Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Chci umřít
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
20.4.18 23:17
@Evulina píše:
Přála bych si jedno..aby tady tohle četly ony matky a otcové..
Amen. Já taky. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.4.18 23:57
@Evulina píše:
Přála bych si jedno..aby tady tohle četly ony matky a otcové..
Však jsem psal, že zakladatelka rodičům odkaz dát může to neni technicky problém udělat. Ale psychicky to problém je
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.4.18 00:04
Nebudu Ti vyprávět o návštěvě u psychologa a ani říkat, že Tvoji rodice to nemají v hlavě v pořádku. Tvoji rodiče Te mají rádi a Ty máš ráda je. Když se narodí dite, člověk do něj „vkládá“/představuje si to, co sám dokázal anebo naopak to, co sám nedokázal. Až do tohohle okamziku je to naprosto normální. Potom ale začíná ta práce, ktere se říká výchova. Bud se podaří, dite má předpoklady/vuli a splní očekávání, nebo rodiče někde udělaji chybu, nevšimnou si, zmeškaji, silou se snaží preonacit, nevybuduji si důvěru, dite citove vydiraji, s dítětem nekomunikuji, snaží se mu bezohlednw vnutit svoji vuli atd. a dite zkrátka očekávání rodičů nesplní.
Je to chyba kterou dělají rodiče, takže to není chyba ditete. Dite se, bohužel, jenom podvoli, protoze mu nikdy nebyl dovolen vlastni usudek a potazmo vlastni rozhodnuti. Řekni jim vsechno, nic nezatajuj, nelzi. Bud silnější, než jsou oni. Ale řekni jim to od zacatku. Vysvetli, ale neobvinuj, proc se tohle všechno stalo, Tvůj náhled na věc. Přestaň si už sypat popel na hlavu. Co se stalo, odestat se nedá, příjemný to není. Až se mimco narodi, začni si pomalu budovat život tak, jak si ho představuješ a chceš mít. Já chápu, že je toho trochu moc, co tomu řeknou pribuzni, sousedi, znami, Tvoje závislost na rodičích, co se bydlení tyče a možná že I financni atd.
Rozchod s partnerem, očekávaný druhý porod se strachem o dítě, nespavost a vůbec Ty vis sama, kolik se toho nahromadilo. Ale vyres to jednou provždy, nic jim nezamlcuj. Protoze pokud jim to nevysvetlis, nadále jim budeš lhát, bude to mezi vámi stále „lezet“a až vyjde pravda najevo, budou to brát jako ohromný podraz z Tve strany. Predejdi tomu.
Příjemný to nebude, ale za chvíli se to uklidní a já myslím, že pochopí. Ostatně, tu maturu můžeš vždycky zvládnout i s dětma.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.4.18 08:09
@stock píše:
Nebudu Ti vyprávět o návštěvě u psychologa a ani říkat, že Tvoji rodice to nemají v hlavě v pořádku. Tvoji rodiče Te mají rádi a Ty máš ráda je. Když se narodí dite, člověk do něj „vkládá“/představuje si to, co sám dokázal anebo naopak to, co sám nedokázal. Až do tohohle okamziku je to naprosto normální. Potom ale začíná ta práce, ktere se říká výchova. Bud se podaří, dite má předpoklady/vuli a splní očekávání, nebo rodiče někde udělaji chybu, nevšimnou si, zmeškaji, silou se snaží preonacit, nevybuduji si důvěru, dite citove vydiraji, s dítětem nekomunikuji, snaží se mu bezohlednw vnutit svoji vuli atd. a dite zkrátka očekávání rodičů nesplní.
Je to chyba kterou dělají rodiče, takže to není chyba ditete. Dite se, bohužel, jenom podvoli, protoze mu nikdy nebyl dovolen vlastni usudek a potazmo vlastni rozhodnuti. Řekni jim vsechno, nic nezatajuj, nelzi. Bud silnější, než jsou oni. Ale řekni jim to od zacatku. Vysvetli, ale neobvinuj, proc se tohle všechno stalo, Tvůj náhled na věc. Přestaň si už sypat popel na hlavu. Co se stalo, odestat se nedá, příjemný to není. Až se mimco narodi, začni si pomalu budovat život tak, jak si ho představuješ a chceš mít. Já chápu, že je toho trochu moc, co tomu řeknou pribuzni, sousedi, znami, Tvoje závislost na rodičích, co se bydlení tyče a možná že I financni atd.
