Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@terinka4444 píše:
a co jsi dělala, dokud jsi ho neměla? Já trpím na migrény, zrovna tak. Ty jsi chtěla diskutovat, tak ti nadhazuju situace, které mohou nastat, a proč lidé v harmonickém manželství, dokonce i jako manželé, spí odděleně. To tě zajímalo, jak se může stát, že někdo spí odděleně.
Jo, holky napsaly jak to mají a já to chápu. Ale to, že se mi to může stát nemění nic na tom, že by se mi to nelíbilo a neprezentovala bych to jako svojí volbu. O tom mě přesvědčovat nemusíš. Ty to máš jak ti to vyhovuje, já to mám jak mi to vyhovuje a tím s Tebou tu debatu končím. A ano, když jsem byla sama nebo pokud bych v budoucnu byla sama, tak si zvyknu usínat sama, to je jasné. Nicméně s přítelem žiju a takhle mi to vyhovuje.
@pohledzdruhestrany píše:
a jak bys to řešila, kdyby přítel nebo ty jste museli například na 14 dní do nemocnice, nebo měl někdo delší služební cestu v zahraničí nebo kdyby přítel musel přespat u maminky nebo milenky, to by jsi prostě nespinkala ?
Představ si, že bych spala, ale pořád míň než obvykle. Tohle řeším každou chvílí, přítel dělá směny a na služební cestu taky pojede. To nic nemění na tom, že když je se mnou doma, tak jsem rada, že spí vedle mě a kdyby spal v jiné místnosti, tak by mi to nebylo příjemné. ![]()
@Ginella píše:
Představ si, že bych spala, ale pořád míň než obvykle. Tohle řeším každou chvílí, přítel dělá směny a na služební cestu taky pojede. To nic nemění na tom, že když je se mnou doma, tak jsem rada, že spí vedle mě a kdyby spal v jiné místnosti, tak by mi to nebylo příjemné.
Taky spíme oddělen, časem jsme k tomu dospěli. Jsme spolu 30 let, stále se velmi milujeme. Rádi jsme spolu, i po těch letech jsme k sobě pozorní a něžní. Nicméně manžel je skřivan, já sova. Potřebuji spát sama, všechno mě ruší. Když jsme byli mladí jako vy, spali jsme spolu pořád, časem jsme dospěli k tomuto modelu, který nám oběma vyhovuje. Máme dům, s prostorem není problém. Jako signál, že v manželství něco nefunguje, to tedy fakt neberu.
My spime taky oddelene,manzel chrape a musi mit zapnutou TV. Manzelstvi nam to nenici.
Myslim,ze kazdyho vec.Jak co kazdymu vyhovuje.
@Ginella píše:
Ahoj,![]()
včera jsem četla článek o oddělených ložnicích. Paní tam popisovala, jak je s manželem už dlouho a skoro od začátku spí odděleně, protože jeden druhého budí. Podle výzkumů to tak prý má 62% párů. Mě to přišlo divné, ale když jsem pak viděla ty komentáře pod článkem, tak tam spousta lidí psala, že to tak opravdu mají. Já tohle nechápu.
P. S. Říkala jsem si, jak velký musí mít všichni dům nebo byt, když můžou mít oddělené ložnice.Já mám problém usnout, i když je partner na noční.
Navíc pro mě by to byl signál, že u nás něco nefunguje.
Zajímá mě jak to máte vy? A jaký na to máte názor?
Kdybychom to tak chtěli my, tak máme jen 2 ložnice a kuchyň.
kdyz pominu velikost bytu a ze casto to neni vubec mozne , citim to stejne jako ty ,ze neco nefunguje . Jsme starsi , bez vlastnich deti a marne bych pak hledala smysl toho vztahu . Je to pro mne uplny zaklad .
@pohledzdruhestrany píše:
a jak bys to řešila, kdyby přítel nebo ty jste museli například na 14 dní do nemocnice, nebo měl někdo delší služební cestu v zahraničí nebo kdyby přítel musel přespat u maminky nebo milenky, to by jsi prostě nespinkala ?
Tak neco jineho snad je, pokud jeden neni doma (je na nocni, v nemocnici, na sluzebce) a proto v posteli nespi, nebo kdyz jsou oba doma, ale spi oddelene.
@hanka.br. píše:
Taky spíme oddělen, časem jsme k tomu dospěli. Jsme spolu 30 let, stále se velmi milujeme. Rádi jsme spolu, i po těch letech jsme k sobě pozorní a něžní. Nicméně manžel je skřivan, já sova. Potřebuji spát sama, všechno mě ruší. Když jsme byli mladí jako vy, spali jsme spolu pořád, časem jsme dospěli k tomuto modelu, který nám oběma vyhovuje. Máme dům, s prostorem není problém. Jako signál, že v manželství něco nefunguje, to tedy fakt neberu.
