Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Ginella píše:
Ale přece když to nevyhovuje oběma, tak potom už to ten vztah narušuje, ne? Protože bych měla pocit, že se jeden druhému vzdalujeme, že už pro nás není důležitá ta blízkost. A čekala bych, že to bude gradovat. Tak pro Tebe možná ta představa směšná je, pro mě je to pocit, že mám toho člověka u sebe, že tu pro mě je ve dne i v noci. Ale jak říkám, začátek konce by to byl pro mě, pro ostatní je to třeba normální. Každý to máme nastavený jinak a v tom je ten život krásnej, ne?
Stále se oháníš blízkostí a že už pro vás není důležitá blízkost. Možná tě to překvapí, ale pevná vztah nestojí na společném spaní. Je přeci spousta věcí ve vztahu, co nevyhovuje oběma, proto se nedělají. Klidně se ti může stát, že manžel bude mít problém, kdy mu bude vyhovovat spát sám, a nikterak to nebude souviset s tím, jestli máte hezký vztah nebo tě má rád. Ale pro tebe to bude značit začátek konce? Nad tímhle uvažováním já se fakt podivuju.
@xiaxxx píše:![]()
Mám pocit,že holky ještě nemají děti
. Dokud jsme neměli děti, taky jsme spali v jedné posteli. Ale pro mě je důležitější, abychom se všichni vyspali, než řešit, jestli je OK, že máme oddělené ložnice
. A nám to takhle vyhovuje. Takže to OK je
.
prosím tě my taky, 21 let, ještě i s první dcerkou, pak holt nastala změna, zlom a je to. Mě tohle přijde mimo. Co když jeden z nich pak nebude v pořádku? A třeba poruchy spánku nastávají běžně a těžko se léčí. Takže začátek konce. Nemůžeš spát, potřebuješ klid, narušuješ vztah. Nebo dítě ječí celé noci, ale chraň bůh, aby se alespoň jeden vyspal, začátek konce. Že má potřebu tohle někdo řešit u jiných lidí.
@belladonna píše:
Asi je důležitější se vyspat bez toho,aby se ti dva navzájem budili a rano byli nevyspalí. Každé ráno. Pořád. My to tak taky máme. Lépe se vyspime odděleně, dítě máme jedno, to spí se mnou. Lepší, než se xkrat vzbudit kvůli chrápání partnera, nebo být vzbuzen mlaskáním. mě prijde, že to snad musí pochopit každý, protože spánek je sakra důležitý. Kdybysme byli spáči a spali celou noc, tak bysme spali spolu,ale jsme špatní spáči oba. A zvykly jsme si tak nějak hned, nechybí mi v posteli nikdo. Kdyby se ke mě partner přitulil, neusla bych tak.
Já to chápu. Jak říkám, každý to máme jinak. Mě tohle jen prostě zajímá, protože to neznám.
A upřímně by mě ani nikdy nenapadlo, že to je takhle běžné. Kvůli tomu chrápání to opravdu chápu, jen říkám, že mě by to bylo líto.
@Kelsey píše:
Pro kontaktni par by to konec byl. Tohle zas nedokazes pochopit ty.
Ja neodsuzuji, ze nekdo spi oddelene, ale doma bych to nesnesla, az na tohle prijde (snad ne), tak je jasne, ze se budeme blizit konci, ale my jsme kontaktni par. Jsme naladeni na stejnou frekvenci, ze jsme porad na sebe v noci nalepeni.
Urcite bych si nehledala partnera, ktery nema rad kontakt a vyhledava samotu.
a co budeš dělat, když nastane problém? Když se to po dvaceti letech z partnera stane někdo, kdo prostě nespí. A léčit to fakt nejde? Kdy přijdeš na to, že kvalita jeho spánku je podstatnější než kontaktnost? Co když se to změní po dvaceti letech soužití? Tak to skončíš, protože jsi kontaktní a potřebuješ být nalepena na manžela i v noci a večer to nestačí?
@Janli píše:
Jak komu. Já mám povolený měkký patro, takže by mělo. Víš, my jsme spoustu let fungovali tak, že manžel jezdil domů jen na víkendy, takže jsem byla zvyklá mít ložnici sama pro sebe. A pak jsme zjistili, že je lepší ráno, kdy se probouzíme příjemně vyspalí než společná noc, kdy se navzájem prudíme. Dál uvidíme co po operaci, manžel se těší na společný spaní..
Tak to chápu, že sis zvykla mít postel jen pro sebe.
Uvidíte, jak to dopadne, třeba se ti společné spaní zalíbí nebo zůstanete u ověřeného modelu.