Rozchod s partnerem, očekávaný druhý porod se strachem o dítě, nespavost a vůbec Ty vis sama, kolik se toho nahromadilo. Ale vyres to jednou provždy, nic jim nezamlcuj. Protoze pokud jim to nevysvetlis, nadále jim budeš lhát, bude to mezi vámi stále „lezet“a až vyjde pravda najevo, budou to brát jako ohromný podraz z Tve strany. Predejdi tomu.
Příjemný to nebude, ale za chvíli se to uklidní a já myslím, že pochopí. Ostatně, tu maturu můžeš vždycky zvládnout i s dětma.
Teoreticky naprosto v pořádku a souhlasím do posledního písmenka, ale zakladatelka v současné době není v takovém psychickém stavu, aby tohle dokázala, je zastrašená, zahnaná do kouta, při prvním matčině útoku se zhroutí a nebude se umět bránit. Ona si teď musí klást postupné cíle, jako první návštěvu psychologa a zajít do té pojišťovny. Rodičům to nejdůležitější řekla a ostatní ještě chvíli vydrží.
Příspěvek upraven 21.04.18 v 08:14
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
21.4.18 08:13
@Anonymní píše:
Prosím anonym, budu osobní.Tvoji rodiče ti nedali všechno. Nedali ti svobodu! Nutí tě žít jimi vybraný život. Z toho, co píšeš, mi tvoje máma přijde jako manipulátorka. K čemu je škola, když není člověk šťastný? Víš, já jsem taky pro rodiče zklamáním. Taky na mě tlačili, že musím být doktorka nebo právnička. Šla jsem na práva, opravdu jsem se na školu dostala, jako jediná z našeho gymplu, a to byl jeden z nej gymplů ve velkém městě. Stejně jim to bylo málo. Na škole jsem nebyla šťastná, podala jsem žádost o ukončení studia a vystudovala něco jiného, obor k ničemu, ale mnohem jednodušší, hlavně abych měla ten zatracenej titul. Věčně poslouchám, co dělám špatně. Na rozdíl od mého mladšího sourozence jsem od 21 let samostatná, mám manžela, děti, hodně jsme se s manželem otáčeli a podařilo se nám hypotéku splatit předčasně. Stejně nejsem dobrá. Stejně pořád poslouchám ódy na mladšího sourozence, který je nezaměstnaný, bezdětný a užívá si mama hotelu. A víš co? Já už na to mámě kašlu. Došlo mi, že ať udělám cokoli, mámě se nezavděčím. To, že mám fungující manželství, je pro ni nic, protože určitě je to díky mému manželovi, který je svatý, že s něčím, jako jsem já, vydrží. I mu to říká - že nechápe, proč se mnou je, jak se mnou může žít. Chodila jsem k psycholožce a moc mi pomohla. Vím, že pro mámu nikdy nebudu dobrá. Ale já toho dokázala tolik! Že to nevidí, je to její problém. Mám báječnou rodinu, zdravé a šťastné děti. Její kamarádky se chlubí - ne tím, kolik škol jejich děti vystudovaly, ale kolik mají vnoučat, pro ně není důležitý počet titulů, ale rodina a opravdová spokojenost jejich dětí. Moje máma to takto nemá. Její problém.
Zakladatelko, bez psychologa/psychiatra to asi nezvládneš. Tvoje máma není skvělá. Jsi v blbé pozici (těhotná bez chlapa), ale není všem dnům konec. Objednej se k někomu a pracuj na svém sebevědomí. Máma ti nedala vše, neuměla ti naslouchat, nebyla jsi pro ni důležitá, důležité pro ni bylo jen to, co si myslí její okolí, ty jsi ji nezajímala. Takto se milující máma nechová. Nemusíš žít jí nalinkovaný život. Ona sama má velké psychické problémy a přenáší je na tebe. Kdybys byla v jiné situaci, poradila bych ti, aby ses zkusila na čas odstřihnout. Mně to pomohlo - delší dobu se s mámou nevidět, zapracovat na sebevědomí. Není to lehké, ale už to mámino vyčítání zvládám líp. A ty taky budeš. Jen potřebuješ pomoct od nějakého odborníka.