Hlavní je, že Vám to oběma vyhovuje. ![]()
@Venetia píše:
kdyz pominu velikost bytu a ze casto to neni vubec mozne , citim to stejne jako ty ,ze neco nefunguje . Jsme starsi , bez vlastnich deti a marne bych pak hledala smysl toho vztahu . Je to pro mne uplny zaklad .
Je pro tebe základ mít v posteli chlapa? Trochu málo, ne? ![]()
@hanka.br. píše:
Je pro tebe základ mít v posteli chlapa? Trochu málo, ne?
v mem veku uz nic jineho nepotrebuju ..premyslim a nic mne nenapada … jen aby nam spolu bylo dobre , meli se radi a k tomu mi spolecne spani nejak neodmyslitelne patri .Jinak muzeme bydlet kazdy sam a obcas se sejit .
@Venetia píše:
v mem veku uz nic jineho nepotrebuju ..premyslim a nic mne nenapada … jen aby nam spolu bylo dobre , meli se radi a k tomu mi spolecne spani nejak neodmyslitelne patri .Jinak muzeme bydlet kazdy sam a obcas se sejit.
Kéž by harmonické soužití záleželo jenom na tom, aby lidi spolu leželi v noci vedle sebe.
@hanka.br. píše:
Taky spíme oddělen, časem jsme k tomu dospěli. Jsme spolu 30 let, stále se velmi milujeme. Rádi jsme spolu, i po těch letech jsme k sobě pozorní a něžní. Nicméně manžel je skřivan, já sova. Potřebuji spát sama, všechno mě ruší. Když jsme byli mladí jako vy, spali jsme spolu pořád, časem jsme dospěli k tomuto modelu, který nám oběma vyhovuje. Máme dům, s prostorem není problém. Jako signál, že v manželství něco nefunguje, to tedy fakt neberu.
přesně.Chlap může uléhat do společného lože denně a přitom nevěrně zahřívat i lože jiná
.Každý spoluležící do postele chodí v jinou dobu, někdo si čte, jiný svítí mobilem, v posteli se při spánku vrtí,při tom se hýbe matrace , chrápe, funí, dýchá zblízka nevonným dechem,prostě je to rušivý element.Oddělené spaní je ideál, na něžné chvilky také dojde.Není nad výmluvné zaklepání na dveře.
@hanka.br. píše:
Kéž by harmonické soužití záleželo jenom na tom, aby lidi spolu leželi v noci vedle sebe.
Nejenom na tom, ale když v tom nejsou děti, tak je to jedna z věcí, která dělá vztah vztahem
@Burj Chalifa píše:
přesně.Chlap může uléhat do společného lože denně a přitom nevěrně zahřívat i lože jiná.Každý spoluležící do postele chodí v jinou dobu, někdo si čte, jiný svítí mobilem, v posteli se při spánku vrtí,při tom se hýbe matrace , chrápe, funí, dýchá zblízka nevonným dechem,prostě je to rušivý element.Oddělené spaní je ideál, na něžné chvilky také dojde.Není nad výmluvné zaklepání na dveře.
Kazdy podle svého… to bych neuměla, mám raději spontannost
@kvaček píše:
Reakce jsem nečetla, ale mě to nepohoršuje.. Znám hromadu párů, co spí v jedné ložnicic a přes den na sebe štěkají a nevím co.. Moji prarodiče spávali taky vzlášt a ještě po 80 měli takový vztah, že jsme si říkala, že i já bych jednou chtěla takový.. ještě se drželi za ruce a nebo, když jeden byl nemocný, druhý k němu večer vstával s čajem - i děda..
Já abych pravdu řekla, tak bych se taky vyspala líp samaJde blízkost přes den před usnutím, sex, a pak když se usně, tak je každému jedno, kde spí a že někdo vedle je, neni..
Mě vzbudí každý šum, a překuleníPříspěvek upraven 23.11.18 v 13:07
a po sexu bys odchazela ty nebo on ?
@Talitha píše:
Já si to nedovedu představit právě z toho důvodu, že určitě víc než polovina sexu je spontánní, tím, jak jsme spolu v posteli a večerní pomazleni se zakončí sexem.
Nevím, no , i po těch 22 letech máme sex několikrát týdně a myslím, že oddělené spaní by to určitě narušilo. Nemůžu ani spočítat, kolikrát někdo z nás byl unavený, otrávený a nechal se umluvit po tom večerním mazlení.
Tohle mi prostě přijde jako argument proti. Mně osobně, chápu, že kdokoli jiný to má jinak . Ale já, s mou zkušeností, bych zvlášť spát nechtěla. Přišli bychom o kvanta intimity, blízkosti atd.
vidim to uplne stejne … u mne by to byla pravdepodobne konecna co se tyka fyzicna .