Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@robínek Prosím tě a kdo jsi ty, že ji tady opakovaně ujišťuješ v tom, že ze sra. ček není cesty ven? Reagovat na mě nemusíš, tak to nechápu, proč to děláš.
![]()
@robínek píše:
Nevite nekdo, co se pak deje s vecma, ktere se daji do charity? Ja ted vsechni obleceni a hracky davam do charity, ale nevim, jak se to „tem potrebnym“ dostane
Nevím co se děje s věcma co se dají do charity, ale od jisté doby mám na charitu svůj názor. Dám příklad. Kamarádka tam pracuje a říkala mi že bezdomovci dostávají od charity každý týden balíčky hygienických potřeb a samozřejmě to pak někde střelí za pár korun aby měli na pivo. Ty hygienické potřeby nejsou žádná obyčejná kosmetika, ale sprchový gel Adidas za 70Kč, holítka Gillette atd. Balíček je každý týden téměř totožný. Proč charita utrácí za drahou kosmetiku, proč nedostanou obyčejné mýdlo nebo sprcháč za 20Kč? Protože nějaký známý někoho dalšího známého z charity má nejspíš velkosklad a charita je přece taky zákazník a navíc trvalý odběratel. Tak ten známý s velkoskladem asi vyhrál soutěž na dodávky hygienických potřeb pro charitu. Vítejte v reálném životě. Anonymní Bára.
@Tiger-lily píše:
@robínek Prosím tě a kdo jsi ty, že ji tady opakovaně ujišťuješ v tom, že ze sra. ček není cesty ven? Reagovat na mě nemusíš, tak to nechápu, proč to děláš.![]()
Ja jsem. zakladatelku opakovane ujistovala, ze neni ze sracek cesty ven? Kde prosim te? O jeji situaci jsem se vubec nevyjadrovala, psala jsem tady o svem vztahu k oblecenu a ke kabelkam. Jestli z toho vyvozujes, ze vybizim zakladatelku k pasivite, tak mas teda bujnou fantazii
Jestli uz teda chces pomoct, tak ji napis KONKRETNI tipy, jak ma svoji situaci zlepsit, kdyz uz teda musis radit.
Příspěvek upraven 07.11.16 v 09:12
Chcete-li být opravdu opravdu užiteční co se týče charity, je nejlepší pomáhat konkrétním lidem. Já si vždycky pečlivě vybírám komu pomůžu. Pokud máš oblečení je lepší ho odnést rovnou do azyláku nebo do dětského domova bež to řešit přes prostředníka. Pokud se jedná o peníze vyberu si vždy konkrétní projekt na internetu a pošlu přímo dotyčným na účet. Je dle mého zbytečné využívat prostředníka protože ten to nikdy nedělá zadarmo.
Anonymní Bára.
Hezké téma!
Už je ze mě taky socka
Před dětmi, svobodná, jsem měla dobrou práci, dělala jsem projektanta, mohla jsem si koupit, co bylo potřeba, a moc nepočítat. Nevrážela jsem to tedy do oblečků, ale do muziky, koncerty a cestování za muzikou, festivaly, dobré jídlo..
Pak jsem se seznámila s manželem, on svoji firmičku, tak jsme v klidu založili rodinu. Když se narodil druhý syn, manžel málem umřel, malému byly 4 týdny… Takže jsem opravdu do práce nemohla, moje maminka zemřela, tchýně vážně nemocná, tak žádný hlídání. Manžel jako OSVČ si platil povinná pojištění, bohužel když si nepřiplácel nadstandart, neměl nárok ani na nemocenskou. Tak jsme žili přes rok na dluh. Padly všechny úspory a ještě doteď splácíme. Naštěstí se manžel jakž takž zbrchal, je tedy v invalidním, ale trochu pracovat může. No a mě teď končí rodičák a snažím se najít práci - můžu jen na poloviční úvazek, děti a domácnost, to všechno, je jen na mě, manžel je rád, že je rád. Ale nějak mě zatím nikde nechtějí, 2 děti a částečný úvazek
Ještě jsem si teď na jaře dodělala nějakou školu, ale vypadá to na uklizečku. Máme to „z ruky do huby“, ale jsem TAK MOC vděčná, že jsme to všichni přežili a ustáli, že i když prachy nejsou téměř na nic, jsem opravdu šťastná. I já dětem vyprávím o Africe a všech dětech, co nemají co jíst, nemají ani svoji postel.. Myslím, že děti to chápou moc dobře. Jasně, někdy je to fakt těžký, padne na mě „depka“, ale pak si vzpomenu na ten náš strašnej rok boje o přežití a zase se usměju.
Vzala jsem si z té těžké doby takovou mojí mantru, kterou si v krizi opakuju: „hlavně se z toho nepos.rat“ Tož holky ostatní, nevzdávejte se
Je, to jsem se tedy rozepsala, pardon
anonym K.
