Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Chci umřít
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
20.4.18 16:33
- Citovat
- Upravit
20.4.18 16:38
@Anonymní píše:
Dekuju vam, oni me nikdy nepochopi nikdy. Jsem pro ne zklamani.
Nojo, když jsi zklamání tak co od Tebe čekají? Muzes se jako zklamání chovat, ze jim to vzkazuju.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.4.18 16:56
@freeport píše:
já bych na tu psychiatrii taky nejraději poslala maminku. kam až její dceru dovedla touha po vzdělání rodičů.
Souhlasím…
Já fakt pořád nemůžu pochopit, že netušili, jak to se studiem vypadá…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.4.18 16:58
@Anonymní píše:Časem jistě pochopí nebo se s tím vyrovnají.
Dekuju vam, oni me nikdy nepochopi nikdy. Jsem pro ne zklamani.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.4.18 17:56
Doufám, že se s tím rodiče časem srovnají. Doporučuju dodělat si maturitu v budoucnu časem tak, aby to rodiče nevěděli.
Příspěvek upraven 20.04.18 v 21:21
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
HSY
20.4.18 18:01
Já ti fandím, přiznáním s VŠ ti musel spadnout kámen ze srdce. Teď se na školu vyprdni, vyřeš psychologa (a sním následný postup), splátkový kalendář na zdravotním pojištění (aby nenarůstal problém) a svůj zdravotní-psychický stav. Až se dáš dohromady po zdravotní stránce, můžeš systematicky třeba furt ve spolupráci s psychologem pracovat na vzdělání (mám pocit, že i ty sama o nějaké stojíš). Není kam chvátat. Jinak v současnosti jsou rekvalifikační kurzy, kde třeba doložila praxi v oboru, tak máš možnost získat výuční list a s následnou dvouletou nástavbnou je to asi nejkratší cesta k maturitě (a nikdo o tom nemusí vědět).
http://rekvalifikace.biz/obory/prodavac/
Praxi lze získat i během MD v podobě dlouhodobé brigády. Nic není ztraceno, život máš ještě před sebou.
- Citovat
- Upravit
20.4.18 18:12
@Sandokanos píše:
A kdyz jsem vam to tady rikal, ze to muze dopadnout spatne, tak jsem pry mimo.Mimo jste tu vy na emiminu, zijete si ve svem svete a unikaji vam souvislosti a rozdily mezi lidmy.
Proste s nekteryma lidma se nada vyjit, coz v diskuzi dokazuje i spousta z vas, ze si porad melete sve nesmysly.Sorry zakladatelko, jen takova odbocka.
Ale ja ti psal spravnou radu predtim, misto tech slunickovskych kecu. Vykal se na sve rodice, ti lidi z tebe udelali uzlicek nervu jaky jsi.
No tak sis ulevil no 
A dál?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.4.18 18:17
@HSY píše:
Já ti fandím, přiznáním s VŠ ti musel spadnout kámen ze srdce. Teď se na školu vyprdni, vyřeš psychologa (a sním následný postup), splátkový kalendář na zdravotním pojištění (aby nenarůstal problém) a svůj zdravotní-psychický stav. Až se dáš dohromady po zdravotní stránce, můžeš systematicky třeba furt ve spolupráci s psychologem pracovat na vzdělání (mám pocit, že i ty sama o nějaké stojíš). Není kam chvátat. Jinak v současnosti jsou rekvalifikační kurzy, kde třeba doložila praxi v oboru, tak máš možnost získat výuční list a s následnou dvouletou nástavbnou je to asi nejkratší cesta k maturitě (a nikdo o tom nemusí vědět).
http://rekvalifikace.biz/obory/prodavac/
Praxi lze získat i během MD v podobě dlouhodobé brigády. Nic není ztraceno, život máš ještě před sebou.
Ano, přesně tak
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.4.18 19:10
@Anonymní píše:
Ja vim, ze si za vsechno muzu sama. Uz jako mala jsem mela pocit, ze se nehodim pro tuto dobu. Vzdycky jsem byla jina.