A hlavně zajdi na pojišťovnu a začni řešit dluh! Aby nenaskakovaly úroky.
Koukam, ze plno lidi, co si nesou neco od svych rodicu. Ale ty mas byt na co pysna, mas skolu, muze, deti. Ja bych strasne chtela s mamou mluvit otevrene, ale po zkusenostech z puberty, jsem se uplne stahla.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
21.4.18 08:14
Ja jim nezvladnu uz vice rict, to nejde. Dostala jsem se az na konec.
- Citovat
- Upravit
21.4.18 08:17
@Anka1313 píše:
Teoreticky naprosto v pořádku a souhlasím do posledního písmenka, ale zakladatelka v současné době není v takovém psychickém stavu, aby tohle dokázala. Ona si teď musí klást postupné cíle, jako první návštěvu psychologa a zajít do té pojišťovny. Rodičům to nejdůležitější řekla a ostatní ještě chvíli vydrží.
Určitě mas pravdu, dobře na tom psychicky neni, ale nebudu to v ni umocnovat. A myslím, že je silnější než se jeví. Nebo chci, aby to tak bylo? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.4.18 08:26
@Anonymní píše:
Ja jim nezvladnu uz vice rict, to nejde. Dostala jsem se az na konec.
Zlatíčko jednou to dokážeš, uvidíš, jak říká @stock, jseš silnější, než si myslíš. Přes víkend si hlavně s dcerkou užívej sluníčka, bude krásně A v pondělí zavolej znovu tomu psychologovi a když Ti to nevezme, zkus jiného a objednej se co nejdříve, ano? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.4.18 08:36
@Anonymní píše:
Ja jim nezvladnu uz vice rict, to nejde. Dostala jsem se az na konec.
No vidíš, já si naopak myslím, že jsi na začátku, začala jsi to řešit, k tomu byla potreba spousta sily, jsi fakt dobra.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.4.18 08:45
@Anonymní píše:
Ja jim nezvladnu uz vice rict, to nejde. Dostala jsem se az na konec.
Každý konec je zároven nový začátek… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.4.18 09:06
Zakladatelka udělala velký a odvážný krok - řekla rodičům o té VŠ.
Nyní je na řadě psycholog, v první řadě..a hlavně dát do pořádku úřední věci, to je taky hodně důležité. Je toho na ní nyní hodně najednou, ale jsem přesvědčená, že to zakladatelka zvládne. Dílčí úkoly na každý den, které si stanoví - ten a ten udělám to a to - podle mě pomohou se blížit blíž a blíž zdárnému vyřešení jejího „případu“ a ač to je vše těžké, její osobnost to posiluje a nadále posilovat bude.
Udělala velké pokroky od doby, kdy sem napsala první příspěvek. Má na to, je opravdu dobrá a silná. Vyjadřuju jí velkou podporu
Má krásnou a milou dceru a další dítko na cestě, to není málo. A chlap - ten se objeví, o to strach nemám. Hlavně, že bývalý něco platí, aby měla nějaké prostředky..být s někým, kdo ji bude bít, opravdu výhra není, takže to, že toho bývalého nyní nemá, není mínus, ale naopak velké plus.
A co se týká rodičů - bohužel zde asi jejich očekávání naplnit nedokáže, ale prostě se nedá nic dělat, má jiné priority a cíle a to je v pořádku, ať jde svou cestou. A co si myslím dokáže, je naplnit očekávání svých vlastních dětí a být milující matkou a to v životě fakt není málo! Jak už jsem tady psala, vídám kolem sebe plno rodičů, kteří se k dětem chovají hrozně..ponižují je, bijí je, hrůza.
