Rozmazlený mamánek? Vyvracíme mýty o jedináčcích

V dětství sebestřední samotáři, kteří se s nikým nemusejí o nic dělit, v dospělosti cílevědomí lídři se sklonem k perfekcionalismu. I takové mýty panují o jedináčcích. Má ale život bez sourozenců opravdu vliv na povahu dítěte? A jaké radosti či starosti trápí jejich rodiče nejčastěji?

Jedno, nebo víc?


Zdravotní komplikace, nedostatek financí, náročné zaměstnání, nebo se zkrátka do druhého nechce. Důvodů, proč si někteří rodiče pořizují jen jedno dítě, je ale samozřejmě mnohem více. V každém případě se maminky na eMiminu shodují, že když už svému drobečkovi sourozence na svět přivést nemohou, chtějí mu život bez parťáka aspoň co nejvíce vynahradit a dopřát krásné dětství.

Mám klučíka 16 měsíců a taky to bude jedináček. Chtěla bych víc dětí, ale další už mít kvůli zdraví nesmím. Trápí mě otázka - jak synovi zpříjemnit život, aby se necítil sám. Kolem sebe mám příbuzné a kamarádky s dětmi, ale moc se zatím nevídáme. Přijde mi strašně líto, že si doma nebude mít s kým hrát. Takže dokud nepůjde do školky, jsem rozhodnutá se mu co nejvíc věnovat a pak si snad nějaké kamarády najde tam. A třeba by mohlo pomoci i pořídit nějaké zvířátko.

Život mezi dospělými


Právě samotu vnímají jedináčci s odstupem času asi jako největší nevýhodu vyrůstání bez sourozenců. Mít nonstop parťáka na hraní, zlobení a povídání je totiž k nezaplacení. Ale nejde jen o ty „růžové“ věci. Sourozenci si od malička navzájem vymezují potřebné hranice. Jeden vezme druhému hračku – a už je tu konflikt, se kterým se dítě samo musí naučit vypořádat. Jedináček se do takových situací dostane často až ve školce, tedy mnohem později než jeho stejně staří kamarádi, kteří takto „bojují“ s bráchou a ségrou od malička.

U mě byl spíš problém, že jsem se neuměla s dětmi hádat, bránit se, protože to se jedináček taky nenaučí - doma se o nic prát, ani hádat se se sourozencem nemusí. S tím teda myslím mám trochu problém dodnes.

Správným krokem ve výchově je proto sourozence „kompenzovat“. Choďte s dítkem na hřiště, navštěvujte mateřská centra, později ho přihlaste ke kolektivnímu sportu nebo do pěveckého sboru či na letní tábor. Zkrátka mu umožněte kontakt s vrstevníky. Máte kamarádku s dětmi? Nebo bratrance a sestřenice v podobném věku, jako je váš potomek? Scházejte se tak často, jak je to jen možné, nechte u sebe svá dítka občas přespávat a podnikejte různé výlety.

Rychlejší vývoj a slabší sociální vazby?

Čím více dětí, tím méně času na každé z nich. Takto zní další mýtus spojený s rodičovstvím. Pravdou ale je, že i jedináček může být zanedbávaný a i dvě a více dětí v rodině nesamostatné a rozmazlené. Na to, kdy dítě začne mluvit, v kolika měsících se postaví a v jakém roce se naučí číst a psát první písmenka, proto nemá přítomnost sourozence v rodině žádný vliv. I když by se mohlo zdát, že jedináčci budou díky větší pozornosti rodičů o něco napřed.

Stejně tak je tomu u hledání kamarádů. Že jsou jedináčci introverti, kteří se neumějí začlenit do kolektivu, zatímco děti se sourozenci nemají s komunikací problém, protože jsou na ni zvyklí? Kdepak. Často jsou to právě jedináčci, kteří si kamarády hledají snáze – jsou pro ně totiž vzácnější a mají potřebu si „osamocené“ dětství vynahrazovat větší společností. Podle studie Scientific American jedináčci nemají o nic menší schopnost socializace než děti z vícečlenných rodin.

Dva „jedináčci“ v rodině


Specifickou skupinu pak tvoří děti, které většinu dětství stráví jako jedináčci, a až po mnoha letech se jejich rodiče rozhodnou pořídit jim bratra nebo sestru. Dostane se jim tak velké pozornosti od rodičů a zároveň si pak v praxi vyzkouší, jaké to je vychovávat malé dítě. Často ho totiž „vyfasují“ na hlídání. Jaký si spolu ti dva vytvoří v budoucnu vztah, už je pak ale individuální. Větší věkový rozdíl totiž může způsobit jak přílišnou propast, tak i velmi úzké pouto.

Mám děti po třinácti letech a jsem za to šťastná! Fakt, hodně se mi to líbilo, vyhovovalo. Měla jsem syna, vychovávala jsem, hráli jsme si, dala jsem mu všechno, co jsem mohla, jak materiálně, tak i ze sebe sama, všechnu lásku a pozornost. Z kloučka byl náhle 13letý počínající puberťák, a tak máme vysněnou holčičku. Kluk je dost velký a „starý“, se vším mi pomáhal. S miminem bravurně! Mohla jsem i večer s manželem někam vyrazit, protože jsem se mohla stopro spolehnout, že se o maličkou postará.

Zapojte se do diskusí o jedináčcích na eMiminu

Téma Poslední příspěvek Reakcí

Kdo jste jedináček a jaké to je?

26.12.24 08:54
143

Jak na výchovu jedináčka?

28.9.24 13:54
18

Maminky jedináčků

5.7.19 08:28
215

Jít do druhého, nebo mít jen jedináčka?

28.10.15 18:38
105

Rozhodnutí mít jedináčka a obhajování?

3.10.14 10:34
66

Funguje manželství dvou jedináčků?

24.1.13 08:55
12

A co vy? Vyrůstali jste sami, nebo se sourozencem? Co je podle vás lepší?

Autor:

Vášnivá cestovatelka, milovnice jógy a dobrého zdravého jídla. Pro eMimino píše už pěkných pár let. více

Aby vám neutekla žádná výhra: Stáhněte si věrnostní eMimino kartičku do mobilu a zvyšte svoji šanci na vítězství.

eMimino kartička

Témata článku

Přečtěte si také

Váš příspěvek

Odesílám...