Já byla taky vždycky jiná. První je pro mě rodina, ne kariéra, nemusím ani na dovolený k moři, mám starej mobil za tři stovky - nezapadám. A nezapadala jsem nikdy - nebraly mě módní hity, holky všechny šílely z nějakých pevěckých idolů a mě to nechávalo chladnou. Bývaly doby, kdy jsem se kvůli tomu trápila. Trápila jsem se i kvůli tomu, jak se mi na prvním stupni posmívali, že jsem tlustá, až to přešlo v anorexii a bulimii, fuj.
Ale ze všeho se dá dostat. Až po třicítce jsem si to myslím srovnala v hlavě a jsem konečně šťastná a co rok, tím je to lepší. A nemysli, taky nezapadám do všech představ rodičů.. 
Ale na ně vždy platilo a platí mluvit s nimi otevřeně a hlavně i o svých pocitech, přáních nebo i nočních můrách. Tím mě dokážou líp pochopit a aspoň trochu se vcítit do toho, proč dělám něco tak a oni by to třeba dělali jinak..
JSI DOBRÁ, ŽE JSI TO VAŠIM ŘEKLA - TO JAK REAGOVALI - NAŠTVÁNÍ NAPROSTO CHÁPU, ALE POPRAVDĚ SI MYSLÍM, ŽE TO AŽ PŘEHÁNĚJÍ.
Pro člověka je v životě nejvyšší meta, kterou může a chce dosáhnout ŠTĚSTÍ. A protože lze štěstí často koupit, jde na to hromada lidí přes peníze a k penězům se dostane člověk často právě přes vzdělání. Ale - jsou i jiné způsoby, jak ke štěstí přijít a přes prachy to jít nemusí!! Samozřejmě, že člověk musí mít za co bydlet, jíst a živit děti, ale kdo není líný, ten se vždy probojuje k tomu, aby na živobytí měl - a ty nejsi líná, jen se v tobě zakořenilo, že máš být tou, kterou tě chtějí mít rodiče, ale jejich požadavky nesedí ke tvému naturelu a povaze. TO NEBUDE NIKDY FUNGOVAT.
První krok je za tebou a to dokonce ten úplně nejtěžší - jsi dobrá, jsi dobrá, jsi dobrá!!! Klobouk dolů, nečekala jsem, že jako první krok uděláš to, že rovnou přiznáš vašim tu školu.
Teď už na to bude působit čas a situace se bude pomalu uklidňovat. Budete potřebovat - ty i tvá maminka, dospět postupně k tomu a vzít za své, že můžeš jít svou cestou, tou, která ti i bude sedět a která ti bude dávat smysl.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.4.18 19:14
@Anonymní píše:
Me ted hrozne stve, ze jsem si tenkrat nedupla nesla na jinou skolu. Ale to neslo, protoze mama na me strasne rvala, co semnou bude, furt brecla a vydirala. A ja se tenkrat uplne stahla a tak mi to zustalo to ted.
Tak to jsi neměla jednoduché teda 
Mamka fakt přehání, musím to naplno říct.
Ale víš co ti ještě řeknu? Že ty můžeš začít novou rodovou linii - můžeš zavést to, že dáš svým dětem větší svobodu a víc pochopení - a věř, že ony to jednou ocení a jak ony budou vyrůstat, tak to samé pak budou předávat zas svým dětem.
Hele je možný, že třeba rodiče tvé mamky na ní byli taky hodně přísní..nebo ne?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.4.18 19:20
@Anonymní píše:
Nikdy v zivote, nikdy. Mama furt do dcerky husti, ze bude doktorkou. Kdyz s tim zacne, je mi fyzicky totalne zle. Uz nekolikrat bylo zle, protoze jsem ji rekla, ze bude delat to co ona bude chtit, jen at je stastna.
A měla jsi pravdu..
Zkus si fakt vzpomenout, jestli to víš, jaké nároky měli tví prarodiče - rodiče tvé mamky, na ní..jestli taky tak vysoké, tak vlastně za to chování tvá máma ani nemůže, protože v tom vyrůstala..A jestli to fakt tak bylo, tak tímto by jsi se mohla vydat na cestu vnitřního odpuštění svojí mamince a tím by se ti zas o to víc ulevilo a získala by jsi větší vnitřní svobodu a sebevědomí jíst svou cestou, tou, kterou cítíš.
