Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
Když si vzpomenu, jak krásně dokázal lhát můj ex…fuj..z toho mi bylo hůř, než z celé jeho nevěry. A i kdybych překousla tu nevěru, tak ty tanečky okolo ne…
Ale…já věděla, že při nevěře a lzich končíme…a věděl to i on, že to prostě nedám
Kdybych s ním chtěla zustat, raději po ničem nepátrám…
K čemu ti to teď je, když vlastně zustaneš s manželem?? Na co si teda hledala a pátrala???
@Anonymní píše:
A najednou se objeví nějaká, která mu dá najevo, že je ochotná si s ním užít a je to. Jen nechápu, že muž v této situaci nepřemýšlí nad případnými následky, ze ohrozí rodinu, ublíží… jestli je to tak že v té chvíli nad tím vůbec nepřemýšlí… Ale toto já nikdy nepochopím
Nepochopíš… to nejde pochopit ![]()
@Anonymní píše:
Já opravdu nic netušila. My jsme byli šťastní. Já vím, že mi byl nevěrný, ale prostě vnitřně mi to ještě nedošlo, protože to prostě není možné. Do mysli se pomalu vkrádá myšlenka, jestli byla hezčí, mladší a já se jí snažím zaplašit. Nebo jestli po dvou porodech nejsem dole v pořádku, bože já tyhle myšlenky nechci.
Chápu tě. Já jsem si hystericky prohlížela ty, za kterými můj muž chodil. Sebevědomí nula (ano, byly mladší, měly delší nohy, větší a pevnější prsa a uááá). Přestala jsem. Dodnes jsem rozpolcená a jedna moje část nevěří, že ten hodnej milionovej táta a manžel by tohohle byl schopnej. Ale lhal mi a bohužel ta lež znamená, že měl co zakrývat, takže mu nevěřím.
Zařídila jsem se tak, abych na něm v případě, že budu chtít za pár let odejít, nebyla finančně závislá.
Zakladatelko, ty jsi prostě teď na začátku a čeká tě dlouhá cesta, kterou si musíš projít. Vím, že si myslíš, že řešení už máš v kapse - nastavím si to tak a tak, budu se chovat tak a tak…
Je to blbost.
Tvé nálady a názory na to celé se budou měnit ze dne na den.
Jeden den ho budeš svádět a milovat, druhý den nenávidět a balit si kufry…
Ale zkušenost je nepřenosná, ta se musí odžít, předat to nejde.
To je jak když ti umře někdo, koho jsi moc milovala. Čím víc jsi ho milovala, tím víc to bolí. A každý si prochází skoro stejnými fázemi bolesti, je to jak z učebnice. Akorát s tím rozdílem, že někdo se z toho dostane za rok, někdo za dva a někdo nikdy.
To už bude záležet na tobě.
Ti zkušenější ti radí - nepátrej a já bych se k tomu přiklonila. Vím, že je to těžké a že hodně dlouho ještě pátrat budeš, všecko, co ti bude připadat podezřelé, tak budeš prověřovat, tomu se asi nedá vyhnout.
Ale třeba časem vyzraješ, vrátí se ta důvěra, nebo otupíš, nebo odpustíš, nebo se smíříš… a pak třeba přestaneš pátrat a najdeš si vlastní cestu, jak s tím žít.
Ten vztah už nikdy nebude stejný, někam se posune, bude jiný.
Ale toto by sis asi měla číst za pár let, abys pochopila, teď ještě nejsi zralá a nemůžeš mít nadhled.
Držím palce, čeká tě dlouhá cesta a bude to bolet.
Jo a co se týče těch výmluv a obhajování, promiň, ale tvůj muž je blbec. Kdyby radši řekl, že se ti nebude zpovídat kde spal a že buď mu věříš, nebo ne. Bylo by to tvrdší, ale lepší, než tato šaškárna.
@bigl souhlas,mě to trvalo téměř čtyři roky. Ale být zakladatelkou, tak chci vědět, jak to bylo, jaký byl důvod a jestli to dal trvá. na tom bych si rozhodně stála.
@Anonymní píše:
@bigl souhlas,mě to trvalo téměř čtyři roky. Ale být zakladatelkou, tak chci vědět, jak to bylo, jaký byl důvod a jestli to dal trvá. na tom bych si rozhodně stála.
To, jestli to dál trvá, stejně nezjistí.
Jestli to on s někým táhl třeba rok, tak to neukončí ze dne na den.
Možná k tomu ukončení bude směřovat, ale bude mu to podle mě chvilku trvat.
Ona se bude užírat ještě hodně dlouho.
I když bude chlap bývat v úterky doma a sekat latinu, jistotu mít nebude nikdy.
@Anonymní píše:
@bigl souhlas,mě to trvalo téměř čtyři roky. Ale být zakladatelkou, tak chci vědět, jak to bylo, jaký byl důvod a jestli to dal trvá. na tom bych si rozhodně stála.
A jinak jsem lepší než ty, já jsem to zvládla za 2,5 roku (myšleno ironicky).
2,5 roku zpackaného života plného hádek, pláče a nervového zhroucení kvůli tomu, že chlap se zblázní do druhé ![]()
Doufám, že už nikdy více, za to už mi žádný chlap nestojí.
Vztah máme teď dobrý, ale můj vnitřní převrat byl fatální.
