyčkávám…
jednou to dopadne ![]()
Ahoj, hm tak to jsme na tom zcela stejně. Řekl Ti někdy nějaké důvody proč ne? Má nějaké rozumné argumenty? Jestli jste o tom tedy v klidu diskutovali?
Ahoj.Diskutovali jsme o tom několikrát.Jeho argunent proti je, on sám je vychovaný jako jedináček do svých 16 let a májí to prý jednoduší.Když se mu pak narodila sestra,tak radši odešel z domu.Myslím,že žárlil.A také říká,že bych já druhé nevládla…sobec.
Ahoj Bekky a ostatní,
můj největší argument by bylo, že dvě děti jsou snažší, než jedno
. Já mám dvě holky s odstupem 3r +2m. Teď už je jim 6 a 9.
Ale krásně si spolu hrají, k zabavení nepotřebují rodiče, když se někam jede, nikdy se necítí odstrčeně, nebo jim nevadí, že tam není nikdo v jejich věku, protože si zkrátka vystačí ve dvou…
Chtěli jsme druhé dítě po třech letech, neboť jsem dříve si to zkrátka nedokázala představit, zdálo se mi to náročné, mít druhé dítě, když první ještě neposlouchá. Navíc jsem takhle využila veškerý materiál podruhé, nebylo nutno nic kupovat dvakrát. Ve třech letech je dítě bez plín, začíná být dost samostatné a poslechne /většinou
/, když po něm neco chceš. Ale to jen cituji „mé“ výhody, každý vidí věkový rozdíl jinak…
Co se týká jedináčka - v mém okolí je jich vícero, napíšu jen to „negativní“, čeho jsem si všimla, abych ti dodala trochu argumentů
:
Teď chci napsat něco, s čím určitě některé nebudou souhlasit, ale za popřemýšlení to stojí.
Mít druhé dítě, je přínosem i tomu prvnímu - a to nejen proto všechno, co jsem již napsala, ale také proto, že pokud je v rodině jakýkoliv problém - v jakémkoliv věku /rozvod, úmrtí, hádky, problémy s láskou, ve škole…/ to dítě na to nikdy nebude samo. /Např. já v případě rozvodu bych byla raději sama se dvěma dětmi, než s jedním…/
Jinak moje mamka vždycky říkala, že by se asi z mého bratra zbláznila, kdyby mne neměla… a to je další důvod. Je možné, že tvé první /nebo druhé
/ dítko půjde svou cestou, ať již nějakou špatnou, či se třeba odstěhuje na druhý konec světa… pak budete moc rádi, když budete druhé dítě na blízku.
Je mi jasné, že vše, co jsem napsala je diskubatilní a že to zdaleka se dvěma dětmi nemusí být růžové. ![]()
Přeji ti, aby manžel změnil názor… pokud je dobrým tátou jednomu dítěti, není důvod, proč by nebyl dvěma.
Ano tohle si myslím i já,ale kdo to vysvětlí mému partnerovy.Nějaké poradny nepřipadají v úvahu.Rodinu,přátele on neposlouchá.Je palice dubová ![]()