Těsto
- O životě
- Štofik
- 09.01.20
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
...pokračování Mrchy
Přečtěte si také předešlé díly deníčku
- Mrcha
- Ona
- Rybník
- Mrcha se zamýšlí
- Tílko a kraťasy
- Ex
- Jsi tam?
- Happy end
- Katka
- Lukáš
- Ex II
- Cizinec
- Dě*ka
- Ztracená
- Lukáš II.
- Led
Prsty mi drtí zadek, hněte ho jako těsto… škoda, že není pekař, jde mu to tak dobře. Cítím se jako kostka másla a jeho ruce se dostávají skrz až na dřeň, až ke kostem. Měla bych se bránit, měla bych utíkat, ale je to tak lehký zůstat a být těstem.
Dává mi do oběhu chtíč v prášku, mísí ho spolu s mým odporem, až už žádnej odpor nezbývá. Jsem jak šílená, chci, aby mezi námi nebyl žádnej prostor a žádný oblečení. Chci ať si mě vezme, hned. Jenže on to neudělá, hraje si se mnou a já jsem tak poddajná, jako zkrocená kobylka po letech nezkrotné divokosti. Nevěřím, že je toho schopnej. Nevím, kde se to bere, vím jen, že se asi zblázním. Což je v kontextu se vším dost vtipný. Křížím nohy, silně k sobě tisknu stehna, jsem vlhká. Nechci, ať to ví. Už tak si připadám moc obnažená, kdyby chtěl odpřísáhnu mu cokoliv. Přiznám se k vraždě, jen abych směla do smrti opakovat jeho jméno.
Pořád dokola… jeho jméno a mokrý nateklý rty po jeho polibcích.
Byla bych jeho navěky, jen kdyby zůstal a já byla jediná. Nedává to smysl. Tohle už dávno skončilo, nebo ne?
Drží mě za stehno a druhou ruku mi dává na bedra, zvedám nohu a zaháknu mu ji za pas. Ví, co chci, popadne mě v pase a zvedne, nohy mu motám kolem těla a křížím je v kotnících. Prsty mu zaplítám do vlasů a rty tisknu k jeho, otvírám ústa, chci jeho jazyk. Jen mi s ním přejede od středu rtů ke koutkům. Mám chuť křičet. Nenechá toho. Už mezi náma není žádej prostor. Je to intezivnější než sex. Jako když se poprvý zamilujete a chcete toho kluka se vším všudy, berete ho celýho. I s jeho babičkou.
Vyšel měsíc, jak poetický.
A my tu můžeme takhle stát hodiny, nevinně se líbat a osahávat a je to to nejintimnější, co jsem zažila, cítím, že jsem ve tvářích úplně rozpálená. Pálí mě každej kousek těla. „Miluju tě.“ „To je špatný, nejsem ta pravá.“ „Ne, ty jsi přesně ta pravá.“
Vrtím hlavou a vím, že kdybych teď otevřela oči a podívala se na něj, tak se rozpláču. Šaty mám vyhrnutý do pasu. On je v riflích. Má dokonalý tělo, Christian Grey se může jít bodnout.
Nevím, jak se to stalo, jak se ocitl v mým bytě, v tomhle pokoji. Někde mezi telefonátem a žádostí o schůzku, vysvětlováním, kde jsem byla, spojením našich rukou a okamžikem, kdy jsem ho vedla do schodů… mi to došlo. Když jsem mu pohlídla do očí, nervózní jako nikdy, jsem věděla, že jsem v pasti. Byl jako magnet. Viděla jsem v jeho očích bolest, když jsem mu říkala, že jsem se stáhla pryč kvůli němu. Že jsem problémová, že jsem začala něco, co nemůžu dotáhnout do konce. Že by to skončilo špatně pro všechny. Chtěl mi to vyvracet, říkal, že je to silnější než on, že nic takovýho necítil a, Bůh mi odpusť, já mu to chtěla věřit.
A tak tu stojíme, naprosto pohlcení sami sebou, učí se moje tělo nazpamět, jak kdyby se to nemělo opakovat a on měl jen tuhle šanci. Já dělám to stejný, vím, že to je špatný, ale je mi to jedno. Když se mi ruku snaží už po několikátý zasunout mezi stehna, tentokrát ho nechávám a a využiju chvilky, kdy má pootevřený rty. Vklouznu do nich jazykem.