JÁ UŽ VŽDYCKY DÁVÁM NA SVOJÍ INTUICI A SRDCE. JAKMILE SE SNAŽÍM SVOJE VNITŘNÍ „JÁ“ POTLAČOVAT, JSEM PSYCHICKY NA TOM ŠPATNĚ. VŽDYCKY SE MI TO ZATÍM VYPLATILO, DÁT NA TO, CO A JAK CÍTÍM. Najednou, když děláš něco v životě s nadšením pro věc, tak jakoby „náhodou“ se ti i připletou do cesty ti správní lidé nebo situace, které tě zas posunou o kus dál vysněnému cíli. Mě se to teda děje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.4.18 19:22
@freeport píše:
Tak jsem se pročetla až sem a řeknu ti jedno. Za to jak se cítíš mizerně, může jen tvá přehnaně intelektuální matka. Copak musí všichni mít vysokou školu?? Jak by to tu vypadalo! Je potřeba ‚normálních‘ lidí, co se nebojí práce. Jak jsi se zmiňovala o kosmetičce, platí se zlatem a zrovna v našem městě jich je proklatě málo! Nemáš nějakou sestřenici, babičku, tetu, nebo já nevím, na koho by ses mohla obrátit? Jako poslouchat donekonečna ty kecy, že jsi k ničemu a jak oni ti strašně pomáhají, vůbec nemáš zapotřebí. Jsi těhotná, potřebuješ klid a pomoc. Jediná rada tady je, dej se do kupy, rozhodně za pomoci odborníka a co nejrychleji se postav na vlastní nohy, pryč od rodičů. Matka tě psychicky deptá. Vůbec nejsi špatný člověk. Nic strašného jsi neudělala. Kvůli svým dětem, nechceš přece, aby se trápily jako ty, zatoč se svým dosavadním životem. Posílám mnoho, mnoho sil!!
Máš naprostou pravdu. Intelektuální mamka by si ani nenakoupila v obchodě, kdyby všichni měli VŠ a nikdo nechtěl sedět za pokladnou. Šlapala by hliněné cesty, neb by nebyl nikdo, kdo by chtěl lít asfalt na silnice a dělat chodníky..Atd.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.4.18 19:23
@stock píše:
No to právě musíš vychovat z dcerky sebevědomou holcinu, ktera dokáže říct, co si o pripadne intervenci babičky, myslí. Ale na to máš ještě spoustu času. A s Tvojí osobní zkušenosti se Ti to ddocela urcite povede. Ono vlastně všechno špatný je fakt pro něco Dobrý. Ty jsi to, díky okolnostem, dost zle odnesla. Ale ted vis jak na to, aby se v takovehle situaci Tve děti neocitly.
Naprosto. Zpětně mohu říct, že i mě ta zkušenost s anorexií a bulimií v určitých oblastech hodně posílila.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.4.18 19:25
@Anonymní píše:
Ne vsichni ne, ale my jo. My musime mit vs. Vse je pro moje dobro, abych se mela v zivote dobre a mohla zabezpecit svoje deti.
POKUD NA TEBE BUDOU KLADENY VYSOKÉ NÁROKY A BUDEŠ DĚLAT NĚCO, CO TĚ DEPTÁ, TAK TO PRO TVOJE DOBRO ROZHODNĚ NEBUDE!!! ANI PRO DOBRO TVÝCH DĚTÍ.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.4.18 19:29
@Anonymní píše:
Jste vsichni tak hodni. Ja chtela jen byt dobrou dcerou a vsem jsem tak pos.ala.
No..myslím si, že jsi ale právě nyní na té nejlepší cestě být taková, jaká chceš. A terminus technicus „dobrá dcera“ = hloupost.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Dekuju vam, oni me nikdy nepochopi nikdy. Jsem pro ne zklamani.