Těsto
- O životě
- Štofik
- 09.01.20
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
...pokračování Mrchy
Přečtěte si také předešlé díly deníčku
- Mrcha
- Ona
- Rybník
- Mrcha se zamýšlí
- Tílko a kraťasy
- Ex
- Jsi tam?
- Happy end
- Katka
- Lukáš
- Ex II
- Cizinec
- Dě*ka
- Ztracená
- Lukáš II.
- Led
Prsty mi drtí zadek, hněte ho jako těsto… škoda, že není pekař, jde mu to tak dobře. Cítím se jako kostka másla a jeho ruce se dostávají skrz až na dřeň, až ke kostem. Měla bych se bránit, měla bych utíkat, ale je to tak lehký zůstat a být těstem.
Dává mi do oběhu chtíč v prášku, mísí ho spolu s mým odporem, až už žádnej odpor nezbývá. Jsem jak šílená, chci, aby mezi námi nebyl žádnej prostor a žádný oblečení. Chci ať si mě vezme, hned. Jenže on to neudělá, hraje si se mnou a já jsem tak poddajná, jako zkrocená kobylka po letech nezkrotné divokosti. Nevěřím, že je toho schopnej. Nevím, kde se to bere, vím jen, že se asi zblázním. Což je v kontextu se vším dost vtipný. Křížím nohy, silně k sobě tisknu stehna, jsem vlhká. Nechci, ať to ví. Už tak si připadám moc obnažená, kdyby chtěl odpřísáhnu mu cokoliv. Přiznám se k vraždě, jen abych směla do smrti opakovat jeho jméno.
Pořád dokola… jeho jméno a mokrý nateklý rty po jeho polibcích.
Byla bych jeho navěky, jen kdyby zůstal a já byla jediná. Nedává to smysl. Tohle už dávno skončilo, nebo ne?
Drží mě za stehno a druhou ruku mi dává na bedra, zvedám nohu a zaháknu mu ji za pas. Ví, co chci, popadne mě v pase a zvedne, nohy mu motám kolem těla a křížím je v kotnících. Prsty mu zaplítám do vlasů a rty tisknu k jeho, otvírám ústa, chci jeho jazyk. Jen mi s ním přejede od středu rtů ke koutkům. Mám chuť křičet. Nenechá toho. Už mezi náma není žádej prostor. Je to intezivnější než sex. Jako když se poprvý zamilujete a chcete toho kluka se vším všudy, berete ho celýho. I s jeho babičkou.
Vyšel měsíc, jak poetický.
A my tu můžeme takhle stát hodiny, nevinně se líbat a osahávat a je to to nejintimnější, co jsem zažila, cítím, že jsem ve tvářích úplně rozpálená. Pálí mě každej kousek těla. „Miluju tě.“ „To je špatný, nejsem ta pravá.“ „Ne, ty jsi přesně ta pravá.“
Vrtím hlavou a vím, že kdybych teď otevřela oči a podívala se na něj, tak se rozpláču. Šaty mám vyhrnutý do pasu. On je v riflích. Má dokonalý tělo, Christian Grey se může jít bodnout.
Nevím, jak se to stalo, jak se ocitl v mým bytě, v tomhle pokoji. Někde mezi telefonátem a žádostí o schůzku, vysvětlováním, kde jsem byla, spojením našich rukou a okamžikem, kdy jsem ho vedla do schodů… mi to došlo. Když jsem mu pohlídla do očí, nervózní jako nikdy, jsem věděla, že jsem v pasti. Byl jako magnet. Viděla jsem v jeho očích bolest, když jsem mu říkala, že jsem se stáhla pryč kvůli němu. Že jsem problémová, že jsem začala něco, co nemůžu dotáhnout do konce. Že by to skončilo špatně pro všechny. Chtěl mi to vyvracet, říkal, že je to silnější než on, že nic takovýho necítil a, Bůh mi odpusť, já mu to chtěla věřit.
A tak tu stojíme, naprosto pohlcení sami sebou, učí se moje tělo nazpamět, jak kdyby se to nemělo opakovat a on měl jen tuhle šanci. Já dělám to stejný, vím, že to je špatný, ale je mi to jedno. Když se mi ruku snaží už po několikátý zasunout mezi stehna, tentokrát ho nechávám a a využiju chvilky, kdy má pootevřený rty. Vklouznu do nich jazykem.
Konečně.