Je to vůl, ale většina chlapů by asi reagovala podobným způsobem… Můj partner taky nejdřív zapíral, vymýšlel si úplné hovadiny… Tím mě naštval úplně nejvíc. Pak když viděl, že mu na to neskočím, tak to začal řešit konstruktivněji a až pak jsme se mohli posunout dál. Taky jsem stíhačkovala, ale já se za to nestydím…bylo to v tu chvíli potřeba. Je to těžké odpustit, absolutní důvěra už tam nebude nikdy (u mně teda nebyla ani od začátku), ale pokud to vezmeš racionálně a vystačíš si s důvěrou v to, že tě má rád a chce s tebou dál budovat vztah, tak ten vztah může být pěkný i do budoucna. Já vím, že už žádnému chlapovi věřit, co se týká věrnosti, nebudu nikdy… Tak se snažím brá aspoň to hezké, co v tom vztahu je. A taky se uklidňuju tím, že když se objeví nějaká ta možnost zahnout s nějakým fešákem, výčitky mít nebudu… ![]()
@bigl muj taky. Úplně mě to semlelo. Navíc to byla moje kamarádka. Takže zrada od dvou lidí… Hodně mě to změnilo, otevřelo oči a asi jsem přišla i o takovou svojí naivitu ve které jsem léta žila ![]()
@Anonymní píše:
My jsme se spolu smáli, neustále si jeden druhého dobírali, byli jsme přátelé, spojenci, prostě jeden celek. Sledovali jsme svoje děti, brali vše s nadhledem. A občas se pohádali. Bylo nám krásně? Proč šel jinam? Co tam hledal?
Hledal jinou… no ehm vagínu.
@Anonymní píše:
@bigl souhlas,mě to trvalo téměř čtyři roky. Ale být zakladatelkou, tak chci vědět, jak to bylo, jaký byl důvod a jestli to dal trvá. na tom bych si rozhodně stála.
Ano, ty čtyři roky jsou přesné. Pak se teprve odpoutáš definitivně a už ti to neubližuje. A navíc se dostaneš na level, kdy pokud by se ta situace měla znovu opakovat, máš to vyřešené okamžitě. Bez milosti.
Milá zakladatelko, jak se říká… u mužů: Ženatý se závazky. Pravděpodobně si našel někoho nezávazně. Někoho s kým nemusí řešit každodenní problémy nebo maličkosti v domácnosti, okolo děti, práce apod. Ačkoli jsem velmi mladá, tak jsem se už tak 10× setkala s případy, kdy starší muži hledali velmi mladou, nezkušenou slečnu. Většinou to byli vysoce postavení muži. Bohužel. Myslím si, ze tento případ to může být také u vás. Muži touží po něčem novém, neozkoušeném. Pravděpodobně se mu taková příležitost naskytla, ale také nemusela. Pokud jsi mu v batohu našla kondom, který tam predtim nebyl, tak by to asi dost vypovídalo. Nejen to, ale i to, ze každý okolo toho hotelu mluvil jinak. Myslím si, ze to narychlo domluvil, ale bohužel špatně. Na tom hotelu vůbec nemusel být se šéfem. Jen to mohl mít dopředu domluvené tak, že to bude psané na nej, ale ve skutečnosti tam byl ob s nějakou ženou, slečnou. Když se chce a je dobrý kamarád, tak se vždycky dá najít alibi. I se domluvit s personálem na hotelu. Být na vašem místě, tak bych určitě jedno takové úterý navštívila ten investiční byt. Buďto vy nebo nějaká kamarádka. Každopádně podle toho jak píšete. Jste vysoce inteligentní, rozumná a láskyplná žena. Nenechte si mazat med kolem pusy. Tohle vám za to určitě nestojí. Chápu, ze nechcete rozvrátit manželství, které trvá XX let. Držím vám palce.
@Anonymní píše:
A tím nevyslovitelným přáním myslíš sex? Tam se nebojíme ničeho. Jedině, že by chtěl. více chlapů na jednu ženu. To vím, že ho vzrušuje. A chápu, že zrovna o svojí manželku by se dělit nikdo nechtěl. To mám pak asi smůlu.
Nebo taky ne, a klidně by se o Tebe rozdělil, pokud je kandaulista, ale netroufne se Ti to navrhnout. Zkus mu to nabídnout Ty, pokud by Ti to nevadilo a zabila bys 3 mouchy 1 ranou - užila by sis, vrátila bys to manželovi a současně bys mu splnila tajné přání. ![]()
Nebo je kandaulistou šéf, manžel mu pomáhá a ředitel hotelu asistuje! ![]()
@bigl píše:
Jo a co se týče těch výmluv a obhajování, promiň, ale tvůj muž je blbec. Kdyby radši řekl, že se ti nebude zpovídat kde spal a že buď mu věříš, nebo ne. Bylo by to tvrdší, ale lepší, než tato šaškárna.
Jo, tohle je nejlepší taktika, a to nejenom u nevěry!
![]()
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
Já opravdu nic netušila. My jsme byli šťastní. Já vím, že mi byl nevěrný, ale prostě vnitřně mi to ještě nedošlo, protože to prostě není možné. Do mysli se pomalu vkrádá myšlenka, jestli byla hezčí, mladší a já se jí snažím zaplašit. Nebo jestli po dvou porodech nejsem dole v pořádku, bože já tyhle myšlenky nechci.