Konečně.
Je to jak zásah elektrickým proudem přímo do mozku, do srdce.
Dotýká se mě dole a já se trapně udělám, jak malá nezkušená holka v rukou zkušenýho milence.
Tisknu se k němu pevněji a koušu ho do ucha. Pak se rozbrečím. „To nic, je to dobrý. Jsem tu s tebou.“ Déjà vu. To jsem už slyšela, ale kdy?
Ale pro jednou to je pravda.
Konecně tu se mnou někdo po 6 měsících doopravdy je.
Přečtěte si také
Osypala jsem se po vitamínech na plodnost. Manžel tvrdí, že to mám ze stresu
- Anonymní
- 12.09.26
- 597
S manželem se snažíme už skoro rok o miminko. Před časem jsem začala brát různé doplňky stravy a současně za mnou přišla i manželova sestra, která pracuje v jedné vitamínové firmě. Doporučila mi...
Porodila jsem dceru, manžel si mě už vůbec nevšímá. Přitom já potřebuji něhu
- Anonymní
- 12.09.26
- 1233
Po porodu jsem tak nějak počítala se vším možným. S tím, že budu unavená, nevyspalá, že budu mít doma miminko a že se náš život na nějakou dobu úplně převrátí naruby. S tím, že nebudu mít čas na...
Byla jsem zoufalá, že syn je prostě mimoň. Pak jsme dostali diagnózu
- Anonymní
- 12.09.26
- 1497
Každé ráno jsem měla pocit, že vypravuji na Mars malého mimozemšťana. „Vstávej.“ Nic. „Vstávej, prosím.“ Zase nic. Pak syn konečně vylezl z postele, začal hledat ponožky, cestou si všiml lega a na...
Tchyně mi ochotně hlídá. Za každou pomoc ale později zaplatím
- Anonymní
- 12.09.26
- 3559
Když potřebuji pohlídat čtyřletou dceru, tchyně je vždy připravená pomoci. Jenže potom všem vypráví, že bez ní nic nezvládám, a při první neshodě mi připomene všechno, co pro nás udělala. Je to...
Ve školce říkají, že je syn nevychovaný. Já vím, co vidí až doma
- Anonymní
- 12.09.26
- 3317
Pětiletý Matěj nesnáší hluk, změny a situace, které nedokáže předvídat. Ve školce ho považují za neposlušného a ostatní rodiče za rozmazleného. Já však každý den vidím dítě, které se nesnaží...
Tchyně řekla mé dospívající dceři, že je tlustá. Ta teď jen počítá kalorie
- Anonymní
- 11.09.26
- 2261
Některé věty dospělí řeknou bez většího přemýšlení. Dítě si je ale může zapamatovat na roky. Přesně to se stalo v naší rodině. Moje tchyně poznamenala před dcerou, že je „nějaká tlustá“. Od té...
Vrátila jsem se do práce, doma ale dál sloužím na plný úvazek
- Anonymní
- 11.09.26
- 6261
Po čtyřech letech na rodičovské jsem se těšila mezi lidi a na práci, ve které budu zase někým jiným než jen mámou. Brzy jsem ale zjistila, že se změnil pouze můj denní program. Péče o děti i...
Všechno máme napůl. Jenže já už nechci být ve vztahu, kde se všechno počítá
- Anonymní
- 11.09.26
- 5968
Dlouho jsem si myslela, že jsme s manželem vzorem moderního partnerství. Oba pracujeme, oba vyděláváme, oba se staráme o domácnost a o děti. Když přijde účet v restauraci, zaplatíme každý polovinu....
Střídání letního a zimního času zase a opět. S dětmi je to peklo
- Anonymní
- 11.09.26
- 644
Nejste už taky naštvaní, že se situace kolem střídání letního a zimního času pořád nevyřešila? Já už tedy značně. Mám dvě malé děti a upřímně každý rok, navíc dvakrát, pokaždé změna času...
WhatsApp chtějí zpoplatnit, přijde mi to nefér. Na čem chtějí ještě vydělávat?
- Anonymní
- 11.09.26
- 1080
Musím uznat, že zpráva o tom, že WhatsApp bude zpoplatněn mě nejdřív dost vyděsila. Přes tenhle komunikační kanál se dorozumívá prakticky celá naše rodina. Přijde mi skvělé, že si můžeme posílat...