Je to jak zásah elektrickým proudem přímo do mozku, do srdce.
Dotýká se mě dole a já se trapně udělám, jak malá nezkušená holka v rukou zkušenýho milence.
Tisknu se k němu pevněji a koušu ho do ucha. Pak se rozbrečím. „To nic, je to dobrý. Jsem tu s tebou.“ Déjà vu. To jsem už slyšela, ale kdy?
Ale pro jednou to je pravda.
Konecně tu se mnou někdo po 6 měsících doopravdy je.
Přečtěte si také
Kolegové mě pozvali na rozlučku. Až tam jsem zjistila, že dostávám výpověď
- Anonymní
- 06.11.26
- 4589
Ještě v pátek ráno jsem si myslela, že mám v práci skvělé vztahy a že si mě kolegové váží. Večer mě pozvali na společnou rozlučku, koupili mi dárek a objednali stůl v restauraci. Jenže já netušila,...
Manžel si pustil to odporné video přímo před naší dcerou. Chci utéct
- Anonymní
- 06.11.26
- 2041
Život vás občas srazí na kolena způsobem, o kterém se vám nesnilo ani v těch nejtemnějších nočních můrách. Jsou situace, kdy se díváte na člověka, s nímž sdílíte domácnost, a v šoku si uvědomujete,...
Dcera dostala v Lidlu hysterák. Lidé na mě koukali, jako bych za to mohla
- Anonymní
- 06.11.26
- 939
„Jsi ta nejhorší maminka na světě!“ zařvala na mě moje pětiletá dcera uprostřed Lidlu a vzápětí sebou praštila o zem. V tu chvíli se otočila snad polovina obchodu. Já stála s košíkem v ruce, v němž...
Muž odmítá kroužky, já tlačím své ambice. Kdo zachrání mého staršího syna?
- Anonymní
- 06.11.26
- 961
Mateřství je neustálý boj mezi tím, kým bychom chtěli, aby naše děti byly, a kým ony ve skutečnosti jsou. Nejvíc bolí, když si uvědomíte, že svým vlastním tlakem možná křivíte osudy těch, které...
Chůvě jsem dával 300 korun za hodinu. Syn mi ukázal, co si má k večeři zalít
- Anonymní
- 06.11.26
- 1355
Syn přede mě položil kelímek instantních nudlí a zeptal se, jestli mu ho zaleju stejně jako Klára. Bylo půl osmé večer, zrovna jsem přišel z odpolední a žena měla službu ještě do rána. V lednici...
Celý život předstíral, že ho přitahuji. Manžel se mi přiznal až teď
- Anonymní
- 05.11.26
- 3714
Když mi manžel po dvanácti letech společného života oznámil, že ho vlastně nikdy nepřitahovalo moje tělo, nejdřív jsem si myslela, že jde o nějaký nepovedený vtip. Máme dvě děti, společný dům,...
Vím o manželově nevěře. Přesto s ním chystám dětem Vánoce
- Anonymní
- 05.11.26
- 1784
Na manželovu nevěru jsem přišla v říjnu. Od té doby s ním vybírám dárky, domlouvám návštěvy a před dětmi se snažím fungovat jako dřív. Řekla jsem si, že rozhodnutí nechám až po Vánocích. Jenže teď...
Můj maká do úmoru, její se válí. Přesto mi kamarádka tvrdí, že jsem hloupá
- Anonymní
- 05.11.26
- 1998
Znáte ten typ kamarádek, které vám sice celá léta radí, ale vy máte pokaždé pocit, že se vám spíš snaží zbořit dům? Nejvíc veselo bývá tehdy, když nejhlasitěji křičí ti, kteří mají doma největší...
Po rande mi poslal QR kód na 640 korun. Zaplatila jsem, pak přišla další zpráva
- Anonymní
- 05.11.26
- 9172
QR kód na 640 korun mi přistál v telefonu v sedm šestnáct ráno, ještě než jsem si stihla vyčistit zuby. Pod ním stálo „Tvoje půlka za včerejšek.“ Chvíli jsem na to koukala. Večer předtím mi ten...
Syn je v devítce a netuší, kam dál. Já už mu v hlavě vybrala tři školy
- Anonymní
- 05.11.26
- 728
Můj syn na otázku, kam chce jít po základce, odpovídá „nevím“. Nejdřív jsem to brala v klidu. Teď po večerech procházím stránky středních škol a každou další zmínkou o přijímačkách ho spolehlivě...