Držím palce, ať operace dopadne dobře. ![]()
@Ennny píše:
@terinka4444 u nás ano, prostě kdyby manžel začal spát jinde než semnou tak to ve mě vyvolá akorát to že je někde problém…si asi nikdy nezažila zlý sen ,mám po nich stavy na sebevraždu a kdyby nebyl vedle mě manžel tak se zhroutim…
To by chtělo spíš odbornou pomoc
. Stavy na sebevraždu po snech to normální není. Radši bys měla někam zajít
.
@terinka4444 píše:
a co budeš dělat, když nastane problém? Když se to po dvaceti letech z partnera stane někdo, kdo prostě nespí. A léčit to fakt nejde? Kdy přijdeš na to, že kvalita jeho spánku je podstatnější než kontaktnost? Co když se to změní po dvaceti letech soužití? Tak to skončíš, protože jsi kontaktní a potřebuješ být nalepena na manžela i v noci a večer to nestačí?
Nemam problem tvrde spat, kdyz lezi vedle a diva se v noci na tv. Obcas se mu diky cestovani za praci, nocnim a cas. posunu stava, ze neusne. Mi to nerusi.
Blbe spim, kdyz jsme oddeleni, ze musi pracovne pryc. To proste nepochopis.
@terinka4444 píše:
Stále se oháníš blízkostí a že už pro vás není důležitá blízkost. Možná tě to překvapí, ale pevná vztah nestojí na společném spaní. Je přeci spousta věcí ve vztahu, co nevyhovuje oběma, proto se nedělají. Klidně se ti může stát, že manžel bude mít problém, kdy mu bude vyhovovat spát sám, a nikterak to nebude souviset s tím, jestli máte hezký vztah nebo tě má rád. Ale pro tebe to bude značit začátek konce? Nad tímhle uvažováním já se fakt podivuju.
Opravdu na tom vztah nestojí? Nepovídej.
Ne, já samozřejmě vím, že na tomhle vztah nestojí, ale záleží na všech maličkostech. Ano, stát se to klidně může, já neříkám, že ne. Ale budu to řešit, až to nastane. Ano, bude mi to připadat jako určité odcizení. Třeba bychom to nakonec oddělenými ložnicemi řešili, ale to nemění nic na tom, že by mi to by lo líto. ![]()
@Kelsey píše:
Nemam problem tvrde spat, kdyz lezi vedle a diva se v noci na tv. Obcas se mu diky cestovani za praci, nocnim a cas. posunu stava, ze neusne. Mi to nerusi.
Blbe spim, kdyz jsme oddeleni, ze musi pracovne pryc. To proste nepochopis.
Pod to se podepisuju.
Stejně jako se holkám nespí dobře s partnerem, mě se nespí dobře bez něj. Ani jedno neni špatně.
@Kelsey píše:
Nemam problem tvrde spat, kdyz lezi vedle a diva se v noci na tv. Obcas se mu diky cestovani za praci, nocnim a cas. posunu stava, ze neusne. Mi to nerusi.
Blbe spim, kdyz jsme oddeleni, ze musi pracovne pryc. To proste nepochopis.
já mluvím obráceně, ne že ty, ale co se stane, když ty budeš rušit manžela tak, že s tebou nebude moct spát nebo že bude spát špatně. O tom píšu.
@Ginella tak to je jasne, ze to musi vyhovovat obema. Nam to tak vyhovuje. Ja potrebuju naproste ticho, chladno. On sve radio (sluchatka ho tlaci a nechce s nimi spat) a ja nemam potrebu spat vedle neho, aby mel sluchatka. On potrebuje mit zatopeno. Takze ano, shodnout se musite, to je jasne. U nas to tak vyplynulo po par letech, zjistili jsme se vyspime oddelene lip.
@Ginella píše:
Jee, tak společnou peřinu to bych nedala.To bych se asi nevyspala.
Ale je to krásný.
My taky mame spolecnou perinu
oddelene periny, to by pro nas bylo skoro jako ty oddelene loznice ![]()
Příspěvek upraven 23.11.18 v 14:43
@Ginella píše:
Pod to se podepisuju.Stejně jako se holkám nespí dobře s partnerem, mě se nespí dobře bez něj. Ani jedno neni špatně.
No a i tobě, co uděláš, když začne mít manžel problém se spaním a budeš ho rušit a prostě vyspí se relativně kvalitně jen tehdy, bude-li spát sám? A to že to tak nemá teď neznamená, že to nemůže nastat kdykoliv. A věř mi, že situace, kdy spíš dlouhodobě třeba 4 hodiny denně a několikahodinovýma pauzama není jako fajn, nechceš to, ale co jako? A nastat to může raz dva. Pak nebudeš psát vůbec, aby tvůj protějšek měl dobrý pocit z toho, že tě má u sebe? Co uděláš, když ten problém nastane u partnera?
@xiaxxx píše:
@Ginella A vy máte s přítelem děti?
Už jsem tu jednou psala, že ne. A že nevím, jak to bude, až děti budeme mít. Ale upřímně doufám, že partner na gauč spát nepůjde. ![]()