Anonymni - syna jeste dost prekvapilo, ze nektere deti nemaji ani maminku ani tatinka… Snad da s letadlem pokoj
Krom toho pozitivni naladeni mysli je i o tom, ze clovek u te situace hleda vyhody… Vzdycjy nam ta zivotni zkusenost neco dá. Kdyz padnes na dno, dalsi cesta muze byt jen vzhuru. A tebe jako cloveka to nekam posune
@robínek A nemáš náhodou ty bujnou fantazii, když ti přijde, že se tu jako nad ni vytahuju, že jsem něco zvládla? Pokud jsem si všimla, ničím se tu nechlubím.
A tipy?
No ze začátku je potřeba jednoduchá věc - vytáhnout špunty z uší a sundat klapky z očí a přesvědčit sama sebe, že se nemusím cítit jako socka. ![]()
@Tiger-lily píše:
@robínek A nemáš náhodou ty bujnou fantazii, když ti přijde, že se tu jako nad ni vytahuju, že jsem něco zvládla? Pokud jsem si všimla, ničím se tu nechlubím.A tipy?
No ze začátku je potřeba jednoduchá věc - vytáhnout špunty z uší a sundat klapky z očí a přesvědčit sama sebe, že se nemusím cítit jako socka.
Tak mě to slovo „socka“ přišlo od zakladatelky jako nadsázka.
@Katy 7 píše:
Tak mě to slovo „socka“ přišlo od zakladatelky jako nadsázka.
Mne to od zakladatelky taky prijde jako nadsazka a cela diskuse jako takove odreagovani. Nema to jednoduche se synem autistou, ale nehrouti se, umi se i zasmat tak nevim proc do ni rejt.
@omites píše:
Anonymni - syna jeste dost prekvapilo, ze nektere deti nemaji ani maminku ani tatinka… Snad da s letadlem pokojKrom toho pozitivni naladeni mysli je i o tom, ze clovek u te situace hleda vyhody… Vzdycjy nam ta zivotni zkusenost neco dá. Kdyz padnes na dno, dalsi cesta muze byt jen vzhuru. A tebe jako cloveka to nekam posune
Ano, přesně to jsem si z toho vzala. Díky.
S tím, že děti některé nemají rodiče, radši nestraším, protože o tatínka jsme málem přišli a doteď u staršího syna bojujeme s koktáním, které se tehdy rozjelo… Jinak naprosto souhlasím. Hlavně se toho života nebát, i když bývá i krutý
Anonym K.
@robínek píše:
Mne to od zakladatelky taky prijde jako nadsazka a cela diskuse jako takove odreagovani. Nema to jednoduche se synem autistou, ale nehrouti se, umi se i zasmat tak nevim proc do ni rejt.
Mám úplně stejný pocit. Já se u diskuze pobavila ![]()
Sama jsem si vzpomněla na dobu, kdy jsem běhala s dětmi do remízku na jablka a hrušky, aby měly něco k svačině. A nebušila jsem hlavou do zdi v jakých jsem zrovna s…kách
Vždy jsem vše, co se týče financí brala s humorem, tak pro to mám pochopení.
@Anonymní píše:
Chcete-li být opravdu opravdu užiteční co se týče charity, je nejlepší pomáhat konkrétním lidem. Já si vždycky pečlivě vybírám komu pomůžu. Pokud máš oblečení je lepší ho odnést rovnou do azyláku nebo do dětského domova bež to řešit přes prostředníka. Pokud se jedná o peníze vyberu si vždy konkrétní projekt na internetu a pošlu přímo dotyčným na účet. Je dle mého zbytečné využívat prostředníka protože ten to nikdy nedělá zadarmo.Anonymní Bára.
No jo, azylak tu neni, nezbam osobne nikoho potrebneho. Davam veci do kontasu Diecezni charity, doufam, ze se to nakonec k nekomu dostane, akorat nevim jak.
Ma tu nekdo ditko 2 roky a mladsi? ![]()
Azylaky…byla jsem tam na praxi a obleceni co došlo si nejdřív rozebraly zaměstnanci…my jsme v prací měli taky socialno satnik a potravinovou pomoc…ja nevím ale asi jsme pomahali spatnym lide. Obleceni se jim nelíbilo a jídlem opovrhovali…teda par jedinců bylo fakt vdecnych a paradoxně to byli ti, kteří žili v cistote a ve svem…
@Katy 7 ano, tak jsem to presne myslela. Rozhodne si nemyslim, ze bych mela mensi cenu jako clovek, ptz nejsem zavodarka. Jen je to otravne furt hledat kde vzit na to a na tamto. Tak se odreagovavam. That's all folks. Tadydaaaa ![]()
Ja davam starsi obleceni do kontejneru na textil. Ale treba vubec nevim, kam dat veci, ktere jsou treba nove (nevhodny darek) a treba by se nekomu hodily, pouzival by je apod. To je mi trochu lito proste vyhodit…
Jinak take nemam nikoho konkretniho, komu pomahat. Kolikrat si tady ctu zivotni pribehy a rada bych pomohla. Jsem sice na RD, ale mame se vic nez dobre, tak clovek by rad nekomu trochu pomohl. Ted jsem na fb v nejake skupine teticek deti, tak premyslim o teto forme pomoci