Shrňme si to - zakladatelka udělala v životě chyby kvůli svým nervům z rodičů. To ale není nic, za co by měla od někoho a především sama od sebe „viset na pranýři“. Ujasňuje si, co by chtěla dál dělat, sbírá odvahu začít řešit svoji situaci a už ji i aktivně řeší, je milující matkou, není s chlapem, který ji bije..je na velmi dobré cestě, jen tak dál!!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Černá vdova
21.4.18 09:18
@Anonymní píše:
Oni jsou spolu takova sehrana dvojka. Fakt? Ja vsude vidim dokonale rodiny, co se pysni detma. Semnou uz se nikdo pysnit nebude.
Tak garantuju Ti, že moji rodiče na mě pyšní fakt nejsou. Mám VŠ, nechtěli, abych tam šla, protože holka vzdělání nepotřebuje. Holka se má starat o rodinu, barák a zahradu. 
Moje máma má základní vzdělání, táta prolezl učňák. A narodila jsem se jim já. Na gymplu je přesvědčili, abych šla na VŠ, tak jsem teda šla (a jsem fakt ráda). Vdala jsem se pozdě, až po třicítce a po čtyřech letech jsem rozvedla a i s dětmi se vrátila zpátky do rodné vsi. Jsem prototyp neúspěšné ženy. Jsem si jistá, že oni věří tomu, že kdybych neměla VŠ, tak jsem měla rodinu a měla bych tím pádem vše. To, že dokážu vydělat slušné peníze, jsem na všechno sama, mám naloženo hodně, se nepočítá. Dost mi to vadilo a bolelo mě to, ale jak už jsem starší, je mi to jedno. Mám slušnou práci, přivýdělek, dělám si věci po svém a zvládám víc než řada kompletních rodin. Přesto jsem pro svoje rodiče jistým zklamáním. 
Já jsem velmi spokojená s tím, jak žiju, i když je mi občas těžko a taky nejsem vždy sluníčkově naladěna. Oni s mým životem spokojení nejsou.
A teď mi zkus říct svůj názor: čí je to problém, že oni nejsou spojení s tím, jak žiju já. Jejich? Nebo můj? 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
21.4.18 10:20
Nikdo semnou nemluvi, jen rev rev rev. Mama je zhroucena. Ted si ex prijel, pro dceru. Tak uz me mama servala, jak se blbe tvarim a ze on je deb. l a bla bla bla. Uz jim vic rikat nebudu a zaridim se podle sebe.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
21.4.18 10:23
@Černá vdova píše:
Tak garantuju Ti, že moji rodiče na mě pyšní fakt nejsou. Mám VŠ, nechtěli, abych tam šla, protože holka vzdělání nepotřebuje. Holka se má starat o rodinu, barák a zahradu.
Já jsem velmi spokojená s tím, jak žiju, i když je mi občas těžko a taky nejsem vždy sluníčkově naladěna. Oni s mým životem spokojení nejsou.
A teď mi zkus říct svůj názor: čí je to problém, že oni nejsou spojení s tím, jak žiju já. Jejich? Nebo můj?
No vidis, ty moji by na tebe byli pysni. Je to ted doma strasne tezky, chlap me opustil, rodicum lzu. Ty se hadaj mezi sebou. Uz vic rict nemuzu.
- Citovat
- Upravit
21.4.18 10:31
@Anonymní píše:
Nikdo semnou nemluvi, jen rev rev rev. Mama je zhroucena. Ted si ex prijel, pro dceru. Tak uz me mama servala, jak se blbe tvarim a ze on je deb. l a bla bla bla. Uz jim vic rikat nebudu a zaridim se podle sebe.
S tím, že se blbě tváříš ti už tu bylo. Myslim, že máma (rodiče) vůbec netuší, že jsi na kraji zhroucení, ze jsi nemocná v depresi, že jsi přemýšlela o sebevraždě. Prostě je to vubec nenapadlo (to není výčitka vůči nim, prostě to konstatuji). Kdo depresí netrpěl, tak si to nedokáže představit. A tak mámě to ani nepřišlo na mysl.
Zakladatelko, napadlo mě ještě něco - co misto osychologa jít rovnou do psychiatrické léčebny - výhodou by bylo odloučení od matky aspoň na týden či dva. Teď tě doma bohužel furt jen stresuje. A tím bys pořešila jak odbornou pomoc, tak klid od mámy.
A ještě by rodiče tohle mohlo trknout, jak vážné to celé je.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
